Odpovědi na dotazy k dani z příjmů FO pro rok 2014

TISKOPISY A EPO
SLEVY NA DANI
DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ
STUDENT
PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ A SOUKROMÉ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ
SOLIDÁRNÍ ZVÝŠENÍ DANĚ (od roku 2013)
KOMPENZACE ODSTUPNÉHO
 

TISKOPISY A EPO

 Jaké jsou lhůty pro podání vyúčtování za zdaňovací období 2013?

Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti (dále jen „VDA DPZ“) se podává podle § 38j odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), kde je uvedeno, že plátce daně je povinen podat vyúčtování do dvou měsíců po uplynutí kalendářního roku, pokud plátce daně podá vyúčtování elektronicky, je lhůta pro podání do 20. března.
 
V této souvislosti je však nutno vzít v úvahu počítání času podle § 33 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“), který stanoví, že lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty, a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na jeho poslední den.
 
Lhůta pro podání VDA DPZ za 2013: 3. března 2014 (papírová forma)
Elektronická forma VDA DPZ za 2013: 20. března 2014
 
Lhůta pro podání vyúčtování daně vybírané srážkou (dále jen „VDA DPS“) není upravena žádným z ustanovení ZDP, a proto platí obecné ustanovení daňového řádu. Dle ustanovení § 137 odst. 2 daňového řádu se vyúčtování podává do tří měsíců po uplynutí kalendářního roku.
 
Lhůta pro podání VDA DPS za 2013: 1. dubna 2014

Lze za předcházející zdaňovací období podat dodatečné vyúčtování?

Poprvé lze podat dodatečné vyúčtování ke zdaňovacímu období 2010. Ve VDA DPZ za zdaňovací období 2013 opravy na dani a daňovém bonusu podle § 38i ZDP (případně podle § 38d u VDA DPS) lze provést pouze k aktuálnímu zdaňovacímu období (tj. 2013) včetně oprav ročního zúčtování za 2012. Opravy zdaňovacího období 2010 až 2012 je nutné řešit formou dodatečného VDA DPZ k příslušnému zdaňovacímu období.
 

Kdo má povinnost podávat vyúčtování ze zákona o daních z příjmů elektronicky?

Povinnost podávat VDA DPZ včetně příloh pouze elektronicky vyplývá pro plátce daně, u nichž je vybírána nebo srážena daň nebo záloha na daň z příjmů daňových nerezidentů (tj. poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 ZDP), z ustanovení § 38j odst. 6 ZDP. Povinnost ze ZDP podávat výše uvedené vyúčtování včetně příloh elektronicky nemá pouze plátce daně, který je fyzickou osobou, ani plátcova pokladna této fyzické osoby, pokud celkový počet daňových nerezidentů – poplatníků podle § 2 odst. 3 ZDP, kterým vyplácí příjem ze závislé činnosti a funkční požitky, nečiní v průběhu vykazovaného zdaňovacího období více než 10.

Výše uvedená povinnost se nevztahuje na podání VDA DPS.
 

Pracuji již několik let u stejného zaměstnavatele. Musím pro rok 2014 podepisovat „Prohlášení k dani“ na novém tiskopisu?

Ve zdaňovacím období 2014 lze použít vzor č. 22, ale i předcházející podepsané vzory. Na přelomu února a března 2014 bude vydán nový vzor 23. Nový vzor 23 doporučujeme použít u nových zaměstnanců. Zákonné opatření č. 344/2013 Sb. mění pouze pojmosloví a význam některých pojmů.

SLEVY NA DANI

Jak vysoké jsou slevy na dani podle § 35ba zákona za rok 2013?

Slevy na dani pro rok 2013 jsou takové:

• 24.840 Kč na poplatníka (možnost uplatnění i u zahraničních zaměstnanců, kteří jsou daňovými nerezidenty ČR). Daň se nesnižuje u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu.

• 24.840 Kč na druhého z manželů bez vlastních příjmů nebo s příjmy nepřesahujícími roční limit ve výši 68.000 Kč, a jedná-li se o druhého z manželů, který je držitelem průkazu ZTP/P, v dvojnásobné výši.

• 2.520 Kč u poživatele invalidního důchodu pro invaliditu prvního a druhého stupně.

• 5.040 Kč u poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

• 16.140 Kč u držitele průkazu ZTP/P.

• 4.020 Kč pro studenta (po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem).

Když chci uplatnit za rok 2013 slevu na dani na manželku, která je na mateřské, počítá se do jejího příjmu i rodičovský příspěvek nebo mateřská?

Příjmy, které se do příjmu manžela či manželky nezahrnují (úplný výčet):

• dávky státní sociální podpory,

• dávky pěstounské péče (nejedná se odměny pěstouna),

• dávky osobám se zdravotním postižením,

• dávky pomoci v hmotné nouzi,

• příspěvek na péči, sociální služby,

• státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem,

• státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření,

• státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření,

• stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,

• příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen.

 
Příjmy, které se do příjmů manžela či manželky zahrnují (namátkový výčet, často chybně uplatňované):

• veškeré příjmy „v hrubém“ od zaměstnavatele, z podnikání, z nájmu atd.,

• včetně příjmů od daně osvobozených (např. prodej nemovitosti, auta, cenných papírů),

• všechny druhy důchodů,

• nemocenská,

• náhrada mzdy při pracovní neschopnosti,

• ošetřování člena rodiny,

• podpora v nezaměstnanosti,

• peněžitá pomoc v mateřství,

• odměny pěstouna.

 
Rodičovský příspěvek představuje formu dávek státní sociální podpory (stejně tak i porodné) a do vlastních příjmů manželky pro účely uplatnění slevy na manželku se nezahrnují. Naopak peněžitá pomoc v mateřství představuje dávky vyplácené v rámci nemocenského pojištění, proto tyto dávky zahrnete do příjmů manželky pro účely uplatnění slevy na manželku.

Do jakého zdaňovacího období se pro účely posouzení vlastního příjmu manželky/manžela podle § 35ba ZDP zahrnují dávky, jako je nemocenská, mateřská, podpora v nezaměstnanosti, ošetřovné obdržené manželkou (manželem) poplatníka v průběhu ledna 2014, které se započítávají do limitu 68.000 Kč, jež je určující pro uplatnění slevy na manželku (manžela) dle § 35ba ZDP. Do zdaňovacího období roku 2013 nebo 2014?

Do vlastního příjmu manželky (manžela) pro uplatnění slevy na dani v souladu s § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP se zahrnují veškeré příjmy s výjimkou příjmů výslovně uvedených v § 35ba odst. 1 písm. b) tohoto zákona. Do tohoto příjmu manželky (manžela) se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky, jako je mateřská, nemocenská, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti či jiné příjmy.
 
To znamená, že mateřská, nemocenská, podpora v nezaměstnanosti či ošetřovné vyplacené v lednu 2014 se započítávají do vlastního příjmu manželky/manžela ve zdaňovacím období roku 2014.
 
U příjmů ze závislé činnosti dle § 6 ZDP se postupuje podle § 5 odst. 4, v němž se uvádí: „Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období.“
 
To znamená, že příjmy ze závislé činnosti vyplaceny za prosinec 2013 až v lednu 2014 se zahrnují do vlastního příjmu manželky/manžela do zdaňovacího období roku 2013.
 

Pokud se má žena stala mou manželkou v polovině roku, mohu si uplatnit „slevu na manželku podle § 35ba ZDP“? Manželka je od 02/2013 na mateřské dovolené.

Slevu na dani na vyživovanou manželku žijící s Vámi v domácnosti můžete uplatnit pouze v případě, že manželka neměla příjmy vyšší než 68.000 Kč za celý rok, do těchto příjmů se zahrnuje i peněžitá dávka v mateřství, nikoliv však rodičovský příspěvek, který představuje formu dávek státní sociální podpory.
 
Slevu na manželku, v případě, že jsou splněny podmínky uvedené výše, si můžete uplatnit ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny. Pokud jste byli oddáni např. 23. 7. 2013, pak lze uplatnit slevu za měsíce srpen až prosinec v celkové výši 10.350 Kč (5 x 2.070 Kč).

DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ

Jaká je za rok 2013 výše daňového zvýhodnění?

Výše daňového zvýhodnění je stanovena v § 35c ZDP. Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění (při splnění všech podmínek vyplývajících ze ZDP) na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti ve výši 13.404 Kč ročně, a jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, v dvojnásobné výši, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b ZDP.
 

Za jakých podmínek mohu uplatnit daňový bonus?

Daňový bonus (roční) může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, § 7, § 8 nebo § 9 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (tj. pro rok 2013 6 x 8.000 Kč = 48.000 Kč) stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti, podle zvláštního právního předpisu upravujícího výši minimální mzdy.
 
U poplatníka, který má příjmy pouze podle § 9, nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
 
Maximální limit pro vyplacení ročního daňového bonusu je 60.300 Kč. Minimální výše pro výplatu daňového bonusu činí 100 Kč.
 
Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně však do výše 5.025 Kč měsíčně, jestliže úhrn příjmů podle § 6 ZDP za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy (tj. 4.000 Kč za 2013). Do těchto příjmů se také nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
 
Pro rok 2014 nedochází ke změně částek daňového zvýhodnění, došlo však ke zvýšení minimální mzdy na 8.500 Kč.
 

Kdy je považováno dítě za vyživované pro účely zdaňovacího období 2013?

Za vyživované dítě poplatníka se pro účely zákona o daních z příjmů považuje dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je:

• soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře,
• nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
• z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

 
Dočasný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek; maximální výše pro vyplacení daňového bonusu však zůstává zachována.
 
Uzavře-li dítě manželství a žije-li v domácnosti s manželem (manželkou), může uplatnit manžel (manželka) slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba. Nemá-li manžel (manželka) dostatečné příjmy, z nichž by mohl (mohla) uplatnit slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba, může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije v domácnosti.
 
Vyživuje-li dítě v jedné domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.
 
Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
 
Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se nově považuje i doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená.
 

Jakým způsobem ve zdaňovacím období 2013 prokazuje zaměstnanec nárok na daňové zvýhodnění u zaměstnavatele?

Podle § 38l odst. 3 ZDP nárok na daňové zvýhodnění poplatník (zaměstnanec) u plátce daně (zaměstnavatele) na základě podepsaného „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“ prokazuje:

• úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte (vlastního, osvojeného, v péči, která nahrazuje péči rodičů, druhého z manželů a vnuků),

• předložením průkazu ZTP/P, pokud je vyživované dítě jeho držitelem,

• jsou-li oba manželé zaměstnaní, potvrzením od zaměstnavatele manželky (manžela), že nárok na daňové zvýhodnění současně neuplatňuje druhý z manželů,

• potvrzením školy, že zletilé dítě žijící s poplatníkem v domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,

• potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník vyživuje v domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, které nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

 
Ve lhůtě do 15. února po uplynutí roku může též zaměstnanec dodatečně se žádostí o roční zúčtování záloh uplatnit i nárok na daňové zvýhodnění, který v průběhu roku včas z jakýchkoliv důvodů neuplatnil a za tím účelem ve stejné lhůtě musí zaměstnavateli předložit výše uvedené předepsané průkazy.
 

Zaměstnankyně předložila při nástupu do zaměstnání potvrzení o denním studiu na vyšší odborné škole a rozhodnutí ředitele školy o povolení individuálního vzdělávacího plánu. Zaměstnankyni není 26 let a žije v domácnosti s rodiči. Může tato zaměstnankyně uplatňovat slevu na dani na studenta a může rodič uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě?

Slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP může uplatnit poplatník po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.
 
Podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) citovaného zákona nelze za soustavnou přípravu na budoucí povolání považovat dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na středních školách a vyšších odborných školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné (§ 10 téhož zákona), nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti.
 
Pokud Vaše zaměstnankyně skutečně studuje vyšší odbornou školu formou denního studia, jak se uvádí v potvrzení, potom je toto studium považováno za soustavnou přípravu na budoucí povolání, i když má rozhodnutím ředitele školy povolen individuální vzdělávací plán.
 
Zaměstnankyně si může uplatnit slevu na dani na studenta a zároveň může rodič uplatňovat daňové zvýhodnění, pokud jsou splněny podmínky § 35c odst. 6 písm. b) bod 1. ZDP a za předpokladu, že tento nárok prokáže v souladu s § 38l odst. 3 ZDP.
 

Mzdová účetní odmítla můj požadavek na uplatnění daňového zvýhodnění za mou dceru, která je svobodná, ve věku 20 let a se svým dítětem žije se mnou a mou ženou v domácnosti. Od září 2013 zahájila dálkové studium na vyšší odborné škole. Domnívám se, že mám na daňové zvýhodnění na dceru nárok.

Za předpokladu, že Vaše dcera není výdělečně činná, nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, je Vaše domněnka oprávněná. Dálkové studium na vyšší odborné škole za dodržení výše uvedených předpokladů je považováno dle § 12 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání.
 
Podmínka soustavné přípravy na budoucí povolání podle § 35c odst. 6 písm. b) bod 1. ZDP je splněna a daňové zvýhodnění by za existence Vámi popsaných skutečností a zákonných předpokladů bylo možno uplatnit.

STUDENT

Jsem student a ve zdaňovacím období 2013 jsem pracoval na základě dohody o provedení práce s příjmem do 5.000 Kč. Jak je mi tento příjem zdaněn?

V případě, že úhrnná výše příjmů z dohody o provedení práce nepřesáhla v kalendářním měsíci zdaňovacího období 2013 částku 5.000 Kč hrubého a zaměstnanec (student) u zaměstnavatele na zdaňovací období nepodepsal „Prohlášení k dani“ podle § 38k ZDP, zdaňují se tyto příjmy jednorázově, a to zvláštní sazbou daně ve výši 15 %.
 
Tím je daňová povinnost vyrovnána a tyto příjmy nevstupují do daňového přiznání, ani se nevykazují na „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění“. Pro studenta je výhodnější podepsat u zaměstnavatele „Prohlášení k dani“ a uplatnit slevy na dani podle § 35ba ZDP (na poplatníka a na studenta).
 
Pokud se však bude např. jednat o příjem na základě dohody o pracovní činnosti, musí být částka 5.000 Kč pro výpočet daně navýšena o povinné pojistné podle § 6 odst. 13 ZDP (tzn. o 34 %).
 
Podle § 38k odst. 7 ZDP dodatečně přihlédne plátce daně k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování záloh, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro uznání slev na dani podle § 35ba ZDP a daňového zvýhodnění nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období a podepíše-li současně v této lhůtě „Prohlášení k dani“ podle odst. 4 a 5 (podle § 38k odst. 6 ZDP může poplatník podepsat „Prohlášení k dani“ na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho plátce).
 
Od zdaňovacího období 2014 lze však srážkovou daň u § 6 odst. 4 ZDP aplikovat pouze u dohod o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10.000 Kč a zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5, nebo 7. Po skončení zdaňovacího období 2014 má poplatník (i daňový rezident ČR) možnost zahrnout výše uvedené příjmy do daňového přiznání.
 

Od června 2013 jsem byla na brigádě, kde jsem podepsala „daňové přiznání“ a v srpnu jsem nastoupila do zaměstnání, kde jsem opět podepsala „daňové přiznání“. Jenže jsem se nyní dozvěděla, že daňové přiznání se může podávat jen jednou. Co s tím mám teď dělat a jaké to pro mě může mít důsledky?

Z Vašeho dotazu je zřejmé, že máte na mysli podepsání nikoliv „daňového přiznání“, ale prohlášení poplatníka daně z příjmů ze závislé činnosti. Je to tiskopis, na kterém zaměstnanec potvrzuje pro konkrétního zaměstnavatele, že u něho chce uplatnit slevy na dani (prohlášení podle § 38k odst. 4 ZDP).
 
Toto prohlášení je skutečně možné na stejné období kalendářního roku podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele (§ 38k odst. 6 ZDP). Pokud jste prohlášení na měsíce červen a červenec podepsala pro jednoho zaměstnavatele, můžete v srpnu podepsat prohlášení pro dalšího zaměstnavatele, za předpokladu, že pro předcházejícího zaměstnavatele již nevykonáváte žádnou činnost.

PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ A SOUKROMÉ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

V roce 2013 jsem přispíval svým zaměstnancům na životní pojištění, penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření. Bude tato složka osvobozena od daně z příjmů a sociálního a zdravotního pojištění?

V roce 2013 jsou od daně (kromě příjmů uvedených v § 4 ZDP) osvobozeny příjmy:
 
§ 6 odst. 9 písm. p) ZDP – platba zaměstnavatele v celkovém úhrnu nejvýše 30.000 Kč ročně jako:
 

 
Nadlimitní příspěvky a částky pojistného u zaměstnance podléhají zdanění a všem předepsaným platbám na veřejnoprávní pojištění. Zaplatí-li zaměstnavatel za zaměstnance ve zdaňovacím období 2013 v úhrnu více než 30.000 Kč, částky nad stanovený limit se posoudí jako zdanitelný příjem ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP, který musí zaměstnavatel zahrnout do úhrnu zúčtované mzdy zaměstnance za příslušný kalendářní měsíc (ve kterém budou tyto částky zaměstnavatelem uhrazeny pojišťovně nebo penzijnímu fondu).
 

Můžeme poskytnout daňově účinný příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem zaměstnanci, který u nás pracuje na dohodu o provedení práce, ze které není odváděno sociální ani zdravotní pojištění?

Zaměstnavatel může přispívat na penzijní připojištění zaměstnancům v pracovním poměru i na dohodu o provedení práce za stejných podmínek, resp. se stejnými daňovými dopady, protože pro účely zákona o daních z příjmů se podle § 6 odst. 2 ZDP za zaměstnance považují poplatníci s příjmy ze závislé činnosti.

ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ

V roce 2013 jsem pracoval po celý rok u jednoho zaměstnavatele, v dubnu 2013 jsem s jiným zaměstnavatelem uzavřel dohodu o provedení práce za částku 4.500 Kč. Mohu požádat o provedení ročního zúčtování?

Můžete. Pokud příjmy od druhého zaměstnavatele nepřesáhly v jednom měsíci 5 000 Kč, byla z nich daň sražena zvláštní sazbou daně a příjmy, z nichž se daň sráží zvláštní sazbou daně, se do daňového přiznání nezahrnují.
 

V roce 2013 jsem měl pouze jednoho zaměstnavatele. V červnu 2013 jsem si způsobil pracovní úraz a pojišťovna mi vyplatila náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 8.000 Kč. Mohu požádat o provedení ročního zúčtování?

Nemůžete, protože máte povinnost podat daňové přiznání. Příjmy od pojišťovny se v tomto případě pokládají za příjmy od druhého zaměstnavatele, a protože přesáhly hranici 5.000 Kč, pojišťovna srazila zálohu na daň ve výši 15 %. Tyto příjmy musíte zahrnout do daňového přiznání.
 

Do června 2013 jsem pracoval v zahraničí. Od září 2013 pracuji u jednoho zaměstnavatele. Mohu požádat o roční zúčtování?

Ne, pokud nejste nerezident ČR, vznikla Vám povinnost podat daňové přiznání, neboť v České republice zdaňujete své celosvětové příjmy. Tedy i ty ze zahraničí.

Do března 2013 jsem byl nezaměstnaný. Do konce října jsem pracoval u jednoho zaměstnavatele. Pak jsem byl opět nezaměstnaný. Mohu požádat o roční zúčtování?

O roční zúčtování můžete požádat zaměstnavatele, u něhož jste pracoval do konce října. I kdybyste neměl nárok na jiné slevy na dani, slevu na poplatníka jste uplatnil pouze za 7 měsíců, v ročním zúčtování Vám plátce však od daně odečte slevu za celé zdaňovací období.
 

V červnu 2013 jsem odešel do starobního důchodu. Do té doby jsem měl pouze jednoho zaměstnavatele. Mohu požádat o roční zúčtování?

Můžete. A můžete uplatnit slevu na poplatníka v celé výši (za celé zdaňovací období).

V roce 2013 jsem pracoval pouze u jednoho zaměstnavatele a obdržel jsem příjmy z pronájmu pozemků ve výši 8.000 Kč. Mohu požádat o roční zúčtování?

Příjmy z pronájmu nemovitostí nejsou od daně osvobozené. Pokud přesáhly 6.000 Kč, což ve Vašem případě nastalo, máte povinnost podat daňové přiznání.

Můžu si v rámci ročního zúčtování uplatnit úroky z úvěru, který sloužil na druhé refinancování hypotéky na koupi domu?

Ano, tato skutečnost je zřejmá z Pokynu D-6, kde je uvedeno, že za bytovou potřebu lze považovat i splácení úvěrů na splacení následných hypotéčních úvěrů či úvěrů ze stavebního spoření, kterými byly refinancovány předchozí úvěry na financování bytových potřeb podle § 15 odst. 3 písm. a) až h) ZDP.

SOLIDÁRNÍ ZVÝŠENÍ DANĚ (od roku 2013)

Jsem poplatník se mzdou 150.000 Kč měsíčně, ale mám příjmy pouze ze závislé činnosti, vztahuje se na mne zvýšení daně o 7 %?

Ano, tato změna ve způsobu zdanění nabyla účinnosti od 1. 1. 2013, a to na základě zákona č. 500/2012 Sb., o změně daňových, pojistných a dalších zákonů. Přičemž pro poplatníky s příjmy ze závislé činnosti je zohledněna již při výpočtu zálohy.

A to na základě § 38ha (Solidární zvýšení daně u zálohy), kde je uvedeno:

• (odst. 1) Při výpočtu podle § 38h odst. 2 se záloha zvýší o solidární zvýšení daně u zálohy.

• (odst. 2) Solidární zvýšení daně u zálohy činí 7 % z kladného rozdílu mezi
  • příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a
  • 4násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení (tj. pro rok 2013: 4 x 25.884 Kč = 103.536 Kč).

 
Dále upozorňujeme, že po konci roku jste povinen vypořádat svou daňovou povinnost prostřednictvím daňového přiznání. To znamená, že plátce daně Vám nemůže provést roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.

KOMPENZACE ODSTUPNÉHO

Je kompenzace odstupného zdanitelným příjmem?

Od roku 2012 byl do zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, začleněn nový institut (§ 44b), tzv. kompenzace odstupného. Z dikce zákona o zaměstnanosti před rokem 2012 totiž plynulo, že při vzniku nároku na odstupné se posouvá výplata podpory v nezaměstnanosti o dobu, po kterou měl být bývalý zaměstnanec zabezpečen odstupným bez ohledu na to, zda bylo odstupné skutečně vyplaceno či nikoli.
 
Tím se někteří uchazeči o zaměstnání bez vlastního zavinění dostávali do situace, kdy byli po dobu několika měsíců zcela bez finančních prostředků, protože neměli odstupné ani podporu v nezaměstnanosti. Kompenzaci odstupného vyplácí místně příslušná pobočka Úřadu práce České republiky.
 
Kompenzace za nevyplacené odstupné je plněním z uplatňování nástrojů státní politiky zaměstnanosti, které je vypláceno ze zdrojů pasivní politiky zaměstnanosti. Kompenzace odstupného je proto jako nástroj státní politiky zaměstnanosti příjmem, který je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob podle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP.