Zdravotní pojištění za dobu neplaceného volna

Po dobu neplaceného volna zůstáváte i nadále zaměstnancem a zdravotní pojištění za zaměstnance se vždy hradí prostřednictvím zaměstnavatele. Pojistné na zdravotní pojištění platí z jedné třetiny zaměstnanec (strhává se mu z platu) a ze dvou třetin zaměstnavatel. V některých případech však zákon stanoví odlišný postup – jako např. v případě neplaceného volna.
 
Novinkou platnou od 1. 1. 2015 je, že se za dny pracovního volna bez náhrady příjmu nepřipočítává poměrná část minimální mzdy. Nadále však platí ustanovení o povinnosti dodržet minimální vyměřovací základ.
 
Minimální vyměřovací základ není určen pro zaměstnance, který je po celý kalendářní měsíc:

• osobou, za kterou platí pojistné i stát,
• osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,
• osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,
• osobou, která celodenně, osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku; nedodržet pravidlo o minimálním vyměřovacím základu je však možno pouze u zaměstnance, který je otcem nebo matkou dítěte, případně osobou, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů (vždy jen jedna osoba),
• osobou, která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí z ní měsíčně zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

 
Vyměřovacím základem u takového zaměstnance je pak jeho skutečný příjem.

Kolik bude činit pojistné za dobu neplaceného volna?

Vyměřovacím základem pro pojistné zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. To by teoreticky znamenalo, že se neplatí pojistné za dobu pracovního volna, kdy zaměstnanec žádný příjem nemá. Zároveň ale podle zákona platí, že pojistné musí být odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu, pokud pro zaměstnance povinné minimum platí.
 
Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance za celý kalendářní měsíc je od 1. 1. 2015 minimální mzda ve výši 9 200 Kč a pojistné činí 13,5 % z něj. Za celý měsíc neplaceného volna musí tedy být za zaměstnance odvedeno pojistné na zdravotní pojištění ve výši 1 242 Kč (částku hradí pouze zaměstnanec).
 
Praktickou stránku věci u dlouhodobějšího neplaceného volna (tedy z čeho vezme zaměstnavatel příslušný obnos, když nebudete mít třeba několik měsíců žádný příjem) si budete muset dohodnout se zaměstnavatelem.
 
Bude-li trvat pracovní volno pouze po část měsíce a příjem ve zbývající části měsíce dosáhne částky minimálního vyměřovacího základu (9 200 Kč), bude pojistné uhrazeno pouze z dosaženého příjmu.
 
Pokud by byl dosažený příjem nižší než 9 200 Kč, musí být zaplaceno pojistné z dosaženého příjmu (podílí se zaměstnavatel i zaměstnanec) plus pojistné vypočtené z rozdílu minimálního a skutečného vyměřovacího základu (hradí pouze zaměstnanec – viz § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění).

Související článek:
Změny v pojistném od roku 2015