Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Jak zdanit příjem člena volební komise?


Ing. Mgr. Michal Koudelka
23. 3. 2018
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Za výkon funkce v okrskové volební komisi dostal v roce 2017 předseda odměnu 1 600 Kč, zapisovatel 1 500 Kč a člen volební komise 1 300 Kč.

Foto: 123RF

 

Co znamená účast ve volební komisi v daňové oblasti? Musíte podat daňové přiznání? A jak je to se zdravotním a sociálním pojištěním? Musí vás zaměstnavatel uvolnit? Jak je to u OSVČ? Přináší rok 2018 zásadní daňové změny v této oblasti?


 
Pryč už je ta doba, kdy sedět ve volební komisi bylo spíše za „trest“. S každými novými volbami zájem o to, sedět v místnosti, kde je volební urna a dohlížet na průběh voleb, postupně roste. Ne že by se na tento přivýdělek stála fronta, ale pro mnohé je každá stokoruna opravdu příjemné zpestření domácího rozpočtu.

Především studenti, matky na rodičovské a důchodci, ale i lidé středního věku – běžného zaměstnání, se začínají stále více zajímat o možnost tzv. „sedět u voleb“. A nemusí to být pouze členové politických stran či hnutí.

Kdo může sedět u voleb a kolik za to dostane?

Podmínky členství v okrskové volební komisi upravují následující právní předpisy: Členem okrskové volební komise může být státní občan České republiky:
  • který v den složení slibu dosáhl věku nejméně 18 let,
  • u něhož nenastala překážka výkonu volebního práva (tzn. zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu a/nebo omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva dle § 55 až § 65 občanského zákoníku) a
  • který není kandidátem v předmětných volbách (tj. do zastupitelstva obce, pro které je okrsková volební komise vytvořena, do zastupitelstva kraje, pro který je okrsková volební komise vytvořena, není kandidátem pro volby do Evropského parlamentu, není kandidátem na prezidenta republiky, není kandidátem pro volby do Parlamentu České republiky).
Delegovat do okrskové volební komise jednoho člena a jednoho náhradníka může každá politická strana, hnutí nebo koalice, jejichž kandidátní listina pro volby byla zaregistrována ve volebním kraji, jehož součástí je volební okrsek.

Ten, kdo má zájem být v okrskové volební komisi a není delegován „politickým sekretariátem“, může kontaktovat obecní úřad, který si tvoří „početní prostor“ pro členy, které bude starosta následně jmenovat do okrskových volebních komisí.

Odměny se zvýšily

Za výkon funkce v okrskové volební komisi náleželo v roce 2017 (naposledy volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2017):
  • předsedovi volební komise zvláštní odměna ve výši 1 600 Kč,
  • zapisovateli volební komise zvláštní odměna ve výši 1 500 Kč,
  • členovi volební komise zvláštní odměna ve výši 1 300 Kč.
Podle vyhlášky Ministerstva vnitra ČR (dále jen „MV ČR“) č. 233/2000 Sb., se od roku 2018 zvyšuje zvláštní odměna o 500 Kč, ale pouze pro předsedu a zapisovatele. K poslednímu zvyšování odměn došlo asi před devíti lety.

Dle výše uvedené vyhlášky, pokud se konají volby v souběhu s jinými volbami, zvyšuje se odměna za výkon funkce o 400 Kč; v případě konání dalšího kola prezidentských nebo senátních voleb se zvyšuje odměna o dalších 200 Kč. Znamená to, že např. předsedovi by pak mohla náležet, v případě určitého souběhu zvýšených odměn, i konečná částka převyšující celkem 2 500 Kč.

Podle MV ČR v případě dvoukolových voleb, kdy se zvláštní odměna členům okrskové volební komise navyšuje o dalších 200 Kč, není možné tento příplatek vnímat odděleně a chápat ho jako samostatnou část odměny pouze za druhé kolo voleb. Stejně jako první a druhé kolo tvoří v celku jedny volby, je příplatek 200 Kč za druhé kolo pouze součástí celkové odměny za jedny dvoukolové volby.

Předmětná vyhláška též stanovuje, že člen okrskové volební komise, který není v pracovním poměru ani v poměru obdobném pracovnímu poměru, avšak je výdělečně činný (např. je OSVČ), má kromě zvláštní odměny za výkon funkce člena okrskové volební komise nárok také na náhradu ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise ve výši 43 Kč za hodinu, nejvýše však 340 Kč za jeden den.

Nárok na náhradu ušlého výdělku člena okrskové volební komise je potřeba u obecního úřadu nejen uplatnit, ale i výdělečnou činnost prokázat (živnostenským listem apod.).

Uváděná vyhláška pamatuje i na krácení zvláštních odměn, a to v případě, kdy se člen okrskové volební komise všech jednání okrskové volební komise nezúčastňuje. Obecní úřad pak celkovou výši odměny poměrně krátí.

Zvláštní odměnu (popř. i paušální náhradu ušlého výdělku) pro členy okrskové volební komise vyplatí do 30 dnů po ukončení činnosti okrskové volební komise obecní úřad.

Co na to zaměstnavatel

Podle odboru všeobecné správy MV ČR ze dne 10. 1. 2018 se zaměstnavatel, který svému zaměstnanci vykonávajícímu funkci člena okrskové volební komise poskytl pracovní (služební) volno a náhradu mzdy (platu, služebního příjmu, odměny) ve výši průměrného výdělku, může následně obrátit na příslušný obecní úřad a požádat o refundaci náhrady mzdy (platu, služebního příjmu, odměny).

Ta mu bude vyplacena, neboť se jedná o výdaj související s volbami podle čl. I odst. 2 písm. k) směrnice Ministerstva financí č. j. MF-62 970/2013/12-1204, který je možno uhradit z prostředků státního rozpočtu poskytovaných územním samosprávným celkům na úhradu volebních výdajů.

Podle § 82 zákona č. 247/1995 Sb., má člen okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise, který je v pracovním poměru nebo poměru obdobném pracovnímu poměru, nárok na pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu a na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku od uvolňujícího zaměstnavatele. Zmíněný princip se použije u všech výše uvedených „typů“ voleb.

Zdravotní a sociální pojištění

Dle stanoviska ministerstva zdravotnictví z června 2017, podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, členové volebních komisí neodvádějí ze své odměny pojistné na veřejné zdravotní pojištění, plátce odměny není v postavení zaměstnavatele a nemá oznamovací povinnost vůči zdravotní pojišťovně.

Dle stanoviska ministerstva práce a sociálních věcí – pokud člen volební komise nevykonává pro obec ještě další zaměstnání malého rozsahu, není z činnosti člena volební komise účasten nemocenského pojištění, protože zvláštní odměna nedosahuje částky 2 500 Kč.

Ze zvláštní odměny člena volební komise se proto neplatí pojistné na sociální pojištění a obec neoznamuje OSSZ jeho nástup do zaměstnání.

U paušální náhrady ušlého výdělku (viz výše), který je považován za příjem z výdělečné činnosti, se bude odvádět pojistné na zdravotní pojištění i pojistné na sociální zabezpečení, a to dle pravidel běžně aplikovaných v této věci zpravidla u OSVČ.

Plátcem obojího pojistného je tedy v tomto případě zpravidla OSVČ a obecní úřady z paušálních náhrad ušlého výdělku, vyplácených členům okrskových volebních komisí, žádné pojistné nijak neodvádějí.

Zdanění za rok 2017

Do 30. 6. 2017 bylo znění klíčového § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), okolo kterého bylo někdy tolik „rozruchu“, následující: „Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, a zaměstnanec u tohoto plátce daně nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odstavce 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 7 nebo 8.“

Jelikož činnost člena volební komise není dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr ve smyslu např. § 75 a § 77 zákoníku práce (dále jen „ZP“), tj. dohodou o provedení práce, nelze § 6 odst. 4 ZDP aplikovat na zdanění člena volební komise.

Příjem člena volební komise se tedy posuzuje jako příjem ze závislé činnosti, a to konkrétně plnění v podobě funkčního požitku dle § 6 odst. 1 písm. a) bod 2 ZDP (resp. i § 6 odst. 10 písm. b) ZDP).

Z výše uvedeného vyplývá, že příjem člena volební komise nelze zdanit v režimu samostatného základu daně.

Následně nastávají dvě možnosti, a to že člen volební komise:
  1. podepíše prohlášení k dani, potom plátce daně (tj. obec) srazí zálohu na daň z příjmů a zohlední dle § 38k ZDP slevy na dani a daňové zvýhodnění,
  2. nepodepíše prohlášení k dani, pak plátce daně srazí zálohu na daň bez eventuálních slev na dani.
Na plátce daně z příjmů, v předmětné věci týkající se zvláštní odměny, kdy jím je obec, se vztahuje ustanovení ZDP, která upravují povinnosti plátců daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Povinnost podat daňové přiznání

Podle § 38g ZDP je daňové přiznání k dani z příjmů povinen podat např. ten:
  1. jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly 15 000 Kč (nepočítají se příjmy od daně osvobozené a příjem zdaněný srážkou podle zvláštní sazby daně),
  2. kdo je v daňové ztrátě,
  3. kdo podléhá solidární dani.
V daňovém přiznání poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně (kromě příjmů od daně osvobozených – tj. např. zahrne-li poplatník, který je daňovým rezidentem, veškeré příjmy uvedené v § 6 odst. 4 ZDP do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byly příjmy vyplaceny, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň).

Kdo nepodává daňové přiznání

Zjednodušeně lze uvést, že daňové přiznání nepodává ten zaměstnanec, který měl v předmětném roce příjem pouze z jednoho zaměstnání nebo měl příjem ze závislé činnosti od více postupných plátců (zaměstnavatelů), kdy příjem tedy nebyl časově souběžný (např. zaměstnanec neměl výkon závislé činnosti pro dva zaměstnavatele najednou, kteří mu též i sráželi zálohu na daň z příjmů).

Vždy však zaměstnanec musí splnit podmínku, že podepíše u všech plátců daně (zaměstnavatele) pro příslušné zdaňovací období tzv. prohlášení k dani podle § 38k ZDP a současně nesmí mít příjmy z podnikání, pronájmu či ostatní jiné výdělečné činnosti dle § 7 až 10 ZDP vyšší než 6 000 Kč za předmětné zdaňovací období.

Pokud tedy člen okrskové volební komise u plátce daně (obce) nepodepíše prohlášení k dani, musí následně podat za zdaňovacího období roku 2017 daňové přiznání.

Příklad 1

Pan Alois je důchodce a pobírá starobní důchod. Na podzim roku 2017 působil jako člen volební okrskové komise s odměnou 1 300 Kč a podepsal prohlášení k dani.

Řešení

Pan Alois nemusí podávat daňové přiznání, jelikož v jeden okamžik měl příjem pouze z jedné závislé činnosti. Navíc pan Alois nebude platit ani žádnou daň, jelikož plátce daně (obec) aplikoval panu Aloisovi i daňovou slevu na poplatníka.

Příklad 2

Paní Bára pracuje u s. r. o., kde podepsala prohlášení k dani. Zároveň působila v roce 2017 jako zapisovatelka u volební okrskové komise, kde měla odměnu 1 500 Kč. Na počátku roku 2017 pracovala též na dohodu o provedení práce u akciové společnosti, kdy mzda jí byla zdaněna jako samostatný základ daně dle § 6 odst. 4 ZDP.

Řešení

Jelikož paní Bára má v jeden okamžik příjem ze závislé činnosti minimálně od dvou plátců daně (zaměstnavatelů) musí podat daňové přiznání. Do něho uvede např.:
  • úhrn příjmů od s. r. o. (na základě potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti vystaveno zaměstnavatelem) a odměnu zapisovatelky volební komise,
  • za použití § 36 odst. 7 ZDP může do daňového přiznání včlenit i příjem z dohody o provedení práce u akciové společnosti (na základě potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti vystaveno zaměstnavatelem),
  • úhrn povinného pojistného dle § 6 odst. 12 ZDP u s. r. o.,
  • úhrn sražených záloh po slevách na dani u s. r. o.,
  • sraženou daň z příjmu z dohody o provedení práce u a. s.

Příklad 3

Slečna Klára je studentka vysoké školy a její kamarádka Pavla je na rodičovské dovolené. Obě ženy nemají mnoho peněž a tak přijaly místa členek v okrskové volební komisi (říjen 2017), každá s odměnou 1 300 Kč.

Paní Pavla podepsala prohlášení k dani a slečna Klára nepodepsala prohlášení k dani v souvislosti s výkonem členky volební okrskové komise.

Klára o letních prázdninách (červenec a srpen 2017) byla na „brigádě“ jako účetní, kde podepsala prohlášení k dani.

Řešení

Paní Pavla nebude podávat daňové přiznání, jelikož výkon funkce členky volební komise a zároveň osoby na rodičovské dovolené souběžně v jeden okamžik, nezakládá povinnost podávat daňové přiznání. Paní Pavla zároveň i podepsala prohlášení k dani. Pavla nebude ani platit žádnou daň, jelikož se u ní aplikuje sleva na dani na poplatníka.

Slečna Klára sice neměla v jeden okamžik příjem ze závislé činnosti od dvou zaměstnavatelů, avšak musí podat daňové přiznání, protože nepodepsala prohlášení k dani v souvislosti s výkonem funkce členky volební komise.

To ji však nemusí mrzet, jelikož v daňovém přiznání aplikuje slevu na dani na poplatníka jak na příjem z brigády (která již byla zohledněna i v sražené záloze na daň z příjmu), tak i „nově“ na příjem členky volební komise.

V důsledku toho tedy slečna Klára nebude platit žádnou daň, protože sleva na dani jí pokryje vypočtenou daňovou povinnost v daňovém přiznání. Finanční úřad jí tak vrátí i zálohu na daň sraženou z odměny vyplacenou obcí.

Jak na „specifické“ případy

  1. nezaměstnaní – pokud jste příjemce podpory v nezaměstnanosti (registrován na ÚP), nemusíte se bát, že o podporu přijdete, a to v souvislosti s odměnou získanou za působení ve volební komisi.
  2. zaměstnanec obce – dle zákona o nemocenském pojištění, je zaměstnavatelem člena volební komise obec. Pokud člen volební komise pro obec vykonává další zaměstnání, které je také považováno za zaměstnání malého rozsahu, musí obec zjistit úhrn příjmů ze všech zaměstnání malého rozsahu. Pokud úhrn dosahuje částky aspoň 2 500 Kč, je zaměstnanec, dle výkladu MPSV, ze všech zaměstnání trvajících v takovém kalendářním měsíci účasten nemocenského pojištění, a tudíž ze všech příjmů započitatelných do vyměřovacího základu musí obec odvést pojistné.

Zdanění od roku 2018

Od 1. 7. 2017 se znění § 6 odst. 4 ZDP změnilo takto: „Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou po zvýšení podle odstavce 12 samostatným základem daně pro zdanění daní vybíraných srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 7 nebo 8 a jedná-li se o příjmy podle odstavce 1:
  • plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, nebo
  • v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 2 500 Kč.“
Od daňového roku 2018 tedy vznikla „obci – plátci daně“ nová daňová situace u odměn člena okrskové volební komise, za podmínek výše uvedených, a to aplikovat srážkovou daň podle § 36 odst. 2 ZDP místo dosavadní praxe v podobě sražení zálohy na daň z příjmů.

Poplatník již nebude povinen, v případě uplatnění srážkové daně v dané věci, podávat daňové přiznání za předmětné období. Zmíněná sražená daň již daňovou povinnost poplatníka vyřeší.

Poplatník samozřejmě i nadále může využít postup podle § 36 odst. 7 nebo 8 ZDP – zahrne příjmy do jím podaného daňového přiznání, pokud se tak sám rozhodne.

Příklad 4

Pan Karel je předsedou okrskové volební komise se základní odměnou 2 100 Kč. Jelikož však jsou splněny podmínky pro dvojí zvýšení odměny (400 + 200), je panu Karlovi nakonec vyplacena celková částka ve výši 2 700 Kč. Pan Karel je též zaměstnán u akciové společnosti, kde podepsal prohlášení k dani.

Řešení

Pan Karel musí podat daňové přiznání, jelikož jeho odměna předsedy okrskové volební komise přesáhla částku 2 500 Kč a nelze ji tedy zdanit jako samostatný základ daně podle § 6 odst. 4 ZDP a za použití § 36 odst. 2 ZDP.

V jeden okamžik má tedy pan Karel dva příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP a nesplňuje tedy podmínky dle § 38g odst. 2 ZDP, kdy poplatník není povinen podat daňové přiznání.

Pokud by pan Karel měl příjem z členství ve volební komisi do 2 500 Kč, nemusí podávat daňové přiznání, protože „příjem z voleb“ by byl zdaněn v rámci samostatného základu daně.

Nezapomínejte na slevy

Je dobré si uvědomit, že u poplatníků, kteří nemají v daném roce jiné zdanitelné příjmy (např. důchodci či matky na rodičovské dovolené), je lepší:
  1. podepsat prohlášení k dani v souvislosti s výkonem člena volební komise, nebo
  2. následně podat „dobrovolně“ daňové přiznání s uvedením příjmu ze samostatného základu daně (příjem z voleb) a následně uplatnit v daňovém přiznání slevu na poplatníka.
V obou případech bude výsledkem zpravidla nulová daňová povinnost.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru




 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Finservis s.r.o.
Účetní a daňová kancelář pro malé a střední firmy a podnikatele
www.fins.cz

OptikDoDomu, brýle dodomu
Objednáme Vám Optického poradce zdarma a nezávazně. Komplet brýle 1499
optikdodomu.cz

Daňový kalendář

17. 12. 2018 Silniční daň (4. záloha)
17. 12. 2018 Daň z příjmů (čtvrtletní záloha)
17. 12. 2018 Daň z příjmů (pololetní záloha)
20. 12. 2018 Měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

Další termíny

Kurzovní lístek

25,80 Kč
-0,035 Kč
22,86 Kč
0,142 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 14.12.2018

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru