Každý rok se podnikatelé a velká část zaměstnanců potýkají s vyplněním a podáním daňového přiznání za své příjmy, kterých dosáhli. Nejinak tomu je i letošní rok. Proto jsme v tomto článku připravili odpovědi na jedny z nejčastějších otázek, které vás mohou při vyplňování napadnout.
 
Zaměříme se na studenty a některé společné zásady pro důchodce a maminky na rodičovské dovolené a dále na obecné případy, ve kterých se často tápe a vzniká řada otazníků.
 

Mohu si uplatnit slevu na manželku za rok 2015 v případě, že po část roku 2015 byla na mateřské a zbylou část roku na rodičovské dovolené?
 
V tomto případě je důležité rozlišit mateřskou od rodičovské dovolené. Důvodem je to, že pro posouzení podmínky dosažení příjmů manželky se na každý tento příjem pohlíží jinak. Do hranice příjmů, která v roce 2015 činí 68.000 Kč, se totiž mateřská započítává, ale pokud jde o rodičovský příspěvek, ten se pro posuzování výše příjmů nezapočítává. Je tedy důležité, abyste si spočítali veškeré příjmy, které se do příjmů manželky započítávají, včetně mateřské. Jakmile všechny tyto částky sečtete, uvidíte, zda se do hranice příjmů vejde, či nikoliv.
 
Sleva na dani na manželku činí 24.840 Kč v roce 2015. Je-li manželka držitelkou průkazu ZTP/P, pak se sleva na dani zdvojnásobuje, tj. na částku 49.680 Kč. Jste-li manželé po celý rok 2015 a splňujete podmínky pro uplatnění slevy, náleží vám sleva v plné výši. Pokud jste manželství uzavřeli v průběhu roku, pak si slevu uplatníte v poměrné části 1/12 z celkové výše slevy, a to za každý měsíc, na jehož počátku jste byli manželé.
 
To samé samozřejmě platí i v případě opačném, tedy že manželka může za výše uvedených podmínek uplatnit slevu na svého manžela.
 
Příklad uplatnění slevy na manželku: Sňatek byl uzavřen 15. srpna 2015. To znamená, že si slevu na manželku při splnění výše uvedených podmínek můžete uplatnit od měsíce září 2015, protože na počátku tohoto měsíce jste byli manželé. Září až prosinec jsou celkem čtyři celé měsíce. Výpočet slevy za čtyři měsíce by vypadal následovně:

(49.680 Kč / 12 měsíců) × 4 měsíce = 16.560 Kč

Více informací naleznete v článku Uplatnění slevy na manželku či manžela.
 

Jak je to s daňovým přiznáním, když mám hlavní pracovní poměr a k němu ještě brigádu? Musím si podat daňové přiznání sám, nebo mi ho může zpracovat „hlavní“ zaměstnavatel? Je nutné brigádu do daňového přiznání vůbec uvádět?
 
Praxe je taková, že zaměstnavatel svým zaměstnancům provádí tzv. zúčtování daně, a to při splnění zákonných podmínek, nepodává však za zaměstnance daňové přiznání. Zmíněné zúčtování daně zaměstnavatel provádí pro zaměstnance, který o to svého zaměstnavatele požádal, v případě, že zde není zákonná povinnost pro zaměstnance si podávat daňové přiznání.
 
Daňové přiznání má povinnost podat ten, kdo měl k příjmům ze zaměstnání další příjmy (např. z pronájmu, podnikání nebo kapitálového majetku) větší než 6.000 Kč za rok. Jedná se o částku hrubých příjmů. Pokud ale dle výše uvedeného má zaměstnanec povinnost si podat daňové přiznání, musí tak učinit sám, nikoliv přes svého zaměstnavatele. Mohou být sporadické případy, kdy zaměstnavatel může pomoci s vyplněním daňového přiznání, ale odpovědnost před finančním úřadem má samotný zaměstnanec. Ten si také daňové přiznání sám podepíše. V žádném případě si tedy zaměstnanec nemůže nárokovat po svém zaměstnavateli, aby za něj daňové přiznání podal.
 
Pokud jde o „brigádu“ na dohodu o provedení práce („DPP“) nebo dohodu o pracovní činnosti („DPČ“), ty patří do příjmů podle § 6 zákona o daních z příjmů. Zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec brigádu na DPP nebo DPČ vykonával, vystaví na požádání zaměstnanci Potvrzení o zdanitelných příjmech:

• Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění, nebo
• Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně.

 
Zaměstnanec jej pak přiloží jako přílohu k daňovému přiznání a uvedené údaje zapíše do daňového přiznání. To vše opět za předpokladu, že mu vzniká povinnost podat daňové přiznání (viz výše).
 
Zaměstnanec si v roce 2016 nemusí daňové přiznání podat, pokud v roce 2015 měl příjem pouze od jednoho zaměstnavatele, nebo měl příjmy z více zaměstnání postupně. To se týká i DPP nebo DPČ. Podmínkou však je mít podepsané Prohlášení poplatníka („růžový papír“). Pokud by měl více zaměstnání v jednom měsíci souběžně, pak je nutné, aby si zaměstnanec podal daňové přiznání sám.

Pokud měl zaměstnanec ve zdaňovacím období i jiné příjmy, které byly zdaněny srážkovou daní (např. DPP do 10.000 Kč), nemá povinnost podat daňové přiznání a může požádat posledního zaměstnavatele v daném zdaňovacím období o roční zúčtování mezd. Pro zaměstnance by ale mohlo být výhodnější podat si sám daňové přiznání z důvodu, že by do přiznání zahrnul i příjmy zdaněné srážkovou daní a po uplatnění slevy na poplatníka a dalších slev by zaměstnanci mohl za příslušné zdaňovací období vzniknout přeplatek na dani.
 

Co když podám daňové přiznání pozdě, jaké mi hrozí sankce? Je možné požádat o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání?
 
Při záplavě povinností se lehce může stát, že daňové přiznání podáte pozdě. Nemusíte však zoufat, situace není ztracená. Přihodí-li se, že své daňové přiznání podáte v roce 2016 do 5 pracovních dnů po stanoveném termínu, nemusíte se bát žádné sankce ani pokuty. O něco horší už je to v případě, že daňové přiznání podáte později než za 5 pracovních dnů od řádného termínu. V takovém případě buďte připraveni na sankci v podobě pokuty za každý den takového prodlení, která činí 0,05 % z daně, která byla vyměřena, případně z nadměrného odpočtu. Je-li výše vypočtené pokuty menší než 200 Kč, finanční úřad takovouto výši k úhradě nebude předepisovat. Maximální hranice pokuty, kterou vám může finanční úřad dát, je 300.000 Kč.
 
Pokud jde o možnost prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání, nejedná se o nic neobvyklého. V zásadě existují dvě možnosti, jak lhůtu posunout o tři měsíce. Prvním způsobem je podání žádosti přímo na finanční úřad, a to ještě v době, dokud neskončil termín pro podání daňového přiznání, to znamená do 1. dubna 2016. Pokud se pro tuto možnost rozhodnete, nezapomeňte žádost opatřit potřebným kolkem a vyčkejte na odpověď ze strany finančního úřadu.
 
Jako druhý způsob je možné využít služeb daňového poradce, který si na základě plné moci odložení termínu pro podání daňového přiznání vezme na starost. Nezapomeňte také o případném „odkladu“ informovat vaši zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení.
 

Jak mám do daňového přiznání uvést příjmy ze zahraničí?
 
Příjmy ze zahraničí a tomu odpovídající výdaje je nutné uvést do daňového přiznání v rámci vyplnění Přílohy č. 3. Takto dosažené příjmy sečteme s příjmy, kterých jsme dosáhli na území České republiky. Jedná-li se o tzv. prostý zápočet z více zemí, je nutné vyplnit i samostatný list k Příloze č. 3. Obecně lze říci, že většina příjmů ze zahraničí, ať už jde o ty, kterých jsme dosáhli ze zaměstnání, podnikání či pronájmu, se daní obdobným způsobem jako příjmy dosažené na území ČR.
 

Jak postupovat v případě příjmů z pronájmu, kterých jsem v roce 2015 dosáhl, a s tím souvisejících výdajů?
 
Pokud jste dosáhli příjmů z pronájmů nemovitostí nebo movitých věcí, a to v souladu s § 9 zákona o daních z příjmů, je nutné i tyto příjmy zahrnout do daňového přiznání, pokud jsou vyšší než 6.000 Kč za rok. Příjmy, kterých jste v roce 2015 dosáhli, je nutné spolu s výdaji uvést do Přílohy č. 2 k daňovému přiznání.
 
Jde-li o výdaje, máte v zásadě dvě možnosti, jak je uplatnit. Tím prvním způsobem je uplatnění tzv. skutečných výdajů, které s touto činností přímo souvisí. Druhou variantou je možnost využít tzv. paušálních výdajů. Dle zákona o daních z příjmů je výše těchto výdajů 30 % z dosažených příjmů. Maximální výše paušálních výdajů, které si do daňového přiznání za rok 2015 z příjmů z pronájmu můžete uplatnit, je 600.000 Kč.
 

Jaký je nejjednodušší způsob, jak podat daňové přiznání? Platí stále možnost si jej vyzvednout na finančním úřadě a doma vyplnit? Jaké jsou případně další možnosti?
 
Jste-li příznivce klasického, tedy papírového způsobu, můžete podat daňové přiznání za rok 2015 i v papírové podobě. Příslušný formulář si buď můžete vytisknout z internetu, nebo vyzvednout na finančním úřadě.
 
Další možností, mnohem více pohodlnou, je vyplnit daňové přiznání tzv. online, v elektronické podobě. K tomu slouží např. Daňový portál. Zde jsou k dispozici formuláře pro finanční správu a mezi nimi i aktuální formulář daňového přiznání za rok 2015. Je třeba předtím nastavit svůj počítač tak, aby splňoval požadavky pro zapsání údajů a jejich následné vytištění a podání na finanční úřad. Pokud jste vlastníkem elektronického podpisu, je možné daňové přiznání zaslat přímo svému správci daně. Jste-li vlastníkem datové schránky, přes Daňový portál formulář vyplníte a poté jej uložíte do příslušného souboru, který je připravený k odeslání přes datovou schránku.

Velkou výhodou však je, pokud data ze svého účetního programu můžete přímo „vepsat“ do programu, který v sobě obsahuje modul pro daňová přiznání (pokud např. používáte pro vedení účetnictví nebo daňové evidence ekonomicko-informační systém POHODA, nemusíte většinu údajů přiznání vyplňovat ručně – program TAX umožňuje jejich automatické načtení).
 

Co když jsem byl po větší část roku na úřadě práce a pracoval jsem jen poslední tři měsíce v roce?
 
Pokud jste byli po část roku např. na úřadu práce či na mateřské dovolené a po část roku zaměstnaní, vyplatí se vám daňové přiznání podat. Jestli jste totiž alespoň po část roku 2015 měli zdanitelné příjmy, můžete uplatnit v přiznání slevu na poplatníka v celoroční výši 24.840 Kč. U této slevy totiž nezáleží na tom, jak dlouho výdělečná činnost trvala.
 
V případě, že jste měli v roce 2015 příjem pouze od jednoho zaměstnavatele, nebo jste dosáhli příjmu z více zaměstnání postupně (platí např. i pro DPP a DPČ), a měli jste u všech zaměstnavatelů podepsané Prohlášení poplatníka („růžový papír“), nemusíte si daňové přiznání ani sami podávat. Můžete požádat svého posledního zaměstnavatele, aby vám provedl tzv. zúčtování daně. Žádost je třeba zaměstnavateli předložit nejpozději do 15. 2. 2016 a spolu s ní také veškeré podklady, na základě kterých by uplatnil slevy na dani nebo odčitatelné položky ze základu daně (např. potvrzení o výši zaplacených úroků z úvěru, potvrzení o zaplaceném pojistném na penzijní či životní pojištění, potvrzení o poskytnutí daru atp.).
 

Jsem student, přivydělával jsem si v roce 2015 občas na brigádě na dohodu o provedení práce a zároveň jsem drobně podnikal na živnostenský list. Slyšel jsem, že jako student jsem osvobozený od placení daně, zdravotního pojištění a sociálního pojištění, je tomu skutečně tak? A jak je to s podáním daňového přiznání?
 
V této oblasti každý rok dochází k řadě nesrovnalostí a nepřesností. Takováto situace se totiž netýká zdaleka jen studentů, jak vyplyne dále. Je pravda, že názor o osvobození od daně z příjmů, placení zdravotního a sociálního pojištění je u studentů velmi rozšířený a něco na tom pravdy dokonce i je. Je však nutné upozornit také na skutečnost, že tomu tak není vždy, zvláště při dosahování příjmů. Pojďme se na to podívat postupně.
 
Abychom to správně rozklíčovali, nejdříve si rozebereme, jak je to se studentem obecně. Studentem jste podle české legislativy v případě, že splňujete podmínky o studiu podle § 12 zákona o státní sociální podpoře. V takovém případě je plátcem zdravotního pojištění za vás stát a sociální pojištění nemáte po dobu trvání studia dle výše uvedených podmínek povinnost platit. Daň z příjmů se vás netýká. To vše platí v případě, že pouze studujete a v roce 2015 jste nepodnikali.
 
Pokud jste studenti a v roce 2015 jste podnikali a splňujete výše uvedené zákonné podmínky pro uznání statutu studenta, je vaše podnikání považováno za tzv. vedlejší činnost. V praxi to znamená, že v prvním roce, ve kterém jste zahájili podnikání, nemusíte hradit zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Následně však musíte v následujícím roce provést vyúčtování za první rok podnikání a případný odvod na zdravotní a sociální pojištění je stanoven na základě dosaženého zisku. Tento princip platí i pro stanovení záloh v dalších letech, kdy se zálohy na zdravotní pojištění stanoví na základě skutečně dosaženého zisku za předchozí rok.
 
Pokud jde o sociální pojištění, zde je potřeba sledovat, zda jste v rámci podnikání nepřesáhli rozhodnou částku. Pro rok 2015 tato částka činila 63.685 Kč. Důležitá informace je, že se jedná o částku tvořící rozdíl mezi příjmy a výdaji, to znamená o zisk, nikoliv o příjmy samotné. Pokud tedy váš zisk nedosáhl v roce 2015 výše uvedené částky, nejste povinni v roce 2016 platit zálohy na sociální pojištění. Jen pro zajímavost, na rok 2016 je tato částka stanovena na 64.813 Kč. Nepřekročí-li tedy váš zisk v roce 2016 tuto částku, nemusíte ani v roce 2017 hradit ze svého podnikání žádné zálohy na sociální pojištění.
 
Výše uvedené informace platí v zásadě obdobně pro všechny skupiny osob, pro které je podnikání vedlejším zdrojem příjmů. Nejčastěji jsou to starobní důchodci, invalidní důchodci a osoby na rodičovské dovolené.
 
Jako student – podnikatel si také můžete uplatnit tzv. slevu na dani na studenta, která za rok 2015 činí 4.020 Kč. To vše za předpokladu, že splňujete podmínku podle § 35ba zákona o daních z příjmů. To znamená, že o tuto částku se sníží případná výsledná daň. Pokud jste studovali jen po část roku, uplatníte poměrnou část této částky za každý měsíc vašeho studia.
 
Příklad: Pokud jste v roce 2015 studovali v měsících leden až červen, jedná se o studium za šest měsíců. Slevu na dani si vypočítáte následovně: (4.020 Kč / 12 měsíců) × 6 měsíců = 2.010 Kč.
 
A nyní se dostáváme k případu student a zaměstnání. Výše uvedené informace o podnikání a zmíněné povinnosti tím zůstávají nedotčené, bez ohledu na to, zda jste byli zaměstnaní či nikoliv. Zdanění odměny např. z dohody o provedení práce („DPP“) nebo mzdy z běžného pracovního poměru a podmínky pro odvod na zdravotní a sociální pojištění z odměny mají totiž svá specifika.
 
Co konkrétně máme na mysli? U DPP je pro stanovení povinnosti odvodů na zdravotní a sociální pojištění důležitá hranice příjmů. Pokud jste si na DPP vydělali u svého zaměstnavatele měsíčně maximálně 10.000 Kč, neodvádí se z této odměny zdravotní ani sociální pojištění. Jakmile ale dosáhnete příjmu na DPP 10.001 Kč a výše, pak tento příjem podléhá platbě zdravotního a sociálního pojištění. To, že jste studenti, nehraje vůbec žádnou roli. Toto pravidlo platí pro všechny osoby, nejen pro studenty.
 
Pokud jde o daň z příjmů, podepíšete-li u svého zaměstnavatele tzv. růžový papír (Prohlášení poplatníka), můžete uplatnit základní slevu na poplatníka, která v roce 2015 činila pro všechny 24.840 Kč za rok, měsíčně tedy 2.070 Kč.
 
V případě podání daňového přiznání se na studenta vztahují stejné podmínky jako pro ostatní poplatníky. To znamená, že je důležité pamatovat na termín pro podání daňového přiznání za rok 2015, což je 1. duben 2016. V případě, že jste podnikali, podáte také Přílohu č. 1, a nezapomeňte ani na doložení potvrzení o studiu a také potvrzení o příjmech od svého zaměstnavatele, případně zaměstnavatelů, bylo-li jich v roce 2015 více. Údaje z potvrzení od všech zaměstnavatelů také uvedete do příslušných řádků daňového přiznání.

Související články:
Prohlášení poplatníka daně z příjmů
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2015
Uplatnění slevy na manželku či manžela