Srážky ze mzdy při exekuci a insolvenci

Přestože účelem srážek ze mzdy je spravedlivě uspokojit pohledávky věřitelů, na druhé straně musí zajistit, aby povinnému zůstala dostatečná částka pro krytí základních životních potřeb. V posledních dvou letech prošla tato oblast výraznými legislativními změnami, které se dotkly jak výpočtu nezabavitelných částek, tak pořadí pohledávek či podmínek pro započtení vyživovaných osob. Současně se připravuje zavedení centrální evidence srážek, která v budoucnu přinese zásadní změnu v komunikaci mezi exekutory a plátci mezd.

Změny účinné od října 2024

Podzim 2024 se stal mezníkem díky novele občanského soudního řádu a insolvenčního zákona. Od 1. října se začalo uplatňovat nové pravidlo, které zásadně mění režim srážek v případech, kdy má zaměstnanec více exekucí najednou. Pokud je jejich počet čtyři a více, provádějí se srážky tak, jako by šlo o přednostní pohledávky. Namísto jedné třetiny zbytku čisté mzdy se tedy srážejí až dvě třetiny.
 
Smyslem tohoto opatření je narovnat rozdíly mezi dlužníky. Dříve totiž platilo, že povinný s mnoha nepřednostními exekucemi mohl odvádět méně než ten, kdo měl jedinou exekuci přednostní, například na výživné. Nová úprava tak reagovala na neudržitelné rozdíly se snahou posílit rovné postavení věřitelů.
 
Režim „4+“ ovšem není bez výjimek. Výjimkou je situace, kdy povinný pobírá starobní, invalidní (II. a III. stupeň) nebo sirotčí důchod v nedostatečné výši (stanovené právním předpisem). U takových dlužníků by totiž aplikace přísnějšího režimu mohla vést k tomu, že by jim nezůstalo dostatek prostředků na živobytí.
 
Vedle samotného objemu srážek došlo i k upřesnění okamžiku, kdy zaměstnavatel začne srážky provádět. Nově je stanoveno, že povinnost začíná vždy od prvního dne měsíce následujícího po doručení exekučního příkazu. Dosavadní praxe byla nejednotná a často vedla k nejasnostem, proto došlo k upřesnění.
 
Od 1. 10. 2024 tedy postupujeme tak, že se k první třetině přičte druhá třetina na zbytku čisté mzdy v případech, kdy:

• jsou na příjem povinného současně nařízeny nejméně 4 exekuce (výkony rozhodnutí) a zároveň
• byl plátci příjmu doručen exekuční příkaz, resp. usnesení o vyrozumění nového plátce příjmu povinného.

Takto nebudeme postupovat pouze tehdy, pokud existuje výjimka z pravidla 4+:

• plátci příjmu bude ze strany povinného doloženo, že mu byl přiznán sirotčí nebo starobní důchod, příp. důchod pro invaliditu II. nebo III. stupně, a zároveň
• nedosahuje-li jedna třetina na zbytku čisté příjmu částky 1 089,00 Kč (tj. výše součtu měsíčních hotových výdajů a měsíční odměny insolvenčního správce náležející v oddlužení, navýšené o DPH).

V praxi pak mohou nastat různé kombinace přednostních a nepřednostních pohledávek včetně jejich termínu doručení, taktéž podmínky zaměstnance se mohou měnit. Uveďme alespoň některá doporučení, která na svém webu uvádí Exekutorská komora:

• na zaměstnance jsou vedeny 4 a více exekucí nepřednostních, byla tedy provedena srážka z první i druhé třetiny. Po výplatním termínu byl doručen exekuční příkaz na přednostní pohledávku. Doporučený postup: v dalším měsíci, tj. do dalšího výplatního termínu, se začne srážet ve prospěch přednostní pohledávky; srážení vůči nepřednostním pohledávkám, a tedy i pravidlo 4+ se pozastaví do doby, než bude uspokojena přednostní pohledávka;
• výjimkou z pravidla 4+ je situace, kdy zaměstnanec doloží zaměstnavateli, že mu byl přiznán důchod, jak jsme výše uvedli. Musí být doložena i výplata, nebo stačí přiznání důchodu? Doporučený postup: ustanovení má chránit ty dlužníky, kteří by při zohlednění svých příjmů nesplnili podmínky pro oddlužení, a do této skupiny zranitelných osob nelze počítat dlužníky, kteří nepožádali o výplatu důchodu. Zaměstnanec by tedy měl zaměstnavateli doložit, že je mu vyplácen v zákoně vyjmenovaný důchod;
• další výjimkou z pravidla 4+ je situace, kdy nastane souběh vyplácení důchodu a současně nedosahuje jedna třetina zbytku čisté mzdy částky rovnající se součtu měsíčních hotových výdajů a měsíční odměny insolvenčního správce náležející v oddlužení za období plnění splátkového kalendáře zvýšených o daň z přidané hodnoty. Doporučený postup: Částka, se kterou budeme srovnávat jednu třetinu zbytku čisté mzdy, je 1 089 Kč:
  • nepřednostní srážka vychází pod částku 1 089 Kč – strhneme pouze tuto částku a pravidlo 4+ se neuplatní;
  • nepřednostní srážka vychází nad částku 1 089 Kč – aplikujeme pravidlo 4+ a provedeme přednostní srážku.

Novela se dotkla i pořadí uspokojování pohledávek. Jasněji určila priority, že přednostní pohledávky, a mezi nimi výživné, mají vždy prioritu. U přednostních pohledávek platí následující pravidla:

• přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve poté, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny.
• dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného (to má absolutní přednost) a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky,
• nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného,
• nebylo-li by však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech věřitelů, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.

Důležité je také zdůraznit, že změna zaměstnavatele nemění pořadí pohledávek. Nový plátce je povinen začít srážky provádět okamžitě, jakmile se o existenci exekuce dozví, a to i v případě, že exekuční příkaz dorazil původně k předchozímu zaměstnavateli.
 
Nedozví-li se o těchto okolnostech nový zaměstnavatel již dříve, vzniká mu tato povinnost okamžikem, kdy mu je doručen exekuční příkaz. Pořadí, které získala pohledávka oprávněného u předchozího zaměstnavatele, jí zůstává zachováno. To je důvodem, proč je zaměstnavatel povinen vyžádat si od zaměstnance potvrzení vystavené tím, u koho naposledy pracoval, o tom, zda byla nařízena exekuce nebo výkon rozhodnutí srážkami z jeho mzdy, kterým soudem (soudním exekutorem) a v čí prospěch (potvrzení o zaměstnání, dříve známé jako zápočtový list).
 
Od 1. 10. 2024 také došlo k novele insolvenčního zákona, kdy se u nových případu od tohoto data zkrátila doba oddlužení z 5 let na 3 roky. Připomeňme, že jakmile zaměstnanec vstoupí do insolvence, srážky ze mzdy se provádějí, nicméně neposílají se exekutorům, ale deponují se a dále se již postupuje podle pokynů a ve spolupráci s insolvenčním správcem.

Novinky od ledna 2025

Začátek roku 2025 přinesl další zásadní změnu, tentokrát v oblasti nezabavitelné částky. Nová úprava stanovila, že její výše se odvozuje vždy k 1. lednu daného roku a zůstává fixní po celé období. Účetní tak již nemusí v průběhu roku reagovat na průběžné změny životního minima nebo normativních nákladů na bydlení. Tento krok přinesl větší stabilitu a předvídatelnost.
 
Další významnou úpravou je zpřísnění podmínek pro započtení manžela nebo partnera jako vyživované osoby. Zatímco dříve byl partner automaticky započítáván, 1. 1. 2025 se do nezabavitelné částky zahrnuje jen tehdy, pokud má povinný nebo jeho partner přiznán starobní důchod, invalidní důchod II. či III. stupně, nebo sirotčí důchod a tuto skutečnost zaměstnanec zaměstnavateli doloží.
 
Ostatní vyživované osoby, zejména děti, se započítávají beze změny. Z pohledu zaměstnavatele je klíčové vyžadovat od zaměstnanců čestná prohlášení a potřebné doklady, které potvrzují počet vyživovaných osob. Jen tak lze správně určit výši nezabavitelné částky a vyhnout se chybám, které by mohly mít právní následky.

Změny plánované v roce 2026

 
Srážek ze mzdy se může dotknout novela občanského zákoníku účinná od 1. ledna 2026, která přináší do oblasti výživného několik důležitých změn:

• výživné lze přiznat i tehdy, pokud péči zajišťují oba rodiče v obdobném rozsahu – novela tuto praxi potvrzuje v důvodové zprávě;
• pohledávku z výživného je možné postoupit jiné osobě, ale pouze za stanovených podmínek, výhradně za plnou hodnotu a bezhotovostně.

Výše nezabavitelné částky pro rok 2026 zatím není známa. Vždy se totiž vyhlašují až v prosinci předchozího roku, kdy vláda stanoví nové normativní náklady na bydlení. Druhou veličinou, která do výpočtu vstupuje, je životní minimum jednotlivce. Kombinace těchto dvou parametrů pak určuje základní nezabavitelnou částku a hranici, nad níž se zbytek mzdy sráží bez omezení.

Pro praxi to znamená, že mzdoví účetní musí na přelomu roku pozorně sledovat Sbírku zákonů a reagovat na nová nařízení vlády. Jakmile je vyhlášeno, je nutné přepočítat hodnoty a upravit mzdové systémy. Tento postup se bude opakovat každoročně, i když samotné částky zůstávají vždy fixní po celý kalendářní rok.
 
Co se digitalizace a datové výměny týká, od 1. 1. 2024 již existuje povinná elektronická komunikace mezi exekutory a plátci mzdy, a to u kvalifikovaných plátců, kterými se rozumí zaměstnavatelé s ročním obratem minimálně 100 mil. Kč nebo s počtem zaměstnanců 50 a více. U ostatních zaměstnavatelů je tato komunikace pomocí standardizovaného XML souboru dobrovolná.
 
Další krok k digitalizaci představuje plánovaná centrální evidence srážek, jejíž spuštění je naplánováno na říjen 2026. Tato evidence bude neveřejná a zaměstnavatelům umožní získat ucelený přehled o všech exekucích zaměstnance, jejich pořadí i charakteru. Přístup bude probíhat prostřednictvím Portálu plátce mzdy s využitím bankovní identity, datové schránky nebo elektronického občanského průkazu.
 
Evidence přinese zásadní výhodu: zaměstnavatelé se nebudou muset spoléhat pouze na jednotlivé exekuční příkazy, ale získají komplexní obraz. To sníží riziko duplicitních nebo nesprávně vypočtených srážek a posílí ochranu jak věřitelů, tak povinných.