Jsem fyzická osoba, čtvrtletní plátce DPH, která hradí nájemné za kanceláře měsíčně, a to na základě splátkového kalendáře (vystaveného na období březen 2015 až březen 2016), který je součástí nájemní smlouvy. Měsíční nájemné je ve výši 7.000 Kč + příslušná výše DPH s tím, že ve splátkovém kalendáři je uvedeno, že datum uskutečnění zdanitelného plnění je poslední kalendářní den v měsíci. Hrazeno je vždy k datu uskutečnění zdanitelného plnění podle splátkového kalendáře. Mohu vykázat v kontrolním hlášení, které jsem povinen předkládat čtvrtletně, souhrnně celkovou částku nájemného za tři měsíce, když evidenční číslo daňového dokladu (splátkového kalendáře) je pro všechny splátky shodné? V které části kontrolního hlášení bude toto nájemné vykázáno?
 
 V případě splátkového kalendáře je pro posouzení limitu (10.000 Kč včetně daně) pro zařazení do části B.2./B.3. kontrolního hlášení rozhodující součet všech jednotlivých dílčích plnění v tomto dokladu uvedených, a to bez ohledu na to, že část dílčích plnění se vztahuje k obdobím před 1. 1. 2016. Vzhledem k tomu, že součet splátek nájemného v tomto případě přesáhne tento limit, budou jednotlivá měsíční plnění uvedena v části B.2., i když sama jsou nižší než 10.000 Kč včetně daně.
 
Pokud uplatňujete v daňovém přiznání k DPH za příslušné čtvrtletí nárok na odpočet daně z několika samostatných plnění na základě shodného splátkového kalendáře, která mají odlišné datum uskutečnění zdanitelného plnění, pak každé jednotlivé plnění bude vykázáno na samostatném řádku kontrolního hlášení. Ve Vašem případě to znamená, že v části B.2. bude nájemné za tři měsíce uvedeno ve třech samostatných řádcích, které se budou lišit pouze v části DPPD (kterým je dle splátkového kalendáře vždy poslední kalendářní den v příslušném měsíci, ke kterému je hrazeno).
 

Jak postupovat ve vykazování plnění uvedených na platebním kalendáři (zálohy na energie apod.)? A jak postupovat, když není hrazeno v souladu s rozpisem plateb dle platebního kalendáře?
 
Platební kalendář je zvláštní daňový doklad s náležitostmi dle § 31a zákona o DPH, který je vystaven pro poskytování úplat před uskutečněním zdanitelného plnění a má své evidenční číslo a je na něm rozpis plateb na předem stanovené období. Tento druh dokladu je v praxi vystavován především v případě pravidelných záloh, k jejichž vyúčtování dochází v delším časovém období, aby nemusel být vystavován samostatný daňový doklad na každou přijatou platbu.
 
V praxi mohou v souvislosti s platbami záloh dle platebního kalendáře vznikat různé situace, např.:
 

 
V situacích popsaných pod výše uvedenými body je platební kalendář daňovým dokladem podle § 31a zákona o DPH a zákon nevyžaduje vystavení dalšího samostatného daňového dokladu k přijaté platbě.
 
Ve vykazování těchto transakcí (dle platebního kalendáře) se v rámci kontrolního hlášení postupuje následovně. Rozhodující pro určení, zda dílčí transakce z platebního kalendáře budou vykazovány jednotlivě v části A.4. nebo B.2., nebo jako souhrnné hodnoty v části A.5. nebo B.3., rozhoduje součet všech záloh (plateb) na platebním kalendáři uváděných. Překročí-li tedy celková souhrnná hodnota platebního kalendáře hodnotu 10.000 Kč včetně daně, vykazují se jednotlivě zde prováděné předpisy plateb do části A.4., resp. recipročně u příjemce v části B.2., i když jednotlivé platby nemusí dosahovat stanoveného limitu 10.000 Kč včetně daně.
 
Pro část A.4. na straně poskytovatele plnění (resp. příjemce platby) a na straně příjemce plnění (resp. poskytovatele platby) při uplatnění nároku na odpočet v části B.2. se příslušné transakce z platebního kalendáře vykazují v kontrolním hlášení zvlášť za každou jednotlivou zálohovou platbu a následně i zvlášť za tzv. vyúčtovací fakturu. Vzhledem k tomu, že vyúčtovací faktura představuje samostatný daňový doklad, limit 10.000 Kč se u ní posuzuje samostatně.
 
V případě vykázání jednotlivé platby v části A.4. nebo B.2. (detailní rozpis) se postupuje následovně.
 
Pro vyplnění položky „DPPD“ pro každou předmětnou dílčí platbu dle platebního kalendáře (Evidenční číslo daňového dokladu = číslo platebního kalendáře) se do kontrolního hlášení vyplní:

• Dodavatel: DPPD = datum skutečného přijetí platby.
• Odběratel: Datum skutečného přijetí platby dodavatelem a v případě, že mu není u bezhotovostního převodu tento datum znám, vyplní datum odepsání úhrady ze své strany (účtu). Vzhledem k tomu, že platební kalendář nemusí obsahovat datum uskutečnění zdanitelného plnění nebo den přijetí úplaty, může být pro odběratele přesné zjištění dne přijetí úplaty dodavatelem v praxi nerealizovatelné. Proto je připuštěno, pro účely vyplnění kontrolního hlášení, aby odběratel uvedl v části DPPD den úhrady z jeho účtu. V této souvislosti upozorňujeme, že v souladu s § 72 odst. 3 zákona o DPH vzniká odběrateli nárok na odpočet daně až v okamžiku, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost přiznat daň (§ 21 odst. 1 zákona o DPH), tj. dnem přijetí úplaty dodavatelem.

Příklad 1: Platby hrazené před DUZP

Platební kalendář – roční odběr elektrické energie
Číslo daňového dokladu: 123
Zákazník – odběratel č.: 56489233, DIČ: XXXX, Obchodní jméno (název), adresa
 

Dodavatel a jeho měsíční kontrolní hlášení – přijaté úhrady

A.4. (celkově hodnota zvláštního daňového dokladu, platebního kalendáře, je vyšší než 10.000 Kč včetně daně):
 
Leden 2016

Únor 2016  

Březen 2016

Vyúčtovací faktura ke konci roku č. 506 – doplatek: 605 Kč
A.5. (dodavatel), prosinec 2016, kumulativně (vyúčtovací faktura – samostatný doklad, nepřesahuje stanovený limit 10.000 Kč):
 

Odběratel a jeho kontrolní hlášení – poskytnuté úhrady a uplatnění nároku na odpočet
 
Odběratel na základě svého uvážení neuplatňuje nárok na odpočet z poskytnutých úplat (jednotlivě placených záloh) v okamžiku jejich úhrady, ale až v okamžiku obdržení vyúčtovací faktury, tj. v tomto případě až ve zdaňovacím období prosinec 2016. Vyúčtovací fakturu č. 506 také obdržel v prosinci 2016 (kdy uplatňuje i nárok na odpočet daně) a je zde uveden doplatek 605 Kč. V případě jednotlivě placených záloh je mu skutečný den přijetí platby dodavatelem explicitně znám jen u třetí úhrady za březen 2016, tj. 16. 3. 2016, v ostatních případech má k dispozici pouze datum odepsání úhrady ze svého účtu.
 
Prosinec 2016
B.2. – jednotlivě dle placených záloh (hrazeno bylo dne: 11. 1. 2016, 8. 2. 2016, 14. 3. 2016), celková hodnota platebního kalendáře je nad stanovený limit 10.000 Kč včetně daně:
 

Vyúčtovací faktura č. 506 v hodnotě 605 Kč a daň:
B.3. – kumulativně (vyúčtovací faktura – samostatný doklad, nepřesahuje stanovený limit 10.000 Kč):
 

Příklad 2: Kumulované platby hrazené před DUZP

Odběratel uhradil najednou dvě zálohy za elektrickou energii (lednovou a únorovou) po datu splatnosti – spolu se zálohou za březen 2016, tj. všechny platby byly provedeny ve stejný den.
 
Dodavatel uvede všechny tři obdržené zálohy dle data přijetí platby (datum povinnosti přiznat daň) v kontrolním hlášení (a také v daňovém přiznání k DPH) za březen 2016 (č. daňového dokladu: platební kalendář = 123, DPPD – datum přijetí platby: 17.03.2016).
 
Dodavatel kontrolní hlášení za březen 2016:
 
A.4. – řádně obdržená záloha za březen 2016 a zálohy přijaté později (lednová, únorová):
 

Pozn.: Pokud by lednová nebo únorová záloha byly přijaty kterýkoli jiný den v měsíci březnu, než by byl den přijetí platby pro březnovou zálohu, je nutné tyto přijaté platby rozepsat na samostatné řádky kontrolního hlášení s vlastním faktickým DPPD (s opakováním čísla daňového dokladu – platebního kalendáře).
 
Odběratel kontrolní hlášení za prosinec 2016 – poskytnuté úhrady a uplatnění nároku na odpočet:
 
B.2. – odběratel uplatní nárok na odpočet z poskytnutých úplat až v prosinci 2016. Odběratel zná datum přijetí platby dodavatelem pro platbu zahrnující zaplacení zálohy za leden až březen 2016:
 

Pozn.: Pokud by lednová nebo únorová záloha byly hrazeny (přijaty dodavatelem) kterýkoli jiný den v měsíci březnu, než by byl den platby pro březnovou zálohu, je nutné tyto poskytnuté platby rozepsat na samostatné řádky kontrolního hlášení s vlastním faktickým DPPD (s opakováním čísla daňového dokladu – platebního kalendáře).
 
Vyúčtovací faktura – samostatný doklad (dle jeho limitu – hodnoty) – viz Příklad 1 výše.

Související články:
Zálohy a vyúčtování záloh v kontrolním hlášení
Následné a opravné kontrolní hlášení
Opravy výše daně v kontrolním hlášení
Kontrolní hlášení v otázkách a odpovědích – 1. část
Kontrolní hlášení v otázkách a odpovědích – 2. část