Musím odvádět nesprávně uvedenou DPH?

Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) se dlouhodobě zabývá otázkou, zda a za jakých okolností vzniká povinnost odvést daň z přidané hodnoty (DPH), kterou plátce nesprávně uvedl na faktuře. Typicky jde o případy, kdy vystavitel účtoval vyšší sazbu DPH nebo uvedl daň i tehdy, kdy plnění nebylo zdanitelné, a následně se snaží o opravu či vrácení chybně odvedené částky DPH.

Základním principem uplatňování harmonizované DPH v EU je přitom zejména ochrana daňových příjmů státu a zároveň zachování daňové neutrality.

Nebezpečí ztráty daňových příjmů jako rozhodující kritérium

Podle ustálené judikatury SDEU má osoba, která uvede DPH na faktuře, povinnost tuto daň odvést, pokud existuje nebezpečí ztráty daňových příjmů. Takové riziko nastává v případech, kdy příjemce faktury je osobou povinnou k dani a může si neoprávněně uplatnit odpočet DPH z částky, která nebyla oprávněně účtována.

Naopak, pokud je příjemcem konečný spotřebitel, tedy osoba nepovinná k dani, žádné riziko ztráty daňových příjmů nevzniká. Spotřebitel nemá nárok na odpočet a stát tak o žádnou daň nepřijde.

Rozsudek C-101/24 Xyrality: digitální služby a přeshraniční poskytování

Základní principy DPH potvrdil Soudní dvůr EU i ve věci C-101/24 Xyrality GmbH, která se týkala poskytování digitálních herních aplikací konečným zákazníkům prostřednictvím on-line platformy pro stahování aplikací, a to v období do 31. prosince 2014.

V tomto případě společnost Xyrality GmbH se sídlem v Německu prodávala své produkty prostřednictvím platformy provozované podnikem usazeným v Irsku. Společnost Xyrality GmbH vystavovala konečným zákazníkům potvrzení o nákupu, která obsahovala německou DPH. Následně však společnost Xyrality GmbH podala opravná přiznání k DPH, kde konstatovala, že poskytla služby nikoli konečným zákazníkům, ale na základě komisionářské smlouvy irské společnosti. Tuto opravu DPH však německý správce daně neakceptoval. Soudní dvůr následně konstatoval, že vzhledem k tomu, že odběratelé byli osobami nepovinnými k dani (konečnými spotřebiteli), neexistovalo riziko neoprávněného odpočtu daně.

Z tohoto důvodu společnost Xyrality GmbH neměla povinnost odvést DPH uvedenou na potvrzeních o nákupu, jelikož skutečné poskytnutí služeb bylo třeba přičíst irské společnosti, která vůči zákazníkům vystupovala jako faktický poskytovatel a nesla odpovědnost za odvod DPH.

Shrnutí a význam pro praxi

Rozhodnutí Soudního dvora EU potvrzuje, že povinnost odvést DPH uvedenou na faktuře vzniká pouze tehdy, pokud existuje riziko ztráty daňových příjmů, tedy možnost neoprávněného odpočtu u odběratele. Pokud je však odběratelem konečný spotřebitel bez nároku na odpočet, povinnost odvést chybně uvedenou daň nevzniká, protože stát o žádné příjmy nepřichází. Tento závěr má praktický význam při posuzování, kdy je nutné odvést DPH nesprávně uvedenou na faktuře a kdy nikoliv.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností EKP Advisory, s.r.o.