Nejčastější chyby v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob

Podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob představuje každoroční povinnost pro širokou skupinu poplatníků, od podnikatelů, tzv. živnostníků, přes pronajímatele, zaměstnance s vedlejšími příjmy až po běžné občany mající příležitostné příjmy podléhající zdanění. Méně než 10 % přiznání k dani z příjmů fyzických osob je zpracováváno daňovými poradci, přitom v důsledku často se měnící legislativy daňová přiznání obsahují chyby, které mohou vést k prodlení, sankcím nebo nutnosti dodatečných oprav.

1) Nepodání daňového přiznání nebo naopak podání, aniž by vznikla povinnost

Každý rok se mnoho poplatníků ocitá v jedné ze dvou situací: buď daňové přiznání nepodají, přestože měli, nebo ho naopak podají zbytečně.

Povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob upravuje § 38g zákona o daních z příjmů.

Základním pravidlem je, že daňové přiznání musí podat každý, jehož roční zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč (s výjimkou příjmů osvobozených a příjmů zdaněných srážkovou daní), a dále ten, kdo vykazuje daňovou ztrátu.

OSVČ

Daňové přiznání musí podat všichni živnostníci a podnikatelé vykonávající samostatně výdělečnou činnost, byť jen část roku, případně pokud jim tato povinnost nevznikne, tak správci daně oznámit, že nemají povinnost podat daňové přiznání. Výjimkou jsou OSVČ v paušálním režimu, pokud neporušily jeho podmínky.

Zaměstnanci

Velmi často vzniká nejasnost v případě zaměstnanců, kterým zákon ukládá povinnost podání daňového přiznání, pokud jsou jejich jiné zdanitelné příjmy mimo příjem ze zaměstnání (např. ze samostatné činnosti, z kapitálového majetku, z nájmu) za zdaňovací období vyšší než 20 000 Kč.

A právě zde jsou časté nejasnosti v tom, kdy platí limit 50 000 Kč a limit 20 000 Kč.

Ukažme si to na příkladech:

Příklad 1

Pan Novák je důchodce a v roce 2025 si na brigádě na DPP za měsíc srpen 2025 vydělal 30 000 Kč (zálohová daň), dále měl příjmy z pronájmu pole ve výši 17 000 Kč a osvobozený příjem z prodeje kryptoaktiv ve výši 98 000 Kč.

Do limitu se započítávají pouze příjmy, které jsou předmětem daně a nejsou osvobozeny ani zdaněny srážkou. Důchod i kryptoaktiva jsou osvobozené příjmy.

30 000 Kč (§6 ZDP) + 17 000 Kč (§9 ZDP) =  47 000 Kč

Povinnost podat daňové přiznání panu Novákovi nevzniká, jelikož zdanitelné příjmy jsou ve výši 47 000 Kč a limit 20 000 Kč je bezpředmětný. Zároveň však pokud daňové přiznání podá, tak vzhledem k celoroční slevě na poplatníka ve výši 30 840 Kč získá zpět odvedenou zálohovou daň.

Příklad 2

Pan Novák pracuje jako zemědělský technik a za rok 2025 má příjem ze zaměstnání ve výši 650 000 Kč. K tomu je i zastupitelem obce a jeho příjem zdaněný srážkovou daní byl za zdaňovací období ve výši 50 000 Kč. Na konci roku začal pronajímat byt a příjem za rok 2025 byl ve výši 19 000 Kč.

Pan Novák má zdanitelné příjmy vyšší než 50 000 Kč (650 000 Kč + 19 000 Kč), proto by mu vznikla povinnost podat daňové přiznání dle § 38g odst. 1 ZDP (příjmy zdaněné srážkovou daní se do limitu nezahrnují). Vzhledem k tomu, že měl pouze jednoho zaměstnavatele, u kterého podepsal prohlášení k dani, a jeho jiné příjmy dle § 7–10 ZDP nepřesáhly 20 000 Kč, uplatní se výjimka dle § 38g odst. 2 ZDP a daňové přiznání podávat nemusí.

Příklad 3

Paní Nováková je zaměstnaná na plný úvazek a v roce 2025 si přivydělala pronájmem bytu 8 000 Kč měsíčně, celkem 96 000 Kč za rok. Protože měla pouze jednoho zaměstnavatele a podepsala u něj prohlášení, domnívala se, že jí stačí roční zúčtování. Příjmy z nájmu (§ 9 ZDP) však přesáhly limit 20 000 Kč pro zaměstnance – má tedy povinnost podat daňové přiznání a uvést v něm jak příjmy ze zaměstnání (§ 6 ZDP), tak příjmy z nájmu.

Pokud zaměstnanec nemá povinnost podat daňové přiznání, může zaměstnavatele požádat o roční zúčtování daně. Když to neudělá a ani si dobrovolně nepodá daňové přiznání sám, jeho daňová povinnost je splněna sraženými měsíčními zálohami na dani.

Kromě povinnosti podat daňové přiznání z důvodu překročení limitů vznikají i další situace, kdy poplatníkovi vzniká povinnost daňové přiznání podat, například pokud:

• měl příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění

• v rámci navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří vznikl poplatníkovi příjem podle  § 6

• poplatník uvedený v § 2 odst. 3, jehož příjem podle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 15 ZDP v úhrnu za zdaňovací období přesáhl 36násobek průměrné mzdy.

• byl poplatník alespoň část zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu a jehož daň za toto zdaňovací období není rovna paušální dani

• a další

2) Chybné uplatnění daňového zvýhodnění na dítě

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě patří k nejhodnotnějším slevám, za rok 2025 činí:

• 15 204 Kč na první dítě,

• 22 320 Kč na druhé dítě  a

• 27 840 Kč na třetí a každé další

 Je-li dítěti přiznán průkaz ZTP/P, zvyšuje se částka na dvojnásobek. Slevu může uplatnit vždy jen jeden z rodičů za daný kalendářní měsíc.

V praxi nastávají nejčastěji tyto chyby:

• oba rodiče uplatní zvýhodnění na totéž dítě současně
• nesprávné pořadí dětí či
• zvýhodnění se uplatní za měsíce, kdy dítě ukončilo studium a přestalo být vyživovaným dítětem

Příklad 4

Manželé Novákovi mají tři děti ve věku 7, 11 a 20 let (student). Pan Novák je OSVČ a v přiznání k dani z příjmů si uplatnil zvýhodnění na všechny tři děti za celý rok. Paní Nováková je od 1.2.2025 v evidenci uchazečů, za leden 2025 si však u svého zaměstnavatele uplatnila daňové zvýhodnění na všechny tři děti.  Protože pan Novák ve svém daňovém přiznání doložil i potvrzení od zaměstnavatele paní Novákové pro účely daňového zvýhodnění, zjistil správce daně chybu a vyzval pana Nováka k opravě daňového přiznání.

3) Nesprávné posouzení příjmů manžela/manželky pro slevu na manžela

Sleva na manžela činí 24 840 Kč ročně (při průkazu ZTP/P 49 680 Kč), pokud manžel/ka žije ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem a vyživovaným dítětem do 3 let věku a jeho/její vlastní příjmy nepřesáhly 68 000 Kč za rok. Zásadní chybou bývá nesprávné určení, co se do limitu 68 000 Kč započítává.

Co se započítává:

• hrubá mzda,
• příjmy z podnikání (nikoliv výsledek hospodaření, nýbrž příjem),
• peněžitá pomoc v mateřství,
• nemocenská,
• podpora v nezaměstnanosti,
• starobní a invalidní důchod,
• odstupné,
• bezúplatné příjmy atd.

Započítává se rovněž příjem z DPP bez ohledu na to, zda podléhá srážkové dani či dani zálohové.

Co se nezapočítává:

• rodičovský příspěvek,

• sociální dávky.

Příklad 5

Paní Nováková je na rodičovské dovolené, pečuje o dvouleté dítě. Pan Novák chce uplatnit slevu na manželku. Paní Nováková v roce 2025 pobírala rodičovský příspěvek 13 000 Kč měsíčně a na začátku roku ještě peněžitou pomoc v mateřství (PPM) za leden a únor v celkové výši 52 000 Kč. Navíc v létě pomáhala kamarádce v kavárně na DPP a vydělala si 18 000 Kč.

Řešení

Rodičovský příspěvek se do vlastního příjmu nezapočítává, ale PPM (52 000 Kč) a příjem z DPP (18 000 Kč) ano – celkem 70 000 Kč, tedy nad limit 68 000 Kč. Pan Novák slevu na manželku uplatnit nemůže.

Příklad 6

Paní Nováková, které nebyl přiznán nárok na průkaz ZTP/P, začala od září 2025 pobírat peněžitou pomoc v mateřství (PPM). Dítě se narodilo 15. 9. 2025. Paní Nováková splnila podmínku vlastního příjmu manželky pro účely slevy na manžela/ku. Manžel si uplatnil slevu na manželku ve výši 4/12 z 24 840 = 8 280 Kč

Řešení

Od roku 2024 náleží sleva na manželku pouze tehdy, pokud manžel/ka pečuje o vyživované dítě do 3 let věku. Dítě se narodilo 15. 9. 2025 – podmínka péče o dítě do 3 let je tedy splněna od září, nikoliv však na počátku září. Dle § 35ba odst. 4 ZDP se sleva poskytuje ve výši 1/12 za každý měsíc, na jehož počátku byly podmínky splněny. Nárok by tedy vznikl až za říjen, listopad a prosinec, tj. 3/12, nikoliv 4/12 jak manžel uplatnil. Manžel mohl uplatnit slevu maximálně ve výši 3/12 z 24 840 Kč = 6 210 Kč.

4) Příjmy ze zahraničí – špatná metoda zamezení dvojímu zdanění

Mnoho Čechů pracuje pro zahraniční zaměstnavatele nebo má příjmy z investic v zahraničí. Pokud je poplatník českým daňovým rezidentem (má v ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržuje), zdaňuje v ČR své celosvětové příjmy. Aby nedocházelo k dvojímu zdanění, existují smlouvy o zamezení dvojímu zdanění (SZDZ), které stanoví dvě základní metody: metodu vynětí (příjem se v ČR nezahrne do základu daně, ale zohlední se pro účely progresivní sazby) a metodu prostého zápočtu (daň zaplacená v zahraničí se odečte od české daně, maximálně však do výše české daně připadající na zahraniční příjem). Častá chyba spočívá v použití nesprávné metody nebo v opomenutí zahraniční příjmy vůbec uvést.

Příklad 7

Pan Novák pracoval od března do září 2025 pro německého zaměstnavatele v Mnichově. Za toto období si vydělal 20 000 EUR (cca 500 000 Kč) a v Německu mu byla sražena daň cca 75 000 Kč. V českém přiznání zahraniční příjem vůbec neuvedl s tím, že „daň už zaplatil v Německu“. Příslušná SZDZ s Německem pro příjmy ze zaměstnání však stanoví metodu vynětí s výhradou progrese – příjem se v ČR nezdaní, ale musí se uvést v přiznání kvůli správnému určení sazby daně z ostatních příjmů. Navíc pan Novák nevyplnil přílohu č. 3 daňového přiznání. Finanční úřad mu přiznání vrátí k doplnění.

5) Spolupracující osoby – překročení limitů a souběh se slevami

Institut spolupracujících osob podle § 13 ZDP je účinným nástrojem daňové optimalizace, ale v přiznáních se opakovaně objevují chyby. Nejčastěji jde o překročení zákonných limitů pro rozdělení, současné uplatnění slevy na manžela a rozdělení příjmů na téhož manžela, rozdělení příjmů na dítě v měsících, kdy je na něj uplatňováno zvýhodnění, nebo opomenutí registrace spolupracující osoby u správce daně a správy sociálního zabezpečení.

Limity dle § 13 ZDP:

Na spolupracujícího manžela lze rozdělit až 50 % příjmů a výdajů, maximálně však rozdíl (příjmy minus výdaje) 540 000 Kč ročně (45 000 Kč/měsíc). Na ostatní spolupracující osoby žijící ve společně hospodařící domácnosti maximálně 30 % a rozdíl nejvýše 180 000 Kč ročně (15 000 Kč/měsíc). Podíl příjmů a výdajů musí být stejný.

Příklad 8

Pan Novák je OSVČ s příjmy 1 400 000 Kč a paušálními výdaji 60 % (840 000 Kč), základ daně 560 000 Kč. Na manželku Irenu chce rozdělit 50 %, tj. 280 000 Kč. To je v pořádku (nepřesahuje 540 000 Kč). Zároveň ale v přiznání uplatnil slevu na manželku 24 840 Kč.

Řešení

Ustanovení § 13 odst. 4  písm. c) ZDP výslovně zakazuje rozdělovat příjmy na manžela, na kterého je uplatněna sleva na manžela. Pan Novák může buď využít institutu spolupracující osoby nebo uplatnit slevu na manželku, oboje nelze.

6) Úroky z úvěru

Odpočet úroků z úvěru na bydlení je jedním z nejčastěji uplatňovaných odpočtů a současně jedním z nejproblematičtějších. Maximální limit činí 150 000 Kč ročně u úvěrů uzavřených od 1. 1. 2021, u starších úvěrů do konce roku 2020 platí limit 300 000 Kč. Limit se vztahuje na celou společně hospodařící domácnost, nikoliv na osobu.

Základní pravidla, která jsou často mylně vykládána jsou:

• Pronájem nemovitosti

Odpočet lze uplatnit pouze na nemovitost sloužící k vlastnímu trvalému bydlení poplatníka nebo osob blízkých. Pokud byt celý rok pronajímáte (i přes Airbnb), odpočet úroků poplatníkovi nenáleží. Úroky ale může uplatnit jako výdaj v rámci příjmů z nájmu dle § 9, ovšem pouze při použití skutečných výdajů (nikoliv 30% paušálu).

• Rekreační objekt

 Odpočet nelze uplatnit u chaty či chalupy, i když ji občas využíváte k bydlení.    

 Rozhodující je účel nemovitosti dle katastru a skutečné trvalé bydlení.

• Spoluvlastnický podíl

Pokud jsou na hypoteční smlouvě podepsáni dva spoluvlastníci, může si odpočet uplatnit buď jeden z nich, nebo si jej rozdělí rovným dílem. Nelze však rozdělit v jiném poměru.

• Refinancování

Při refinancování hypotéky u jiné banky se podmínky pro odpočet nemění, pokud je nový úvěr účelově vázán na splacení původní hypotéky na totéž bydlení. Ale pokud při refinancování „navýšíte“ úvěr o částku na jiný účel, odpočet se vztahuje pouze na úroky z původní výše.

Příklad 9

Pan Novák si vzal v roce 2023 hypotéku 5 000 000 Kč na byt, ve kterém bydlí. V roce 2025 zaplatil na úrocích 87 000 Kč. Od října 2025 ale byt začal pronajímat a přestěhoval se k přítelkyni. Odpočet za rok 2025 může uplatnit pouze za měsíce leden až září (poměrná část: 9/12 z 87 000 = 65 250 Kč), protože od října nemovitost neslouží k jeho vlastnímu bydlení. Úroky za říjen až prosinec může uplatnit jako skutečný výdaj v § 9, pokud nepoužívá paušální výdaje.

Další časté chyby jsou zejména následující:

• Paušální výdaj na dopravu – paušál 5 000 Kč (4 000 Kč) / měsíc lze uplatnit pouze u vozidla, které je ve vlastnictví poplatníka nebo v nájmu (operativní leasing), nelze u vozidla vypůjčeného nebo užívaného bezúplatně. Častou chybou je rovněž současné uplatnění paušálu a skutečných nákladů na pohonné hmoty u téhož vozidla, nebo uplatnění paušálu na více než 3 vozidla.

• Odpočet bezúplatných plnění (darů) – nedodržení minimální hranice pro odpočet (úhrnná hodnota bezúplatných plnění musí přesáhnout 2 % základu daně nebo činit alespoň 1 000 Kč) a nesmí překročit maximálního limit 30 % základu daně.

• Kryptoaktiva – záměna příjmu a zisku, kdy od roku 2025 platí osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv do 100 000 Kč ročně,  přičemž se posuzuje příjem (nikoliv zisk), tedy celková částka obdržená z prodeje, nikoliv rozdíl mezi prodejní a pořizovací cenou.

• Povinnost elektronického podání – poplatník, který má zpřístupněnu datovou schránku, je povinen podat daňové přiznání elektronicky. Podání v listinné podobě je v takovém případě neúčinné a správce daně vyzve k nápravě, přičemž hrozí pokuta za nesplnění povinnosti.

• Neoznámení osvobozených příjmů nad 5 000 000 Kč.
• Osvobození příjmů z prodeje nemovitosti – chybné posouzení časového testu.
• Nesprávný přepočet zahraničních příjmů – použití komerčního kurzu místo jednotného kurzu ČNB nebo kurzu dle § 38 ZDP.
• Opomenutí dodanění nezdanitelných částí základu daně při předčasném ukončení smlouvy o DIP, životním pojištění nebo penzijním spoření.
• Chybné uplatnění paušálních výdajů u více druhů příjmů současně – použití jedné sazby paušálu na všechny příjmy § 7 místo rozlišení dle jednotlivých činností.
• Nesprávné zaokrouhlení základu daně a daně.
• Opomenutí povinnosti podat přehledy na ČSSZ a zdravotní pojišťovnu při podání přiznání (nebo změně údajů), včetně nedodržení návazných lhůt.
• Chybějící podpis nebo nesprávné DIČ/rodné číslo na přiznání, zejména při elektronickém podání bez datové schránky.