Posečkání úhrady daně

Pokud nemá daňový subjekt dostatek finančních prostředků na úhradu daňového nedoplatku, může při splnění zákonných podmínek požádat správce daně o posečkání úhrady tohoto nedoplatku. Právní úprava posečkání úhrady daně je obsažena v § 156 až § 157a zákona č. 280/2009 Sb. daňový řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád). Od 1. 10. 2024 je účinný nový metodický pokyn k GFŘ k posečkání úhrady daně z důvodu změny judikatury správních soudů.

Aby mohlo být žádosti o posečkání úhrady daně vyhověno, musí být splněna alespoň jedna z podmínek, kterou je potřeba nejen uvést, ale i doložit. Neschopnost neprodlené úhrady nedoplatku daňový subjekt dokládá obecně svou majetkovou situací, přehledem příjmů a výdajů, stavem pokladny, peněžním deníkem, rozvahou, výkazem zisků a ztrát, ale i různými smlouvami, účtenkami, lékařskými předpisy, počtem vyživovaných dětí atd.

Podmínky k povolení žádosti posečkání úhrady nedoplatku daně

• ztráta bydlení (neschopnosti splácet hypotéku či poplatky v domově důchodců),
• omezení zdravotní péče a sociálních služeb (neschopnost hradit osobní asistenci, léky, pečovatelské služby apod.) nebo
• ztráta klíčových zakázek či zaměstnanců, omezení provozuschopnosti podniku apod.

 

Správní poplatek žádosti o posečkání úhrady daně

Žádost o posečkání úhrady daně podléhá správnímu poplatku ve výši 400 Kč, a to za každý druh daně, jehož se žádost o posečkání týká. Správní poplatek se hradí na číslo účtu místně příslušného finančního úřadu s uvedením konstantního symbolu 1148 a příslušného variabilního symbolu:

• Rodné číslo u fyzické osoby občana ČR
• Vlastní číslo plátce u fyzické osoby cizince
• IČO u právnické osoby

Od správního poplatku je osvobozena žádost podaná v daňovém řízení v důsledku živelní pohromy na území České republiky, za kterou lze považovat rychlost větru nad 75 km/hod, povodeň, záplavu, krupobití, sesouvání půdy apod.

Žádost o posečkání úhrady daně lze podat prostřednictvím interaktivního formuláře žádosti o povolení posečkání daně, které může daňový subjekt vyplnit na stránkách finanční správy a odeslat prostřednictvím datové schránky či přes elektronickou podatelnu, nebo prostřednictvím emailové adresy podatelny místně příslušného finančního úřadu, kdy však žádost musí být podepsána uznávaným elektronickým podpisem.

Doporučený obsah žádosti o posečkání daně:

• kdo žádost činí, čeho se týká a co se navrhuje,
• všechny skutečnosti mající vliv na neschopnost uhradit daň v dané výši najednou,
• přílohy v podobě dokladů a důkazních prostředků,
• návrh splátkového kalendáře a
• způsob a prostředky, ze kterých bude v budoucnu daň uhrazena (kromě žádosti o posečkání z důvodu ohrožení výživy daňového subjektu nebo osob na jeho výživu odkázaných).

Maximální doba posečkání

V souladu s ustanovením § 156 odst. 5 daňového řádu nelze posečkat daň na dobu delší, než je lhůta pro placení daně, tzn. maximálně na 6 let. Tato lhůta platí i v případě, kdy je nedoplatek zajištěn zástavním právem. Zároveň nejzazší konec doby posečkání musí být stanoven tak, aby existoval dostatečný časový prostor k provedení úkonů směřujících k vymožení daně ještě před koncem této prekluzívní lhůty pro placení pro případy, že by daňový subjekt neuhradil posečkanou daň vůbec nebo jen z části.

Nový metodický pokyn k posečkání s účinností od 1. 10. 2024

Jak již bylo v úvodu naznačeno, nový metodický pokyn GFŘ k posečkání č.j. 40320/24/770-50123-5000852, účinný od 1. 10. 2024, který nahrazuje metodický pokyn k posečkání z roku 2022 dle daňového řádu, vznikl v návaznosti na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 12. 2023. Pojďme se tedy blíže podívat na spor mezi daňovým subjektem v pozici žalobce a Odvolacího finančního ředitelství v pozici žalovaného, jehož výsledek (rozsudek 25 Af 21/2022–58) změnil správní praxi v oblasti posečkání.

Spor se týkal zamítnuté žádosti o posečkání nedoplatku na DPFO ze závislé činnosti. Odvolací finanční ředitelství argumentovalo, že plátce daně při odvodu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vystupuje jako prostředník (poplatník), který má odvést daň z cizích peněžních prostředků (mezd zaměstnanců), kterou měl srazit a vybrat a posečkání úhrady daně z cizích peněžních prostředků nelze z povahy této daně posečkat. Žalobce argumentuje, že ustanovení § 156 daňového řádu stanovuje formy a důvody posečkání, ale nestanovuje typy daní, u nichž by posečkání bylo vyloučeno, a proto je podle krajského soudu umožněno posečkat jakoukoliv platbu, která spadá pod legislativní zkratku „daň“. Podle krajského soudu, který se přiklonil na stranu žalobce, nelze připustit, aby správci daně zužovali věcnou působnost dotčené právní normy a jedná se o správní praxi vytvořenou v rozporu se zákonem.

Úrok z posečkané úhrady daně

V případě kladného vyřízení žádosti o posečkání úhrady daně vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit úrok z posečkané částky místo úroku z prodlení. Úrok z posečkané částky vzniká za celou dobu posečkání. Výše úroku z posečkané částky odpovídá maximálně polovině úroku z prodlení podle ustanovení § 252 daňového řádu. Splatnost úroku z posečkané částky je 30 dnů ode dne, kdy pominuly podmínky pro jeho vznik (tj. skončila doba posečkání). Úrok z posečkané částky se nepředepíše a daňový subjekt není povinen jej uhradit, pokud nepřesáhne v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo kalendářní rok u jednorázových daní částku 1 000 Kč. O prominutí úroku z posečkané částky je daňový subjekt oprávněn požádat správce daně, pokud uhradil daň, k níž se tyto úroky z posečkání vztahují. Správce daně může rozhodnout o částečném či úplném prominutí těchto úroků z posečkání úhrady daně. Prominout úroky lze ve lhůtě pro placení daně, jejíž délka činí 6 let.