Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Častější změna zaměstnání podporuje kariérní růst

Častější změna zaměstnání podporuje kariérní růst

Čeští pracovníci mění svého zaměstnavatele méně často než například v USA nebo na západ od našich hranic. Pokud mohou, raději zůstávají v jedné firmě dlouhé roky. Přitom jejich kariéře by prospělo, kdyby jednou za čtyři roky práci změnili.

I když nedávný průzkum agentury Grafton Recruitment na téma pracovních preferencí Čechů ukázal, že čeští zaměstnanci považují jako nejrozumnější období pro změnu práce šest let, odborníci z oblasti lidských zdrojů se shodují na období kratším. Z pohledu budování kariéry, příležitosti něco se naučit a získat optimální finanční ohodnocení je nejlepší zůstat na jednom pracovním místě po dobu čtyř let.
 
„Na rozdíl od zemí na západ od České republiky převládá u nás stále jakási pomyslná averze vůči častějším změnám, neboť v dřívějších letech byli lidé, kteří častěji měnili práci, označováni za fluktuanty,“ uvedla Jitka Součková ze společnosti Grafton Recruitment. Podle ní dnes naopak personalisté oceňují bohatší profesní praxi a tyto pocity přetrvávají spíše u zaměstnanců střední a starší generace.

S častější změnou zaměstnání nemá problém zejména nejmladší generace

S častější změnou zaměstnání nemá problém především nejmladší generace pracujících, tedy těch, kteří se narodili po roce 1982. Ukazuje se, že jim nevadí nejenom změna zaměstnavatele, ale ani pracovní pozice a celého směru kariéry. „Moderní kariéra“ je v současnosti definovaná právě vysokou mobilitou ve všech významech tohoto slova. Tento přístup, respektive ochota měnit práci, je klíčový pro další růst celé ekonomiky.
 
„Pokud lidé nebudou lpět na svých jistých, i když třeba ne tak výhodných pozicích, může se pracovní trh rozpumpovat a vytvořit tlak na zaměstnavatele, aby pracovní místa dostatečně ocenili,“ komentuje Jitka Součková. „Stále platí, že pokud chce zaměstnanec zvýšit mzdu nebo postoupit v kariéře, má mnohem vyšší šanci toho dosáhnout u nového zaměstnavatele než u stávajícího,“ dodává.
 
S nejmenší frekvencí střídají lidé práci v oborech, které se zabývají penězi, tedy především finanční a účetní sféře, dále pak ve strojírenství, farmaciizdravotnictví. Naopak nejčastěji mění místa lidé z marketingu a obchodu, informačních technologií, gastronomiecestovního ruchu.

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Rychlé zprávy

  • Příspěvek na provoz škol a financování nepedagogických pracovníků

    |

    Ministerstvo financí upřesnilo, jak mají obce stanovit příspěvek na provoz škol v souvislosti s novým systémem financování nepedagogické práce od roku 2026. Příspěvek slouží k vyrovnání hospodaření příspěvkových organizací, které jsou ve školství často ztrátové, a jeho konkrétní výši určují zřizovatelé podle potřeb organizace. Doporučuje se, aby zahrnoval zejména platy nepedagogických zaměstnanců včetně zákonných odvodů, náklady na dohody o práci nebo příděly do fondu FKSP. Od 1. ledna 2026 navíc přechází na zřizovatele také odpovědnost za část ostatních neinvestičních výdajů, například na učebnice či pomůcky.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty