Poskytnutí bezplatného přechodného ubytování zaměstnanci může být jedním ze zaměstnaneckých benefitů poskytnutých zaměstnavatelem. Zákon č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů změnil od r. 2008 v zákonu o daních z příjmů daňové řešení tohoto benefitu jak na straně zaměstnance, tak na straně zaměstnavatele.
Daňové řešení přechodného ubytování u zaměstnance
Podle nového znění § 6 odst. 9 písm. i) ZDP je hodnota přechodného ubytování poskytnutého zaměstnavatelem u zaměstnance osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti tehdy, pokud:
- jde o nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce,
- nejde o ubytování při pracovní cestě,
- obec přechodného ubytování zaměstnance není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště,
- a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně.
Od 1. 1. 2008 je zaveden limit pro daňové osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti ve výši 3 500 Kč měsíčně a to bez ohledu na skutečnost, zda je zaměstnanec přechodně ubytován v ubytovně, hotelu či rodinném domku. Hodnota poskytnutého přechodného ubytování nad tento limit bude zahrnuta do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění a bude podléhat zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti z tzv. superhrubé mzdy.
V případě poskytnutí peněžního příspěvku na přechodné ubytování zaměstnance bude plná výše příspěvku podléhat u zaměstnance zdanění daní z příjmů a rovněž bude součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Daňové řešení přechodného ubytování u zaměstnavatele
Zákonem č. 261/2007 Sb. došlo ke zrušení § 24 odst. 2 písm. zu) ZDP, který stanovil pro zaměstnavatele podmínky a limitoval výši daňové uznatelnosti výdajů (nákladů) na přechodné ubytování zaměstnanců. Zaměstnavatel může v roce 2008 plně využít znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP a veškeré výdaje spojené s přechodným ubytováním zaměstnanců mohou být na straně zaměstnavatele daňově uznatelným výdajem (nákladem). Podmínkou však je, že toto plnění zaměstnavatele je dohodnuto v kolektivní smlouvě, nebo stanoveno ve vnitřním předpisu popř. přímo v pracovní nebo jiné smlouvě uzavřené se zaměstnancem.
Příklad č. 1
Zaměstnavatel zajistil v rámci náboru pro svou firmu zaměstnance z různých míst ČR a poskytl jim bezplatné přechodné ubytování v ubytovně v souladu s kolektivní smlouvou. Platba za jednoho zaměstnance v r. 2008 činí 4 900 Kč měsíčně.
Poskytnuté nepeněžní plnění zaměstnavatele v částce 3 500 Kč měsíčně je u zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti. Částka 1 400 Kč bude jako nepeněžní příjem podléhat zdanění ze superhrubé mzdy a bude zahrnuta do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Daňově uznatelným výdajem zaměstnavatele je celá částka 4 900 Kč za jednoho zaměstnance měsíčně.
Příklad č. 2
Zaměstnavatel se sídlem v Praze zabezpečí v r. 2008 pro získaného specialistu s bydlištěm v Blansku ubytování v pražském hotelu, za které zaplatí zaměstnavatel částku 21 000 Kč za měsíc. Toto přechodné ubytování poskytl zaměstnanci bezplatně v souladu se zněním pracovní smlouvy a to do doby, než si nový zaměstnanec sežene a zakoupí vlastní byt.
Poskytnuté nepeněžní plnění zaměstnavatele v částce 3 500 Kč měsíčně je u zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti. Částka 17 500 Kč měsíčně bude jako nepeněžní příjem podléhat zdanění ze superhrubé mzdy a bude zahrnuta do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Daňově uznatelným výdajem zaměstnavatele je celá částka 21 000 Kč měsíčně.
Sledujte nás
Zanechte komentář
Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.
Pro přidání komentáře se přihlaste.