Kdo si vyplňuje daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2012 sám, čili bez daňového poradce, musí ho podat do 2. dubna 2013. Jak na výpočet daně, abyste platili jen to, co skutečně máte, vám poradí následující článek.
Kdo si vyplňuje daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2012 sám, bez daňového poradce, musí ho podat (a také daň z příjmů zaplatit) do 2. dubna 2013. Zákonný termín lze podle daňového řádu bez pokuty překročit ještě o pět pracovních dní. Podáte-li ale letos daňové přiznání později než 9. dubna, čeká vás pravděpodobně pokuta. Nově od 1. 1. 2013 se pokuta nepředepíše, pokud je vypočtená částka pokuty menší než 200 Kč.
Daň z příjmů fyzických osob činí 15 procent ze základu daně. Daňové přiznání ale vyplňujeme jen v případě, pokud roční výdělek za rok 2012 přesáhl 15 tisíc korun, nebo pokud jsme ve ztrátě (nejedná se o výsledek hospodaření, ale o příjmy).
Za zaměstnance odvádí tuto daň zaměstnavatel. Pokud ale měli loni jiný příjem (mimo zaměstnání), který přesáhl šest tisíc korun, musí rovněž vyplnit daňové přiznání a daň z příjmů zaplatit.
Z jakých příjmů se daň platí
Příjmy ze zaměstnání
Pokud máme jen tyto příjmy, nemusíme ani daňové přiznání řešit, protože všechno za nás udělá mzdová účetní zaměstnavatele. Tedy za předpokladu, že nemáme zaměstnavatelů více, ale i zde existuje možnost, že to vyřídí jeden z nich. Zaměstnavatel strhává zálohy na daně z platu a následně provede vyúčtování, které je většinou totožné se zálohami. Pokud jsme tedy dodali účetní všechny doklady správně a pokud nemáme odečty, které lze doložit až při ročním vyúčtování. Tzn. životní pojištění, penzijní připojištění, úroky z hypotéky apod.
V tomto případě dojde k přeplatku na dani z příjmu i u zaměstnance. Na zaměstnanci je, aby dodal účetní včas všechny podklady a ohlídal jejich započtení do vyúčtování.
Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky
Obdobně jako u příjmů ze zaměstnání fungují i příjmy ze závislé činnosti s funkčními požitky. Jedná se o příjmy vykonávané na základě funkce (např. služba ve vojsku či policii, dozorčích radách, činnosti společníků a jednatelů společností s ručením omezeným či komandistů, poslanců, senátorů či starostů).
Zároveň sem patří i výkon funkce v občanských sdruženích nebo komorách. Většinou i zde funguje vyúčtování přes tzv. odměňovatele. Takže jednotlivec se o toto nemusí starat. Opět ale platí pravidlo, kdy příjemce si musí ohlídat, že k vyúčtování došlo a je v pořádku.
Příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti
Toto je příjem, o který se stará vždy každý jednotlivec sám. Jedná se o příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti:
- příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
- příjmy ze živnosti,
- příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů a
- podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku.
Samostatně výdělečnou činností se potom rozumí například soustavný výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů – typickým příkladem jsou autorské honoráře, „výkon jiné výdělečné činnosti na základě oprávnění podle zvláštních předpisů“ (např. zákon o advokacii, zákon o auditorech) nebo například činnost tlumočníků, znalců či správců konkurzní podstaty.
Příjmy z kapitálového majetku
Nejčastěji se jedná o podíly na zisku, úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, příjmy z prodeje ostatních cenných papírů, nepřesáhne-li doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů při jejich prodeji nebo vrácení dobu šesti měsíců, stejně tak poměrná část výnosu z penzijního připojištění nebo životního pojištění.
Příjmy z pronájmu
Mluvíme o pronájmu jak nemovitostí a bytů, tak i movitých věcí, pokud se nejedná o pronájem pouze příležitostný.
Ostatní příjmy
V této skupině jsou všechny příjmy, které nepatří do žádné z předchozích skupin, a to hlavně příjmy z příležitostných činností nebo příležitostných nájmů, příjmy z různých převodů, výhry v loteriích a sázkách.
Na jaké příjmy se daň z příjmů nevztahuje
V České republice je to překvapující, ale i zde existují příjmy, které nemusíme danit. Je tu docela velká skupina příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně z příjmů osvobozeny.
Uvedu některé nejčastější případy z příjmů nepodléhající dani:
- příjmy získané zděděním, vydáním nebo darováním nemovitosti nebo movité věci (platí se z nich ale daň dědická či darovací),
- přijaté úvěry a půjčky,
- příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů,
- příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu smírného urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit.
Osvobozeny jsou od daně z příjmů například:
- příjmy z prodeje rodinného bytu či domu při splnění daných podmínek,
- příjmy z prodeje movitých věcí (motorová vozidla, lodi a letadla jsou osvobozena, uplyne-li mezi nabytím a prodejem alespoň jeden rok),
- přijatá náhrada škody (pokud náhrada škody nesouvisí se samostatnou výdělečnou činností nebo pronájmem), náhrada nemajetkové újmy,
- přijatá plnění z pojištění majetku a z pojištění odpovědnosti za škody (pokud pojištění nesouvisí se samostatnou výdělečnou činností nebo pronájmem),
- cena z veřejné soutěže, z reklamní soutěže, z reklamního slosování (s výjimkou ceny ze spotřebitelské soutěže) a cena ze sportovní soutěže v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč,
- příjmy sociálního charakteru – tj. dávky nemocenského pojištění, důchodového pojištění, státní sociální podpora, sociální zabezpečení, všeobecné zdravotní pojištění apod., a také odměny vyplacené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů,
- stipendia ze státního rozpočtu a z prostředků veřejné vysoké školy,
- výpomoc od zaměstnavatele (např. výpomoc rodině při úmrtí zaměstnance).
Jak na výpočet, abychom platili jen to, co skutečně máme
Teď už víme, z čeho se daň platí a z čeho ne. Ale to nejsložitější teprve přijde – samotný výpočet daně z příjmů. Celý výpočet stojí na tzv. základu daně, což je v podstatě rozdíl mezi příjmy fyzické osoby a výdaji prokazatelně vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení.
Pokud fyzická osoba vede daňovou evidenci, pak se jedná o rozdíl příjmů a výdajů. V případě, že vede účetnictví, mluvíme o hospodářském výsledku, tedy o rozdílu výnosů a nákladů.
Při uzávěrce a přípravě podkladů si ověříme, že do daňové evidence přijdou jen daňové příjmy a výdaje a hospodářský výsledek upravíme o daňově uznatelné položky výnosů a nákladů. Takto nám vyjde základ daně.
Pokud se nám toto zdá složité, máme ještě jednu možnost výpočtu základu daně, a to využití procenta z příjmů. Toto je nejjednodušší a často i nejvýhodnější způsob, jak uplatnit výdaje. Nemusíme schovávat doklady za výdaje a nevedeme daňovou evidenci, ale jen evidenci příjmů a pohledávek. Své výdaje spočítáme procentem ze svých příjmů podle toho, jaký druh příjmů máme.
Pravdou je, že výhoda této možnosti bude v roce 2013 značně omezena, ale pro rok 2012 zůstává stále, hlavně pro řemeslné živnostníky, velice zajímavá.
V roce 2012 jsou výdajová procenta pro jednotlivé činnosti následující:
- 80 % – příjmy z řemeslných živností, zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a ostatních příjmů ze zemědělské výroby podle § 10 ZDP (nepatří sem příjmy zemědělského podnikatele, k tomu i příjmy pěstitelů)
- 60 % – příjmy ze živností (kromě řemeslných)
- 40 % – příjmy z jiného podnikání podle zvláštních právních předpisů, z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového či jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem z jiné samostatné výdělečné činnosti
- 30 % – příjmy z pronájmu
Paušální výdaje zahrnují veškeré výdaje včetně mezd a odpisů majetku. Navíc si nemůžeme již uplatnit nic, ani paušál na auto. Do příjmů v tomto případě zahrnujeme všechny příjmy peněžní i nepeněžní, které jsme obdrželi v hotovosti nebo na účet od 1. 1. do 31. 12. a pohledávky související s naším podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností, které trvají k 31. 12.
Máme-li více druhů příjmů, pro které platí různé procento na výdaje, evidujeme je zvlášť. Zároveň nelze kombinovat a uplatnit pro jeden druh příjmů paušál a pro druhý druh příjmů výdaj dle skutečnosti.
Klidně můžeme vést daňovou evidenci nebo účetnictví a nakonec uplatnit výdaje paušálem. V tomto případě musíme dodržet určité podmínky. Pokud jsme tedy v předchozím roce uplatňovali výdaje podle skutečnosti, musíme za předešlý rok podat dodatečné daňové přiznání, kde upravíme základ daně o pohledávky, závazky a zásoby, vykázané k 31. 12.
Pohledávky a zásoby základ daně zvýší, závazky sníží. Pokud z tohoto vyjde, že musíme dodanit, musíme počítat i s tím, že budeme platit penále, které z tohoto vznikne.
Nyní jsme se tedy dopracovali k základu daně. Tento základ se ale ještě sníží o odčitatelné položky, jako jsou například:
- hodnota daru na veřejně prospěšné účely a dary politickým stranám a hnutím, pokud úhrnná hodnota darů za rok přesáhne 2 procenta ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč; v úhrnu lze odečíst maximálně 10 procent ze základu daně,
- zaplacené úroky z úvěru ze stavebního spoření, úroky z hypotečního úvěru (snížené o státní příspěvek), pokud dané úvěry použije poplatník na bydlení, toto doložíme potvrzením od příslušné instituce, které úroky hradíme,
- příspěvky zaplacené poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem snížené o 6 000 Kč, maximálně však lze odečíst 12 000 Kč ročně, toto doložíme potvrzením o zaplacených příspěvcích dle příslušné smlouvy,
- pojistné na soukromé životní pojištění, musí být sjednáno minimálně na 60 měsíců a výplata pojistného plnění se musí uskutečnit nejdříve po dosažení 60 let věku, v maximální výši 12.000,- Kč ročně; také se dokládá potvrzením o zaplaceném pojistném dle příslušné smlouvy.
Ze základu daně sníženého o odčitatelné položky se pak počítá vlastní daň ve výši 15 procent. Tuto daňovou povinnost si ještě můžeme snížit o slevy na daních, které odečítáme až do výsledné daně. Výsledná daň se nemůže dostat do záporného čísla odpočtem slev, výjimku tvoří pouze sleva na dítě, která je bonusová a kterou nám finanční úřad uhradí i v případě, že nemáme zaplacené žádné zálohy na dani z příjmů, tedy nemáme přeplatek, ale z prostého snížení základu daně vyjde záporné číslo (tedy vratka daně).
Daň si tedy můžeme snížit o tyto slevy (za rok 2012):
- na poplatníka: 24 840 Kč
- na dítě: 13 404 Kč
- na dítě – držitele průkazu ZTP: 23 208 Kč
- na vyživovanou manželku/manžela: 24 840 Kč
- na vyživovanou manželku/manžela – držitele průkazu ZTP: 49 680 Kč
- invalidita I. a II. stupně: 2 520 Kč
- invalidita III. stupně: 5 040 Kč
- držitel průkazu ZTP/P (i bez důchodu): 16 140 Kč
- student: 4 020 Kč
Nyní jsme se již dopracovali k naší výsledné dani z příjmu.
Postup výpočtu daně z příjmů v bodech, doplnění by po přečtení textu nemělo činit potíže:
- Dílčí základy daně dle jednotlivých příjmů:
– Uplatňovaná výše ztráty
=
– Nezdanitelné části základu daně
– Úroky z úvěrů
– Penzijní připojištění
– Životní pojištění
– Odborové příspěvky
– Výzkum a vývoj, úhrady za zkoušky,
– Další částky
=
- DAŇ (15 %)
- Daňová ztráta
– Sleva na dani manžel/ka
– Sleva na dani manžel/ka ZTP/P
– Sleva na dani invalidita prvního nebo druhého stupně
– Sleva na dani invalidita třetího stupně
– Sleva na dani držitel ZTP/P
– Sleva na dani studium
=
=
Následně ještě zohledníme:
Daňový bonus (dítě)
Úhrn vyplacených daňových bonusů zaměstnavatelem
Rozdíl na daňovém bonusu
Úhrn sražených záloh zaměstnavatelem
Další zaplacené zálohy
=
Přehled o příjmech a výdajích
Každý, kdo si podává daňové přiznání k dani z příjmů, ví, že toto není jediný formulář a jediná platba, která ho čeká. Další formuláře, kterými se bude muset prokousat a které vycházejí z daňového přiznání, jsou přehledy o příjmech a výdajích pro správu sociálního zabezpečení a příslušnou zdravotní pojišťovnu.
Pro ČSSZ je nyní jednotný formulář běžně ke stažení na jejich webových stránkách. Přehledy pro zdravotní pojišťovny se liší dle typu zdravotní pojišťovny, přestože požadované informace bývají totožné. Většinou přijdou pojištěncům poštou, ale jsou také ke stažení na příslušných webových stránkách.
Jen pro úplnost, abychom věděli, kolik finančních prostředků budeme potřebovat. Pro výpočet odvodů na sociálním a zdravotním pojištění můžeme zvolit následující postup.
- Základ daně
– Zdravotní pojištění (13,5 % z vyměřovacího základu)
– Sociální pojištění (29,2 % z vyměřovacího základu)
Pokud máme zaplacené nějaké zálohy, pak po odečtení těchto záloh zjistíme doplatek. Zároveň čím vyšší je doplatek na pojištění, tím vyšší bude záloha, kterou si vypočteme pro následující rok naší činnosti.
Takto budeme postupovat při výpočtu daně z příjmů za rok 2012. Co nám ale přinese rok 2013? Nemohu se zabývat kompletně všemi rozdíly, ale uvedu jen základní a většinou nepříjemné změny, které navíc ovlivňují i většinu z nás.
- Solidární daň pro bohaté
Je určena pro všechny, kteří vydělávají víc než čtyřnásobek průměrné mzdy (cca 100.000,- Kč měsíčně). Ze všeho, co bude navíc, se odvede 7% daň. Opatření platí do roku 2015.
- Je zrušen strop pro výpočet zdravotního pojištění, opět s platností do roku 2015.
- Pracující důchodce si nebude moci v letech 2013 až 2015 uplatňovat slevu na poplatníka. Toto se vztahuje na všechny druhy zdanitelných příjmů.
- Dojde k omezení výdajových paušálů.
V roce 2013, při využití výdajového paušálu, nebude možné využít daňovou slevu na dítě a současně na manželku či manžela. Zároveň pokud dochází k souběhu více druhů činností a výdajové paušály jsou využity jen u některých z činností, bude možné uplatnit daňové úlevy pouze v případě, že součet základů daně s využitím paušálu bude nižší než padesát procent součtu základů daně bez využití paušálu. V tomto bodě ještě platí, že nebude možné uplatnění výdajového paušálu ve výši 30 a 40 procent, pokud příjmy přesáhnou dva miliony korun.
- Minimální zálohy na sociální pojištění pro rok 2013 jsou navýšeny z původních 1.836,- Kč na 1.890,- Kč. Toto se mění až po podání přehledu na ČSSZ.
- Minimální zálohy na zdravotním pojištění pro rok 2013 jsou navýšeny z původních 1.697,- Kč na 1.748,- Kč. Toto se ale musí změnit od ledna 2013, tedy nejpozději do 8. 2. 2013.
Na závěr ještě upozornění. Změna v roce 2013 nenastala jen v některých sazbách a možnostech odpočtů a slev. Změnou také prošla struktura finančních úřadů. Zatímco dosud fungovalo skoro 200 finančních úřadů, od roku 2013 jich je jen 14 krajských a ostatní jsou jen územní pracoviště. Dřív, než se rozhodnete zaplatit daň, ověřte si číslo účtu příslušného úřadu, protože od 1. 1. 2013, je vysoce pravděpodobné, že bude jiné, než jste byli dosud zvyklí.
Chcete si usnadnit zpracovávání daňových přiznání? Vyzkoušejte TAX – komplexní řešení pro daňové poplatníky i daňové poradce.
Zanechte komentář
Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.
Pro přidání komentáře se přihlaste.