Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Odpovědi na dotazy z online poradny – 78. díl


Redakce
25. 2. 2021
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Foto: Fotolia

 

V jakých případech je třeba zdanit vyplacené peníze z ukončeného životního pojištění? Je cesta na místo pracoviště služební cestou? Jak na zaplacenou zálohu na pohonné hmoty na přelomu roku? Odpovídáme na další z vašich dotazů.


 

Daň z příjmů

 Výdaje na stavbu objektu
Je možné výdaje na stavbu objektu (rekreační chata, sklady, kancelář) uplatnit daňově? Stavba byla započata v roce 2020, sklady a kancelář jsou pro podnikání OSVČ (plátce DPH) a chata k vlastní rekreaci i k občasnému pronájmu.

 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Výdaje vynaložené na pořízení nemovité věci jsou z pohledu zákona o daních z příjmů („ZDP“) považovány za výdaje na pořízení hmotného majetku. V ustanovení § 25 odst. 1 písm. a) ZDP je uvedeno, že za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat výdaje (náklady) na pořízení hmotného majetku a nehmotného majetku, včetně splátek a úroků z úvěrů a zápůjček spojených s jejich pořízením, jsou-li součástí jejich ocenění. Cena hmotného majetku, tedy i pořizované stavby, se do daňových nákladů uplatní prostřednictvím daňových odpisů.

Zákon o daních z příjmů stanovuje, že poplatník může ke snížení základu daně z příjmů uplatnit jen takové výdaje, které skutečně vynaložil na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Za daňové výdaje nelze podle § 25 odst. 1 písm. u) ZDP uznat výdaje na osobní spotřebu poplatníka. Pokud chce poplatník uplatnit poměrnou hodnotu nemovité věci jako daňově uznatelný výdaj prostřednictvím daňových odpisů, musí tuto nemovitost zahrnout do obchodního majetku dle § 4 odst. 4 ZDP, ocenit tento majetek odpovídající vstupní cenou a zvolit rovnoměrnou či zrychlenou metodu odpisování (metodu odpisování nelze měnit).
 
Zákonná rezerva na opravu hmotného majetku u pronajímatele
Lze u pronajímatele zrušit zákonnou rezervu na opravy hmotného majetku následující rok po její tvorbě a zvýšit o ni základ daně?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Zákonné rezervy jsou vytvářeny v souladu se zákonem o rezervách („ZoR“), přímo rezervy na opravu hmotného majetku upravuje ustanovení § 7 ZoR. Rezervu na opravy dlouhodobého hmotného majetku mohou tvořit účetní jednotky, jestliže:
  • mají k hmotnému majetku právo vlastnické nebo jsou organizační složkou státu příslušnou hospodařit s majetkem státu anebo jsou státní organizací příslušnou hospodařit s majetkem státu, pokud tuto rezervu nevytváří nájemce,
  • jsou pachtýři hmotného majetku a k opravám najatého hmotného majetku jsou smluvně zavázáni,
  • procházejí reorganizací nebo oddlužením podle zvláštního právního předpisu a jejich vlastnické právo ke hmotnému majetku, k němuž byla rezerva tvořena, nebylo průběhem insolvenčního řízení ani pravomocným ukončením insolvenčního řízení dotčeno.
Rezerva na opravy u jednotlivého hmotného majetku nesmí být tvořena pouze jedno zdaňovací období. Ve smyslu ustanovení § 24 odst. 2 písm. i) zákona o daních z příjmů jsou za výdaj (náklad) daňově účinný považovány pouze rezervy tvořené v souladu se ZoR.

Z dotazu není zřejmé, z jakého důvodu došlo ke zrušení tvorby zákonné rezervy po jednom zdaňovacím období. Pokud je porušena zákonná podmínka, kdy rezervy na opravy u jednotlivého hmotného majetku nesmí být tvořeny pouze jedno zdaňovací období, pak je nutné upravit základ daně za zdaňovací období, ve kterém k neoprávněné tvorbě rezervy došlo.
 
Zdanění peněz z ukončeného životního pojištění
Bývalý zaměstnavatel mi přispíval měsíčně na životní pojištění. Během loňského roku tyto příspěvky přestal hradit, proto jsem smlouvu ukončil, a byly mi vyplaceny uspořené peníze. Budu muset tento příjem danit?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Pokud se pojištěný rozhodne životní pojištění předčasně ukončit, mohou mu vzniknout daňové povinnosti z pohledu daně z příjmů. Základ pro výpočet daně u odbytného se stanoví jako rozdíl odbytného a zaplaceného pojistného plus příspěvky zaměstnavatele hrazené do 31. 12. 2014. Následně pojišťovna vyplatí odbytné ponížené o 15% daň vybíranou srážkou ze základu daně. Zdanění odbytného tedy provede za pojištěného sama pojišťovna podle § 8 zákona o daních z příjmů („ZDP“) – Příjem z kapitálového majetku. Příspěvky zaměstnavatele hrazené od roku 2015 musí zaměstnanec prostřednictvím vlastního daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob zdanit dle § 6 ZDP.

V případě, že pojištěný uplatňoval odpočty v podobě nezdanitelné části základu daně ve svém daňovém přiznání nebo prostřednictvím ročního zúčtování u zaměstnavatele, musí v daňovém přiznání za zdaňovací období, kdy předčasně ukončil životní pojištění, uvést úhrn částek, o které mu byl v posledních 10 letech z důvodu zaplaceného pojistného snížen základ daně.
 
Patří potvrzení o evidenci na úřadu práce do přílohy daňového přiznání?
Řeším daňové přiznání za rok 2020 pro slečnu, která má kombinaci závislá činnost + samostatná výdělečná činnost + část roku evidence na úřadu práce. Jsem povinna potvrzení o evidenci na úřadu práce dokládat jako přílohu daňového přiznání?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Poplatník daně musí při podání daňového přiznání k dani z příjmů doložit všechny informace, aby správci daně nevznikly pochybnosti, že daňový subjekt neuvedl veškeré své zdanitelné příjmy.

Pokud je daňový subjekt zaměstnaný, popřípadě osobou samostatně výdělečně činnou jen po část roku, je v oprávněném zájmu správce daně zjistit, jestli během zbývajícího zdaňovacího období neměl další zdanitelné příjmy. Proto se dokládá zbývající období potvrzením od úřadu práce o době zařazení v evidenci uchazečů o zaměstnání, popřípadě čestným prohlášením o neexistenci jiných zdanitelných příjmů během zdaňovacího období.

Mzdy a práce

Zaměstnancem ve vlastní společnosti s ručením omezeným
Od března zakládám vlastní s. r. o a bylo mi řečeno, že pokud budu ve vlastní firmě i pracovat, potřebuji pracovní smlouvu, je tomu opravdu tak? Pokud ano, a stanovím si na pracovní smlouvě minimální plat, ale v ten první měsíc nevydělám dostatek peněz, abych sám sobě mohl mzdu vyplatit, jak se poté postupuje?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Z povahy dotazu předpokládám, že tazatel společnost s ručením omezeným zakládá sám a bude se tedy jednat o tzv. jednočlennou společnost. Zakladatel bude zřejmě i jednatelem této společnosti, a to obvykle na základě smlouvy o výkonu funkce nebo smlouvy příkazní. Jelikož společníkem a jednatelem je stejná osoba, bude tato smlouva obsahovat dva podpisy od téže osoby, které musejí být úředně ověřené. Ve smlouvě o výkonu funkce může, ale nemusí být sjednaná odměna. Jednatel je obecně odpovědný za obchodní vedení společnosti a jedná za společnost navenek. Odměna společníka plynoucí ze smlouvy o výkonu funkce podléhá zdanění ve stejném režimu jako jakákoliv mzda jiného zaměstnance.

Výkon funkce statutárním orgánem v rámci pracovněprávního vztahu na základě pracovní smlouvy je problematický a nelze jej doporučit. Odměna jednatele nemusí být sjednaná žádná, pak je ale potřeba si uvědomit, že pokud nemá společník žádné jiné příjmy podléhající odvodům na zdravotní pojištění, nebo pokud není za tuto osobu plátcem pojistného stát, je potřeba se přihlásit na zdravotní pojišťovně jako osoba bez zdanitelných příjmů a hradit měsíčně pojistné ve výši vypočtené jako 13,5 % z vyměřovacího základu, kterým je pro osobu bez zdanitelných příjmů minimální mzda (v roce 2021 platí osoby bez zdanitelných příjmů 2 052 Kč měsíčně). Sociální pojistné osoba bez zdanitelných příjmů hradit nemusí, ale tato doba se nepočítá jako odpracovaná doba pro nárok na starobní důchod.
 
Osvobození od sociálního pojištění u jednatele
Do jaké výše je v roce 2021 u výkonu funkce jednatele osvobození od sociálního pojištění?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Odměny jednatelů a společníků jsou zdaňovány obdobně jako příjem zaměstnance a obecně podléhají zdravotnímu a sociálnímu pojištění jako mzdy zaměstnanců. V souvislosti s každoročním vyhlášením průměrné mzdy, resp. jejím zvýšením (nařízení vlády č. 381/2020 Sb.), se s účinností od 1. ledna 2021 změnila také výše rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění. Tzv. rozhodný příjem, tedy minimální výše sjednaného příjmu pro účast na nemocenském pojištění, se od uvedeného data zvyšuje z původních 3 000 Kč na 3 500 Kč měsíčně. Také odměna společníka nebo jednatele menší než 3 500 Kč měsíčně nepodléhá zákonným odvodům na sociální pojištění.
 
Je cesta na pracoviště služební cestou?
Jsem zaměstnaný ve stavební firmě jako zedník. Každý pracovní den dojíždím na stavbu 1,5 hodiny tam a 1,5 hodiny zpět firemním autem. Zaměstnavatel plně platí pojistku na auto, naftu, opravy atd. Mám nárok v tomto čase, než přijedu na své pracoviště, na diety a je to bráno jako služební cesta? Ještě beru s sebou další čtyři kolegy na stavbu. Ti mají také nárok na diety? Pokud ano, v jaké výši?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
K posouzení, zda se jedná či nejedná o pracovní cestu, je potřeba více informací. V souladu s ustanovením § 152 odst. 1 zákoníku práce („ZP“) se cestovními výdaji, za které poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci cestovní náhrady, rozumí výdaje, které vzniknou zaměstnanci při:
  • pracovní cestě,
  • cestě mimo pravidelné pracoviště,
  • mimořádné cestě v souvislosti s výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště,
  • přeložení,
  • dočasném přidělení,
  • přijetí do zaměstnání v pracovním poměru,
  • výkonu práce v zahraničí.
V tomto případě by bylo třeba posoudit i znění pracovní smlouvy, kde je uvedené místo výkonu práce zaměstnance. Pracovní cestou se rozumí vysílání zaměstnance zaměstnavatelem mimo sjednané místo výkonu práce. Obecně lze však předpokládat, že místo výkonu práce bude na adrese zaměstnavatele. Pokud zaměstnavatel zaměstnance vysílá na práci mimo sídlo firmy, je povinen proplatit cestovní výdaje dle § 152 písm. b) ZP, pokud tyto výdaje vznikly.

Pokud by se jednalo o pracovní cestu, náleží zaměstnanci cestovní náhrady, aktuální sazby najdete v článku Cestovní náhrady v roce 2021 na Portálu POHODA.

Účetnictví

Odepisování přípravku evidovaném v majetku
Mám v evidenci majetku přípravek (PC = 46 000 Kč), který je už účetně i daňově odepsán (účetní i daňové odpisy byly stejné, tj. 8 let). V lednu 2021 se přípravek upravil, cena této úpravy je 88 000 Kč (technické zhodnocení). Po jakou dobu budu odepisovat, od 1/2021 po dobu 8 let?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Technickým zhodnocením se pro účely § 33 zákona o daních z příjmů („ZDP“) rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu 80 000 Kč. Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovené částky, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP.

U odepsaného majetku, tzn. pokud je zůstatková cena majetku již nulová, se počítá odpis pouze z technického zhodnocení majetku podle ZDP. Zařazení technického zhodnocení do odpisové skupiny se řídí povahou zhodnoceného majetku, tedy technické zhodnocení přípravku se bude odpisovat stejně dlouho, jako již odepsaný přípravek.
 
Kam zaúčtovat zůstatek na účtu 366?
Společníci ve společnosti s. r. o. se rozhodli, že si z ekonomických důvodů nevyplatí svoje mzdy. Z mezd byly řádně odvedeny odvody. Mohu zůstatek na účtu 366 zaúčtovat do výnosů na 648?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Předpis mezd společníkům se účtuje následovně:
 
Text Částka MD/D
Hrubá mzda 30 000,- 522…/366…
Odvody SP, ZP zaměstnanců 3 300,- 366.../336…
Zálohová daň 2 180,- 366…/342…
Výplata mezd 24 520,- 366…/221, 211…


Vzniklá situace je komplikovaná zejména v případě, že by byla mzda společníkům vyplácena na základě sjednané pracovní smlouvy podléhající zákoníku práce, podle kterého náleží zaměstnancům za vykonanou práci mzda (odměna). Navíc zaúčtování nevyplacené mzdy do ostatních finančních výnosů není dle mého názoru také vhodné.

Osobně bych vzniklou situaci řešila vyplacením mezd zaměstnancům a následně například dobrovolným příplatkem mimo základní kapitál (účet 413) nebo půjčkou společníka (účet 365), kdy by společník po zlepšení situace mohl obdržet vypůjčenou částku zpět.

Daň z přidané hodnoty

Zaplacená záloha na pohonné hmoty na přelomu roku
Řeším zaplacenou zálohu na pohonné hmoty v daňové evidenci na přelomu roku. Do peněžního deníku se po uhrazení zálohové faktury zaúčtuje celá částka i s DPH jako daňový výdaj. Daňový doklad k vyúčtování DPH obdržím v lednu. Zůstane mi v prosinci správně celá částka i s DPH jako daňový výdaj, nebo bych měla správně interním dokladem odúčtovat z výdajů částku DPH, aby mi jako výdaj v roce 2020 zůstal jen základ částky?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Uhrazené zálohy jsou v daňové evidenci daňovým výdajem v roce, ve kterém jsme je zaplatili, a to v případě, pokud se jedná o zálohy na výdaje daňově uznatelné. Po uhrazení zálohy obdrží plátce DPH daňový doklad k zaplacené záloze s datem uskutečnění zdanitelného plnění ke dni uhrazení zálohové faktury. Daňový doklad k uhrazené zálohové faktuře již obsahuje rozepsané částky na základ daně a DPH, přičemž u plátce DPH je odvedená daň z přidané hodnoty výdajem neovlivňujícím základ daně z příjmů. Při splnění zákonných podmínek je daňově uznatelným výdajem z uhrazené zálohové faktury částka bez DPH.

Jak v programu POHODA v daňové evidenci zaznamenat přijatou zálohovou fakturu a následně její uplatnění v konečné faktuře, se dozvíte v FAQ.

Daň z nemovitých věcí

Přístavby v přiznání k dani z nemovitých věcí
K domu jsou napojeny tři spojené přístavby za sebou. Mohu si v přiznání k dani z nemovitých věcí odečíst 3× 16 m² nebo jen 1× 16 m²?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Předmětem daně z nemovitých věcí jsou zdanitelné stavby a jednotky nacházející se na území České republiky. Základem daně z nemovitých věcí je výměra zastavěné plochy v m² podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. Základní sazba daně činí u budovy obytného domu 2 Kč za 1 m² zastavěné plochy. U ostatní budovy tvořící příslušenství k budově obytného domu z výměry přesahující 16 m² zastavěné plochy je sazba 2 Kč za m² zastavěné plochy.

Pokud má tedy přístavba tvořící příslušenství k budově obytného domu celkovou výměru zastavěné plochy 60 m², bude základní sazba daně ve výši 2 Kč/m² uplatněna pouze na výměru zastavěné plochy ve výši 44 m². Toto snížení výměry zastavěné plochy se uplatní na každou samostatnou zdanitelnou stavbu – ostatní budovy tvořící příslušenství k budově obytného domu. V konkrétním případě nelze bez bližších informací posoudit, zda se jedná či nejedná o další budovy tvořící příslušenství k budově obytného domu (zda mají společnou střechu, základy apod.).
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Aneta Strasmeierova
16. 3. 2021 8:04:34
Dobrý den, může si uplatňovat muž (druh) daňové zvýhodnění na děti, které má jeho přítelkyně(družka) z dřívějšího vztahu, ale žijí ve společné domácnosti? Spolu pak mají další dítě(družka je nyní na mateřské). děkuji za odpověď
Hlášení závadného obsahu

Michaela Hauzarová
26. 2. 2021 13:43:31
Pro p. Prochy75: Dobrý den, děkuji za upozornění, v odpovědi opravdu chyběla důležitá informace o zdanění příspěvků od zaměstnavatelů vyplacených od roku 2015. Příspěvek bude opraven.
Hlášení závadného obsahu

Prochy75
26. 2. 2021 10:11:29
Zdanění peněz z ukončeného životního pojištění - ta odpověď mi tedy nesedí. Od roku 2015 se přece musí dodanit příspěvky zaměstnavatele a to podáním daňového přiznání a uvedení těchto příjmů do §6 - Viz např.: https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/dan-z-prijmu/zivotni-pojisteni-%E2%80%93-dodaneni-v-danovem-priznani/
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Prominutí DPH při dodání elektřiny nebo plynu

25. 10. 2021 | Daň z přidané hodnoty bude prominuta při dodání elektřiny či plynu, jejich pořízení z jiného členského státu nebo dovozu. Bude se to týkat všech dodání, která se uskuteční v měsíci listopadu a prosinci 2021, nebo zálohových plateb na dodání, které v tomto období budou přijaty. Rozhodnutí bylo zveřejněno ve Finančním zpravodaji 34/2021 a nijak neomezuje okruh osob, na které se vztahuje. Prominutí se tedy týká nejen domácností a drobných podnikatelů (neplátců DPH), ale i dodávek pro plátce DPH.
 
Dřívější zprávy

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Ing. Tomáš Kryštůfek
Metodika, tvorba a implementace manažerského reportingu z IS Pohoda.
www.financni-rizeni.cz

OptikDoDomu, brýle dodomu
Objednáme Vám Optického poradce zdarma a nezávazně. Komplet brýle 1499
optikdodomu.cz

Daňový kalendář

31. 10. 2021 Zákonné pojištění odpovědnosti za škodu (za 4. čtvrtletí 2021)
25. 11. 2021 Přiznání DPH (za říjen 2021)
25. 11. 2021 Souhrnné hlášení (za říjen 2021)
25. 11. 2021 Kontrolní hlášení (za říjen 2021)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,74 Kč
0,080 Kč
22,18 Kč
0,119 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 25.10.2021

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru