
Zatímco minule probírané vklady odpisovaného hmotného majetku daňový zákon jednoznačně reguluje a je dobře známo, že nabyvatel obvykle pokračuje v odpisech, u vkladu zásob je daňová úprava méně zřejmá. Pojďme se na ni tedy zaměřit.

Dnešním prvním dílem odstartujeme sérii článků, které se budou věnovat převodu podnikání osoby samostatně výdělečně činné na společnost s ručením omezeným. Hned zkraje se zaměříme na vklad odpisovaného majetku.

Jak posuzovat více dílčích zásahů charakteru technického zhodnocení týkajících se jednoho hmotného majetku, které sice jednotlivě nepřesáhnou hodnotový limit, ovšem v úhrnu za určité období ano? A uplatní se stejný postup i na poli účetním?

Až po skončení manželství opadnou emoce a dořeší se právní záležitosti, přijdou na přetřes také daňové otázky. Zejména, jak je to se zdaněním nebo osvobozením příjmů z prodeje věcí, které byly součástí společného jmění manželů.

Nejčastěji platí firmy dodavatelům zálohy na pořízení dlouhodobého majetku nebo zásob, kdy se účtují na pořizovací účet daného majetku. V ostatních případech se účtují na pohledávkový účet 314. Vypadá to však, že účetně přiléhavější je jiný postup.

Možná i vy se u svých příjmů ze zahraničí necháváte zbytečně „obrat“ sazbou daně 23 %, ačkoli máte možnost zvolit si jejich samostatné zdanění pouze 15 %. Dá to sice trochu práce navíc, ovšem obvykle se to vyplatí – a je to bez rizika.