

Náhrady za opotřebení majetku zaměstnance se nezdaňují, a ani nepodléhají sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Pro zaměstnavatele jsou zase daňovým nákladem. Jak se ale tyto náhrady správně vypočítají?
Když zaměstnanec použije svůj majetek k výkonu práce, náleží mu náhrada za opotřebení oné věci, která se již dále nezdaňuje. Jak na toto téma pohlíží oblast pracovního práva? Má na náhrady nárok zaměstnanec pracující na tzv. home office?
Rezerva na opravu hmotného majetku je nejčastější z daňově účinných rezerv. Ačkoli doba její největší slávy již pominula, není chybou ji tvořit i dnes. Nelze ji však vytvořit na opravu každého hmotného majetku. Co třeba u aut a pronajímaných bytů?
Pohledávky patří mezi nejčastější předměty účtování v každé podnikající účetní jednotce. Obvykle vznikají dodáním výrobků nebo zboží anebo poskytnutím služby a představují nárok dodavatele na odpovídající peněžní protiplnění od odběratele.
Účetní ztráta znamená, že za příslušné účetní období se vynaložilo více nákladů, než se zrealizovalo výnosů. Zjednodušeně řečeno je ztráta dluh, který se musí vyrovnat. Jaký je rozdíl mezi interním a externím řešením účetní ztráty?
Většina příjmů z prodeje nemovitostí u fyzických osob bývá osvobozena od daně. V zákoně se ale vyskytuje několik háčků, které mohou osvobození znemožnit. Pojďme se na ně podívat.