Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Průvodce začátkem podnikání


Ladislav Kandler, DiS.
8. 3. 2013
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Pokud jste na úřadu práce a rozhodnete se podnikat, můžete požádat o dotace, které vám tento krok mohou výrazně usnadnit.

Foto: Fotolia.eu

 

Chcete začít podnikat? Potom si přečtěte, na co není radno zapomenout při rozjezdu této činnosti. Co musíte udělat pro získání živnostenského oprávnění? Jaké máte oznamovací povinnosti? A jaké zákony by neměly uniknout vaší pozornosti?


 
Možná si každý z nás občas posteskl: „Co bych za to dal, kdybych byl svým vlastním pánem.“ Může k tomu vést řada faktorů, např. náročná pracovní doba, dlouhé vzdálenosti při dojíždění do zaměstnání, neustálé „manýry“ manažerů a vedoucích, věčné koukání do počítače či konflikty s kolegy, ať již zaviněné či nezaviněné.

Jiného k myšlence vlastního podnikání může vést však pouze to, že chce vybudovat svoji firmu, prodávat své výrobky či služby a nebýt na nikom závislý. Ať je to však z jakéhokoli důvodu, jedna otázka zůstává pro všechny společná: „Jak na to?“

Ano, to je ta hlavní a klíčová otázka. Pokud se nám podaří na ni získat odpověď hned v počátcích našeho podnikatelského rozletu, je to vynikající základ úspěchu.

Nicméně výše zmíněná otázka v sobě zahrnuje několik samostatných a důležitých kapitol. Týká se to např. toho, v jakém oboru podnikat, jak to udělat „papírově“, na jaké povinnosti nesmíme zapomenout nebo kde na ten náš nápad vzít finanční prostředky.

Náš článek bude zaměřen na skutečnosti, na které při rozjezdu podnikání není radno zapomenout, a to v souvislosti s oznamovacími povinnostmi. Budeme se také snažit vyzdvihnout, jaké kroky je nutné učinit pro získání živnostenského oprávnění a jak se zorientovat v této legislativní problematice. Zároveň vyvrátíme některé omyly začínajících podnikatelů, se kterými se setkáváme v naší účetní a daňové praxi.

Kam se podívat do zákona?

Pokud tato otázka bude patřit mezi první, na které si budete chtít odpovědět, můžete se vyvarovat řady zbytečných chyb a pozdějších nepříjemných překvapení. V prvé řadě je nutné se dobře seznámit se zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání.

V samotném úvodu tohoto předpisu, v § 2, je uvedena důležitá definice, co se rozumí živností: „Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.“

Proč je tato definice tak důležitá? Jak si ukážeme později, právě zde řada začínajících podnikatelů dělá časté chyby. Je nutné si uvědomit, že pokud na naši plánovanou činnost existuje živnost, musíme mít vždy příslušné živnostenské oprávnění, a to bez ohledu na to, zda nějakého zisku v průběhu roku dosáhneme nebo ne.

V § 3 dále můžeme vidět, co není živností. Není jí např. autorská činnost, restaurování uměleckých památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi, činnost lékařů, advokátů, znalců, tlumočníků, auditorů, daňových poradců, činnost svobodných architektů nebo svobodných inženýrů a řada dalších.

Ke každému zmíněnému povolání je zde uveden odkaz na jiný zákon, který upravuje podmínky provozování takovéto činnosti. My se dále zaměříme pouze na výkon podnikatelské činnosti podle živnostenského zákona.

Rozdělení živností

Uvedený zákon dále seznamuje s podmínkami pro provozování živností, s postupem živnostenského úřadu při udělování živnostenského oprávnění (dříve známého jako „živnostenský list“), s ustanovením odpovědného zástupce pro případ, že nebudete sami splňovat podmínky pro získání živnostenského oprávnění, s problematikou provozoven, rozdělením živností a rozsahem živnostenského oprávnění nebo případnými kontrolami a vyměřením pokut v souvislosti s porušením povinností dle tohoto zákona.

Přílohy k zákonu tvoří důležitý přehled jednotlivých druhů živností a oborů do nich zařazených. Živnosti jsou (dle § 9 živnostenského zákona) rozděleny na:
  • ohlašovací – smějí být provozovány na základě ohlášení (při splnění stanovených podmínek)
    • volné
    • řemeslné
    • vázané
  • koncesované – smějí být provozovány na základě koncese
Před žádostí o příslušné živnostenské oprávnění doporučujeme detailně se seznámit s daným oborem činnosti, podmínkami pro jeho získání a také s obsahovou náplní této živnosti. Jinými slovy, co na základě tohoto živnostenského oprávnění můžete vykonávat a co nikoliv.

Pokud zjistíte, že budete potřebovat více než jedno živnostenské oprávnění (např. z důvodu výkonu více činností), není to samozřejmě problém. Jen je potřeba nezapomenout si tyto živnosti včas „zaregistrovat“. I v průběhu podnikání máte možnost tyto činnosti přidávat či naopak ubírat.

Zákon o daních z příjmů

Mezi další předpisy, se kterými se doporučujeme před zahájením podnikatelské činnosti seznámit, patří zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Kromě problematiky daně z příjmů fyzických osob je potřeba pozornost zaměřit na Část třetí – Společná ustanovení, kde můžete nalézt důležitá ustanovení týkající se zdrojů příjmů, stanovení základu daně či jaké výdaje jsou považovány za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Nechybí zde ani informace o odpisech majetku nebo o tom, jakých nástrojů můžete využít pro snížení výsledné daně, a to ať se jedná o položky odčitatelné od základů daně, nebo možnost uplatnění slev na dani.

Je více než pravděpodobné, že s vaším podnikáním budou souviset i další právní předpisy, vyhlášky či normy, které je nutné dodržovat, to však již záleží na charakteru vaší činnosti. Proto doporučujeme se co nejvíce na úřadech ptát a pátrat po informacích. Pamatujte na to, že je lepší se ptát na více místech, klidně i opakovaně, nežli nad věcmi mávnout jen rukou s postojem „Však ono se to samo vystříbří.“

Tento laxní postoj přivedl nejednoho podnikatele do značných problémů, které měly za následek ukončení jejich činnosti a nemalé dluhy vůči institucím, jakými jsou finanční úřad, zdravotní pojišťovna či Česká správa sociálního zabezpečení.

Příklad z praxe

Dost bylo teorie, pojďme se nyní přesunout do praxe. Průvodce podnikáním se nejlépe sestavuje podle konkrétního případu, a to od výběru živnosti až po úspěšné zahájení podnikání.

Panu Jaromírovi je 30 let. Je velmi nadaný na jazyky, plynule hovoří anglicky, německy a francouzsky. Nicméně v poslední době je hlášený na úřadu práce a nemůže sehnat kloudné zaměstnání. A tak se rozhodl využít svého jazykového nadání a rozhodl se pro výuku jazyků v soukromé sféře a tvorbu překladů z a do cizího jazyka.

Výběr živnostenského oprávnění

Pan Jaromír si nejdříve zjistí, jaké živnostenské oprávnění k tomu potřebuje. Bude se jednat o živnost volnou a není tedy nutné splňovat jakékoliv zvláštní podmínky, které by např. byly nutné pro řemeslnou či vázanou živnost. Je však nutné splňovat všeobecné podmínky.

Všeobecnými podmínkami provozování živnosti fyzickými osobami jsou podle § 6 odst. 1 živnostenského zákona:
  • dosažení věku 18 let,
  • způsobilost k právním úkonům a
  • bezúhonnost.
Podle Přílohy č. 4 k živnostenskému zákonu jde o jeden předmět podnikání, a to je „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“. Pan Jaromír si zatím zvolí dva obory činnosti72. Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti“ (pro výuku jazyků) a „69. Překladatelská a tlumočnická činnost“ (pro to, aby mohl překládat texty z a do cizího jazyka).

Toto určení je důležité, neboť každá z uvedených činností v sobě zahrnuje úkony, které lze vykonávat. Více se pan Jaromír dozví v obsahových náplních pro jednotlivé obory činnosti.

Zároveň si zjistil, že bude hradit pouze jeden správní poplatek za živnostenské oprávnění, který činí 1.000 Kč. Nezáleží přitom, kolik oborů činnosti si zvolí. I kdyby v průběhu svého podnikání přidal další obor činnosti z tohoto předmětu podnikání, nebude hradit žádný další poplatek.

Další správní poplatek by hradil pouze v případě, že by ke svému podnikání přidával další předměty podnikání, např. z vázaných či řemeslných živností. Rozhodující je tedy počet předmětů podnikání a nikoliv počet oborů činnosti.

Návštěva úřadu práce

Poté, co si pan Jaromír doma vše pečlivě prostudoval, je potřeba, aby danou věc zkonzultoval na úřadu práce, kde je vedený jako uchazeč o zaměstnání. Platí totiž, že podnikatel nesmí být zároveň nahlášený na úřadě práce, pokud by měl aktivní živnostenské oprávnění.

Zde svoji referentku seznámí se svým podnikatelským plánem a zároveň se zeptá na možnosti dotací ze strany úřadu práce pro začínající podnikatele. To je velmi důležitý krok, na který nezapomeňte. V opačném případě byste se zbytečně ošidili o finanční prostředky, které má stát připravené pro ty, kteří chtějí začít s podnikáním.

Opět platí, ptejte se, ptejte se a ještě jednou ptejte se. Možná sami budete překvapeni, jaké možnosti se v této oblasti skýtají. Nepočítejte s tím, že by vám pracovníci úřadu práce sami nabídli, že vás s těmito možnostmi seznámí. Může se to stát, ale jedná se opravdu o výjimky.

Výše uvedená možnost získání finančních dotací či podpory se vztahuje pouze na ty osoby, které jsou hlášeny na úřadě práce jako uchazeči o zaměstnání. Jedná se o příspěvek podle § 113 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, kde se mluví o zřízení společensky účelného pracovního místa.

V odst. 1 tohoto zákona je řečeno, že „společensky účelným pracovním místem je i pracovní místo, které zřídil po dohodě s Úřadem práce uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Na společensky účelná pracovní místa může Úřad práce poskytnout příspěvek.“

Ano, úřad práce může, ale nemusí tento příspěvek poskytnout. Je však velmi nepravděpodobné, že by vaší žádosti nevyhověl, a proto se hned nenechte odmítnout. Podejte si žádost a vyčkejte na výsledek.

Návštěva živnostenského úřadu

Poté, co vše proberete s úřadem práce, samozřejmě za předpokladu, že jste zde vedený jako uchazeč o zaměstnání, navštívíte živnostenský úřad. Zde buď na místě vyplníte, nebo si přinesete již z internetu stáhnutý a doma v klidu vyplněný Jednotný registrační formulář, a podáte jej svému přidělenému referentovi. Ten s vámi tento formulář projde, zkontroluje a vyzve k zaplacení správního poplatku ve výši 1.000 Kč.

Pan Jaromír byl na vše připravený a měl i dopředu sepsané dotazy, které souvisí s výkonem jeho podnikatelské činnosti. Vše tak mělo hladký průběh a během 20 minut odcházel spokojený s tím, že zhruba za týden si má přijít pro svůj výpis z živnostenského rejstříku.

V tuto chvíli je důležité připomenout, že pan Jaromír se již touto první návštěvou a úspěšně podaným formulářem stal podnikatelem. To vyplývá z živnostenského zákona (§ 10 odst. 1), který říká, že oprávnění provozovat živnost vzniká, až na výjimky, u ohlašovacích živností dnem ohlášení.

Registrace na zdravotní pojišťovnu, ČSSZ a finanční úřad

Pan Jaromír si také při vyplňování jednotného registračního formuláře všiml, že je zde možnost zvolit si, že se zároveň podáním tohoto formuláře na živnostenský úřad zaregistruje i na některé instituce.

Ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) si můžete zvolit možnost oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti OSVČ a přihlášení k důchodovému a nemocenskému pojištění OSVČ. Zároveň je zde možnost i vůči zdravotní pojišťovně oznámení pojištěnce o zahájení samostatné výdělečné činnosti. Pan Jaromír byl však správně referentem upozorněn, že od 1. 1. 2013 již nelze formulář využít k podání přihlášky k daňové registraci na finanční úřad.

Rozhodl se tedy, že veškeré ohlašovací povinnosti vůči zdravotní pojišťovně, ČSSZ a finančnímu úřadu si splní osobně, aby měl jistotu, že k tomuto skutečně došlo. Zároveň na zdravotní pojišťovně a ČSSZ budou sděleny další důležité informace, včetně přiděleného variabilního symbolu a výše záloh, které bude mít od okamžiku zahájení podnikatelské činnosti povinnost hradit.

Pan Jaromír si však musí pospíšit, neboť tuto nahlašovací povinnost musí splnit nejpozději do 8 dnů od zahájení podnikání.

Ohlašovací povinnosti splněny

Na uvedeném modelovém příkladu jsme si ukázali, jaký proces je nutné absolvovat, aby byla naplněna „litera zákona“ a aby mělo naše podnikání hladký rozjezd. Samozřejmě záleží na jednotlivých druzích podnikatelské činnosti, zda nebude potřeba splnit další oznamovací povinnosti, např. vůči hygienické stanici apod. A proto opět platí – ptejte se.


Související články:
Zdravotní a sociální pojištění OSVČ v roce 2013
Nejčastější omyly při zahájení podnikání
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru




 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Iveta Fukárková
Účetní a daňová kancelář
www.ucto-fukarkova.cz

Vyřešíme Vaše DLUHY
oddlužení dle zákona

Daňový kalendář

17. 10. 2016 Silniční daň (3. záloha)
20. 10. 2016 Daňové přiznání MOSS (3. čtvrtletí 2016)
25. 10. 2016 Kontrolní hlášení (za září 2016 a 3. čtvrtletí 2016)
25. 10. 2016 Přiznání DPH (za 3. čtvrtletí 2016)

Další termíny

Kurzovní lístek

27,03 Kč
0,005 Kč
24,09 Kč
0,096 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 27.09.2016

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru