Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Odpovědi na dotazy z online poradny – 31. díl


Redakce
11. 6. 2015
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Foto: Fotolia

 

Má zaměstnanec nárok na dovolenou, pokud je celý rok v pracovní neschopnosti? Je nákup vody v barelech daňově uznatelným nákladem, když z kohoutku teče pitná voda? Jak vložit peníze do podnikání? Odpovídají vám odborníci na účetnictví a daně.


 

Daň z příjmů

Daňová uznatelnost vody v barelech
Zajímala by mě daňová uznatelnost vody v barelech, kterou poskytujeme zdarma našim zaměstnancům pracujícím v kancelářích (nejedná se o rizikové pracoviště). Je nákup této vody daňově uznatelným nákladem i v případě, že nám z vodovodního kohoutku teče pitná voda a tím splňujeme zákonnou povinnost zajistit pitnou vodu na pracovišti?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Dodání pitné vody na pracoviště je daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele (voda musí být neochucená, neperlivá) podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 1 zákona o daních z příjmů. Jedná se o „bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť“, a to bez ohledu na formu dodávání (tj. kromě vody z vodovodního kohoutku i balená či v barelech). Daňovou uznatelnost balené vody a pitné vody z barelu potvrzuje též Ministerstvo financí v rámci Koordinačního výboru (viz příspěvek 172/21.02.07 ze dne 5. 4. 2007).
 
Nárok na daňové zvýhodnění na dítě
Mám 17letého syna, který odešel ze školy a je hlášen na úřadu práce. Žádné dávky nepobírá a od září opět půjde do školy. Mám nárok na slevu na dani na vyživované dítě, pokud pracuji a syn není plnoletý?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Podmínky daňového zvýhodnění pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob řeší ustanovení v § 35c zákona o daních z příjmů. Za vyživované dítě, které s poplatníkem žije ve společně hospodařící domácnosti, se považuje:
  • nezletilé dítě – do dovršení věku 18 let,
  • zletilé dítě do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod 3. stupně a soustavně se připravuje na budoucí povolání.
Na základě uvedených informací máte stále nárok na daňové zvýhodnění na vyživované nezletilé dítě žijící s Vámi ve společné domácnosti, a to bez ohledu na to, že toto dítě ukončí či přeruší studium.
 
Zdaňování dotací u OSVČ
Chtěla bych se zeptat na zdaňování dotací u OSVČ, která vede daňovou evidenci. Jedná se o zaúčtování do daňových příjmů? Jde zejména o dotace od úřadu práce (např. provozní, na zaměstnance apod.) a dotace z EU.
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Různé druhy účelových dotací jsou vypláceny z veřejných zdrojů. V současné době existuje mnoho druhů dotací, o které lze zažádat a případně je i po splnění určitých podmínek získat. Z hlediska zdanění je nutné znát zejména zdroj obdržené dotace a pečlivě prostudovat, na co přesně byla dotace vyplacena. Obecně jsou u fyzických osob osvobozeny dotace investiční, příspěvky od úřadu práce týkající se plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti a dotace na odstranění živelních pohrom.
 
Jestliže se dotaz týká příspěvků na společensky účelná pracovní místa, které vyplácí úřad práce, tyto příjmy jsou osvobozené od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů („ZDP“), kde je mimo jiné uvedeno, že od daně z příjmů je osvobozeno plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti.
 
Ostatní osvobozené dotace řeší § 4 odst. 1 písm. t) ZDP. Týkají se pořízení hmotného majetku, technického zhodnocení hmotného majetku (tyto příjmy snižují vstupní cenu dotované investice) anebo příjmů k odstranění následků živelní pohromy. K osvobozeným příjmům je nutné dodat, že veškeré výdaje související s těmito příjmy jsou daňově neuznatelné.
 
Ostatní dotace – tedy například provozní, jsou zdanitelným příjmem podnikatele a s nimi související výdaje jsou daňově uznatelné.
 
V daňové evidenci jsou dotace nezdaňovanou pohledávkou, zahrnují se do příjmů (daňových či nedaňových) ke dni, kdy je podnikatel skutečně obdrží.

Pracovněprávní oblast

Nárok na dovolenou v případě celoroční pracovní neschopnosti
Má zaměstnanec, který je nepřetržitě v pracovním poměru k jednomu zaměstnavateli po celý rok, ale celý tento rok je v pracovní neschopnosti, nárok na dovolenou?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Plný nárok na dovolenou má pouze zaměstnanec, který vykonával práci u svého zaměstnavatele po celý rok. Jestliže zaměstnanec zameškal z důvodu pracovní neschopnosti 100 a více pracovních dnů, krátí se mu dovolená dle § 216 a násl. zákoníku práce.
 
Pokud by byl zaměstnanec v pracovní neschopnosti, která vznikla v důsledku pracovního úrazu či nemocí z povolání, za které zaměstnavatel odpovídá, posuzuje se tato doba jako výkon práce a zaměstnanec by měl plný nárok na dovolenou poskytovanou zaměstnavatelem.
 
V případě, že zaměstnanec byl v pracovní neschopnosti z důvodu nemoci či úrazu, které nesouvisejí s jeho povoláním, není tato doba posuzovaná jako výkon práce a zaměstnanec, pokud nevykonával práci po celý rok, tak za toto období nemá na dovolenou nárok.
 
Práce během pracovní neschopnosti
Doktor mi napsal pracovní neschopnost na 5 dnů. Přesto jsem byl v práci celou dobu kromě půldne. Zaměstnavatel mi nechce oněch 5 dní proplatit. Co mám dělat?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Podstatou dočasné pracovní neschopnosti je, že zaměstnanec nemůže dočasně plnit základní pracovněprávní povinnosti. Zaměstnanec není povinen v této době vykonávat práci podle pracovní smlouvy a zaměstnavatel není povinen přidělovat tomuto zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy a platit mu za vykonanou činnost mzdu, jelikož hmotné zabezpečení zaměstnance je zajištěno jiným způsobem. Zaměstnanec v době pracovní neschopnosti nemůže pobírat výplatu nemocenské dávky a zároveň mzdu z vykonávané pojištěné činnosti.
 
Pokud zaměstnanec v pracovní neschopnosti vykonává pojištěnou činnost, ze které mu náleží nárok na výplatu nemocenské dávky, nemá na výplatu nemocenského nárok dle § 16 zákona o nemocenském pojištění. Jestliže zaměstnanec vykonával činnost pro svého zaměstnavatele, ze které mu plynul nárok na výplatu nemocenské, v době pracovní neschopnosti, byť i na jeho přání, a nebyla na tuto činnost sjednaná žádná zvláštní smlouva, je dle mého názoru mzda za odpracovanou dobu od zaměstnavatele téměř nevymahatelná.
 
Kdy skončí pracovní poměr, když zaměstnanec ve výpovědní lhůtě onemocněl?
Kdy končí pracovní poměr zaměstnance, kterému běží výpovědní lhůta a onemocněl? Výpověď byla podána k 28. 2. 2015 s dvouměsíční výpovědní lhůtou, pracovní neschopnost začala 18. 3. 2015 a skončila 13. 5. 2015. Ke kterému dni se vystaví zápočtový list?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Zda nemoc oddálí či neoddálí skončení pracovního poměru, záleží mimo jiné i na tom, kdo výpověď podal. Pokud výpověď podal zaměstnanec, pracovní poměr končí ke dni 30. 4. bez ohledu na skutečnost, že je zaměstnanec v ochranné lhůtě (v pracovní neschopnosti). Stejný postup je i na základě dohody zaměstnavatele a zaměstnance o rozvázání pracovního poměru. Zápočtový list byste tedy měli v takovémto případě vystavit k 30. 4. 2015 (ke dni ukončení pracovního poměru).
 
Pokud výpověď dostal zaměstnanec od zaměstnavatele, tak v tomto případě může nemoc zaměstnance oddálit skončení pracovního poměru, jelikož poslední den výpovědní doby tato pracovní neschopnost trvá a zaměstnanec se ocitá v tzv. ochranné době. Výpovědní doba se prodlužuje, když ochranná doba (doba pracovní neschopnosti) přesahuje konec výpovědní doby. Výpovědní doba se tedy přerušuje po dobu trvání pracovní neschopnosti.
 
Na základě uvedených informací začala výpovědní lhůta běžet od 1. 3. 2015 a pracovní poměr měl skončit ke dni 30. 4. 2015. Zaměstnanec byl v pracovní neschopnosti od 18. 3. 2015 a tedy ochranná lhůta počítaná do 30. 4. 2015 je 44 dní. Pracovní neschopnost zaměstnance skončila k 13. 5. 2015, po přičtení ochranné lhůty 44 dní skončí pracovní poměr ke dni 26. 6. 2015.
 
Zaměstnanec však také může zaměstnavateli oznámit, že na prodloužení netrvá (musí tak učinit nejpozději k 30. 4. 2015) a v tom případě pracovní poměr končí po uplynutí dvouměsíční výpovědní lhůty.
 
Zápočtový list je zaměstnavatel povinen vydat ke dni ukončení pracovního poměru (v tomto případě tedy k 26. 6. 2015 nebo k 30. 4. 2015).
 
Může otec uzavřít dohodu o provedení práce s dcerou?
Může být uzavřena dohoda o provedení práce mezi otcem a dcerou? Otec je OSVČ s živnostenským listem a dcera je osobou bez zdanitelných příjmů.
 
 Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Ano, otec jako podnikatel může zaměstnat dceru na dohodu o provedení práce („DPP“). Dohoda musí být uzavřena písemně, rozsah práce v hodinách nesmí být vyšší než 300 hodin v kalendářním roce. Pokud odměna z DPP nepřekročí částku 10.000 Kč v kalendářním měsíci, nezakládá tato dohoda účast zaměstnance na sociálním a zdravotním pojištění.
 
Pokud ovšem dcera bude pobírat pouze odměnu z DPP do 10.000 Kč za kalendářní měsíc a nebude za ni plátcem pojistného ani stát, je z hlediska zdravotního pojištění nadále považována za osobu bez zdanitelných příjmů a jako taková je povinna si hradit pojistné na veřejné zdravotní pojištění sama.
 
Placení pojistného na sociální (důchodové) pojištění není v takovém případě povinné, je však potřeba si uvědomit, že po dobu neplacení pojistného nebude dcera pojištěna a tato doba se jí nebude rovněž započítávat do doby pojištění nutné pro přiznání státního starobního důchodu. Doporučuji proto platit si důchodové pojištění dobrovolně.

Daň z přidané hodnoty

Poskytnutí služby do Švýcarska a DPH
Poskytl jsem službu do Švýcarska. Na jaký řádek v daňovém přiznání k DPH mám vykázat tuto službu? Domnívám se, že služby jsou poskytovány bez DPH.
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Při poskytování služeb je pro určení DPH nutné správně určit místo plnění. Místo plnění u služeb je upraveno v § 9 až § 10k zákona o DPH. Pokud nejde o žádnou ze služeb uvedenou v § 10 až § 10k, určuje se místo plnění podle základního pravidla v § 9. Pokud je služba poskytnuta osobě povinné k dani (podnikateli, bez ohledu na to, zda jde o plátce nebo neplátce), je místo plnění podle § 9 odst. 1 zákona o DPH v sídle příjemce služby. V daném případě tedy ve Švýcarsku. Poskytnutí služby osobě povinné k dani s místem plnění mimo EU se uvádí na ř. 26 daňového přiznání, do souhrnného hlášení se neuvádí.
 
Pokud by šlo o poskytnutí služby podle základního pravidla osobě nepovinné k dani (nepodnikateli), bude místo plnění podle § 9 odst. 2 v sídle poskytovatele služby, tj. v ČR, a bude se uplatňovat česká DPH a plnění se vykáže na ř. 1, 2.
 
Pokud půjde o některou ze služeb uvedených v § 10 až § 10k zákona o DPH, postupuje se při určení místa plnění v souladu s těmito ustanoveními.
 
Mohu fakturovat v režimu přenesení daňové povinnosti?
Mohu elektrické připojení lisu na výrobu plastových dílů pro automobily vyfakturovat zákazníkovi v režimu přenesení daňové povinnosti bez DPH a daň odvede zákazník?
 
 Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Téměř u každé otázky týkající se použití režimu přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví je základní problém v tom, že v dotazu nebývá přesně vymezen skutečný obsah činnosti. Obvykle totiž může být daná činnost jak obsahem oddílu 43, tak i oddílu 33 klasifikace CZ-CPA. Nebudeme si v této otázce komplikovat odpověď úvahami o tom, zda je dotazované plnění součástí jiného hlavního plnění, které samo o sobě do režimu přenesení daňové povinnosti spadá (je zahrnuto do kódů 41 až 43 CZ-CPA). Pak by samozřejmě (za splnění dalších podmínek) byla i tato vedlejší činnost automaticky posuzována jako součást celku a režim přenesení by se na ni uplatnil. Pro tuto otázku budeme dotazovanou činnost považovat za samostatné plnění.
 
Generální finanční ředitelství („GFŘ“) vydalo k problematice začlenění jednotlivých služeb několik informací a stanovisek týkajících se prací typu instalace, opravy a údržby různých zařízení pevně spojených s budovou.
 
Abych tato stanoviska pro naše potřeby pokud možno co nejstručněji shrnul, pak obecné zásady definované GFŘ říkají, že do oddílů 41 až 43 CZ-CPA patří instalace zařízení, která:
  • tvoří nedílnou součást budovy nebo podobné struktury a zároveň zajišťují funkčnost dané budovy či podobné struktury a nejsou explicitně z těchto oddílů vyloučeny,
  • jsou pevně připevněna k budově nebo podobné struktuře a nejedná se o instalaci zařízení (resp. strojů) explicitně uvedených v oddílu 33 CZ-CPA.
Podle mého názoru pravděpodobně již na první pohled nebude lis na výrobu plastových dílů pevnou součástí budovy a nebude zajišťovat její funkčnost. V oddílu 43.21.1 CZ-CPA jsou sice uvedeny elektroinstalační práce, podíváme-li se však, zda do kódů 33 CZ-CPA není explicitně (výslovně) zahrnuta instalace lisu na výrobu plastových dílů, pak zjistíme, že tato instalace spadá s vysokou pravděpodobností do kódu 33.20.38 – Instalace průmyslových strojů na zpracování pryže a plastů.
 
Z výše uvedeného tedy usuzuji, že elektrické připojení lisu na výrobu plastových dílů by nemělo být zahrnuto do režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92e zákona o DPH.
 
 Musíme každý měsíc vystavovat doklad o přijetí platby a odvádět z ní DPH?
Jsme plátci DPH. Plátci DPH jsme nájemní smlouvou stanovili platit mimo nájemného také měsíčně zálohu na vodné 200 Kč + DPH. Jsme povinni každý měsíc při přijetí platby vystavovat této společnosti doklad o přijetí platby a odvádět DPH z této platby, nebo se postupuje jinak?
 
 Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Od roku 2013 musí všichni plátci DPH (kromě případů poskytnutí cestovní služby a tuzemského reverse charge), a to včetně těch, kteří nevedou účetnictví, přiznávat DPH na výstupu již ke dni přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění, tedy i v případě přijetí zálohy.
 
Do 15 dní ode dne, kdy byla přijata úplata přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění, jste povinni vystavit daňový doklad k přijaté záloze. Pokud jsou zálohy pravidelné a v pevné výši, je možno pro zjednodušení administrativy vystavit na tyto zálohy platební kalendář podle § 31a zákona o DPH.

Účetnictví

 Archivace účetních dokumentů
Zajímalo by mě, co přesně se rozumí pod pojmem „účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají vedení účetnictví“ (zákon o účetnictví, § 31 a § 32)? Řeším otázky spojené s archivací dokumentů, jako jsou dodací listy, spediční listy (různé soupisky) a listy CMR. Spadají mnou vypsané dokumenty také do pojmu „účetní záznamy“? Popřípadě, jak dlouho se musí (pokud vůbec) každý takový dokument archivovat?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Dle § 4 odst. 10 zákona o účetnictví („ZoÚ“) se účetním záznamem rozumí data, která jsou záznamem veškerých skutečností týkajících se vedení účetnictví. Mohou to tedy být i různé smlouvy, dodací listy, směrnice, záruční listy, soupis provedených prací atd. S ohledem na průkaznost účetnictví (§ 8 odst. 4 ZoÚ) musí být všechny záznamy použité v rámci účetnictví účetní jednotky průkazné.
 
Účetní záznamy se uschovávají takto:
  • účetní závěrka a výroční zpráva po dobu 10 let (počínajících koncem účetního období, kterého se týkají),
  • účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh a přehledy po dobu 5 let (počínajících koncem účetního období, kterého se týkají),
  • účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají vedení účetnictví, po dobu 5 let (počínajících koncem účetního období, kterého se týkají).
 
 Jak správně účtovat o zádržném?
Jak správně účtovat o zádržném? Jedná se o zádržné dlouhodobé, a to jak z přijaté faktury, tak i z vydané faktury.
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Pozastávka neboli zádržné je platba, která je uhrazena až po splnění určitých smluvních podmínek. Nejčastěji se zádržné využívá v oblasti stavebních prací. Dlouhodobé zádržné má funkci garance za kvalitu provedení díla a bývá uvolněno například až po skončení záruční doby, což může být i 10 let.
 
O zádržném se účtuje jako o běžné pohledávce (závazku). Fakturu dodavatel vystaví na celou částku práce včetně zádržného, při zaúčtování se pro zádržné použije analytický účet vyhrazený pro dlouhodobé pohledávky (závazky).

Podnikání

Kde koupit zboží s prošlou lhůtou v likvidaci?
Kde a jak bych mohl koupit zboží s prošlou lhůtou, nebo které je v likvidaci?
 
 Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Celá řada firem se potýká s problémem „neprodejných“ zásob, ovšem podle mého názoru v současné době pravděpodobně neexistuje jednotná databáze firem nabízejících prodej zboží určeného pro dřívější či pozdější likvidaci. Je samozřejmě možno aktivně plošně inzerovat výkup neprodejných zásob, případně jednotlivé vytipované firmy v tomto duchu přímo oslovovat. Společností, které se výkupem neprodejných, nicméně funkčních zásob zabývají, existuje v České republice několik.
 
Ovšem vzhledem k tomu, že se zmiňujete o „zboží s prošlou lhůtou“, což je pojem odpovídající spíše zboží potravinářského charakteru, je možné odpovědět v tom smyslu, že prodej takovéhoto zboží je standardně rozšířen a legislativně ošetřen.
 
Je potřeba si nejprve upřesnit, že u potravinářského zboží jsou používány dva pojmy, a to „datum použitelnosti“ a „datum minimální trvanlivosti“. Zboží, které má prošlé datum použitelnosti (§ 10 odst. 1 zákona o potravinách a tabákových výrobcích), je zakázáno uvádět na trh, resp. podle § 10 odst. 2 téhož zákona je povinnost toto zboží z dalšího oběhu neprodleně vyřadit.
 
Potraviny, které mají prošlou dobu minimální trvanlivosti, je možné (na rozdíl od potravin s prošlou dobou použitelnosti) nabízet k prodeji i po uplynutí doby trvanlivosti, avšak pouze tehdy, jsou-li jako prošlé potraviny označeny a jsou-li bezpečné. Tedy musí být odděleny od ostatních potravin, viditelně označeny jako potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti a musí být zdravotně nezávadné.
 
Peníze do podnikání od rodinného příslušníka
Manžel bude do podnikání nakupovat stroje. Nemá na ně dostatečný obnos. Peníze na stroje do podnikání mu nabídl jeho otec. Jak zaúčtovat tyto peníze? Musí být uzavřena nějaká smlouva? Musíme platit otci nějaké úroky? Nechceme, aby šlo o dar (kvůli dani darovací). A máme to vůbec oficiálně nějak řešit? A co když se správce daně bude pídit, kde manžel vzal peníze na stroje?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
V případě darování by se jednalo o bezúplatný příjem přijatý poplatníkem v souvislosti s výkonem činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů, a tento příjem by podléhal dani z příjmů fyzických osob.
 
Otec se synem mohou uzavřít i tzv. smlouvu o zápůjčce. Přijetí zápůjčky není předmětem daně z příjmů. Úrok by měl být sjednán ve výši z běžných obchodních vztahů. Účetní jednotka může zahrnout tyto úroky do vstupní ceny pořizovaného stroje. Úroky se zaúčtují jako náklad do období, se kterým věcně a časově souvisí, bez ohledu na to, kdy došlo nebo dojde k jejich platbě. Stejně tak platí zdanění přijatého úroku na straně zapůjčitele.
 
Poplatníci vedoucí daňovou evidenci zdaňují úroky při jejich přijetí a daňovými výdaji jsou při jejich platbě.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Michaela Sobotková
STORMWAREAutor článků
18. 10. 2016 8:19:55
pro milan:
Dobrý den, odpověď na Váš dotaz naleznete zde: http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/dan-z-prijmu/narok-na-slevy-pri-odpracovani-pouze-nekolika-dnu/
Hlášení závadného obsahu

jiras
28. 9. 2016 21:50:15
Dobrý den, chci se zeptat když je někdo zaměstnán přes dotaci od úřadu práce a pokuď zaměstnanec skončí dřív než vyprší lhůta co si ho musí zaměstnavatel ponechat tak jestli zaměstnavatel bude muset vracet dotaci nebo né.Dekuji za odpověď.
Hlášení závadného obsahu

milan
25. 8. 2016 10:28:49
Dobrý den,jsem na nemocenské od 12.1.2016 s předpokladem nemocnosti až do konce roku 2016, budu mit nárok na danové zvýhodnění za rok 2016 ,slevu na poplatníka i za penzijní připojištění,když mám odpracováno pouze pár dní? Děkuji.
Hlášení závadného obsahu

Iva_S
12. 6. 2015 14:41:40
Sleva na poplatníka se Vám uplatní již za květen.
Hlášení závadného obsahu

lucie lucie
12. 6. 2015 14:10:29
dobry den, chtela bych se zeptat, nastoupila jsem na briadu zacatkem kvetna do jedne spolecnosti, a takove to ruzove prohlaseni na slevu na dan jsem podepisovala v pulce kvetna. kdy se mi ta sleva bude uplatnovat? uplaatni se mi uz ve vyplate za kveten či až od cervna? Predem dekuji
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Ing. Marie Pavlištová
Vedení účetnictví, daňové evidence, mzdy, DPH, poradenství.
www.flashtax.eu

MAX COMPUTER
Prodej a servis výpočetní techniky za bezkonkurenční ceny.
www.maxcomputer.cz

Daňový kalendář

26. 8. 2019 Souhrnné hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Kontrolní hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Přiznání DPH (za červenec 2019)
2. 9. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka - popl. provozující zeměd. výrobu a chov ryb s daní vyšší než 5000 Kč)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,77 Kč
-0,020 Kč
23,27 Kč
0,013 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 23.08.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru