Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2025

Přestože se „každoroční rutina“ může zdát stejná, určitě neuškodí si základní informace o daňovém přiznání připomenout a upozornit na případné drobné změny.

Kdo má povinnost podávat daňové přiznání

Základní pravidlo je jednoduché: daňové přiznání podává každý, jehož roční zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč, a to bez příjmů osvobozených a bez příjmů zdaněných srážkovou daní. Povinnost podat přiznání vzniká také tomu, kdo sice hranici 50 000 Kč nepřesáhl, ale vykazuje daňovou ztrátu. Toto pravidlo najdeme v zákoně o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb., – dále jen ZDP), a to v § 38g.

Zákon o daních z příjmů současně vymezuje situace, kdy není povinnost přiznání podávat. Nejčastěji se jedná o zaměstnance, kteří měli příjmy pouze ze závislé činnosti a splnili podmínky pro roční zúčtování, a dále neměli další příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 20 000 Kč. Daňové přiznání rovněž není povinen podat poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění.

 Nejčastější příklady povinnosti podat přiznání u poplatníků s příjmy ze závislé činnosti – viz § 38g, odst. 2 ZDP:

• Vedle příjmů ze zaměstnání vznikly jiné příjmy podle § 7 až 10 nad 20 000 Kč (typicky vedlejší podnikání, pronájem, prodej cenných papírů, prodej nemovitosti, „ostatní příjmy“).
• Poplatník chce uplatnit položky, které bez přiznání uplatnit nejdou (např. některé případy zahraničních příjmů, specifické odpočty apod.).
• Poplatník je daňový nerezident a chce v ČR uplatnit vybrané slevy na dani. ZDP tyto situace řeší výslovně – § 35ba odst. 1 písm. b) až e)).
• Poplatníkovi byly vyplaceny doplatky mezd za minulá období ve specifických režimech, kdy se v minulosti nezahrnovaly do základu daně – § 5 odst. 4 ZDP.

Povinnost podání přiznání u poplatníků v paušálním režimu (paušální daň)

U paušálního režimu je klíčové rozlišit dvě věci:

1. „Daň je rovna paušální dani“ – pak se nepodává přiznání ani přehledy na pojistné. Na poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani, se hledí, jako by poslední den lhůty pro podání přiznání „přiznání podal“ a tvrdil daň ve výši paušální daně; k případnému podanému přiznání se nepřihlíží.
2. „Daň není rovna paušální dani“ – pak poplatník daňové přiznání podat musí (a obvykle i přehledy na pojistné).

Kdy daň rovna paušální dani není:

• poplatník měl v průběhu roku příjmy ze závislé činnosti zdaněné zálohou na daň,
• poplatník překročil hranici příjmů 2 mil. Kč, případně překročil rozhodné příjmy pro své pásmo a nesplnil podmínky pro setrvání v daném pásmu,
• poplatník měl ostatní příjmy (s výjimkou osvobozených příjmů a příjmů zdaněných srážkovou daní) vyšší než 50 000 Kč. Může se jednat například o příjmy z nájmu vyšší než 50 000 Kč.

Lhůty pro podání daňového přiznání (a co je podmínkou prodloužení)

Základní lhůta

Za zdaňovací období 2025 (kalendářní rok) platí základní termín do 3 měsíců po skončení zdaňovacího období, tedy do 1. 4. 2026.

Prodloužení na 4 měsíce – elektronické podání

Daňový řád umožňuje prodloužení lhůty na 4 měsíce, pokud:

• přiznání nebylo podáno ve lhůtě do 3 měsíců, a
• následně bylo podáno elektronicky.

V praxi pro rok 2025 vychází tato lhůta na 4. 5. 2026.

Prodloužení na 6 měsíců – audit, poradce

Prodloužení na 6 měsíců – v této prodloužené lhůtě podává přiznání poplatník, který:

• má zákonnou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo
• nepodal přiznání ve lhůtě do 3 měsíců a následně přiznání podal poradce.

Pro rok 2025 je tato lhůta do 1. 7. 2026.

Tiskopisy daňového přiznání

Pro daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2025 se použijí tiskopisy:

Základní tiskopis – vzor č. 30

1. Příloha č. 1 – příjmy dle § 7 (vzor č. 21)
2. Příloha č. 2 – příjmy dle § 9 a § 10 (vzor č. 21)
3. Příloha č. 3 – příjmy ze zahraničí (metoda vynětí / zápočet; vzor č. 21)
4. Příloha č. 4 – výpočet daně ze samostatného základu daně podle § 16a (vzor č. 12)
   a případně další přílohy (ztráty, vyloučení dvojího zdanění apod.).

Zjednodušené přiznání – vzor č. 6

Formulář „zjednodušeného přiznání“ mohou za určitých podmínek využít poplatníci:

• kteří mají pouze příjmy ze závislé činnosti,
• kteří jsou rezidenty i nerezidenty,
• kteří mají pouze příjmy ze zaměstnání se zdrojem na území ČR.

Zjednodušený formulář – ostatní podmínky:

• jen pro řádné přiznání (ne dodatečné),
• součástí je i žádost o vrácení přeplatku,
• lze podat i elektronicky,
• jde o možnost, nikoliv povinnost použít tento vzor.

Oznámení o osvobozených příjmech dle § 38v (pozor na „neviditelnou“ povinnost)

Vedle samotného daňového přiznání existuje ještě samostatná oznamovací povinnost, na kterou se často zapomíná:

• Pokud poplatník obdrží ve zdaňovacím období osvobozený příjem vyšší než 5 000 000 Kč, musí tento příjem oznámit správci daně do konce lhůty pro podání daňového přiznání za období, ve kterém příjem obdržel.
• V oznámení se uvádí minimálně: výše příjmu, popis okolností nabytí a datum vzniku příjmu.
• Výjimka se týká příjmů, které správce daně zjistí z rejstříků/evidencí, které zveřejní. V praxi se jedná o nemovitosti zapsané do katastru nemovitostí. Avšak pozor, tato výjimka se vztahuje pouze na úplatné převody nemovitostí. Nevztahuje se již na převody bezúplatné. Pokud tedy poplatník prodá nemovitost za více jak 5 000 000 Kč a je splněn časový test pro osvobození tohoto příjmu, příjem se nedaní a není povinnost příjem oznamovat. Pokud ale poplatník obdrží nemovitost například darem a jsou splněny podmínky pro osvobození příjmu, tak se také daň neplatí, ale poplatník má povinnost tento příjem oznámit.
• Oznámení osvobozených příjmů se dále může týkat prodeje podílů ve firmě, cenných papírů, kryptoaktiv a dalších.
• Podle ustanovení § 38w ZDP jsou pokuty za neoznámení osvobozených příjmů následující:
  • 0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud tuto povinnost splní, aniž by k tomu byl vyzván,
  • b) 10 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník tuto povinnost splní v náhradní lhůtě poté, co byl k tomu vyzván, nebo
  • c) 15 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník nesplní tuto povinnost ani v náhradní lhůtě.
  • c) 15 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník nesplní tuto povinnost ani v náhradní lhůtě.