Daň z příjmů

Příjem z prodeje nemovitosti
V roce 2021 bude prodána nemovitost charakteru bytového domu (změna charakteru budovy v roce 2015) s pěti bytovými jednotkami. Dům byl pořízen v roce 1993 (jako objekt k bydlení) a zařazen do obchodního majetku. Jeden z bytů využívá majitel nemovitosti k vlastnímu bydlení, ostatní prostory jsou předmětem pronájmu. Z tohoto důvodu byly veškeré náklady související s provozem nemovitosti děleny na náklady daňové, uplatňované jako položky snižující základ daně v příslušných letech, ve výši 2/3, a nedaňové ve výši 1/3 z celkových nákladů. K datu 31. 12. 2018 ukončil majitel podnikání a nemovitost byla vyřazena z obchodního majetku. Je možné u příjmu z prodeje nemovitosti očekávaného v roce 2021 uplatnit osvobození podle § 4 odst. 1 zákona o daních z příjmů?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Podmínky osvobození při prodeji nemovitosti se řídí ustanovením § 4 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů. Příjem z prodeje jednotky, která nezahrnuje bytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, je osvobozený od daně z příjmů, pokud v ní majitel měl bydliště alespoň dva roky bezprostředně před prodejem a prodej je uskutečněn za více než dva roky od vyřazení nemovitosti z obchodního majetku. Bydlištěm je myšleno skutečné místo stálého pobytu bez ohledu na přihlášený trvalý pobyt.
 

Daňové zvýhodnění na děti po rozvodu
Rodiče se v roce 2020 rozvedli. Otec uplatňoval slevu na dvě děti, jedno dítě není jeho vlastní, druhé dítě je jeho vlastní. Po rozvodu bylo jeho vlastní dítě svěřeno do péče matky. Matka nepracuje v ČR, tudíž si slevu na děti nemůže uplatnit. Oba rodiče stále užívají jednu domácnost, i přesto, že si otec změnil trvalé bydliště. Dokdy si může otec uplatňovat slevu na obě děti? Může si ji uplatňovat na vlastní dítě i po vydání rozsudku, kde bylo svěřeno matce na základě písemné vzájemné dohody obou rodičů? Nebo na základě prohlášení o užívání společné domácnosti? Co vše je nutné finančnímu úřadu doložit?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Daňové zvýhodnění pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob řeší ustanovení § 35c zákona o daních z příjmů. Poplatník, který je daňovým rezidentem ČR, má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. Společně hospodařící domácností je myšleno společenství osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Rozvodem a rozhodnutím soudu o svěření péče o dítě matce dochází k zániku společné domácnosti, jelikož se již nejedná o domácnost lidí, kteří spolu trvale žijí. Otec tedy může uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované děti jen do doby, kdy byla splněna podmínka společně hospodařící domácnosti.
 

Podnikání jako vedlejší činnost při podání daňového přiznání
Při vyplňování přílohy č. 1 u formuláře přiznání k dani z příjmů jsem se trochu zasekl. Podnikání je moje vedlejší činnost (jsem zaměstnanec) a aktivoval jsem si živnostenský list až v listopadu 2020. Koupil jsem obytný vůz s cílem jej v sezóně 2021 pronajímat. Mám tedy zatím pouze jen výdaje, nikoliv příjmy. Mohu tyto výdaje, tj. kupní cenu za obytný vůz, v plné výši uvést do řádku 102? Nebo se uvádí v tabulce 2. A. Odpisy? Nebo v tabulce D. 1. Hmotný majetek, či v tabulce E. Úprava snižující majetek? A v jakých výších? Rád bych odepisoval zrychleně.

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Příloha č. 1 je součástí tiskopisu Přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Kromě výpočtu dílčího základu daně z příjmů ze samostatné činnosti dle § 7 zákona o daních z příjmů („ZDP“) je nutné v této příloze doplnit i další údaje týkající se samostatné činnosti, například údaje o druhu činnosti, o obratu a odpisech, společnících či spolupracujících osobách, popis úprav snižujících či zvyšujících výsledek hospodaření atd.

Za hmotný majetek se pro účely ZDP považují mimo jiné samostatné hmotné movité věci, popřípadě soubory hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena (§ 29 ZDP) je vyšší než 80 000 Kč a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok. Celkovou pořizovací cenu tohoto majetku nelze uplatnit jednorázově do výdajů, ale za příslušné zdaňovací období lze uplatnit pouze část v podobě tzv. odpisů vypočítaných na základě správného zařazení do příslušné odpisové skupiny.

Odpisováním se pro účely tohoto zákona rozumí zahrnování odpisů z hmotného majetku evidovaného u poplatníka, který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu, do výdajů (nákladů) k zajištění tohoto příjmu. Odpisování lze zahájit po uvedení pořizované věci do stavu způsobilého obvyklému užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání. Aby mohl daňový subjekt hmotný majetek odpisovat, je nutné tento majetek zařadit do svého obchodního majetku. Celkově uplatněné odpisy z evidovaného obchodního majetku se uvádí v části A přílohy č. 1.

Na řádku 102 se uvádí výdaje související s příjmy podle § 7 ZDP. V konkrétním případě se při splnění zákonných podmínek jedná o výdaj v podobě odpisu obytného vozu za příslušné zdaňovací období 2020.

V tabulce D. 1. Hmotný majetek poplatník uvede zůstatkovou cena hmotného majetku na konci zdaňovacího období 2020.
 

Prohlášení poplatníka daně
Jsem studentem vysoké školy a v období od 10/2019 do 10/2020 jsem pracoval na stáži na dohodu o pracovní činnosti. V tomto období jsem studoval a studuji stále i nyní. Na začátku roku 2020 jsem zapomněl podepsat včas prohlášení poplatníka daně u zaměstnavatele a kvůli tomu mi za tři měsíce byla stržena daň v plné výši, i když jsem technicky měl nárok na slevy. Zaměstnavatel mi sdělil, že pokud budu i nadále pracovat u nich příští rok a podepíšu prohlášení poplatníka daně, peníze mi budou vráceny, pokud ne, je to na mně. Já ovšem od 10. měsíce 2020 nepracuji a nemám ani jiného zaměstnavatele. Rád bych získal tyto peníze (4 820 Kč) zpátky, ale netuším jak.

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Pokud poplatník nepožádá svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování, má možnost si daňové přiznání k dani z příjmů za příslušné zdaňovací období podat sám. Poplatník v daňovém přiznání uvede údaje uvedené na „Potvrzení o zdanitelných příjmech“, které mu na jeho žádost musí zaměstnavatel vystavit. Na základě uvedených konkrétních informací a uplatnění roční slevy na poplatníka vznikne přeplatek, o který si poplatník požádá prostřednictvím „Žádosti o vrácení přeplatku“, která je součástí formuláře daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
 

Vrácení slevy na poplatníka
Loni jsem byla na úřadu práce od ledna do konce října a 1. listopadu jsem nastoupila do zaměstnání, kde mám hrubou mzdu 20 000 Kč a uplatnila jsem slevu na poplatníka 2 070 Kč za měsíc listopad a prosinec. Bylo mi řečeno, že mám nárok na vrácení slevy na poplatníka za rok 2020. Mohu se tedy zeptat, na jakou částku mám nárok? Účetní mého zaměstnavatele mi vypočítala částku 3 900 Kč, ale zdá se mi to málo.

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Zaměstnankyně měla možnost požádat o roční zúčtování nebo může podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušné zdaňovací období. Je důležité zdůraznit, že slevu na dani na poplatníka lze uplatnit pouze do výše vypočítané a odvedené zálohy na daň zaměstnavatelem.

Příklad: Zaměstnankyně byla do 31. 10. 2020 evidovaná na úřadu práce bez zdanitelných příjmů, od 1. 11. 2020 je zaměstnaná, podepsala prohlášení a její příjmy za rok 2020 činí 40 000 Kč.

Výpočet daně z příjmů fyzických osob za rok 2020:
 

Jelikož roční sleva na poplatníka je 24 840 Kč (a byla uplatněna jen ve výši 4 140 Kč), má zaměstnankyně nárok na vrácení celé odvedené zálohy na daň ve výši 3 900 Kč.

Účetnictví

Datum vystavení faktury
Nastoupila jsem do zaměstnání a má bývalá účetní, když vystavovala faktury, mne upozornila, abych u vystavování faktur dávala pozor na data vystavení. Datum vystavení by mělo být ve stejném měsíci jako datum zdanitelného plnění. Např. DUZP je 28. 1. a datum vystavení mám napsat 31. 1., i když jsem doklad vystavovala v únoru. Má pravdu?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Jednou ze základních náležitostí vystavených daňových dokladů je datum uskutečnění zdanitelného plnění („DUZP“). DUZP při prodeji zboží je den, kdy bylo zboží předáno zákazníkovi. U služeb je DUZP obvykle dnem, kdy byla služba dodána. Daňový doklad může být vystaven i před dodáním služby, potom je DUZP datum vystavení faktury. Fakturu (daňový doklad) lze samozřejmě vystavit i později, než je skutečné DUZP. Obvykle tak plátce postupuje v případech, kdy poskytuje měsíční zdanitelná plnění, u kterých až na konci posledního dne zná všechny náležitosti faktury (daňového dokladu).

Je tedy běžnou praxí, která není v rozporu s platnými zákony, že plátce vystaví fakturu například dne 3. 5. 2021 s DUZP 30. 4. 2021. Pro úplnost doplním, že příjemce – odběratel, však může uplatnit odpočet DPH dle platné legislativy až ke dni přijetí daňového dokladu (pokud se nejedná o tzv. reverse charge), tedy až v květnu, i když zdanitelné plnění bylo uskutečněno v dubnu.
 

Vedení skladové evidence
Jsem OSVČ a kromě služeb mám e-shop se spoustou drobného zboží a vyrábím svíčky, šperky apod. Musím vést skladovou evidenci všech položek zboží i materiálu na výrobu (korálky a jiné drobotiny)? Musím vést průběžný přehled pohybů zboží a materiálu? To by totiž znamenalo, že se musí i v daňové evidenci každý pohyb zboží zaznamenávat, aby se pak dal určit rozdíl inventury oproti evidovaným pohybům.

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Zásoby z hlediska daně z příjmů představují majetek v podobě poměrně širokého okruhu movitých věcí. Zásobou může být zboží, materiál, polotovar, výrobek či nedokončená výroba. V daňové evidenci se jejich úhradou stávají daňovým výdajem ve smyslu ustanovení § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Tyto zásoby pak podléhají i zjištění skutečného stavu na konci kalendářního roku, tedy inventarizaci.

Pokud dojde ke změně využití zásob, které přestanou splňovat podmínky pro daňově uznatelné výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, pak je potřeba o tuto hodnotu zvýšit základ daně z příjmů fyzických osob. Snižovat zaevidované výdaje podnikatel nemusí do výše ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků a ztratného, které si stanovil. Může se jednat například o přirozené úbytky zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků vyplývajících z jejich technologických a technických vlastností (například sesychání materiálu) nebo o ztratné v maloobchodním prodeji.

Daň z přidané hodnoty

Jak správně postupovat při uplatnění odpočtu DPH?
Společnost vlastní nemovitost. Část nemovitosti pronajímá (pouze osvobozená plnění bez nároku na odpočet DPH) a přeúčtovává část energií na jednotlivé nájemce, jinou činnost nevykonává. Energie jsou vyúčtovány jednotlivým nájemcům dle pronajaté plochy a při vyúčtování je uplatněno DPH na výstupu. V případě, že by byla celá nemovitost pronajatá a veškeré energie přeúčtovány na nájemníky včetně DPH, uplatnili bychom odpočet DPH z přijatých plnění za dodávky energií v plné výši. Nicméně část prostor pronajatá není, je užívána společností, a tedy i část energií není přeúčtována na nájemce. Jak v tomto případě postupovat při uplatnění odpočtu DPH z přijatých plnění za dodávky energií?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
V souladu se zákonem o DPH („ZDPH“) je nájem nemovité věci považován za poskytnutí služby, která je podle § 56a ZDPH obecně osvobozena od DPH bez nároku na odpočet DPH. Pokud společnost využívá zbývající část prostor pro svou ekonomickou činnost s nárokem na odpočet DPH, pak má plátce nárok na odpočet DPH z přijatých plnění za dodávky energií vztahující se k jeho ekonomické činnosti s nárokem na odpočet DPH v souladu s ustanovením § 72 ZDPH.
 

Poskytnutí služby do zahraničí
Tuzemská OSVČ, neplátce DPH, vystavila fakturu na broušení frézek pro firmu se sídlem v Nizozemí. Měla by se registrovat k DPH jako identifikovaná osoba, nebo se jí to netýká?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Pro určení, zda se v tomto případě neplátce DPH stane osobou identifikovanou k dani, je zásadní určení místa plnění při poskytnutí služby. Základní pravidla pro stanovení místa plnění při poskytnutí služby jsou stanovena v § 9 zákona o DPH („ZDPH“). Místem plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani, která jedná jako taková, je podle § 9 odst. 1 ZDPH místo, kde má tato osoba sídlo. Pokud je však tato služba poskytnuta provozovně osoby povinné k dani nacházející se v jiném místě, než kde je její sídlo, je místem plnění místo, kde je tato provozovna umístěna.

Podle § 6i ZDPH se identifikovanou osobou stává osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která není plátcem, jestliže poskytne službu s místem plnění v jiném členském státě podle ustanovení § 9 odst. 1 ZDPH, s výjimkou poskytnutí služby, která je v jiném členském státě osvobozena od daně.

Jakmile se neplátce DPH stane identifikovanou osobou, musí se do 15 dnů přihlásit k registraci. Daňové přiznání podává identifikovaná osoba pouze tehdy, pokud jí ve zdaňovacím období vznikla povinnost přiznat daň. Tato podmínka platí do 25 dnů po skončení zdaňovacího období. V této lhůtě je daň i splatná.

Mzdy a práce

Výpočet mzdy zaměstnance v programu Antivirus A Plus
Jak se vypočítává čistá mzda u zaměstnance v režimu A Plus (je celý měsíc doma z důvodu uzavření provozovny z nařízení státu), který má pevně stanovenou hrubou měsíční mzdu např. 30 000 Kč? Má na výši měsíční mzdy vliv např. počet pracovních (nebo kalendářních) dnů v jednotlivých měsících?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Podstatou podpůrného programu Antivirus je částečná nebo plná kompenzace celkových mzdových nákladů v podobě náhrad mezd náležejících zaměstnancům za dobu překážek v práci vyvolaných karanténou, mimořádnými či krizovými opatřeními.

Výše příspěvku v režimu A Plus (nucené uzavření provozovny) činí 100 % z vyplacené náhrady mzdy a z ní provedených odvodů, kterou zaměstnavatel vyplatil zaměstnanci za dobu trvání překážek v práci.

Maximální měsíční výše příspěvku na jednoho zaměstnance činí 50 000 Kč. V případě, že zaměstnavatel bude na stejného zaměstnance ve stejném měsíci žádat o poskytnutí příspěvku jak v režimu A, tak v režimu A Plus, činí maximální výše součtu příspěvků 50 000 Kč. Jedná se například o ty případy, kdy část měsíce je zaměstnanec v karanténě (režim A) a část měsíce nemůže vykonávat práci z důvodu nuceného uzavření (režim A Plus).

Zaměstnanci z důvodu dočasného omezení provozu zaměstnavatele náleží náhrady mzdy ve výši od 60 % do 100 % průměrného výdělku v závislosti na tom, zda výši náhrady zaměstnavatel upravil ve vnitřním předpise, či sjednal v kolektivní smlouvě.

Průměrný výdělek se určuje z hrubé mzdy nebo platu zúčtovaného k výplatě zaměstnanci v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období. Odpracovanou dobou je doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat (nikoliv jejich náhrady). Rozhodným obdobím je kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém je průměrný výdělek použit pro uspokojení nároků zaměstnance.

Základní formou průměrného výdělku je průměrný hodinový výdělek.

1. Má-li být uplatněn průměrný hrubý měsíční výdělek, přepočítá se průměrný hodinový výdělek na jeden měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na jeden měsíc v průměrném roce. Průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348. Tento koeficient vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na jeden měsíc v průměrném roce.
2. Má-li být uplatněn průměrný měsíční čistý výdělek, odečte se od průměrného měsíčního hrubého výdělku:
   • pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
   • pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a
   • záloha na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Související článek:
Účtování kompenzačních bonusů a podpor