Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Oznámení skutečného sídla

Pokud se liší vaše adresa zapsaná ve veřejném rejstříku od skutečného místa, ze kterého podnikáte, měli byste to ohlásit finanční správě. V opačném případě vám hrozí sankce, rozhodnutí o nespolehlivosti či dokonce zrušení registrace k DPH.

Skutečné sídlo osoby povinné k dani se může lišit od údaje formálně zapsaného do veřejných rejstříků (obdobně např. i u fyzické osoby, pokud má místo trvalého pobytu jinde než provozovnu, kde skutečně podniká), ze kterého se vychází při určení místní příslušnosti dle § 13 daňového řádu či § 429 odst. 1 nového občanského zákoníku.
 
Pokud se formálně zapsané (hlášené) sídlo osoby povinné k dani liší od sídla skutečného, má tato osoba povinnost nahlásit skutečné sídlo prostřednictvím formuláře Oznámení o změně registračních údajů (elektronické podání je dostupné na Daňovém portále).
 
Aktuálně se tato povinnost týká především plátců zaregistrovaných do 31. 12. 2014. Plátci registrovaní po 1. 1. 2015 údaj ohledně skutečného sídla povinně uvádí v rámci registračního řízení na Přihlášce k registraci k DPH (tato obsahuje kromě položky formálního sídla subjektu i položku pro nahlášení sídla skutečného – ve smyslu zákona o DPH, pokud se toto liší od sídla formálního).

Definice skutečného sídla

Registrační údaj „skutečné sídlo“ osoby povinné k dani vychází z definice sídla osoby povinné k dani, vymezené v ustanovení § 4 odst. 1 písm. i) zákona o DPH (zákon č. 235/2004 Sb.). Je to adresa místa vedení osoby povinné k dani, kterou se rozumí místo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se jejího řízení, popřípadě místo, kde se schází její vedení.
 
V případě, že fyzická osoba nemá místo svého vedení, rozumí se sídlem u této osoby místo jejího pobytu (§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o DPH). V daném kontextu zákona o DPH se tedy „skutečným sídlem“ rozumí místo k zajištění reálného výkonu ekonomické činnosti osoby povinné k dani.
 
Kromě výše uvedeného vychází definice skutečného sídla osoby povinné k dani také z nařízení Rady č. 282/2011/EU, které mimo další stanovuje, že pouhá existence poštovní adresy nemůže být postačující pro sídlo ekonomické činnosti osoby povinné k dani.
 
Osoba povinná k dani by měla být ve svém sídle pro správce daně plynule kontaktní, dohledatelná, poskytovat z tohoto místa požadovanou součinnost za účelem výkonu řádné správy daní a umožňovat výkon zákonných pravomocí (tj. např. odpovídající reakce na výzvy správce daně, umožnění průběhu daňové kontroly a požadovaných šetření včetně dostupnosti záznamů a prověřování ekonomické činnosti osoby povinné k dani, buď dílčí, nebo jako celku apod.).

Jaké jsou postihy za nenahlášení skutečného sídla?

V případě nenahlášení skutečného sídla osoby povinné k dani nebo neoznámení jeho změny může správce daně přistoupit k uložení sankce za porušení povinností při správě daní, a to až do výše 500 000 Kč. Nebo v případě plátce DPH rozhodnout o jeho nespolehlivosti podle § 106a zákona o DPH, či přistoupit k samotnému zrušení registrace k DPH podle § 106 odst. 2 zákona o DPH.
 
Uvedené platí zejména v případech, pokud nenahlášení skutečného sídla (pokud se toto liší od sídla formálně zapsaného) osoby povinné k dani vede k ohrožení veřejného zájmu na řádném výběru daně.

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Komentáře

  • Marek Svoboda
    13.11.2025 16:47

    Pro mě dává smysl mít adresu u poskytovatele (třeba MojeSidlo.cz) kvůli poště a administrativě.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět

Rychlé zprávy

  • ČSSZ vydala nového průvodce pro OSVČ

    |

    Počet OSVČ v Česku dál roste. Na konci roku 2025 jich bylo více než 1,17 milionu. ČSSZ proto vydala nového Průvodce sociálním zabezpečením pro OSVČ, který má začínajícím i stávajícím podnikatelům usnadnit orientaci v jejich povinnostech. Příručka vysvětluje například přihlášení k pojištění, placení záloh, důchodové a nemocenské pojištění, podávání přehledů, paušální režim nebo elektronickou komunikaci přes ePortál ČSSZ. Zaměřuje se také na povinnosti OSVČ při podnikání v rámci Evropské unie. Průvodce upozorňuje i na důležitost včasného a správného placení pojistného – nezaplacené důchodové pojištění se například nezapočítává do doby pojištění pro důchod. Publikace je určena především začínajícím podnikatelům, ale využít ji mohou i stávající OSVČ, které si chtějí ověřit své povinnosti.

Daňový kalendář

31. 7. 2026
Daňové přiznání a splatnost daně k OSS – režim mimo EU, režim EU, dovozní režim
31. 7. 2026
Oznámení o výši obratů za kalendářní čtvrtletí v přeshraničním režimu DPH pro malé podniky (SME) za 2. čtvrtletí 2026
31. 7. 2026
Oznámení CESOP (Centrální elektronický systém platebních informací) za 2. čtvrtletí 2026
31. 7. 2026
Odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za červen 2026
10. 8. 2026
Splatnost daně za červen 2026
Přehled všech termínů ►

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty