Zápůjčky mezi společností a společníky

Zápůjčky mezi společností a společníky jsou častým způsobem financování, především u menších a středních společností. I když se v případě zápůjčky může jednat o poměrně běžnou a jednoduchou transakci je důležité sledovat její právní a daňové nastavení. Nesprávně sjednané podmínky jako jsou výše úroku nebo splatnost mohou vést k daňovým rizikům. Z tohoto důvodu je důležité věnovat zápůjčkám mezi společností a společníky potřebnou pozornost.

Právní definice zápůjčky

Zápůjčka je upravena v § 2390-2394 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Podstatou zápůjčky je přenechání zastupitelné věci vydlužitelovi tak, aby ji mohl užít dle své potřeby, s povinností vrátit po uplynutí sjednané doby věc stejného druhu. Nejčastější formou zápůjčky je zápůjčka peněžních prostředků. Občanský zákoník umožňuje sjednat zápůjčku jako úročenou i bezúročnou. Úrok musí být mezi stranami výslovně sjednán, jinak se má za to, že se jedná o bezúročnou zápůjčku.

Zákon výslovně nevyžaduje, aby byla zápůjčka v písemné formě, ale tato forma je vhodná z důvodu případných nejasností a obecně se doporučuje.

Pro správné právní posouzení je důležité rozlišit zápůjčku a úvěr. Úvěr je upraven v § 2395-2400 Občanského zákoníku a představuje závazek věřitele poskytnout dlužníkovi na jeho žádost peněžní prostředky do určité výše. Dlužník se zároveň zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Všeobecně se transakce mezi společností a společníky často označují jako půjčky, ale jejich obsah musí odpovídat konkrétním zákonům. Nesprávné označení nebo nejasné podmínky mohou následně vést k problémům a případným právním následkům.

Zápůjčka mezi společností a společníkem

K zápůjčce poskytnuté společníkem společnosti dochází především v první fázi podnikání, kdy společnosti chybí dostatek likvidity, nebo v situaci, kdy potřebuje prostředky pro financování potřebné investice. Při srovnání s navýšením základního kapitálu má zápůjčka několik praktických výhod, jelikož nevyžaduje změnu společenské smlouvy ani zápis do obchodního rejstříku, nezvyšuje výši vlastního kapitálu společnosti a umožňuje nastavit splatnost i další podmínky.

V opačné situaci může i společnost poskytovat zápůjčku společníkovi. V takovém případě společnost nakládá se svým majetkem ve prospěch osoby, která je s ní majetkově, a obvykle i personálně, propojena. Rizikem takové transakce je, že by mohla být posouzena jako skryté rozdělení zisku, které obvykle podléhá srážkové dani.

V případě, kdy by následně zápůjčka nebyla splácena, nebo by byla sjednána za nevýhodných podmínek, mohlo by dojít k tomu, že ve skutečnosti jde o nezákonné vyplacení peněžních prostředků společníkovi.

Daňový pohled

Pokud je zápůjčka mezi společníkem a společností sjednána jako úročená, přináší daňové dopady jak na straně společnosti, tak na straně společníka. V případě, že je společníkem fyzická osoba, jsou přijaté úroky dle § 8 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů příjmem z kapitálového majetku a podléhají dani z příjmů fyzických osob.

Na straně společnosti jsou zaplacené úroky obecně daňově uznatelným nákladem, pokud splňují podmínky stanovené zákonem o daních z příjmů, tedy zejména pokud souvisejí s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů a splňují další kritéria daňové uznatelnosti (např. pravidlo tzv. nízké kapitalizace nebo omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů).

Pokud společník poskytne bezúročnou zápůjčku společnosti, obvykle na straně společnosti nevzniká zdanitelný příjem. Bezúročná zápůjčka mezi společníkem a společností je umožněna zákonem, ale je třeba posoudit, zda tato transakce nepodléhá dalším daňovým pravidlům, například pravidlům pro převodní ceny, neboť společnost a její společník jsou považováni za tzv. spojené osoby.

Správce daně může upravit základ daně, pokud se ceny sjednané mezi spojenými osobami liší od cen obvyklých a tento rozdíl není dostatečně podložen. V takovém případě může dojít k následnému doměření daně.

Stanovení obvyklé výše úroku by proto mělo být vhodně podložené, například na základě úrokových sazeb běžně poskytovaných bankami při srovnatelném riziku a době splatnosti nebo jinými důkazními prostředky.

Problém může nastat v situaci, kdy společnost poskytne svému společníkovi bezúročnou zápůjčku. V tomto případě vzniká společníkovi ve výši obvyklého úroku nepeněžní příjem podléhající zdanění.

Účetní pohled

Zápůjčky mezi společností a společníkem se v účetnictví zachycují jako závazky nebo pohledávky podle toho, kdo je věřitelem a kdo je dlužníkem. Pokud společník poskytne společnosti finanční prostředky, vzniká společnosti závazek vůči společníkovi. Naopak pokud společnost poskytne zápůjčku společníkovi, tak se jedná o pohledávku za společníkem.

Pokud jsou stanoveny úroky, účtují se do období, se kterým věcně a časově souvisejí. Nedodržení časového rozlišení úroků může vést ke zkreslení hospodářského výsledku.

U dlužníka se úrok zachycuje jako finanční náklad, u věřitele jako finanční výnos, pokud jde o účetní jednotky.

Potenciální rizika

Jedním z hlavních rizik je situace, kdy zápůjčka společníkovi bude posouzena jako skryté rozdělení zisku. K tomu může dojít například v situaci, kdy společnost poskytne společníkovi zápůjčku bezúročně nebo s výrazně nižším než tržním úrokem nebo nedochází ke splácení zápůjčky. Takové jednání může být vyhodnoceno jako nepřípustné vyplácení prostředků společníkovi, které může mít především daňové dopady.

Porušení péče řádného hospodáře

Statutární orgány společnosti mají při poskytování zápůjček povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. Nedodržení této povinnosti může vést k osobní odpovědnosti členů orgánu za škodu způsobenou společnosti.

Nevrácená zápůjčka

Pokud společník nebo společnost nesplní povinnost vrátit zápůjčku, vzniká právní nárok na její vymáhání. Společnost může tuto pohledávku řešit soudní cestou, zároveň může dojít k vymáhání úroků z prodlení. Z toho důvodu je důležité mít sjednanou smlouvu, která přesně stanoví podmínky vrácení, úrok a případné sankce, aby bylo možné transakci účinně vymáhat.

Závěr

U zápůjčky je důležité hlavně správně nastavit její podmínky, zejména výši úroku, splatnost a formu smlouvy, aby nezpůsobila negativní daňové dopady. Její řádné evidování a důkladná dokumentace umožňují společnosti využít výhod financování prostřednictvím společníků bez toho, aby hrozilo porušení právních a daňových předpisů.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností EKP Advisory, s.r.o.