Daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb., dále jen „DŘ“) platný od 1. 1. 2015 nepřináší daňovým subjektům pouze negativní nebo restriktivní změny. Některé novinky daňovým poplatníkům ulevují či jsou pro ně zvýhodňující.
 
Hlavní téma poslední doby se projevuje i v daňovém řádu. Tímto tématem jsou opatření pro účinnější boj s daňovými úniky, jako např. omezení zneužívání virtuálních sídel firem, snaha o posílení pozice státu při odhalování tzv. řetězových a karuselových obchodů na DPH apod.
 
Další tematickou změnou je pokračující elektronizace státní správy, potažmo berní správy. To vidíme například v neustále se rozšiřujícím okruhu podání a tvrzení, u kterých je povinnost podávat je elektronicky.
 
Subjekty se zřízenou datovou schránkou budou muset komunikovat s finanční správou výhradně elektronicky. Pokud elektronická forma nebude dodržena, avšak takové podání nebude mít jiné vady, bude ho správce daně považovat za bezvadné. Musí se však jednat o typ podání, u kterého tuto možnost správce daně předpokládá a které bude pro tyto účely uvedeno na webových stránkách Finanční správy.
 
Za nedodržení formy elektronického podání (i když bude podání bezvadné) bude však uložena pokuta ve výši 2 000 Kč, případně až 50 000 Kč, bude-li tímto postupem závažně ztížena správa daní. Více k tomu v následujícím přehledu.
 
Níže si bodově uvedeme chronologicky dle paragrafů snad nejvýznamnější změny daňového řádu platné od 1. 1. 2015.

Přehled nejvýznamnějších změn v daňovém řádu od roku 2015

• Je zrušen odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti správce daně dle ustanovení § 18 DŘ.
• Podobně je zrušen odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí o atrakci, tj. převzetí věci nadřízeným správcem daně od podřízeného správce daně, dle ustanovení § 19 DŘ.
• V § 24 najdeme pozitivní změnu – v oblasti správy daní bude umožněno, aby za obchodní korporaci jednal jeden člen statutárního orgánu, a to i v takových případech, kdy ze zakladatelských dokumentů vyplývá nutnost společného jednání více členů statutárních orgánů.
• Mírné úpravy doznalo i ustanovení upravující běh lhůty správce daně v § 34. Běh lhůty se staví (…) do pátého pracovního dne ode dne, kdy dojde k požadované součinnosti. Dřívější úprava platná do konce roku 2014 určuje zastavení lhůty do dne (…), zatímco nově je pět dní navíc.
• Dalších několik změn souvisí s povinnou elektronickou komunikací, jako např. novelizovaný § 72 a § 74.
• Poměrně důležitou změnou, i když jen terminologickou, ale výkladově dle mého názoru může činit někdy potíže, je změna v § 91, který řeší zahájení řízení. Dříve musel správce daně „oznámit zahájení řízení“, kdežto po novu správci bude stačit „učinit první úkon ve věci…“. Právě tento pojem „první úkon ve věci“ může být poněkud matoucí, jelikož pro někoho to může být např. otevření složky subjektu a pro někoho naopak doručení oznámení o zahájení řízení. Doufejme, že k tomu finanční správa vydá nějaké upřesňující informace, aby byla nastolena větší právní jistota.
• Jedna snad pozitivnější změna je v § 145, který řeší postup při nepodání tvrzení správci daně. Do konce roku 2014 zde byla striktní podmínka, že daň se může doměřit podle pomůcek. Nově může i předpokládat fikci, že subjekt podal tvrzení ve výši 0 Kč, což může být leckdy výhodnější, než si nechat stanovit daň podle pomůcek.
• Další změna v DŘ je v § 148, kam se doplňuje další důvod pro přerušení lhůty pro stanovení daně. Podle nové změny lhůta pro stanovení daně nebude běžet také po dobu trestního stíhání pro daňový trestný čin související s touto daní.
• § 155 umožňuje nově použít přeplatek u správce daně i na úhradu zálohy na daň.
• Nyní pomalu přecházíme k těm méně populárním změnám v daňovém řádu. Nově je zrušeno ustanovení § 157 odst. 7 DŘ, podle kterého mohl správce daně dříve upustit od předepsání úroku z posečkání, pokud by z ekonomických nebo sociálních poměrů daňového subjektu bylo možno dovozovat tvrdost zákona. Tuto možnost správce daně již od roku 2015 nebude moci využít.
• Nové ustanovení § 207 odst. 4 DŘ dává správci daně pravomoc odebrat při daňové exekuci exekučně zabavené předměty namísto exekutora.
• Dle § 239a nového odst. 4 DŘ se více dědiců dělí o daňovou povinnost zůstavitele společně a nerozdílně v rozsahu podle občanského zákoníku. Tuto společnou daňovou povinnost spravuje správce daně místně příslušný podle zůstavitele.
• Mění se výše pořádkové pokuty, kterou je možno uložit dle ustanovení § 247 DŘ. Zvyšuje se z dosavadních 50 000 Kč až na 500 000 Kč a navíc ji lze uložit i opakovaně, pokud její uložení nevedlo k nápravě a protiprávní stav trvá.
• Doplňuje se další nové ustanovení § 247a DŘ, které zavádí nové pokuty za nesplnění povinností nepeněžité povahy. Pokuta až 500 000 Kč může být uložena za nesplnění registrační, ohlašovací nebo jiné oznamovací povinnosti, za nesplnění záznamní nebo jiné evidenční povinnosti. Pokutu 2 000 Kč bude muset uhradit daňový subjekt, pokud učiní podání týkající se registračních údajů dle § 72 odst. 1 DŘ jinak než elektronicky. Kromě toho může být správcem daně uložena pokuta až 50 000 Kč, pokud nesplnění povinnosti elektronického podání závažně ztěžuje správu daní. V následujícím § 248 a § 249 je technologicky změněn mechanismus správy a vybírání pokut.
• Velmi významnou změnou pro „daňové hříšníky“ je vypuštění časového limitu 5 let pro vyměření úroku z prodlení v § 252 odst. 2 DŘ. Vypuštěním této omezující věty nebude správce daně limitován žádnou lhůtou pro uplatnění úroků z prodlení a úrok z prodlení tak bude hrazen za všechna období až do úplného uhrazení dluhu, ke kterému se úrok z prodlení vztahuje.
• Další z pozitivnějších úprav pro daňové subjekty je ve zcela novém § 254a DŘ, který zavádí úrok z odpočtu. Jedná se o zavedení určité „sankce“ pro správce daně pro případy, kdy je po dobu více než 5 měsíců zadržován nadměrný odpočet v rámci zahájení postupu k odstranění pochybností („POP“). Daňový subjekt bude mít v takovém případě nárok na úrok ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou + 1 %. V případě, že byl POP zahájen před 1. lednem 2015, lhůta 5 měsíců bude počítána nejdříve právě od 1. ledna 2015.
• V oblasti řízení o prominutí daně nebo příslušenství daně se zavádějí nová ustanovení, a to:
  • § 259a DŘ, podle kterého bude daňový subjekt oprávněn individuálně požádat písemně správce daně o prominutí části penále (až 75 % penále lze prominout), pokud byla daň uhrazena. Žádost bude nutno podat do tří měsíců od právní moci dodatečného platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti zaplatit penále.
  • § 259b DŘ, podle kterého bude daňový subjekt oprávněn žádat správce daně o prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkané daně (až do výše 100 %), pokud byla daň uhrazena. Tyto úroky může správce daně prominout částečně, nebo i zcela.

 
Výše uvedený výčet změn v daňovém řádu není zcela konečný, ale postihuje dle mého názoru nejvýznamnější a nejpodstatnější novinky, které nás potkaly od nového roku.
 
 
Související článek:
Prominutí penále a úroků od 1. ledna 2015