Daňové přiznání u FO za zdaňovací období 2022


Ing. Stanislav Suchan, MBA
23. 1. 2023
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

V případě, že jsme zaměstnaní, tak se daňová povinnost většinou přenáší na zaměstnavatele v rámci tzv. ročního zúčtování záloh.

Foto: 123RF

 

Komu vznikla povinnost podat daňové přiznání za rok 2022? Dokdy je potřeba daňové přiznání podat? A jaké jsou dopady novinek na daňové přiznání u fyzických osob roku 2022? Vše se dozvíte v následujícím článku.


 
Rok 2022 je definitivně za námi, a tak je třeba se vypořádat s daňovými povinnostmi. Každoročně se zvyšuje průměrná a minimální mzda, která má vliv na řadu aspektů. Průměrná mzda pro rok 2022 činí 38 911 Kč, minimální mzda pro rok 2022 činí 16 200 Kč.

Předešlý rok byl rokem plným změn. Došlo ke změnám v rámci nízkoemisních vozidel, bezúplatných darů, vyšel nový dobrovolný tiskopis pro oznámení o podmíněném osvobození, došlo k prodloužení mimořádných odpisů a také došlo k významným změnám ve vztahu k Ukrajině.

Na úvod je třeba si klást otázku, zda nám vůbec vznikla povinnost podat daňové přiznání. Ne každý příjem, který je inkasován, je zároveň příjmem zdanitelným. Může se totiž jednat o příjem, který je mimo předmět daně, nebo se jedná o příjem, který je od daně osvobozen. Takové příjmy se do daňového přiznání u fyzických osob nezahrnují.

Dále existuje celá řada příjmů, které jsou daněné srážkovou daní, což je konečná daňová povinnost. Ani tyto příjmy se do daňového přiznání neuvádějí s výjimkou příjmů ze závislé činnosti, kde se aplikuje srážková daň (zde si poplatník může vybrat, zda daný příjem zahrne či nezahrne do daňového přiznání).

V případě, že jsme zaměstnaní, tak se daňová povinnost většinou přenáší na zaměstnavatele v rámci tzv. ročního zúčtování záloh/daní. Musí být ovšem splněné zákonné podmínky (například zaměstnanec musí podepsat prohlášení k dani a nesmí mít více zaměstnavatelů v jednom kalendářním měsíci, to neplatí pro případ, kdy vedle pracovního poměru má dohodu, kde se aplikuje srážková daň).

Daň u fyzických osob vychází ze základu daně, který vznikne součtem pěti dílčích základů daně. Jedná se o příjmy ze závislé činnosti (ze zaměstnání), příjmy ze samostatné činnosti (z podnikání), příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy. Před výpočtem daně se může základ daně ponížit o odčitatelné položky (ztráta, výzkum a vývoj, odborné vzdělání apod.) nebo nezdanitelné části základu daně (dary, úroky z hypotéky, životní a penzijní pojištění apod.).

Daň činí 15 % (v některých případech se aplikuje i progresivní sazba ve výši 23 %). Od daně můžeme odečíst slevy (základní sleva na poplatníka, na studenta, na manželku apod.) a daňové zvýhodnění na děti. Následně se zúčtují zaplacené zálohy (pokud byly průběžně placeny). Výsledkem je poté doplatek či přeplatek na dani.

Kdo má povinnost podat daňové přiznání?

Povinnost podávat daňové přiznání je uvedena v § 38g zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). Daňové přiznání nemusí podávat poplatník, který vstoupil do paušálního režimu a splnil podmínky uvedené v § 7a ZDP, tj. jeho daň se rovná paušální dani.

Daňové přiznání nemusí podávat ani osoba, která má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, jsou od daně osvobozeny, jsou zdaněny srážkovou daní (dohody o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně, dohoda o pracovní činnosti do 3 500 Kč měsíčně, v případě, že není podepsané prohlášení k dani). Limit u dohody o pracovní činnosti pro rok 2023 je nově 4 000 Kč.

Níže v tabulce je shrnuta aplikace srážkové daně u dohod. Tabulka platí pro rok 2022.
 
Typ dohody Částka Zálohová/srážková daň
Dohoda o provedení práce 1 Kč až 10 000 Kč včetně
(nepodepsáno prohlášení)
srážková daň
1 Kč až 10 000 Kč včetně
(podepsáno prohlášení)
zálohová daň
10 001 Kč a více
(bez ohledu na podpis prohlášení)
zálohová daň
Dohoda o pracovní činnosti + zaměstnání malého rozsahu 1 Kč až 3 500 Kč včetně
(nepodepsáno prohlášení)
srážková daň
1 Kč až 3 500 Kč včetně
(podepsáno prohlášení)
zálohová daň
3 501 Kč a více
(bez ohledu na podpis prohlášení)
zálohová daň

Příklad 1

Student vysoké školy měl ke studiu brigádu na dohodu o provedení práce. Za měsíc říjen 2022 měl hrubou mzdu 9 000 Kč, za prosinec 9 800 Kč. V prosinci ještě dostal odměnu za nadstandardní výkon v práci ve výši 1 500 Kč. Student nepodepsal prohlášení k dani. Může si nechat zpracovat roční zúčtování záloh/daně u zaměstnavatele?

Řešení:

V říjnu se aplikuje srážková daň, která bude činit 1 350 Kč [(9 000 / 100) × 15]. V prosinci se aplikuje zálohová daň, která bude činit 1 695 Kč [(11 300 / 100) × 15]. Odměna se přičte k hrubé mzdě. V říjnu se neodvede žádné pojistné (částka do 10 000 Kč), v prosinci se pojistné odvede.

Vzhledem k tomu, že u plátce daně (u zaměstnavatele) neučinil prohlášení, nemůže požádat o zpracování ročního zúčtování záloh/daně, viz § 38ch odst. 1 ZDP. Student má povinnost podat daňové přiznání dle § 38g odst. 2 ZDP. V daňovém přiznání zahrne i příjem zdaněný srážkovou daní, jelikož je to pro poplatníka výhodné. Pokud se tak rozhodne, musí zahrnout všechny příjmy ze závislé činnosti, které podléhají srážkové dani.

V rámci daňového přiznání si uplatní slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč a slevu na studenta ve výši 4 020 Kč. Je třeba upozornit, že sleva na poplatníka se nekrátí dle počtu odpracovaných měsíců.

Celkový základ daně činí 20 300 Kč (9 000 + 11 300), daň 3 045 Kč (20 300 × 0,15). Od daně se odečtou slevy, tudíž daň po slevách je 0 Kč. Zaplacené zálohy/sražená daň v průběhu roku činí 3 045 Kč. Tato částka bude vrácena – vznikl přeplatek.

Povinnost podat přiznání za rok 2022

Níže si uvedeme příklady, kdy vzniká povinnost podat za rok 2022 daňové přiznání.

Roční limit

Daňové přiznání podává každý, jehož roční příjmy přesáhly za daný rok 15 000 Kč. Do dané částky se nezahrnují příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy, které jsou od daně osvobozeny, a příjmy, které jsou zdaňovány srážkovou daní. To samozřejmě neplatí pro ty poplatníky, u kterých je možnost provést roční zúčtování záloh/daně.

Částka 15 000 Kč je vždy v hrubé výši bez ohledu na to, zda výdaje převýšily nebo nepřevýšily dosažené příjmy a jaká byla výše souvisejících výdajů.

Zaměstnání + další příjmy

Pokud je fyzická osoba zaměstnaná a vedle těchto příjmů má další příjmy nad 6 000 Kč, vzniká povinnost podat daňové přiznání. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy, které jsou od daně osvobozeny, zdaňovány srážkovou daní nebo nejsou předmětem daně. Částka 6 000 Kč je vždy v hrubé výši bez ohledu na to, zda výdaje převýšily nebo nepřevýšily dosažené příjmy a jaká byla výše souvisejících výdajů.

Daňová ztráta

V případě vykázání daňové ztráty je třeba podat daňové přiznání bez ohledu na výši příjmů. Daňová ztráta může vzniknout u příjmů ze samostatné činnosti nebo u příjmů z nájmu.

Více zaměstnavatelů

Daňové přiznání má povinnost podat fyzická osoba, která neměla pouze jednoho zaměstnavatele, nebo je neměla postupně za sebou, a dále nebylo učiněno prohlášení. Pokud tedy v jednom kalendářním měsíci měla fyzická osoba dvě a více zaměstnání, je třeba podat daňové přiznání.

To ovšem neplatí v případě, kdy v jednom měsíci vedle zaměstnání máme brigádu na dohodu, kde se aplikuje srážková daň.

Zaměstnanec + zahraniční dar

Daňové přiznání je povinen podat zaměstnanec, který poskytl dar do zahraničí a tento dar chce uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně v souladu s § 15 odst. 1 ZDP (musí se jednat o EU či EHP, nikoli o třetí země, výjimkou je Ukrajina).

Daňový nerezident

Daňový nerezident má povinnost podat daňové přiznání, pokud chce uplatnit jinou slevu než základní slevu na poplatníka či slevu na studenta. Nárok na jiné slevy vzniká, pokud jsou příjmy ze zdrojů z tuzemska vyšší než 90 % celosvětových příjmů, viz § 35ba odst. 2 ZDP, § 35c odst. 5 ZDP.

Předčasné skončení pojistného

Povinnost podat daňové přiznání vzniká v případě, kdy dochází k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, kdy byly porušeny podmínky smlouvy. Obecně lze říci, že plnění ze soukromého životního pojištění patří do příjmů z kapitálového majetku, viz § 8 odst. 1 písm. f) ZDP.

V případě, že si poplatník danou položku uplatňoval jako nezdanitelnou část základu daně, je třeba dodanit dané odpočty v § 10 ZDP. V případě, že na dané příspěvky přispíval zaměstnavatel, dodaní se odpočty v rámci § 6 ZDP, viz § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 ZDP, § 38g odst. 5 ZDP. Dodanění se provede za uplynulých 10 let.

Dále vzniká povinnost podat daňové přiznání v případě zániku soukromého životního pojištění nebo když došlo k dodatečné změně doby trvání pojištění, viz § 15 odst. 6 ZDP.

Výstavba bytové potřeby

Povinnost podat daňové přiznání má poplatník, který nesplní podmínku zahájení výstavby bytové potřeby do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy, viz § 15 odst. 4 ZDP.

Zahraniční příjmy

Povinnost podat daňové přiznání vzniká poplatníkovi, který má příjmy ze zahraničí, jež nejsou vyjmuty ze zdanění dle § 38f ZDP, nebo jde o kombinaci příjmů ze zahraničí s příjmy z ČR.

Daňové přiznání není povinen podat poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění. Jedná se o případy, kdy je metoda vynětí zakotvena přímo v příslušné smlouvě o zamezení dvojího zdanění, tak o případy, kdy si tuto metodu zamezení dvojího zdanění příjmů ze závislé činnosti zvolil poplatník sám na základě práva volby zakotveného v § 38f odst. 4 ZDP.

Správce daně

Povinnost podat daňové přiznání má ten, jehož vyzve správce daně dle § 135 odst. 1 daňového řádu (dále jen „DŘ“).

Osoba spravující pozůstalost

Povinnost podat daňové přiznání má podle § 38ga ZDP osoba spravující pozůstalost, viz § 239 až § 239b DŘ.

Insolvence

Povinnost podat daňové přiznání má poplatník v určitých případech insolvence, viz § 38gb ZDP, § 244 DŘ.

Neoprávněně vyplacený daňový bonus

Povinnost podat daňové přiznání má poplatník, jehož plátce oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b), viz § 38g odst. 4 ZDP.

Vyživované děti

Povinnost podat daňové přiznání má zaměstnanec, který provede změnu v uplatnění vyživovaných dětí dle § 35c ZDP po uplynutí zdaňovacího období (změnu nelze provést v rámci ročního zúčtování záloh/daně u zaměstnavatele, ale pouze v rámci daňového přiznání).

Náhrada výdělku

Povinnost podat daňové přiznání má poplatník, kterému byla vyplacena náhrada za ztrátu výdělku pojišťovnou (jedná se o situaci, kdy není sražena srážková daň).

Jaké jsou lhůty podání daňového přiznání?

Daňové přiznání k dani z příjmů se podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, tj. do 1. dubna 2023 (jedná se ovšem o sobotu, a tak se termín posouvá na první nejbližší pracovní den, tj. 3. dubna 2023). I kdyby bylo daňové přiznání podáno prostřednictvím daňového poradce či advokáta (dále jen „poradce“) před 1. dubnem 2023, lhůta je totožná. Poslední den podání daňového přiznání je zároveň i dnem splatnosti daně, viz § 135 odst. 3 DŘ.

Pokud se daňový subjekt rozhodne podat daňové přiznání později, a to elektronicky bez poradce, pak lhůta pro podání daňového přiznání je čtyřměsíční a končí 1. května 2023 (1. května je svátek, a tak se lhůta posouvá na nejbližší pracovní den, tj. 2. května 2023).

V případě, že je daňové přiznání zpracováno poradcem a je podáno po 1. dubnu 2023, lhůta se prodlužuje na 6 měsíců a bude končit 1. července 2023 (jedná se o sobotu, a tak se termín posouvá na první nejbližší pracovní den, tj. 3. července 2023). Rovněž u daňového subjektu s povinným auditem končí lhůta 1. července 2023.

Níže jsou shrnuty lhůty podání (abstrahujeme od svátků a víkendů).
 
Lhůty Den podání
daňového přiznání
Způsob podání Lhůta pro podání
daňového přiznání
bez poradce 10. března papírově 1. dubna
elektronicky 1. dubna
12. dubna papírově 1. dubna
elektronicky 1. května
s poradcem 14. března elektronicky 1. dubna
8. dubna 1. července
10. června 1. července


Nově je zcela vypuštěna část ustanovení, která se týkala toho, kdy je třeba uplatnit u správce daně související plnou moc. Nově již není podstatné, kdy je plná moc u správce daně uplatněna. Plnou moc lze již podat v prodloužené šestiměsíční lhůtě společně s daňovým přiznáním.

Dopady novinek na daňové přiznání u fyzických osob roku 2022

V rámci podávání daňového přiznání za rok 2022 je třeba vzít v potaz následující změny.

Minimální a průměrná mzda

Minimální mzda činí 16 200 Kč a průměrná mzda činí 38 911 Kč. Minimální mzda ovlivňuje hranici příjmů pro nárok na zálohu na daňový bonus, nárok na daňový bonus v rámci ročního zúčtování záloh/daně či daňového přiznání, slevu za umístění dítěte, hranici pro osvobození pravidelně vyplácených důchodů, veřejné zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů.

Průměrná mzda ovlivňuje limit pro zaměstnání malého rozsahu, zálohy u OSVČ na pojistném, progresivní zdanění, strop pro sociální zabezpečení.

Sleva na poplatníka

Základní sleva na poplatníka pro rok 2022 činí 30 840 Kč, viz § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP.

Jednorázové odškodnění

Osvobozuje se příjem z jednorázového odškodnění v souvislosti s mimořádnou událostí v areálu muničních skladů, viz § 4 odst. 1 písm. b) bod 6 ZDP.

Sleva na zastavenou exekuci

Vzniká nová možnost uplatnění slevy na zastavenou exekuci, viz § 35 odst. 4 ZDP. Daň se snižuje o slevu na zastavenou exekuci, jejíž výše odpovídá výši náhrady, kterou oprávněnému v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, přizná exekutor při zastavení exekuce, jejímž předmětem byla pohledávka převyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství, a která probíhala po dobu alespoň 3 let přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 286/2021 Sb., z důvodu, že v těchto třech letech nebyla tato pohledávka vymožena ani z části.

Výnosy z dluhopisů

Dle přechodných ustanovení se dané osvobození použije na dluhopisy emitované s datem emise ode dne 1. 10. 2021. Jedná se o osvobození příjmů u fyzických osob plynoucích z výnosu dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy a příjmu plynoucího z práva na splacení dluhopisu vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice, pokud plynou daňovému nerezidentovi, který není kapitálově spojenou osobou s emitentem dluhopisu, ani s ním nevytvořil právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty, viz § 4 odst. 1 písm. zl) ZDP.

Nízkoemisní vozidla

Dobíjecí stanice elektroautomobilů a plug-in hybridních vozidel byly přesunuty do druhé odpisové skupiny. Dále se snížil nepeněžní příjem v případě využití nízkoemisních vozidel i pro soukromé účely z 1 % na 0,5 % vstupní ceny.

Novela nabyla účinnosti od 1. července 2022, lze ji ovšem aplikovat zpětně pro celý rok. V ročním zúčtování záloh/daně již tato změna bude zohledněna. Pokud si zaměstnanec bude podávat daňové přiznání, zaměstnavatel mu předloží potvrzení o zdanitelných příjmech, ve kterém již tato změna také bude zohledněna.

Humanitární dávka

Humanitární dávka pro každého uprchlíka z Ukrajiny po dobu prvních pěti měsíců je od daně z příjmů osvobozena, viz § 4 odst. 1 písm. i) ZDP.

Solidární domácnost

Fyzické osobě, která bezplatně poskytla ubytování uprchlíků z Ukrajiny, náleží příspěvek na solidární domácnost, který je od daně z příjmů osvobozen dle § 4 odst. 1 písm. i) ZDP.

Dary

Fyzické osoby si mohou v roce 2022 uplatnit dar jako nezdanitelnou část základu daně až do výše 30 % základu daně. Týká se to i darů poskytnutých Ukrajině na podporu jejího obranného úsilí nebo tamních neziskových organizací.

V § 15 odst. 1 ZDP je uvedeno, že pro uplatnění daru jako nezdanitelné části základu daně musí mimo jiné činit minimální hodnota v úhrnu 1 000 Kč nebo 2 % ze základu daně, maximálně však 15 % ze základu daně (pro zdaňovací období 2020 a 2021 činí limit 30 %). Kde je tedy uvedeno, že lze uplatnit 30 %? Jedná se o zákon č. 128/2022 Sb., a to v § 1 odst. 1.

Mimořádné odpisy

Mimořádné odpisy lze uplatnit i pro nový majetek zařazený do první či druhé odpisové skupiny, který byl pořízen do 31. 12. 2023. Předtím platily mimořádné odpisy dle § 30a ZDP do 31. 12. 2022. Současnou novelou byly mimořádné odpisy prodlouženy až do konce roku 2023.

Jednorázový příspěvek na dítě

Jednorázový příspěvek na dítě, vyplácený Úřadem práce České republiky ve výši 5 000 Kč, je příjmem od daně osvobozeným, viz § 4 odst. 1 písm. i) ZDP. Tento příspěvek se nezapočítává do limitu 68 000 Kč pro posouzení slevy na manžela/manželku.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Oficiální vzor společenské smlouvy

26. 1. 2023 | V polovině ledna nabyla účinnosti novela zákona č. 416/2022 Sb., díky které došlo k usnadnění zakládání a zápisu s. r. o. do obchodního rejstříku s využitím prostředků pro elektronickou komunikaci a identifikaci. Nově mohou zájemci využít k založení s. r. o. vzorovou společenskou smlouvu, kterou vytvořilo Ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s dalšími odborníky. Nový vzor společenské smlouvy obsahuje veškeré povinné náležitosti zakladatelského právního jednání s. r. o., doplněné stručným vysvětlujícím komentářem (který je potřeba v případě použití smlouvy smazat). Využití vzoru je spojeno s osvobozením od soudního poplatku za zápis do obchodního rejstříku notářem a sníženou sazbou odměny notáře. Vzor společenské smlouvy najdete na Portálu justice.


Dřívější zprávy

Užitečné informace



Firmy v Pohodě
 
PROMIFIN CZECH a.s.
Komplexní účetní a poradenský servis pro české a zahraniční firmy.
www.promifin.cz

účetnictví Sedláčková
S úsměvem jde i účetnictví lépe.
www.ucetnictvisedlackova.cz

Daňový kalendář

31. 1. 2023 Přiznání a daň silniční (za rok 2022)
31. 1. 2023 Zákonné pojištění odpovědnosti za škodu (za 1. čtvrtletí 2023)
31. 1. 2023 Daňové přiznání OSS (4. čtvrtletí 2022)
31. 1. 2023 Přiznání k dani z nemovitých věcí úplné nebo dílčí

Další termíny

Kurzovní lístek

23,83 Kč
0,005 Kč
21,93 Kč
0,063 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 27.01.2023

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru

Doporučujeme