Dvě podlimitní technická zhodnocení v jednom roce


Ing. Martin Děrgel
20. 1. 2023
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Od roku 2021 se zdvojnásobil daňový limit pro odpisovaný movitý hmotný majetek na 80 000 Kč.

Foto: 123RF

 

Jak posuzovat více dílčích zásahů charakteru technického zhodnocení týkajících se jednoho hmotného majetku, které sice jednotlivě nepřesáhnou hodnotový limit, ovšem v úhrnu za určité období ano? A uplatní se stejný postup i na poli účetním?


 
Od roku 2021 se zdvojnásobil daňový limit pro odpisovaný movitý hmotný majetek na 80 000 Kč. A také pro tzv. technické zhodnocení, od kterého jde o „investici“ a nikoli o provozní výdaj. Jenže tato novinka asi bude potřebovat doladit. I proto, že předmětný zákon č. 609/2020 Sb. (dále jen „Novela“) nečekaně zrušil časové období, za které se má onen investiční práh testovat.

S čímž souvisí dilema, jak posuzovat vícero dílčích zásahů charakteru technického zhodnocení týkajících se jednoho hmotného majetku, které sice jednotlivě nepřesáhnou hodnotový limit, ovšem v úhrnu za určité období ano. A uplatní se stejný postup rovněž na poli účetním?

Zdvojnásobení investičního limitu hmotných movitých věcí

Žádné daňové odpisování by poplatníky daní z příjmů nezlobilo, nebýt jednoho jediného ustanovení zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). Jde o § 25 odst. 1 písm. a) stanovující, že daňově účinné nejsou „výdaje (náklady) na pořízení hmotného majetku“. Takže, když si podnikatel koupí třeba kamion, nemůže si kupní (pořizovací) cenu zahrnout (přímo) do daňových výdajů.

Důležité je zde slovíčko „přímo“, protože zmíněné nepříjemné ustanovení jedním dechem dodává: „s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 ZDP“. A zde, na čestném prvním místě pod písmenem a) najdeme stěžejní výjimku, podle níž naopak jsou daňově uznatelné „odpisy hmotného majetku (§ 26 až 33)“. Proto se dotyčná firma nemusí obávat, že by výdaje za kamion nemohla daňově uplatnit. Může, ovšem jen nepřímo skrze daňové odpisy tohoto hmotného majetku – v souladu s pravidly § 26 až § 33 ZDP; případně v daňové zůstatkové ceně.

Podstatné je, že se daňové odpisy týkají pouze hmotného majetku, který vymezuje § 26 odst. 2 a 3 ZDP. Ze zde uvedených devíti kategorií je pouze u tří stanovena podmínka, že vstupní cena je vyšší než limit:
  • samostatné hmotné movité věci a soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením,
  • dospělá zvířata a jejich skupiny,
  • výdaje hrazené uživatelem hmotného majetku, který je předmětem finančního leasingu.
Pro zahrnutí do nemilé daňové kategorie hmotného majetku je tedy překročení stanoveného limitu zásadní pouze v těchto třech případech, z nichž v praxi nejvýznamnější jsou samostatné hmotné movité věci (stroje, auta, počítače atd.). A právě tento daňový limit Novela z dřívějších 40 000 Kč zdvojnásobila na 80 000 Kč.

Protože nabyla účinnosti 1. ledna 2021, tak je pro ony tři typy hmotného majetku nový limit 80 000 Kč určující, jestliže byly pořízeny počínaje tímto dnem. Pokud byl hmotný majetek pořízen před rokem 2021, zůstává u něj platný dřívější limit 40 000 Kč. Přechodné ustanovení Novely ale poplatníkům umožnilo využít nový limit 80 000 Kč nebo ještě starý limit 40 000 Kč také u hmotného majetku pořízeného v roce 2020.

Příklad – Dvojnásobný investiční limit hmotného majetku

Poplatník daně z příjmů fyzických nebo právnických osob – ať už vede účetnictví, daňovou evidenci dle § 7b ZDP (OSVČ), či záznamy o výdajích z nájmu podle § 9 ZDP, si pro potřeby svého podnikání nebo nájmu v roce 2022 koupil počítač za 60 000 Kč a elektrokolo za 100 000 Kč. Vedlejší výdaje s pořízením neuvažujeme.

Daňový scénář je u obou věcí jednoznačný – nejde-li o účetní jednotku, k tomu níže. V obou případech jde o samostatnou hmotnou movitou věc, pro jejíž povinné zařazení mezi daňově odpisovaný hmotný majetek je podmínkou vstupní (pořizovací) cena přesahující limit 80 000 Kč. Což je splněno u elektrokola, které se tak do daňových výdajů promítne až postupně prostřednictvím daňových odpisů. Naproti tomu vstupní cena počítače limit nepřesáhla, proto nejde o daňově odpisovaný hmotný majetek, a může tak jít o jednorázový daňový výdaj.

Složitější je to u účetní jednotky, kde ještě navíc záleží na tom, jak má u movitých věcí stanoven účetní „investiční“ limit pro dlouhodobý hmotný majetek. Obvykle si firmy usnadňují administrativu tím, že si nastaví účetní limit na stejnou výši jako daňový, takže si jej od roku 2021 rovněž zvedly na 80 000 Kč. Nechejme stranou výtky auditorů, že účetní limit významnosti u dlouhodobého majetku by měl zohlednit velikost účetní jednotky.

Takže účetní „investiční“ limit (např. u hmotných movitých věcí) si může účetní jednotka obecně nastavit výše nebo níže oproti daňovému limitu 80 000 Kč. Což nebude hrát roli u elektrokola, kde se totiž podle § 25 odst. 1 písm. zg) ZDP k účetnímu režimu nepřihlíží a základ daně sníží vždy jen daňové odpisy tohoto hmotného majetku, případně jeho daňová zůstatková cena.

Naproti tomu u počítače, který není na poli daní z příjmů „investicí“, je u účetní jednotky zvolený účetní přístup rozhodující. Pokud byl překročen účetní limit „investic“, pak se bude účetně odpisovat a tyto odpisy budou obvykle podle § 24 odst. 2 písm. v) bodu 1 ZDP uznány jako daňové výdaje. Jestliže ani účetně není počítač dlouhodobou „investicí“, postupuje se jako u zásob materiálu, a náklady na jeho pořízení tak jednorázově při zprovoznění sníží účetní výsledek hospodaření, a tím i základ daně.

Zdvojnásobení investičního limitu technického zhodnocení

Zejména u staveb, výrobních linek a dalších složitějších zařízení provozní okolnosti po čase vyžadují nějaká technická vylepšení charakteru modernizace, rekonstrukce, stavební úpravy apod. Na rozdíl od provozních oprav a údržby mají tato tzv. technická zhodnocení převážně investiční, dlouhodobý charakter, čemuž odpovídá i jejich daňový režim. Stejně jako výdaje (náklady) na pořízení samotného hmotného majetku dle § 26 odst. 2 ZDP, proto ani jeho technické zhodnocení není (přímo) daňově uznatelné, jak vyčteme v § 25 odst. 1 písm. p) ZDP.

Do základu daně z příjmů jej lze promítnout jen nepřímo v odpisech vstupní (zůstatkové) ceny zhodnoceného majetku, nebo v zůstatkové ceně. Dodejme, že někdy se zhodnocení odpisuje i samostatně – jako „jiný hmotný majetek“. Např. u nájemce, který se tak dohodl s vlastníkem nebo při mimořádných odpisech.

Výdaje charakteru technického zhodnocení (dále jen „TZ“) mají tzv. investiční charakter povinně pouze tehdy, když přesáhnou stanovený hodnotový limit. Podlimitní výdaje tohoto typu je možno ihned daňově uplatnit, a to na základě speciálního ustanovení § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP. Tento limit je stejný, jaký platí pro zahrnutí samostatných hmotných movitých věcí do kategorie hmotného majetku – ad výše. Proto i v případě technického zhodnocení Novela zdvojnásobila daňový investiční hodnotový limit TZ ze 40 000 Kč nově na 80 000 Kč.

Jenže to patrně nebyla jediná změna, jak vyplyne z § 33 odst. 1 ZDP ve znění po Novele:

„Technickým zhodnocením se pro účely tohoto zákona rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu 80 000 Kč.

Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovené částky, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. zb).“

Pokud dojde k TZ, pak zpravidla zvyšuje vstupní (zůstatkovou) cenu zhodnoceného hmotného majetku, což má vliv na příslušné roční odpisové sazby. S daňovým přístupem k TZ je to sice složitější, ale ať „nechytáme moc zajíců najednou“, zmíníme se jen o jednom specifiku: TZ mimořádně odpisovaného hmotného majetku.

Příklad – Technické zhodnocení mimořádně odpisovaného majetku

Firma v červnu 2022 uvedla do užívání novou výrobní linku patřící do odpisové skupiny 2 za 12 milionů Kč a od července ji začala odpisovat mimořádnými odpisy po dobu 24 měsíců dle § 30a ZDP (novela ZDP je prodlužuje do roku 2023).

V prosinci 2022 firma dokončí první TZ výrobní linky za 600 000 Kč. Podle speciálního ustanovení § 30a odst. 5 ZDP v případě majetku odpisovaného mimořádnými odpisy jeho TZ nezvyšuje vstupní (zůstatkovou) cenu zhodnocené výrobní linky, ale představuje samostatný „jiný hmotný majetek“, který ovšem nebude moci poplatník odpisovat zkrácenými mimořádnými odpisy 24 měsíců, ale pouze tradičně metodou rovnoměrnou nebo zrychlenou. Firma zvolí např. druhou možnost a v roce 2024 dokončí druhé TZ výrobní linky za 500 000 Kč.

Bez ohledu na TZ bude (holá) výrobní linka mimořádně odpisována 24 měsíců od července 2022 takto:
  • Odpis za rok 2022 = 6 × (1/12 × 60 % ze 12 mil. Kč) = 6 × (1/12 × 7,2 mil. Kč) = 6 × 600 000 Kč = 3,6 mil. Kč
  • Odpis za rok 2023 = [6 × (1/12 × 60 % ze 12 mil. Kč)] + [6 × (1/12 × 40 % ze 12 mil. Kč)] = [6 × (1/12 × 7,2 mil. Kč)] + [6 × (1/12 × 4,8 mil. Kč)] = (6 × 600 000 Kč) + (6 × 400 000 Kč) = 3,6 mil. Kč + 2,4 mil. Kč = 6 mil. Kč
  • Odpis za rok 2024 = 6 × (1/12 × 40 % ze 12 mil. Kč) = 6 × (1/12 × 4,8 mil. Kč) = 6 × 400 000 Kč = 2,4 mil. Kč
Jak bude daňově odpisováno TZ? Nelze o něj zvýšit vstupní cenu linky, ani jej odpisovat samostatně mimořádnými odpisy. Poplatník zvolil zrychlené odpisy tohoto TZ coby „jiného hmotného majetku“. Opakované druhé TZ pak již standardně zvýší vstupní (zůstatkovou) cenu „jiného hmotného majetku“ dle § 29 odst. 3 ZDP.

Jak tedy bude daňově zrychleně odpisováno dvojí TZ výrobní linky coby „jiný hmotný majetek“ podle § 32 ZDP:
  • Odpis za rok 2022 = 600 000 Kč / 5 = 120 000 Kč (daňová zůstatková cena = ZC = 480 000 Kč)
  • Odpis za rok 2023 = (2 × 480 000 Kč) / (6 − 1) = 960 000 Kč / 5 = 192 000 Kč (ZC = 288 000 Kč)
  • Odpis za rok 2024 = [2 × (288 000 Kč + 500 000 Kč)] / 5 = 1 576 000 / 5 = 315 200 Kč (ZC = 472 800 Kč)
  • Odpis za rok 2025 = (2 × 472 800 Kč) / (5 − 1) = 945 600 Kč / 4 = 236 400 Kč (ZC = 236 400 Kč)
  • Odpis za rok 2026 = (2 × 236 400 Kč) / (5 − 2) = 472 800 Kč / 3 = 157 600 Kč (ZC = 78 800 Kč)
  • Odpis za rok 2027 = (2 × 78 800 Kč) / (5 − 3) = 157 600 Kč / 2 = 78 800 Kč (ZC = 0 Kč)

Dvě podlimitní technická zhodnocení téhož hmotného majetku v jednom roce

Pozorný čtenář si všiml, že kromě zdvojnásobení hodnotového limitu Novela vypustila časové období, za které se má posuzovat úhrn výdajů charakteru TZ. Dosud to bylo každé jednotlivé zdaňovací období, ale nově to již není jednoznačné... Mám za to, že šlo o legislativní přehlédnutí, které napraví další novela. Podobně jako v druhé větě citovaného § 33 odst. 1 ZDP opomenutím ponechané množné číslo „stanovené částky“ namísto správného jednotného: „Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovené částky (…)“.

Při troše právního kutilství by se dalo dovodit, že ačkoli již není výslovně napsán, vztahuje se úhrn výdajů charakteru TZ stále na každé jednotlivé zdaňovací období zvlášť. Stačí, když zapojíme do hry obecná ustanovení, zejména § 23 odst. 1 ZDP, kde je normováno, že základ daně se zásadně vždy vyčísluje z příjmů a výdajů – resp. u účetních jednotek dle § 21h ZDP ve smyslu výnosů a příjmů, za příslušné zdaňovací období. A rovněž je zde dílem nápomocno ustanovení § 33 odst. 5 ZDP: „Ustanovení odstavce 1 se použije i na technické zhodnocení, podává-li se daňové přiznání za jiné období, než je zdaňovací období vymezené tímto zákonem.“

Nicméně § 33 ZDP jednoznačně nestanoví, že „úhrn“ se týká případného vícera výdajů charakteru TZ u jednoho hmotného majetku za určité období. Pojem úhrn lze totiž docela dobře rozumně vyložit také tak, že se míní veškeré výdaje věcně související s každým jednotlivým zhodnocením, nikoli nutně „za období“.

Ovšem zcela zapovězen je zajisté extenzivní výklad, že počínaje rokem 2021 se má testovat úhrn výdajů charakteru dokončeného TZ u každého jednotlivého hmotného majetku, bez ohledu na ohraničený čas, tj. nejen v rámci jednoho zdaňovacího období. Například v roce 2021 firma zrekonstruuje budovu za 50 000 Kč, což dle § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP uplatní jako provozní výdaj, a v roce 2022 ji za dalších 50 000 Kč zmodernizuje. Pak by – při této podivné logice výkladu, v roce 2022 došlo k TZ stavby za 100 000 Kč, které by nebyly daňově (přímo) uznatelné. Tento výklad ale jistě není udržitelný, protože je v rozporu se zásadou předvídatelnosti práva.

Zdá se, že rozumným kompromisem je pokračování v dosavadním přístupu k opakovaným podlimitním TZ, který v daních u hmotného majetku platil před Novelou. Tedy, že v rámci jednoho zdaňovacího období, případně jiného období, za které poplatník podává daňové přiznání, se dílčí hodnoty výdajů charakteru TZ sčítají a rozhodující je až jejich úhrn za dané období.

Takže když jsou v roce 2022 dokončena dvě podlimitní TZ jednoho hmotného majetku (každé za á 50 000 Kč), pak byl v jejich úhrnu za toto zdaňovací období (kalendářní rok 2022) překročen stanovený zákonný daňový limit 80 000 Kč a pro účely daní z příjmů proto půjde povinně o TZ. Tomuto „tradičnímu“ názoru přímo svědčí metodická pomůcka Finanční správy ve formě odpovědi na dotaz č. 9 v dokumentu „Vybrané dotazy k novele zákona o daních z příjmů zákonem č. 609/2020 Sb.“, zveřejněném na jejím webu:

„Zákonem č. 609/2020 Sb. bylo z ustanovení § 33 odst. 1 ZDP vypuštěno spojení, že limit pro technické zhodnocení se posuzuje v úhrnu ve zdaňovacím období. Má tato změna vliv na stávající výklad, že předmětný limit je posuzován v úhrnu výdajů na technické zhodnocení za zdaňovací období?

Legislativní změna v textu § 33 odst. 1 ZDP nemá vliv na změnu stávajícího výkladu. I nadále platí, že výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku se posuzují ve vztahu ke zdaňovacímu období, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu 80 tisíc Kč. Dle odůvodnění k pozměňovacímu návrhu přijatému na půdě Poslanecké sněmovny byl text vypuštěn pouze v souvislosti se zvýšením hranice limitu ze 40 na 80 tisíc Kč, a nikoliv v důsledku jiných věcných změn. K tomuto výkladu lze podpůrně využít znění § 33 odst. 5 ZDP, ze kterého lze dovodit, že § 33 odst. 1 ZDP se použije nejen pro zdaňovací období vymezená zákonem o daních z příjmů, ale i jiná období, za která se podávají daňová přiznání.“


Je ale možné, že odvážnější poplatníci a jejich daňoví zástupci mohou mít snahu této nejednoznačnosti využít. Je totiž lákavé nepovažovat za investiční výdaj charakteru TZ třeba 10 dílčích rekonstrukcí a modernizací jedné stavby dokončených během téhož roku. Přičemž zákon nyní výslovně neuvádí, za jaké období se testuje „úhrn výdajů charakteru TZ“ jednotlivého majetku. Výše prezentované stanovisko Finanční správy je bezpečné a u správce daně nenarazí, je však otázkou, jestli by jej potvrdil i nezávislý soudní přezkum. Když zmíněnému výkladu – poplatníkům a priori vstřícnému, ale také hodně odvážnému, mírně a nepřímo svědčí dva argumenty.

Prvním je, že takovéto samostatné posuzování jednotlivých výdajů charakteru TZ se obdobně a po delší čas uplatňovalo před zmíněnou Novelou do konce roku 2020 u TZ nehmotného majetku, kde se každý takovýto dílčí zásah do majetku posuzoval samostatně (viz § 32a odst. 6 ZDP ve znění účinném do konce roku 2020). A zadruhé soudy, včetně Ústavního, konstatovaly, že nejednoznačnost právního předpisu nemůže jít k tíži jeho adresátů – zde tedy poplatníků daní z příjmů, ale nedbalého státu. Takže pokud nyní § 33 ZDP v zásadě připouští více rozumně odůvodněných výkladů, může si z nich poplatník podle libosti vybrat, který se mu hodí. A spor s berňákem ohledně daňového přístupu k více podlimitním výdajům charakteru TZ během jednoho zdaňovacího období, jejichž úhrn za toto období přesahuje limit, by musel definitivně rozhodnout až soud.

Pro přemýšlivé čtenáře… Podle § 29 odst. 3 ZDP technické zhodnocení zvyšuje vstupní (zůstatkovou) cenu zhodnoceného hmotného majetku. Přičemž jednou z avizovaných výjimek je TZ provedené po uvedení do užívání nejpozději však v prvním roce odpisování. Takové TZ nebude zvyšovat vstupní (zůstatkovou) cenu, ale stane se součástí (výchozí) vstupní ceny zhodnoceného majetku. Nejde o pouhé slovíčkaření, ale má to významné daňové dopady, roční odpisy se pak totiž nebudou počítat ze zvýšené vstupní (zůstatkové) ceny speciálními odpisovými sazbami (koeficienty), ale využijí se standardní odpisové sazby (koeficienty) platné pro první rok odpisování dané věci.

Výkladový problém ovšem vzniká v případě nyní populárních a hojně využívaných mimořádných odpisů podle § 30a ZDP, které novela ZDP (sněmovní tisk č. 254) prodloužila do konce roku 2023. Jak jsme uvedli, u něj se totiž speciálně dle § 30a odst. 5 ZDP neprovádí nikdy „zvýšení vstupní ceny“, ale TZ se odpisuje samostatně. Zřejmě však zákonodárci zapomněli právě na TZ provedené v 1. roce odpisování.

A tak zde proti sobě stojí dva zdůvodnitelné výklady mající zcela odlišné daňové důsledky:
  • Pokud se zaměříme na doslovný text zákona, pak by se TZ v prvním roce mimořádných odpisů zřejmě mělo zahrnout do vstupní ceny majetku coby její součást, nejde totiž o zvýšení, kterému brání § 30a odst. 5 ZDP.
  • Druhý výklad, který více odpovídá záměru zákonodárců, je, že § 30a odst. 5 ZDP je speciální ustanovení také vůči § 29 odst. 1 ZDP, proto každé ukončené TZ na mimořádně odpisovaném majetku (i v 1. roce) je samostatně odpisovaný „jiný hmotný majetek“; čemuž svědčí i měsíční režim mimořádných odpisů.

U účetního pojetí TZ k žádné změně nedošlo

V účetním přístupu k TZ dlouhodobého hmotného majetku nastala zásadní změna již od roku 2014 – šlo o odtržení od pevného hodnotového limitu ZDP. Takže o zatřídění zásahů charakteru TZ do účetní kategorie TZ si rozhoduje sama účetní jednotka, obdobně jako u většiny položek dlouhodobého majetku. Libovůle má jen obecná omezení – měl by být respektován účetní princip významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku.

Přesně vyjádřeno se podle § 47 odst. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb., provádějící zákon o účetnictví pro účtující podnikatele, technickým zhodnocením čistě pro účetní potřeby rozumí:
  • zásahy do majetku uvedeného do užívání,
  • které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav,
  • pokud souhrn vynaložených nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období (poznámka: tady si legislativci dali práci a výslovně „období úhrnu“ vymezili) dosáhnou:
    • ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku v položkách „B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“ a „B.II.2. Hmotné movité věci a jejich soubory“, nebo
    • významné hodnoty ve vztahu k pořizovací ceně nebo reprodukční pořizovací ceně jednotlivé stavby.

Shrnutí

  1. „Investiční“ daňový limit hmotného majetku u movitých věcí je od roku 2021 (případně 2020) 80 000 Kč.
  2. Stejný daňový limit platí pro technické zhodnocení hmotného majetku, které se pak coby investice odpisuje.
  3. Jde o výdaje na dokončené nástavby, přístavby, stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace dle § 33 ZDP.
  4. Rozhodující je úhrn těchto výdajů u jednotlivého majetku, ovšem zákon po Novele již neuvádí, za jaký čas.
  5. Podle převažujícího (bezpečného) výkladu se i nadále jedná o úhrn těchto výdajů za celé zdaňovací období.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Oficiální vzor společenské smlouvy

26. 1. 2023 | V polovině ledna nabyla účinnosti novela zákona č. 416/2022 Sb., díky které došlo k usnadnění zakládání a zápisu s. r. o. do obchodního rejstříku s využitím prostředků pro elektronickou komunikaci a identifikaci. Nově mohou zájemci využít k založení s. r. o. vzorovou společenskou smlouvu, kterou vytvořilo Ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s dalšími odborníky. Nový vzor společenské smlouvy obsahuje veškeré povinné náležitosti zakladatelského právního jednání s. r. o., doplněné stručným vysvětlujícím komentářem (který je potřeba v případě použití smlouvy smazat). Využití vzoru je spojeno s osvobozením od soudního poplatku za zápis do obchodního rejstříku notářem a sníženou sazbou odměny notáře. Vzor společenské smlouvy najdete na Portálu justice.


Dřívější zprávy

Užitečné informace



Firmy v Pohodě
 
Terra Mia s.r.o.
Spodní prádlo, které si zamilujete ...
www.pohodovynakup.cz

ProVysavače.cz
Specialisté na sáčky do vysavačů, HEPA filtry, hubice a příslušenství
www.provysavace.cz

Daňový kalendář

31. 1. 2023 Přiznání a daň silniční (za rok 2022)
31. 1. 2023 Zákonné pojištění odpovědnosti za škodu (za 1. čtvrtletí 2023)
31. 1. 2023 Daňové přiznání OSS (4. čtvrtletí 2022)
31. 1. 2023 Přiznání k dani z nemovitých věcí úplné nebo dílčí

Další termíny

Kurzovní lístek

23,83 Kč
0,005 Kč
21,93 Kč
0,063 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 27.01.2023

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru

Doporučujeme