Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Informace GFŘ k „nerealizovaným“ kurzovým rozdílům

S účinností od 1. 1. 2014 dojde k úpravě ustanovení § 23 odst. 1 zákona o daních z příjmů, ze kterého vyplývá, že i zaúčtování „nerealizovaných“ kurzových rozdílů bude zahrnuto do základu daně z příjmů.

S ohledem na přijetí zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů (dále jen „zákonné opatření“), dojde s účinností od 1. 1. 2014 k úpravě ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, (dále jen „ZDP“), ze kterého vyplývá, že i zaúčtování tzv. „nerealizovaných“ kurzových rozdílů bude zahrnuto do základu daně z příjmů.
 
Tato změna citovaného ustanovení mimo jiné reaguje na rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudu (rozsudek č.j. 5 Afs/2011-94 a 5 Afs 56/2012-37).
 
Důvody nově přijaté úpravy citovaného ustanovení ZDP jsou podrobně uvedeny v důvodové zprávě k zákonnému opatření.
 
Úprava citovaného ustanovení ZDP přijatá zákonným opatřením v tomto případě najisto staví, že v případě tzv. „nerealizovaných“ kurzových rozdílů a jejich zahrnutí do základu daně se vychází z účetní metody, která určuje způsob účtování kurzových rozdílů v účetnictví a jejich zahrnutí do základu daně z příjmů.
 
S ohledem na argumentaci uvedenou v důvodové zprávě k zákonnému opatření lze uvést, že finanční správa bez ohledu na znění ustanovení § 23 odst. 1 ZDP do účinnosti zákonného opatření zastávala a zastává i nadále názor, že problematika tzv. „nerealizovaných“ kurzových rozdílů byla chápána v kontextu provedené úpravy citovaného ustanovení zákona o daních z příjmů, a to i v období před její účinností. Setrvává tak na stanovisku zveřejněném na webových stránkách Finanční správy České republiky k dané problematice.

Rozložení mezi jednotlivá zdaňovací období

Pokud poplatník při rozhodování o zahrnutí nebo nezahrnutí „nerealizovaných“ kurzových rozdílů do základu daně vycházel ze závěrů uvedených v rozsudcích Nejvyššího správního soudu k dané problematice, a do konce roku 2013, resp. i u období započatých v roce 2013, postupoval ve smyslu jejich závěrů, potom je nutné pro jejich aplikaci v praxi vycházet z dále uvedených zásad.
 
Jestliže poplatník vyloučí ze základu daně „nerealizované“ kurzové zisky, měl by být současně vázán těmito podmínkami:

1. Poplatník by měl postupovat systémově, kdy současně s „nerealizovanými“ kurzovými zisky vyloučí i „nerealizované“ kurzové ztráty.
 
2. Nezdanitelnost konkrétních kurzových rozdílů musí být jednoznačně vymezena. To znamená, že sám poplatník vymezí, u jakých cizoměnových rozvahových položek přesun kurzových rozdílů do období realizace požaduje.
 
O vzniku „nerealizovaných“ kurzových rozdílů lze v této souvislosti uvažovat pouze v případě cizoměnových pohledávek a závazků a nikoliv např. u valutové pokladny, devizových účtů, cizoměnových cenných papírů a eventuálně dalších cizoměnových rozvahových položek, u nichž buď žádný další okamžik realizace nevzniká, nebo u nichž se o kurzovém vlivu samostatně neúčtuje.
 
3. V okamžiku realizace (např. zaplacením cizoměnového závazku nebo inkasem cizoměnové pohledávky) podrobí zdanění skutečný zisk, resp. uplatní skutečnou ztrátu, a nikoliv tedy účetní zisk nebo účetní ztrátu.

 
Obě varianty (zahrnutí „nerealizovaných“ kurzových rozdílů do základu daně i jejich nezahrnutí) se neliší v celkovém zdanění, ale pouze v rozložení mezi jednotlivá zdaňovací období.
 
Od 1. 1. 2014 bude postup v případě zahrnutí „nerealizovaných“ kurzových rozdílů do základu daně uplatňován ve smyslu znění § 23 odst. 1 ZDP platného od uvedeného data. To znamená, že bude vycházet z předpisů upravujících účetnictví.

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Rychlé zprávy

  • Jednotné hlášení zaměstnavatelů schváleno

    |

    Vláda schválila návrh zákona o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ), který od ledna 2026 výrazně sníží administrativní zátěž firem. Zaměstnavatelé budou místo až 25 různých formulářů podávat jediné elektronické hlášení měsíčně, které ministerstvo práce následně sdílí s dalšími institucemi. Nový systém zefektivní digitalizaci státní správy, odstraní duplicitní vykazování a přinese výhody i zaměstnancům, například v podobě předvyplněného daňového přiznání. Projekt je prvním krokem k vytvoření Jednotného inkasního místa.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty

4 tisíce sledujících