Většina chyb v oblasti daně z přidané hodnoty vzniká z nedostatku znalostí nebo zkušeností, tudíž často postihují začínající účetní. DPH má svá pravidla a pokud je člověk nezná, pro chybu není potřeba chodit daleko. Právě na ty nejčastější se zaměříme v tomto článku.
Stačí málo, například špatně vyhodnotit datum, neznat souvislosti nebo si nebýt jistý v konkrétní situaci. Do toho se přidá práce s větším množstvím dokladů, různé typy plnění, tlak na zpracování přiznání včas – a chyby jsou na světě.
Chyby na straně dodavatele – poskytovatele plnění
Režim přenesené daňové povinnosti
Jednou z častých chyb na straně dodavatele je nesprávné posouzení režimu přenesené daňové povinnosti. To může nastat například tak, že dodavatel vystaví doklad s DPH, i když měl být použit režim přenesení, nebo naopak uvede přenesenou daňovou povinnost tam, kde vůbec nepatří. Tato chyba většinou nevzniká úmyslně, ale z neznalosti konkrétních situací, kdy se tento režim použije. Problém je v tom, že dopad nemá jen na dodavatele, ale i na odběratele, který pak řeší opravy a správné vykázání DPH.

Sazby DPH
Další častou chybou je nesprávně zvolená sazba DPH. Na první pohled se může zdát, že jde o jednoduchou věc, ale v praxi bývá určení správné sazby složitější, zejména u specifických plnění. Dodavatel může použít základní sazbu místo snížené, nebo naopak. Někdy jde o nepochopení charakteru plnění, jindy o snahu zjednodušit si situaci. Výsledkem je ale nesprávně vystavený doklad, který je potřeba opravit. Pro účetní to znamená řešit chybu, upozorňovat klienta nebo dodavatele a případně provádět opravy v evidenci i přiznání.
Nevystavené daňové doklady
Často se také objevuje situace, kdy dodavatel vystaví zálohovou fakturu, odběratel ji uhradí, ale pro dodavatele to z jeho strany končí. Daňový doklad k přijaté úhradě už nevystaví, i když mu tato povinnost vznikla. Přijatá záloha totiž zakládá povinnost přiznat daň, a ta by měla být podložena vystaveným daňovým dokladem.
Tato chyba pak dopadá i na odběratele, který bez tohoto dokladu nemá k dispozici podklad pro uplatnění nároku na odpočet. Zbytečně tak vzniká další administrativa a komunikace, která by vůbec nevznikla, pokud by byl daňový doklad vystaven hned při přijetí úhrady. Navíc se tímto často i prošvihne termín pro vystavení daňového dokladu, což je 15 dní od přijaté úhrady.
Špatně zvolené DUZP
Na straně dodavatele patří mezi časté chyby nesprávné určení data uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP). Stává se, že dodavatel uvede na dokladu datum vystavení místo skutečného data plnění, případně zvolí jiné datum, které neodpovídá realitě. Důvodem bývá nejistota v tom, kdy přesně plnění vzniklo, nebo snaha si situaci zjednodušit. DUZP je přitom zásadní údaj pro správné odvedení DPH. Pokud je zvoleno nesprávně, dochází k vykázání daně v jiném období, než ve kterém měla být správně přiznána. To nevyhnutelně vede k opravám, podání dodatečného přiznání nebo vysvětlování nesrovnalostí. Proto je důležité věnovat určení DUZP dostatečnou pozornost.
Chyby na straně odběratele
Zařazení do špatného období pro přiznání k DPH
Na straně odběratele se velmi často objevuje chyba v zařazení dokladu do nesprávného období pro přiznání k DPH.
K tomu dojde tak, že účetní vezme přijatou fakturu, podívá se na datum vystavení a podle něj ji zařadí do účetnictví i do DPH. Jenže rozhodující je ve většině případů již zmiňované datum uskutečnění zdanitelného plnění, které může být odlišné. Typická situace je například na přelomu měsíce – faktura je vystavená v lednu, ale plnění proběhlo ještě v prosinci. Pokud účetní uvede místo DUZP datum vystavení, vznikne nesrovnalost v kontrolním hlášení a povede k výzvě od finančního úřadu.
Nevykazování majetku na řádku 47
Další častou chybou je nesprávné vykázání pořízení majetku z pohledu DPH, konkrétně opomenutí řádku 47 v přiznání. V praxi se to stává například při pořízení dlouhodobého majetku, kdy je doklad standardně zaúčtován a DPH je uplatněno na vstupu, ale už se zapomene na správné vykázání v přiznání. Účetní tak sice má doklad správně v evidenci, ale přiznání k DPH neobsahuje správné povinné údaje. Tato chyba většinou nevzniká z neznalosti samotného účtování, ale spíše z neznalosti návaznosti na jednotlivé řádky přiznání.
Další chyby
Identifikovaná osoba
Velmi častou chybou je, že podnikatel netuší, že existuje povinnost registrovat se k režimu identifikované osoby. A tak se stává, že podnikatel přijímá nebo poskytuje plnění, která spadají do režimu identifikované osoby, aniž by věděl, že se musí registrovat. Účetní pak často řeší situaci zpětně. Z toho vzniká zbytečná administrativa navíc a riziko nesprávného vykázání DPH, pokud se situace neřeší včas.
Opravné/dodatečné přiznání
Další chybou je neznalost rozdílu mezi dodatečným a opravným přiznáním. Účetní se tak občas setká s tím, že je potřeba upravit již podané přiznání k DPH, ale není jasné, zda se jedná o opravné přiznání nebo dodatečné přiznání. Nesprávný výběr typu vede k chybám v evidenci a zbytečnému kontaktu s finančním úřadem. Chyby vznikají zejména u začínajících účetních, které se ještě nesetkaly se situacemi, kdy je potřeba opravit již podané přiznání k DPH a neví tak, kdy je možné opravit původní přiznání a kdy je nutné podat přiznání dodatečné.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Malá Sova s.r.o.








Zanechte komentář
Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.
Pro přidání komentáře se přihlaste.