Pokud jsme nejen poplatníci, ale i plátci daně, jakožto daňový subjekt čas od času vstupujeme do nějakého jednání se správcem daně, kterým je místně příslušný správce daně. V tomto článku si shrneme, jakým způsobem lze činit podání vůči správci daně, jak fungují lhůty ve vztahu ke správci daně, jaké jsou možnosti prodloužení lhůty, co dělat, když nejsou prostředky na platbu daně či příjmy v aktuálním roce neodpovídají zálohám stanoveným na základě posledního daňového přiznání. Na závěr se podíváme na to, jaké jsou následky porušení povinností při správě daní.

Podání vůči správci daně

Podáním se rozumí úkon osoby zúčastněné na správě daní směřující vůči správci daně. Jedná se tedy o veškerou oficiální komunikaci daňového subjektu směrem ke správci daně. V praxi si pod podáním můžeme představit daňové přiznání, žádost o prodloužení lhůty, žádost o posečkání daně, žádost o stanovení záloh jinak, přihlášku k registraci k dani atd.

Podání může být buď formulářové (může být učiněno pouze na tiskopise vydaném Ministerstvem financí) nebo neformulářové (je sepsáno volnou formou). Další rozdělení podání je na podání písemné a podání ústně do protokolu.

Pokud jde o subjekty, kterým je datová schránka zřízena ze zákona (největší skupinu tvoří podnikatelé), ti musejí písemné podání činit pouze elektronicky přes datovou zprávu. Občané mohou podání učinit jak v listinné, tak v elektronické podobě. V případě podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob je elektronická podoba zvýhodněná – listinné podání je nutné učinit do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, zatímco pro elektronické podání platí lhůta 4 měsíce. V případě, že přiznání podává daňový poradce, lhůta pro podání je 6 měsíců.

Komunikaci s datovými schránkami podporuje i ekonomický systém POHODA. Pro nastavení programu POHODA s datovými schránkami je nutné provést několik kroků. Nejdříve musíte povolit uživateli používání datových schránek v přístupových právech. Ve stromu práv Nastavení/Datová schránka zatrhnete volbu Datové schránky.

Po nastavení přístupových práv se aktivuje sekce Datová schránka v agendě Uživatelské nastavení. V této sekci zatržením volby Používat datovou schránku umožníte nastavení přístupu k datové schránce a poté v polích Přihlašovací jméno a Heslo vyplníte přihlašovací údaje. Prostřednictvím tlačítka Test připojení se program POHODA spojí se serverem datových schránek a ověří správnost zadaných údajů. Pokud se spojení naváže, program automaticky doplní ID schránky. V rámci nastavení je možné určit i složku, do které se budou ukládat jednotlivé odeslané přílohy datových zpráv.

Pokud chcete začít používat datovou schránku, je potřeba nechat pole Komunikovat s testovací službou nezatržené.

Lhůty ve vztahu k správci daně

Pokud jde o lhůty pro podání, jejich délka je v některých případech pevně stanovena zákonem, v některých je stanovena individuálně. Zákon pevně stanovuje například tyto lhůty:

• k dani z příjmů fyzických osob
  • do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období – listinné podání,
  • do 4 měsíců po uplynutí zdaňovacího období – elektronické podání,
  • do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období – s daňovým poradcem,
• k dani z příjmů právnických osob
  • do 4 měsíců po uplynutí zdaňovacího období – elektronické podání,
  • do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období – s daňovým poradcem,
• k dani z nemovitých věcí
  • do 31. ledna daného roku,
• k silniční dani
  • do 31. ledna následujícího roku a
• k dani z přidané hodnoty
  • do 25 dnů po skončení zdaňovacího období,

• do 30 dnů ode dne obdržení žádosti o vrácení a

• do 3 let ode dne, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo v němž se stala daň splatnou, aniž by zde byla současně povinnost podat řádné daňové tvrzení.

Je-li lhůta stanovená ve dnech, začíná běžet dnem následujícím po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty. Pokud je lhůta stanovená v týdnech, měsících nebo letech, začíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na jeho poslední den. Pokud poslední den lhůty připadne na sobotu, neděli nebo svátek, posouvá se poslední den lhůty na nejbližší následující pracovní den.

Lhůty, které jsou stanoveny individuálně správcem daně, například v rámci daňových kontrol či výzev k doplnění informací, počínají běžet ode dne doručení písemnosti. Pokud má daňový subjekt zpřístupněnou datovou schránku, doručování písemností probíhá přes datovou schránku. V takovém případě se za den doručení považuje den, kdy se uživatel přihlásil do datové schránky. Pokud se uživatel nepřihlásí do datové schránky do 10 dnů od dodání do datové schránky, písemnost se považuje za doručenou 10. dnem od dodání datové zprávy. Jedná se o tzv. fikci doručení.

Pokud daňový subjekt datovou schránku zpřístupněnou nemá, doručuje se prostřednictvím zásilky. Za den doručení se považuje den převzetí adresátem. V případě, že daňový subjekt není doručovatelem zastižen, písemnost je uložena u provozovatele poštovních služeb, daňovému subjektu je do jeho poštovní schránky vhozena informace o uložení zásilky. Pokud si daňový subjekt písemnost nevyzvedne do 10 dnů od uložení, za den doručení se považuje 10. den uložení bez ohledu na to, zda se adresát o uložení zásilky dozvěděl nebo ne.

Možnost prodloužení lhůty

Někdy se může stát, že daňový subjekt nestíhá učinit podání ve lhůtě, která je stanovená zákonem nebo správcem daně. Pokud se tak stane, ze závažného důvodu správce daně na žádost daňového subjektu povolí prodloužení lhůty (pokud to zákon nezakazuje – např. u přiznání k DPH prodloužení lhůty pro podání přiznání nelze), pokud byla žádost o prodloužení lhůty podána před jejím uplynutím. Správce daně zpravidla vyhoví první žádosti o prodloužení lhůty a lhůtu prodlouží alespoň o dobu, která v den podání žádosti ještě zbývá ze lhůty, o jejíž prodloužení je žádáno. Pokud se správce daně k žádosti o prodloužení lhůty nevyjádří (nevydá rozhodnutí), lhůta je prodloužena mlčky. Žádost o prodloužení lhůty daňového přiznání podléhá správnímu poplatku 300 Kč.

Žádost o posečkání daně

V některých případech může dojít k tomu, že daňový subjekt není schopen daň uhradit naráz a potřebuje nějaký čas na získání peněžních prostředků. V takovém případě lze využít institutu posečkání daně v případě, že:

• by neprodlená úhrada znamenala pro daňový subjekt vážnou újmu,
• by byla ohrožena výživa daňového subjektu nebo osob na jeho výživu odkázaných,
• by neprodlená úhrada vedla k zániku podnikání daňového subjektu, přičemž výnos z ukončení podnikání by byl pravděpodobně nižší než jím vytvořená daň v příštím zdaňovacím období,
• není možné vybrat daň od daňového subjektu najednou,
• je důvodné očekávat částečný nebo úplný zánik povinnosti uhradit daň.

Posečkání daně znamená, že správce daně povolí úhradu daně v pozdějším termínu, než je splatná, nebo umožní daň rozložit do splátek. Nutno podotknout, že institut posečkání daně je až posledním krokem. Je-li možné si na úhradu daně půjčit například od blízkých, daňový subjekt by měl úhradu daně řešit primárně tímto způsobem.

O posečkání daně musí daňový subjekt písemně požádat s tím, že ve své žádosti uvede důvody, proč o posečkání žádá. Ve své žádosti též uvede, o jak velký odklad platby žádá či navrhne splátkový kalendář. Za tuto žádost je třeba zaplatit správní poplatek 400 Kč.

Správce daně je povinen rozhodnout o žádosti do 30 dnů od jejího podání. Aby měla žádost daňového subjektu šanci na kladné vyřízení, daňový subjekt by měl mít u správce daně bezproblémovou historii. To znamená, že v minulosti vždy plnil své daňové povinnosti řádně a včas. Pokud správce daně rozhodne o posečkání daně, je třeba pevně dodržet nastavený splátkový kalendář a platit všechny ostatní daně včas. V případě pozdní úhrady daně posečkání automaticky končí. Za dobu posečkání daně daňový subjekt hradí úrok z posečkané částky. Tento úrok je v poloviční výši úroku z prodlení, který by daňový subjekt hradil v případě, že by zaplatil daň pozdě a bez povolení posečkání.

Žádost o stanovení záloh jinak

V případě, že byly daňovému subjektu stanoveny zálohy na daň z příjmů, které plynou z posledního daňového přiznání a daňový subjekt má v následujícím zdaňovacím období výrazně nižší zisky, je možné požádat o stanovení záloh jinak. V této žádosti daňový subjekt uvede důvod, proč žádá o snížení záloh a může též navrhnout novou výši záloh. Pro vydání rozhodnutí o stanovení záloh jinak není stanovena konkrétní lhůta, zpravidla však správce daně rozhoduje během několika týdnů. Je tedy dobré zažádat o stanovení záloh jinak dostatečně dlouho dopředu před splatností zálohy. Pokud není rozhodnuto o snížení zálohy před její splatností, daňový subjekt je povinen hradit zálohu v původní výši. Žádost o stanovení záloh jinak nepodléhá správnímu poplatku.

Následky porušení povinností při správě daní

Pravděpodobně není nutné zdůrazňovat, že porušení povinností při správě daní se neobejde bez následků. Cílem správce daně je vybrat daně řádně a včas, k čemuž mu napomáhají sankce, které může daňovému subjektu za neplnění povinností uložit. Základní sankce, které může správce daně daňovému subjektu uložit, jsou tyto:
 

• až do 500 000 Kč v případě nesplnění registrační, ohlašovací nebo jiné oznamovací povinnosti,
• 1 000 Kč v případě neodstranění vady podání na výzvu správce daně a
• až 50 000 Kč v případě neodstranění vady podání na výzvu správce daně, které závažným způsobem ztěžuje správu daní,

• za pozdní podání daňového přiznání, pokud je zpoždění delší než 5 pracovních dnů; pokuta je ve výši:
  • 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,
  • 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu, nebo
  • 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty,
• za pozdní podání hlášení nebo vyúčtování, pokud je zpoždění delší než 5 pracovních dnů; pokuta je ve výši:
  • 0,05 % z celkové částky daně, kterou byl daňový subjekt povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést za každý následující den prodlení, nejvýše však 0,5 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést,
• pokud je vypočtená hodnota pokuty za opožděné tvrzení daně nižší než 1 000 Kč, nepředepíše se daňovému subjektu k úhradě a
• v případě, že daňový subjekt podá daňové tvrzení do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání a v daném kalendářním roce u něj nebylo zaznamenáno žádné jiné prodlení při podání daňového tvrzení, výše pokuty je poloviční,

• se vztahuje k doměření daně ze strany správce daně,
• v případě doměření daně ve formě dodatečného daňového tvrzení, které je podáno mimo období, kdy probíhá daňová kontrola, se penále k úhradě nepředepíše,
• výše penále je:
  • 20 %, je-li daň zvyšována,
  • 20 %, je-li snižován daňový odpočet či
  • 1 %, je-li snižována daňová ztráta,

• je vyměřen ze splatné daně, která nebyla uhrazena nebo z vratky vzniklé v důsledku neoprávněného uplatnění daňového odpočtu nebo daně,
• vzniká od čtvrtého kalendářního dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby nebo ode dne vrácení, použití nebo převedení vratky vzniklé v důsledku stanovení daňového odpočtu nebo daně,
• nevzniká po dobu posečkání daně a
• jeho výše odpovídá repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni prodlení zvýšené o 8 procentních bodů.

Pokud daňový subjekt daňové tvrzení podá či splatnou daň uhradí, je možné žádat o prominutí příslušenství daně, které v souvislosti s pozdním podáním či pozdní úhradou vzniklo. V žádosti o prominutí příslušenství daně uvede daňový subjekt relevantní důvody, proč k celé situaci došlo. Pokud daňový subjekt žádá o prominutí příslušenství daně ve výši do 3 000 Kč včetně, nepodléhá tato žádost správnímu poplatku. Při částce příslušenství daně nad 3 000 Kč je daňový subjekt povinen uhradit správní poplatek ve výši 1 000 Kč.

Příklad č. 1 – počítání lhůty pro podání daňového přiznání

Paní Hanáková je osoba samostatně výdělečně činná. Za rok 2024 má povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Do kdy jej musí podat, pokud ho za ni nepodává daňový poradce?

Vzhledem k tomu, že je paní Hanákové coby podnikatelce povinně ze zákona zřizována datová schránka, má povinnost podat přiznání v elektronické podobě, tedy je povinna podat přiznání do 4 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Zdaňovací období uplynulo skončením dne 31. 12. 2024, tedy lhůta počíná běžet 1. 1. 2025. Jedná se o lhůtu stanovenou v měsících, tedy konec lhůty vychází na 1. 5. 2025, ale vzhledem k tomu, že 1. 5. 2025 je státní svátek, lhůta se posouvá na 2. 5. 2025. Paní Hanáková tedy musí podat daňové přiznání nejpozději dne 2. 5. 2025.

Příklad č. 2 – výpočet pokuty za opožděné tvrzení daně a výpočet úroku z prodlení

Pan Kačírek je invalidní důchodce, jiné příjmy než invalidní důchod zpravidla nemívá, tedy přiznání k dani z příjmů fyzických osob není povinen podávat. V roce 2023 prodal nemovitost, příjem z prodeje nelze osvobodit. Kvůli prodeji této nemovitosti mu vznikla povinnost podat daňové přiznání za rok 2023. Této povinnosti si bohužel nebyl vědom, tedy přiznání nepodal. V srpnu 2024 se mu ozvala správkyně daně, která ho upozornila na nesplnění povinnosti podání daňového přiznání. Pan Kačírek se rozhodl nechat si zpracovat přiznání daňovým poradcem, aby mu byla kalkulována nižší pokuta za opožděné tvrzení daně vzhledem k prodloužené lhůtě pro podání daňového přiznání. Daňový poradce zpracoval a odeslal přiznání 30. 8. 2024 a v ten stejný den pan Kačírek daň uhradil (daň byla v tentýž den připsána na účet správce daně). Jaká pokuta mu bude uložena správcem daně za opožděné tvrzení daně a jaké úroky z prodlení mu budou předepsány za pozdní úhradu?

Pan Kačírek je tedy povinen kromě splatné daně zaplatit i příslušenství daně, které je v celkové částce 11 589,14 Kč.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností SLUTO s.r.o.