Po novém roce se pozornost firem upíná k uzavírání účetnictví, daňovým přiznáním a auditům. Uhrazením daně z příjmů a získáním výroku auditora však administrativní kolotoč nekončí. Jedním z klíčových, přesto často opomíjených kroků, zůstává zákonná povinnost zveřejnění účetní závěrky.
Povinnost zveřejnění
Povinnost zveřejnění účetní závěrky v českém jazyce ukládá § 21a zákona o účetnictví. Tato povinnost se týká všech jednotek zapsaných ve veřejném rejstříku – tedy nejen obchodních společností (a.s., s.r.o., družstev), ale i spolků, nadací či společenství vlastníků jednotek (SVJ).
Nejčastěji se povinnost zveřejnění týká těchto výkazů účetní závěrky: rozvaha, výkaz zisku a ztrát, přehled o peněžních tocích a příloha k účetní závěrce. Větší účetní jednotky mají povinnost připojit přehled o změnách vlastního kapitálu. Naopak menším účetním jednotkám zákonodárce snižuje administrativní zátěž. Konkrétně malé a mikro účetní jednotky zveřejňují pouze rozvahu ve zkráceném rozsahu a přílohu k účetní závěrce. Auditované společnosti jsou povinny zveřejnit také výrok auditora, výroční zprávu a zprávu o vztazích.
Prakticky se závěrka ukládá do sbírky listin příslušného rejstříkového soudu (následně dostupné na portálu Justice.cz) výhradně ve formátu PDF do velikosti 10 MB. Nejefektivnějším způsobem doručení je datová schránka nebo přímé odeslání skrze správce daně při podání přiznání k dani z příjmů právnických osob. Využít lze i online ePodatelnu. Zasílání na fyzických nosičích (CD) je již minulostí.
Termíny
Před zveřejněním účetní závěrky je důležité si hlídat následující termíny. Účetní závěrka musí být schválena nejvyšším orgánem společnosti nejpozději do 6 měsíců od konce účetního období. Dle zákona o účetnictví má být účetní závěrka zveřejněna do 30 dnů po schválení příslušným orgánem a ověření auditorem, nejpozději pak do 12 měsíců od konce účetního období (i v případě, že jedna z výše uvedených podmínek není splněna).
Sankce
Při nedodržení povinnosti zveřejnění účetní závěrky může být dle zákona o účetnictví udělena finančním úřadem pokuta až 3 % z celkové hodnoty aktiv. Dalším zainteresovaným orgánem je rejstříkový soud, který může v případě pochybení uložit pokutu až 100 000 Kč. V extrémních případech, kdy společnost neplní povinnost opakovaně a nereaguje na výzvy soudu, může dojít k rozhodnutí o jejím zrušení s likvidací. Nepodání účetní závěrky může být vyhodnoceno jako porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře, což může mít přímé důsledky pro členy statutárního orgánu.
Současná judikatura
Aktuální judikatura (např. 6 Afs 122/2025 a 65 Af 11/2024) potvrzuje oprávnění správce daně kontrolovat z vlastní iniciativy sbírku listin a trestat nezveřejnění závěrky. Dle soudů nejde o šikanózní postup, ale o zákonný postup v souladu se zásadou vyhledávací (§ 78 daňového řádu). Samotná absence dokumentů naplňuje formální i materiální stránku přestupku, neboť ohrožuje veřejný zájem na transparentnosti obchodních vztahů.
Článek byl připravený ve spolupráci se společností EKP Advisory, s.r.o.
Sledujte nás
Zanechte komentář
Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.
Pro přidání komentáře se přihlaste.