Náš miniseriál o novinkách v zákoně o účetnictví, resp. o účetní závěrce od roku 2016, zakončíme pohledem na přílohu k účetní závěrce. Přesněji bychom měli užívat předložku „v“, protože zákon o účetnictví a návazné vyhlášky již používají pojem „příloha v účetní závěrce“.
 
Ještě dnes se setkávám s tím, že je příloha zcela opomenuta nebo obsahuje velmi obecné údaje o dané účetní jednotce. Přitom ve vyhlášce k zákonu o účetnictví (pro podnikatele je to vyhláška č. 500/2002 Sb.) je uvedeno, že příloha vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Je tedy nedílnou součástí účetní závěrky a mnohdy poskytuje velmi významné informace pro uživatele účetní závěrky, které se nedají vyčíst jen z výkazů.
 
Hned na začátku je nutné zdůraznit, že příloha je zveřejňována vždy bez ohledu na kategorizaci účetní jednotky (měla by tedy být uložena do sbírky listin spolu s rozvahou).

Příloha k účetní závěrce od roku 2016

Od roku 2016 byla vyhláška upřesněna ohledně přílohy v tom, že „informace v ní se uvádějí v tomtéž pořadí, v jakém jsou vykázány položky v rozvaze a výkazu zisku a ztráty“.
 
Ač není nikde stanoven přesný formát přílohy, jako je tomu u výkazů, máme od roku 2016 první indicii, že bychom měli v části přílohy, která se zabývá výkazy, postupovat řádek po řádku jednotlivého výkazu. Pokud existují důvody pro vysvětlení jakékoli hodnoty, řadíme tyto informace chronologicky podle řádků daného výkazu.
 
I příloha může být sestavena v plném rozsahu nebo její zkrácené verzi. Zkrácený rozsah mohou využít malé a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem – tyto jednotky uvádějí jen údaje v § 39.
 
Všechny ostatní jednotky sestavují přílohu v plném rozsahu, která je ještě rozlišena pro velké účetní jednotky (obsahuje údaje v § 39, § 39b a § 39c), střední účetní jednotky (obsahuje údaje v § 39 a § 39b) a malé a mikro účetní jednotky s povinným auditem (obsahují údaje v § 39 a § 39a).
 
Základní informace v příloze tedy vymezuje § 39 vyhlášky. Musí je uvést všechny účetní jednotky bez ohledu na jejich kategorizaci.
 
Jedná se konkrétně o tyto položky:

• informace podle § 18 odst. 3 zákona o účetnictví (tedy obchodní firmu, sídlo, IČ, údaje o zápisu do rejstříku, právní formu, informace o likvidaci, předmět podnikání nebo činnosti, rozvahový den, okamžik sestavení účetní závěrky),
• informace o použitých obecných účetních zásadách, metodách a odchylkách,
• informace o použitém oceňovacím modelu a technice při ocenění reálnou hodnotou,
• výše závazkových vztahů s dobou splatnosti delší než 5 let,
• výše závazkových vztahů krytých zárukami,
• výše záloh, závdavků, zápůjček a úvěrů poskytnutých členům řídících, kontrolních a případně správních orgánů, s uvedením podrobných informací o těchto transakcích,
• výše a povaha položek výnosů a nákladů, které jsou mimořádné svým objemem nebo původem,
• celková výše závazkových vztahů, podmíněných závazkových vztahů a poskytnutých věcných záruk (zvlášť se uvádějí penzijní závazky a závazky vůči konsolidačnímu celku),
• průměrný přepočtený počet zaměstnanců.

Tento paragraf také stanoví povinnost malé a mikro účetní jednotce bez povinného auditu uvést informace o nabytí vlastních akcií nebo podílů (ostatní účetní jednotky mají položku uvedenou přímo v rozvaze v pasivech, konkrétně jde o řádek A.I.2. Vlastní podíly).

Další údaje jsou závislé na kategorizaci účetních jednotek

Další údaje v příloze jsou závislé na kategorizaci účetních jednotek podle § 39a až § 39c vyhlášky. Uvedeme zde nejdůležitější změny od roku 2016.
 
Pro malé a mikro účetní jednotky s povinným auditem bude novinkou uvést u jednotlivých položek dlouhodobých aktiv zůstatky na začátku a konci účetního období, přírůstky a úbytky, výši opravných položek a oprávek na začátku a konci účetního období, jejich zvýšení či snížení, dále výši úroků, pokud jsou součástí ocenění majetku.
 
Velké a střední účetní jednotky musí přímo do přílohy uvést informaci o navrhovaném rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty. To považuji za významnou změnu, která do sestavení účetní závěrky přinese nutnost spolupráce účetního oddělení s vedením společnosti, aby bylo možné tuto informaci již do samotné účetní závěrky uvést.
 
Naopak již není nutné uvádět náklady na statutární audit, jak striktně vyžadovala vyhláška s účinností do konce roku 2015.
 
Jen pro velké účetní jednotky platí povinnost doplnit do přílohy informace o rozčlenění tržeb z prodeje zboží, výrobků a služeb podle kategorie činností a zeměpisných trhů (do konce roku 2015 platila tato povinnost pro všechny povinně auditované účetní jednotky, zde tedy došlo k výraznému zúžení jednotek, které musí uvádět tyto údaje).
 
Pokud by však informace o členění tržeb, resp. jejich uvedení v příloze (tím pádem i zveřejnění) vedlo k vážnému poškození firmy, nemusí je účetní jednotka uvést, ale musí informovat o vynechání těchto údajů v příloze. Takovým důvodem může podle mého názoru být například udržení obchodního tajemství nebo ochrana před konkurencí.
 
Důležitým bodem příloh všech účetních jednotek, které budou sestavovat první účetní závěrku podle novelizovaného zákona o účetnictví a novelizovaných vyhlášek a českých účetních standardů, bude uvedení převodového můstku k nové podobě rozvahy a výkazu zisku a ztráty.
 
Údaje minulého období budou v nových výkazech mnohdy vykazovány v jiné části výkazu, než tomu bylo do konce roku 2015. Bez uvedení informací, kam byly položky přetříděny, by uživatelé účetních závěrek neměli možnost se dobře zorientovat v nových výkazech.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.  
 
 
Související články:
Rozvaha od roku 2016
Výsledovka od roku 2016