Zaměstnanec má podle § 38ch odst. 1 zákona o daních z příjmů („ZDP“) právo požádat písemně o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění svého posledního zaměstnavatele ve zdaňovacím období 2015 jen za podmínky, že za toto zdaňovací období nemá povinnost podat daňové přiznání a za předpokladu, že v roce 2015 pobíral příjmy ze závislé činnosti anebo funkční požitky:

• pouze od jednoho zaměstnavatele,
• od více zaměstnavatelů postupně za sebou,
• případně ještě příjmy, které byly zúčtovány výše zmíněnými zaměstnavateli dodatečně v době, kdy pro ně již v roce 2015 závislou činnost nebo funkci nevykonával (tzv. doplatky mzdy podle § 38ch ZDP).

Podmínkou ovšem je, že u všech těchto zaměstnavatelů podepsal na zdaňovací období 2015 v zákonné lhůtě prohlášení k dani anebo je podepsal podle § 38k odst. 7 ZDP alespoň zpětně se žádostí o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (tak může učinit ovšem jen u posledního zaměstnavatele v roce 2015, a to do 15. února následujícího roku).
 
Pozor, v případech, kdy poplatník podepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 7 ZDP alespoň zpětně, se neprovádí změny (opravy) na dani ve Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a ve Vyúčtování daně vybírané srážkou (tak jak bylo sraženo původně, bylo sraženo správně – plátce daně srážel v souladu se ZDP).
 
To znamená, že v této souvislosti nevzniká plátci daně přeplatek na dani u srážkové daně a nedoplatek na zálohové dani. Pouze částka, k níž se váže dodatečný podpis prohlášení k dani podle § 38k ZDP, se uvede do sloupce 6 Vyúčtování daně vybírané srážkou a použije se pro účely výpočtu daně v rámci ročního zúčtování záloh.

Výhody ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění

Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, prostřednictvím kterého zaměstnavatel vypořádá celoroční daňovou povinnost u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, má pro samotného zaměstnance nesporné výhody, například:

• odpovědnost za správné vypořádání daňové povinnosti je přenesena na zaměstnavatele (plátce daně) a zaměstnanec kromě toho, že předloží předepsané doklady, není nijak zatěžován,
• provádí se výlučně na žádost zaměstnance, to znamená, že má právo, nikoliv však povinnost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění požádat,
• daň se vypočte u zaměstnance z celoročního základu daně, sníženého o prokázané roční nezdanitelné části základu daně a vypočtená daň se sníží o prokázané roční částky slevy na dani podle § 35ba ZDP a daňové zvýhodnění ve formě slevy na dani podle § 35c ZDP a případně se ještě zaměstnanci doplatí daňový bonus, a to všechno bez ohledu na dobu, po kterou zaměstnanec pobíral mzdu,
• provádí se jen ve prospěch poplatníka a případný nedoplatek vzniklý ze zúčtování se nevybírá (na rozdíl od zaměstnance, který bude podávat daňové přiznání),
• zaměstnanec, jehož úhrnný příjem nedosáhne šestinásobku minimální mzdy, dokonce ani neztrácí nárok na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, kdy u něj zdanitelný příjem dosáhl alespoň výše 1/2 minimální mzdy,
• taktéž je možné provést roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u poplatníka, u kterého byla zvýšena záloha na daň (či zálohy na daň) podle § 38ha ZDP o solidární zvýšení daně, avšak po konci roku se jeho daň nezvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a (to znamená, že jeho příjmy nedosahují 48násobku průměrné mzdy).

V rámci ročního zúčtování je také možno napravit některá opomenutí, jestliže např. zaměstnanec včas nepodepsal u svého zaměstnavatele prohlášení k dani, nebo pokud v průběhu zdaňovacího období včas neprokázal zaměstnavateli některé rozhodné skutečnosti pro uplatnění příslušných slev na dani nebo na daňové zvýhodnění atp.
 
Někdy zaměstnanec sice povinnost podat daňové přiznání nemá, přesto o roční zúčtování záloh u zaměstnavatele nepožádá, ale využije svého práva podat v zákonné lhůtě přiznání k dani z příjmů fyzických osob. To znamená, že podá daňové přiznání dobrovolně (aniž mu tuto povinnost zákon ukládá) a prakticky jen za účelem vrácení přeplatku na dani či doplacení daňového bonusu. Tuto možnost využije v praxi např. zaměstnanec, který z určitých důvodů „nestihne“ zaměstnavatele požádat o roční zúčtování záloh ve stanovené lhůtě (do 15. 2.).
 
V praxi se vyskytují i případy, že ve stanovené lhůtě (do 15. 2.) zaměstnanec požádá u zaměstnavatele o roční zúčtování záloh a až dodatečně si uvědomí, že má z určitých důvodů povinnost podat daňové přiznání. Proto tiskopis „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění“, který je povinnou přílohou k daňovému přiznání (pro rok 2015 vzor č. 23), obsahuje též údaj, zda bylo či nebylo provedeno roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a s jakým výsledkem. O případný přeplatek na dani vrácený z ročního zúčtování daně si pak poplatník v rámci daňového přiznání sníží sražené zálohy na daň.