

Pokud se ceny sjednané mezi spojenými osobami liší od cen, které by byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví správce daně základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl.
Vztah mezi jednatelem a společností s r.o. se řídí obchodním zákoníkem a je vztahem obchodněprávním. Podle znění § 66 odst. 2 ObchZ se vztah mezi společností a osobou, která je statutárním orgánem či členem jiného orgánu společnosti, při zařizování záležitostí společnosti řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě.
Poplatník daně z příjmů fyzických osob může ve zdaňovacím období dosáhnout celkem pěti dílčích základů daně. Základem daně poplatníka je pak součet všech dílčích základů daně. Pouze u příjmů podle § 7, tedy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, a podle § 9, příjmů z pronájmu, může vzniknout daňová ztráta. Vzniklou daňovou ztrátu z podnikání a pronájmu však nelze v žádném případě odečítat od dílčího základu daně ze závislé činnosti.
Pokud poplatník nebo jeho zástupce v potu tváře stanoví základ daně z příjmů, sníží jej o nárokované nezdanitelné částky a odčitatelné položky, a z takto sníženého základu daně po zaokrouhlení vypočte jednotnou sazbou daně, neznamená to vždy, že právě tolik musí zaplatit finančnímu úřadu.
Podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP patří mezi ostatní příjmy, pokud se nejedná o příjmy podle § 6 až 9, také příjmy z příležitostných činností nebo příležitostného pronájmu movitých věcí. Včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem).
Daňové řešení pojistného na sociální a zdravotní pojištění OSVČ vychází v roce 2008 ze dvou ustanovení ZDP, která jsou změněna zákonem č. 261/2007 Sb. a to ustanovení § 25 odst. 1 písm. g) a ustanovení § 24 odst. 2 písm. f) zákona.