

Existují příjmy, které se do daňového přiznání uvádět nemusí, ale musí být včas oznámeny. Může se také jednat o příjmy, které budou podmíněně osvobozeny pouze po podání oznámení a splnění zákonných podmínek. Pojďme si je představit.
U začínajících podnikatelů, fyzických osob, se běžně stává, že si vedle zaměstnání založí živnost. Jelikož je podnikání rizikové, pouští se do něj postupně, a tak po část období zvládají paralelně souběh zaměstnání a podnikání.
Fyzická osoba má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ní ve společné domácnosti. Pokud má fyzická osoba více dětí, mohou v praxi nastat komplikované situace, které mohou vést i k vyšší daňové optimalizaci.
Snad každý se alespoň jednou ve svém životě setká s prodejem nemovité věci. Kdy je třeba příjem z nemovitosti zdanit a kdy je od daně z příjmů osvobozen? To si ukážeme na několika praktických příkladech.
Platit daň z příjmů pouze jednou ročně, až na základě podaného daňového přiznání, by se nám možná líbilo, ale většinou máme povinnost platit zálohy na daň i v průběhu roku. Kdy a jak vysoké zálohy musíme tedy platit?
Daňovou ztrátu lze zařadit do jedné z hlavních odčitatelných položek od základu daně z příjmů fyzických i právnických osob. V následujícím článku si na praktických příkladech ukážeme způsoby výpočtu daňové ztráty, a to i zpětně.