Změny v kategorizaci účetních jednotek a pravidlech povinného auditu od roku 2026

Legislativní vývoj

Změny v kategorizaci účetních jednotek i v pravidlech povinného auditu byly přijaty zákonem č. 316/2025 Sb., který novelizuje zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví a související zákony. Důvodem přijetí novely je jednak reakce na evropskou legislativu, konkrétně směrnici v přenesené pravomoci (EU) 2023/2775, a jednak snaha snížit administrativní zátěž pro malé a střední podniky.

Evropská směrnice reagovala na výraznou inflaci v letech 2021 a 2022, kdy mnoho podniků formálně „vyrostlo“ do vyšší kategorie pouze kvůli cenovým růstům, nikoli skutečnému rozšíření činnosti. Česká republika proto musela navýšit hranice pro rozdělení podniků (tzv. kategorizaci) a ve stejném duchu upravila také hranice, od kterých je účetní závěrka povinně ověřována auditorem.

Novela proto přináší dvě hlavní skupiny změn:

1. Navýšení limitů pro zařazení účetní jednotky do kategorie mikro / malá / střední / velká – hranice pro aktiva a obrat se zvyšují přibližně o 25 %.
2. Změna limitů pro povinný audit – povinnost auditu se nově pojí až ke středním a velkým účetním jednotkám, malé jednotky zpravidla audit mít nemusí.

Nový právní stav od roku 2026

Novela zákona přináší navýšení limitů pro rozdělení účetních jednotek do jednotlivých kategorií. Podle nové úpravy se posuzují především dvě hodnoty: výše aktiv a výše čistého obratu. Limit průměrného počtu zaměstnanců zůstává stejný. Vyšší limity znamenají, že část podniků se „vrátí“ do nižší kategorie, a tedy jim odpadne část povinností.

Kategorizace účetních jednotek je upravena v § 1b zákona o účetnictví. Tento paragraf popisuje, jaké limity musí podnik překročit, aby byl považován za mikro, malou, střední či velkou účetní jednotku.

Stejná novela také mění hranice pro povinný audit, které navazují na nová kritéria velikosti. Povinnost mít audit tak nově vzniká až při dosažení hranic odpovídajících střední nebo velké účetní jednotce. Malé účetní jednotky již nebudou muset mít audit z důvodu překročení ekonomických limitů. Nové limity pro povinný audit jsou uvedeny v § 20 zákona o účetnictví.

Tabulka 1 – Kategorizace účetních jednotek (původní vs. nové limity)

Tabulka 2 – Povinný audit (původní vs. nové limity)

Přechodná ustanovení a účinnost

Změny v kategorizaci účetních jednotek se začínají používat dříve než změny v povinném auditu. Nové limity pro zařazení do jednotlivých kategorií se použijí již při posouzení účetních období započatých v roce 2024. To znamená, že účetní jednotka posuzující svoji kategorii k rozvahovému dni roku 2024 již vychází z nových hranic.

Naproti tomu povinnost auditu se řídí novými pravidly až od účetních období započatých 1. ledna 2026 a později. Do té doby se pro posouzení povinného auditu použijí původní limity.

Rozdílné termíny účinnosti mají logické důvody:

• přechod na nové kategorie navazuje na evropskou směrnici a má přímý dopad na zařazení podniku,
• změna limitů pro audit ale souvisí s kategorizací nepřímo a bylo potřeba více času pro přípravu profesních komor i účetních jednotek.

V praxi to znamená, že podnik může být již nyní (podle nových limitů) považován za malou účetní jednotku, ale povinný audit mu stále může vznikat podle „starých“ pravidel, a to až do konce roku 2025.

Důvodová zpráva – proč ke změně došlo

Důvodová zpráva uvádí, že hlavním impulzem pro změnu byla vysoká inflace v posledních letech. Ta způsobila, že účetní jednotky překračovaly dosavadní limity nikoli kvůli skutečnému růstu podnikání, ale pouze z důvodu zvyšování cen vstupů a aktiv. Vznikala tak administrativní zátěž bez reálného přínosu.

Dalším důvodem bylo zajištění souladu s evropským právem. Česká republika byla povinna promítnout do vnitrostátní legislativy pravidla podle směrnice v přenesené pravomoci (EU) 2023/2775, která stanovila navýšení hraničních hodnot přibližně o 25 %.

Zákonodárce rovněž upozornil, že povinný audit má největší význam u podniků větších a systémově významných. U menších podniků jsou náklady na audit často nepoměrně vysoké vzhledem k jeho přínosu. Novela proto umožňuje, aby malé účetní jednotky audit mít nemusely, pokud jim povinnost nevzniká z jiného právního důvodu (např. u některých subjektů veřejného zájmu).

Praktické dopady do podnikové praxe

Pro většinu menších podniků znamená novela především úlevu od zbytečné administrativní zátěže. Pokud podnik splní nově nastavené nižší požadavky, nemusí například vést tak rozsáhlou dokumentaci jako střední či velké jednotky a zároveň mu nevzniká povinnost auditu. Tím se snižují nejen náklady na externí služby, ale i časová náročnost účetních závěrek.

Pro střední společnosti novela přináší jasnější vymezení povinností a předvídatelnost. Pokud podnik dlouhodobě překračuje stanovené limity, je pro něj audit logickým krokem, protože věrohodnost závěrky zpravidla vyžadují také banky, investoři nebo obchodní partneři.

Z pohledu podnikatelů je důležité sledovat, zda se jich vyšší limity dotýkají už nyní, nebo až po roce 2026. Pro mnohé podniky se situace zjednoduší – jejich kategorie se může díky nové právní úpravě „vrátit“ zpět na úroveň malé účetní jednotky, což s sebou přináší menší povinnost vykazování a jednodušší administrativu.

Zároveň je třeba připomenout obavy odborné veřejnosti, že snížením počtu auditovaných účetních jednotek může dojít ke snížení kvality účetních závěrek a omezení jejich transparentnosti.

Shrnutí a doporučení

Novela zákona o účetnictví přináší největší změny za poslední roky v oblasti kategorizace účetních jednotek a povinného auditu. Hranice pro zařazení podniků do jednotlivých kategorií se navyšují a povinný audit bude nově vyžadován až u středních a velkých účetních jednotek.

Pro podnikatele to znamená především menší administrativní zátěž a větší přehlednost pravidel. Doporučit lze především následující kroky:

• ověřit, zda podnik spadá do nové kategorie již za rok 2024,
• sledovat, zda se auditní povinnost bude týkat až období od roku 2026,
• přizpůsobit vnitřní procesy (pokud dochází ke změně kategorie),
• zohlednit případný dopad na jednání s bankami či investory.

Nová legislativa tak podnikům přináší prostor pro zjednodušení účetních povinností, aniž by se snižovala kvalita informací tam, kde je to skutečně potřeba.

Článek byl připraven ve spolupráci se společností BS daně s.r.o.