Impuls pro účetní zabývat se účtováním kryptoměn daly firmy, které s nimi začaly obchodovat. V České republice je v současné době odhadem okolo 5 % společností, které kryptoměny zahrnují do svého účetnictví. V porovnání se zahraničím můžeme říci, že ve využívání kryptoměn patříme mezi nejpokrokovější země ve střední Evropě. A to i přesto, že se rozdíly pomalu stírají.

Základním předpokladem, jak dobře účtovat kryptoměny, je především osobní zájem samotných účetních. Účetní úprava totiž není jednoznačná a je potřeba stále hledat vhodné účetní postupy, ty jsou však časově náročné. Kromě osobního zájmu musí mít účetní všeobecný účetní přehled a dokázat se orientovat v nových technologiích.

Vrhnout se do účtování kryptoměn tak není dobrým startem pro začínající účetní. Jednoduše řečeno, je to podobné jako například při účtování nemovitosti. Když člověk neví, co je nemovitost a co k ní automaticky patří, nedokáže ji správně zaúčtovat.

Účtování kryptoměn přináší účetním také více práce se samotným klientem. Je důležité ho pořádně vyzpovídat a zjistit všechny relevantní informace, které jsou pro účtování důležité. Kryptoměny jsou totiž z účetního pohledu součástí peněžních prostředků (tzn. zásobou) a nelze je považovat za platidlo.

V kontextu účetních závěrek pak jde o kryptoaktiva. Digitální měna tak není obecně finančním nástrojem, protože nevyhovuje definicím obsaženým v Mezinárodních standardech účetního výkaznictví (IFRS). Zjednodušeně řečeno to znamená, že jejím používáním nevzniká smluvní vztah. Pokud tedy účetní dělá závěrku kryptoměn, musí najít vhodné účetní řešení, které musí být uvedeno v příloze účetní závěrky.

„Zachycení kryptoměn a dalších objevujících se kryptoaktiv v účetnictví není jednoznačné. Účetní pravidla je celosvětově nereflektují a neposkytují specifickou úpravu, nařízení či doporučení. Při volbě vhodného účetního pravidla je třeba vážit postavení subjektu, který pořizuje, a účel, proč pořizuje, a provést důkladnou analýzu existujících pravidel s cílem najít nejvhodnější řešení,“ říká Libor Vašek, předseda Komory certifikovaných účetních, a dodává, že v současnosti je nejvhodnějším účetním řešením zachycení kryptoměn jakožto zásob.

Významným omezením při rozšiřování kryptoměn jsou státní restrikce

Zásadní překážkou pro rozšiřování kryptoměn je jejich virtuální podoba a u některých typů i jejich „nedohledatelnost“ (Monero, Dash apod.). Tento fakt samozřejmě nahrává myšlence, která má blízko k podezření z trestné činnosti.

Argument „nedohledatelnosti“ však neplatí u všech kryptoměn. U některých existuje tzv. blockchain, což je v podstatě „účetní kniha kryptoměn“. Bohužel i přesto nadále přetrvává názor, že ti, co platí v bitcoinech, chtějí okrádat stát. Opak je však pravdou. Většina firem, které obchodují v kryptoměně, o problémy nestojí a je jim jasné, že díky nim na ně kontrola z finančního úřadu vyjde dřív, než by musela.

Jejich snaha o dobře vedené účetnictví je tak tlakem i na samotné účetní. Pokud se firma rozhodne platit v kryptoměně, stačí v rámci účetnictví nastavit způsob účtování dle druhu kryptomajetku, určit si druh kurzu a jeho přepočet, jinak vše probíhá v Kč (dle zákona o účetnictví). Podobné to je i v případě, že dojde k obchodování mezi firmami, kdy jedna platí kryptoměnou a druhá v českých korunách. Stačí nastavit shodu určením kurzu a začít klasicky účtovat.

I když v současné době existuje přibližně 1 400 kryptoměn, k velkým změnám v účetnictví nedochází. Mimo oddělené evidence altcoinů není potřeba vést „jiné“ účetnictví.

Na co se však musí účetní zaměřit, jsou podkladové materiály k samotnému účtování. U klasických kryptoměn stačí výpisy z peněženky nebo blockchainu. U kryptoměn, které nemají zápisy v blockchainu a jsou tak zcela anonymní, musí stačit např. čestné prohlášení.

Zároveň je možné získat výpis z burzy. Ten je však často ve volně editovatelné excelové tabulce, což v případě dokazování její pravosti představuje náročnou situaci. Z určitého pohledu může nastat problém také v setkání různých účetních systémů. Celá myšlenka kryptoměn je totiž nezávislá na státu a v okolních zemích se účtuje odlišně. Tento fakt tak může přinést určité nepříjemnosti.

Také účetní programy mají z pohledu účtování kryptoměn své slabé místo – pouze dvě desetinná místa. To např. u bitcoinů, které se dají dělit až na osm desetinných míst, a vzhledem k jejich hodnotě (1 btc je cca 7 000 USD), nejsou zanedbatelná místa. Celý problém se dá řešit zástupnou evidencí, přestože nejde o úplně ideální řešení. Ve stadiu vývoje jsou sice aplikace na stahování pohybů na burze do účetních programů, ale jejich plošné využití je ještě v daleké budoucnosti.

Účtování kryptoměn je pro účetní sice časově náročnější, ale o to zajímavější. Spojuje se v něm nejen „klasická“ účetní odbornost, ale i znalost burzovních a investičních trhů. Kryptoměny jsou tak pro některé účetní zajímavou výzvou.

Související články:
Bitcoin a účetní kniha blockchainu
Virtuální měny, kryptoměny a ručení za DPH