Do konce března 2011 se opravy základu daně a výše DPH prováděly jednoduše dobropisy a vrubopisy, přičemž se zahrnovaly do běžného daňového přiznání. Po novele zákona o dani z přidané hodnoty je však třeba rozlišovat tři druhy oprav DPH.
Do konce března 2011 se opravy základu daně a výše DPH prováděly jednoduše dobropisy a vrubopisy, přičemž se zahrnovaly do běžného daňového přiznání. Nebylo podstatné, zda je důvodem sleva z ceny, vrácení, zrušení části plnění, anebo původně chybný postup plátce. Pak ale přišla novela zákona o DPH (zákonem č. 47/2011 Sb.) a mnohé se změnilo. Takže nyní je třeba rozlišovat tři druhy oprav DPH.
1. Oprava základu daně a oprava výše daně podle § 42 zákona o DPH
- Jde o změny základu daně a DPH v důsledku dodavatelsko-odběratelských vztahů (např. došlo ke zrušení/vrácení části plnění, byla snížena/zvýšena cena, poskytnuta množstevní sleva apod.) nebo vyplývají z mechanismu DPH (např. byla přijata a zdaněna záloha ale k uskutečnění plnění nedošlo).
- Plátce je povinen opravu provést, ať už jde o zvýšení (v minulosti bylo povinně řešeno vrubopisem) nebo o snížení základu daně a DPH (v minulosti mohlo být řešeno dobrovolně, a to dobropisem).
- Oprava je samostatným zdanitelným plněním a zahrne se do běžného přiznání k DPH.
- Pro odběratele z řad „podnikatelů“ je nutno vystavit opravný daňový doklad podle § 45 zákona o DPH.
Příklad: Oprava základu daně kvůli snížení ceny
Firma A poskytla 10. 6. 2011 službu odběrateli B (oba měsíční plátci DPH) za sjednanou cenu 100 000 Kč + 20 % DPH. O čemž A vystavil 15. 6. daňový doklad pro B, který celkovou částku 120 000 Kč uhradil 20. 6.
V daňovém přiznání k DPH za červen 2011 tak plátce A přiznal DPH na výstupu 20 000 Kč, a naopak plátce B si uplatnil odpočet této DPH na vstupu rovněž 20 000 Kč (předpokládáme plný nárok na odpočet daně).
Jelikož se ale ukázalo, že služba měla nižší kvalitu, dohodly se smluvní strany v rámci reklamačního řízení ukončeného až v září 2011 na dodatečném snížení ceny (úplaty), resp. základu daně o slevu 10 000 Kč.
Pro „podnikajícího“ odběratele B musí dodavatel A vystavit opravný daňový doklad. A to do 15 dnů od zjištění skutečností rozhodných pro provedení opravy, tedy od konce reklamace. Učinil tak v pátek 30. 9. a B jej obdržel v úterý 4. října. Kromě běžných náležitostí původního dokladu přitom musí opravný doklad obsahovat i:
-
důvod opravy, tj. informaci, že v důsledku reklamace poskytl slevu 10 % z ceny bez daně,
-
rozdíl mezi opraveným a původním základem daně, tj. 90 000 Kč – 100 000 Kč = – 10 000 Kč,
-
rozdíl mezi opravenou a původní daní, tj. 18 000 Kč – 20 000 Kč = – 2 000 Kč,
-
rozdíl mezi opravenou a původní úplatou, tj. 108 000 Kč – 120 000 Kč = – 12 000 Kč.
Toto „opravné plnění“ je považováno za samostatné zdanitelné plnění s datem uskutečnění nejpozději posledním dnem zdaňovacího období (tj. v případě dodavatele A kalendářního měsíce), ve kterém „podnikající“ odběratel B obdržel opravný daňový doklad, tedy nejpozději 31. října. Pročež plátce A uvede opravu – snížení své DPH na výstupu o 2 000 Kč – do běžného přiznaní k DPH nejpozději za říjen (může tak učinit již za září). Návazně na tuto opravu daně – znamenající pro odběratele B snížení uplatněného odpočtu daně – musí tento plátce B opravit odpočet daně.
Pozor na to, že dle § 74 odst. 1 zákona o DPH tak musí odběratel B učinit již za zdaňovací období, ve kterém se dozvěděl o okolnostech rozhodných pro vznik této jeho povinnosti, a nikoli až návazně při obdržení opravného daňového dokladu. V daném případě odběratel B o slevě z ceny v definitivní podobě věděl zjevně již v září, takže snížit odpočet DPH na vstupu o 2 000 Kč by měl už v přiznání za září 2011.
2. Oprava výše daně v jiných případech podle § 43 zákona o DPH
- Když jsou změny základu daně a DPH důsledkem původně chybného postupu plátce (např. místo správné základní sazby daně uplatnil sníženou, nebo naopak, anebo myslel, že plnění je osvobozeno).
- Pokud je takto DPH zvyšována, je plátce povinen opravu provést, při jejím snížení je oprávněn.
- Oprava není samostatným zdanitelným plněním a zahrne se do dodatečného přiznání k DPH, což při dodatečném zvýšení DPH má samozřejmě za následek časovou sankci v podobě úroku z prodlení.
- A rovněž příjemce zdanitelného plnění musí tuto opravu výše daně promítnout do dodatečného přiznání k DPH, takže v jeho případě hrozí úrok z prodlení naopak při dodatečném snížení DPH.
- Pro odběratele z řad „podnikatelů“ je nutno vystavit opravný daňový doklad podle § 45 zákona o DPH.
Příklad: Oprava základu daně kvůli chybě plátce
Mějme stejné výchozí zadání jako v minulém příkladě (tj. poskytnutí služby za 100 000 Kč + 20 % DPH v červnu 2011), pouze místo reklamace a slevy zjistil dodavatel A v září 2011, že služba měla být zatížena nikoli základní ale sníženou sazbou 10 % DPH. Což je dosti časté hlavně u subdodavatelů ve stavebnictví. Protože tím A chybně zvýšil DPH na výstupu, tak nemá povinnost ale pouze možnost příslušnou opravu výše daně provést.
Pokud se dodavatel A rozhodne opravu DPH provést, pak musí pro „podnikatele“ B vystavit opravný daňový doklad. Učinil tak v pátek 30. září, načež jej odběratel B obdržel v úterý 4. října, a najde tam mimo jiné:
-
důvod opravy, tj. informaci, že A takto opravuje původně chybně uplatněnou vyšší sazbu daně,
-
rozdíl mezi opraveným a původním základem daně, tento zde ale nevzniká, jelikož se opravou sazby daně mění jen výše daně a nikoli základ daně, tj. uvede 100 000 Kč – 100 000 Kč = 0 Kč,
-
rozdíl mezi opravenou a původní daní, tj. 10 000 Kč – 20 000 Kč = – 10 000 Kč,
-
rozdíl mezi opravenou a původní úplatou, tj. 110 000 Kč – 120 000 Kč = – 10 000 Kč.
Tuto „opravu daně v jiných případech“ musí dodavatel A podle § 43 odst. 1 zákona o DPH provést nejdříve ke dni, kdy odběratel B obdržel opravný daňový doklad, tedy až počínaje 4. říjnem. Tentokrát „opravné plnění“ není samostatným plněním a tak jej nelze zahrnout do řádného přiznání k DPH za říjen, ale pouze do dodatečného přiznání k DPH za zdaňovací období uskutečnění původní plnění, tedy do přiznání k DPH za červen 2011. V tomto dodatečném přiznání za červen 2011 dodavatel A sníží DPH na výstupu o 10 000 Kč.
Rovněž odběratel B musí opravu DPH promítnout pouze do dodatečného přiznání za červen 2011 (a ne do řádného přiznání za říjen), které by měl podat do měsíce následujícího po zjištění chyby. Důsledně vzato měl uplatnit správnou (zákonnou) sníženou sazbu 10 % DPH již v řádném přiznání za červen, bez ohledu na chybnou základní sazbu 20 % DPH uvedenou na přijatém daňovém dokladu, jak vyplývá z § 72 odst. 6 zákona o DPH.
3. Oprava výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení podle § 44 zákona o DPH
Jde novinku umožňující plátci – dodavateli (věřiteli) – dostat zpátky DPH, kterou původně zaplatil na výstupu z titulu uskutečněného zdanitelného plnění, za které ale nedostal od odběratele – který musí být rovněž plátcem DPH – již přes 6 měsíců zaplaceno a tento navíc skončil v insolvenčním řízení.
-
Pokud věřitel tuto opravu DPH provede, pak z případné úhrady od dlužníka zase přizná daň na výstupu.
-
Oprava je samostatným zdanitelným plněním a zahrne se do běžného přiznání k DPH.
-
Při provedení této opravy dodavatel musí vystavit speciální daňový doklad podle § 46 zákona o DPH.
Sledujte nás
Zanechte komentář
Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.
Pro přidání komentáře se přihlaste.