Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Odpovědi na dotazy z online poradny – 64. díl


Redakce
7. 6. 2019
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Foto: Fotolia

 

Opět jste nám zaslali do poradny spoustu dotazů a právě teď si můžete přečíst odpovědi na některé z nich. Zajímá vás například, kdy máte nárok na odpočet DPH nebo jak správně zaúčtovat fakturu zaplacenou v eurech? V tom případě jste tu správně.


 

Daň z přidané hodnoty

Nárok na odpočet DPH
Dobrovolně jsme se registrovali k DPH, už nám bylo přiděleno DIČ a čekáme na schválení. Podle § 79 odst. 1 zákona o DPH (dále jen „ZDPH“) osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění pořízeného v období dvanácti po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, pokud toto plnění je k tomuto dni součástí jejího obchodního majetku.

Jsem podnikatel v zemědělství a chci se zeptat, jestli mohu nárokovat odpočet DPH na náklady k oplocení sadu, sazenic a osiva, zemědělské služby (setí, orba atd.) a náklady spojené se založením společnosti (notář aj.), které pořídím před schválením mojí společnosti jako plátce DPH?

Odpovídá Ing. Martina Truhlářová, daňová poradkyně a účetní:
Dle zákona má plátce daně při registraci nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění:
  • pokud toto plnění pořídil v období zahrnujícím dvanáct po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stal plátcem, a zároveň je ke dni registrace součástí jeho obchodního majetku.
Novela zákona o DPH z letošního roku oproti zmíněnému majetku rozšiřuje odpočet ještě o další možnosti:
  • nárok na odpočet daně je rovněž u přijatého zdanitelného plnění, pokud toto plnění bylo pořízeno v období zahrnujícím 60 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se osoba stala plátcem, a toto plnění se stalo součástí dlouhodobého majetku, který byl uveden do stavu způsobilého k užívání v období dvanáct po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se osoba stala plátcem, a to před uvedením tohoto dlouhodobého majetku do stavu způsobilého k užívání, a zároveň tento dlouhodobý majetek je ke dni, kdy se osoba stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku,
  • nárok na odpočet daně je rovněž u přijatého zdanitelného plnění, které není ke dni, kdy se osoba stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku, pokud v období zahrnujícím šest po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, toto plnění přijala a použila jej k vývozu zboží, který je osvobozen od daně.
Obecně lze tedy říct, že za uvedených podmínek lze uplatnit odpočet u obchodního majetku, nikoli u služeb. U uvedeném případě by bylo dobré prověřit splnění podmínek odpočtu u oplocení sadu (patrně účtováno jako hmotný majetek), sazenic a osiva, která byla při registraci v obchodním majetku.

Upozorňuji, že nárok na odpočet daně při registraci lze uplatnit pouze za zdaňovací období, do něhož spadá den, kdy se osoba povinná k dani stala plátcem. Tj. pouze při podávání prvního přiznání.
 
Kniha jízd
Jsem OSVČ, plátce DPH. Plánuji nákup osobního automobilu, přičemž bych chtěl odečíst DPH na vstupu a na pohonné hmoty používat krácený paušální výdaj (4 000 Kč). Jestliže na 80 % procent pokrátím vstupní odpočet DPH (náklady na opravy apod.) a přitom nebudu nárokovat odečet DPH z pohonných hmot, nemusím vést deník jízd?

Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Povinnost vést knihu jízd není nikde zákonem nařízena, je věcí poplatníka, jak prokáže, že výdaj použil pro dosažení, zajištění a udržení příjmů podle zákona o daních z příjmů, popř. že odpočet DPH byl použit v rámci ekonomické činnosti pro zdanitelné plnění (popř. na plnění osvobozené od povinnosti uplatnit DPH, kde je nárok na DPH zachován).

Z dotazu vyplývá, že pro účely daně z příjmů nebude poplatník uplatňovat k automobilu žádný skutečný výdaj, ale krácený paušální výdaj podle § 24, odst. 2, písm. zt) zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). Tím pádem má jednoznačně prokázáno, že automobil z části používá i pro vymezené účely a nemusí dokládat žádnou jinou evidenci. Pro účely DPH z dotazu vyplývá, že uplatní DPH na vstupu ve výši 80 %, tedy předpokládá, že ho z 80 % použije pro svá zdanitelná plnění.

Zde ale musí následně pět let zjišťovat míru použití v každém roce a pokud se změní poměr o více než 10 % od původní stanovené hranice, má povinnost (v případě, že míra použití bude činit 0–70 % v daném roce) či naopak právo (míra použití 90–100 % pro zdanitelné plnění v daném roce) upravit původní odpočet DPH.

Pro účely rozdělení na služební a soukromé účely pak bude sloužit evidence jízd, jiné vhodné kritérium mne nenapadá. Zároveň upozorňuji i na povinnost odvést silniční daň, neboť vozidlo nepochybně slouží pro výkon podnikání, a provozovatel vozidla je tak povinen silniční daň hradit.

Daň z příjmů

Příspěvky na webové stránky z pohledu daně z příjmů
Mám webové stránky, na které mi dávají příspěvky z oboru profesionálové, se kterými se domluvím. Tyto příspěvky jsou přístupné čtenářům za poplatek. Ten si rozdělíme s autorem mezi sebou. Narážím na to, že spolupráci nabízí poměrně hodně osob bez živnostenského listu a já pro změnu nechci řešit DPP/DPČ. Příjmy z příspěvku se různí – někdy okolo 100 Kč, někdy několik tisíc i více. Existuje varianta, jak s profesionály – autory spolupracovat, aniž by se museli stát OSVČ nebo já zpracovávat DPP/DPČ?

Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize jsou samostatným základem daně podle § 7, odst. 6 ZDP, a do částky 10 000 Kč podléhají srážkové dani. Pokud je tedy webová stránka ve formě zpravodajské či „časopisecké“, můžete u výplaty honorářů používat tento způsob zdanění. Pokud ale nejde o příspěvek do takového formátu, je nutné se problematikou zdanění zabývat.

Důležitým milníkem bude skutečnost, zda se takoví autoři tímto oborem živí – předpokládám, že by pak měli samostatný živnostenský list a zpracování příspěvku by fakturovali jako výkon své činnosti. Pokud budou autorské příspěvky ojedinělé a autoři se daným oborem nebudou živit, půjde o příležitostnou činnost.

Takové příjmy jsou vymezené v § 10, odst. 1, písm. a) ZDP – do výše 30 000 Kč za kalendářní rok jsou příjmy osvobozené od daně. Zdůrazňuji, že musí jít opravdu o příležitostné činnosti. V ostatních případech připadá v úvahu institut dohody o provedení práce, pokud bude naplněn limit 300 hodin za rok za vykonanou práci. Příjmy do 10 000 Kč měsíčně pak podléhají srážkové dani.
 
Uhrazení ztráty z let minulých
Souvisí nějak uhrazení ztrát z minulých let s odečtením daňové ztráty v přiznání? Máme na účtu 429 zůstatek 200 000 Kč (ztráta z roku 2017) a společníci rozhodli, že ji uhradí na bankovní účet společnosti. Tato ztráta byla účetní, ale zároveň také daňová, a zatím nebyla uplatněna. Když společníci letos uhradí ztrátu, znamená to, že ji v přiznání za rok 2018 ani v dalších letech nebudeme moci uplatnit?

Odpovídá Ing. Martina Truhlářová, daňová poradkyně a účetní:
Odpočet daňové ztráty je jednou z odčitatelných položek ze základu daně. Dle § 34 odst. 1 ZDP lze od základu daně odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje.

Pokud jste tedy v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob uvedli daňovou ztrátu a ztráta byla finančním úřadem vyměřena, nic nebrání tomu, abyste v dalších obdobích dle zákonných podmínek tuto ztrátu uplatnili. Zůstatek na účtu 429 nemá na výši uplatňované daňové ztráty žádný vliv. Upozorněme ještě na skutečnost, se kterou se můžeme setkat při zacházení se ztrátou u společnosti s ručením omezeným.

Samozřejmě i u ostatních korporací a jejich přeměn jsou též stanoveny zákonem podmínky, jak lze zacházet s vyměřenou daňovou ztrátou, těmi se však nyní zabývat nebudeme. Zákon totiž dále zpřísňuje podmínky pro uplatnění ztráty v případě změn v osobách společníků firem. Vyměřenou a neuplatněnou daňovou ztrátu nelze odčítat od základu daně, došlo-li u poplatníka k podstatné změně ve složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole.

Podstatnou změnou se vždy rozumí nabytí nebo zvýšení podílu, které se v úhrnu týká více než 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv nebo změny, kterými získá člen obchodní korporace rozhodující vliv. Přičemž podstatná změna se testuje v období, za které má být daňová ztráta uplatněna, a to porovnáním tohoto období s obdobím, za něž byla daňová ztráta vyměřena.

Tato zpřísňující podmínka se nepoužije, pokud poplatník, u nějž k podstatné změně došlo, prokáže správci daně, že nejméně 80 % tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů v období, kdy došlo k podstatné změně, a v následujících obdobích, v nichž má být uplatněna daňová ztráta vzniklá za období před podstatnou změnou, bylo vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání provozoval poplatník v období, za které byla daňová ztráta vyměřena.

Účetnictví

Zaúčtování faktury zaplacené v eurech
Firma vede daňovou evidenci. Založila si k běžnému účtu i eurový účet. Chci se zeptat, jak zaúčtovat zaplacené faktury v eurech na eurovém trhu tak, aby se i úhrada dostala do daňového základu?

Odpovídá Ing. Michaela Martínková, CAE, daňová poradkyně a účetní:
Problematiku přepočtu cizích měn na koruny řeší § 38 ZDP. Ten u poplatníků, kteří nevedou účetnictví, stanovuje dvě možnosti. Prvním možností je využití jednotného kursu, který stanoví GFŘ po skončení daného zdaňovacího období jako průměr směnného kursu stanoveného ČNB poslední den každého měsíce (za rok 2018 byl stanoven Pokynem č. GFŘ-D-40).

Další možností je využití kursu devizového trhu uplatněného podle předpisů o účetnictví. Tedy i poplatník vedoucí daňovou evidenci může pro přepočet EUR použít denní kurs vyhlášený ČNB pro příslušný den, kdy došlo k pohybu na EURovém účtu, nebo vyčká na vyhlášení jednotného kursu za celý kalendářní rok a přepočte pohyby tímto kursem.


Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Účetnictví a mzdy
Vedení účetnictví, mezd a daňové evidence.
www.kamilanavratilova.cz

PROMIFIN s.r.o.
Komplexní účetní a poradenský servis pro české a zahraniční firmy.
www.promifin.cz

Daňový kalendář

20. 10. 2019 Daňové přiznání MOSS (3. čtvrtletí 2019)
25. 10. 2019 Kontrolní hlášení (za září 2019 a 3. čtvrtletí 2019)
25. 10. 2019 Přiznání DPH (za září 2019)
25. 10. 2019 Přiznání DPH (za 3. čtvrtletí 2019)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,67 Kč
-0,090 Kč
23,11 Kč
-0,258 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 17.10.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru