S příchodem roku 2014 je spojeno velké množství změn, které zasáhnou snad do všech oblastí našeho života. Tyto změny se odvíjí od rekodifikace soukromého práva, další změny jsou spojeny s daňovými reformami, novelami zákonů o sociálním a zdravotním pojištění, vývojem průměrné mzdy a mnoha dalšími faktory.

Daň z příjmů fyzických osob

Změny v oblasti daně z příjmů fyzických osob:

• v roce 2014 i nadále zůstává v platnosti superhrubá mzda a 15% sazba daně z příjmů fyzických osob,

• při výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob se odvod zvyšuje o 7% solidární zvýšení daně z hrubé mzdy převyšující jednu dvanáctinu maximálního vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení pro rok 2014 (hrubé příjmy vyšší než 103 768 Kč/měsíc),

• zvýší se limit pro uplatnění konečné srážkové daně u poplatníků, kteří nepodepíší u zaměstnavatele prohlášení k dani, a to z částky 5 000 Kč na 10 000 Kč/měsíc a zároveň bude možné tuto srážkovou daň použít pouze u příjmů, které plynou z dohod o provedení práce, což vede ke sjednocení s podmínkami pro osvobození od pojistného na sociální a zdravotní pojištění,

• příjmy za práci učňů a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy budou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob a zároveň i od sociálního a zdravotního pojištění.

 
Jen pro připomenutí uvádíme, že u zaměstnanců, kteří v roce 2013 podléhali solidárnímu zvýšení daně (a to třeba i jen za jeden měsíc), nelze provést roční zúčtování daně za rok 2013 u zaměstnavatele a tito zaměstnanci jsou povinni si podat daňové přiznání za rok 2013 sami.

Sociální a zdravotní pojištění

Změny v oblasti sociálního a zdravotního pojištění:

• pro rok 2014 bude maximální vyměřovací základ pro pojistné na sociální pojištění činit 1 245 216 Kč,

• minimální příjem pro zaměstnance, který zakládá účast na nemocenském, a tím i důchodovém pojištění, bude i v roce 2014 činit 2 500 Kč,

• pro zdravotní pojištění se v roce 2014 maximální vyměřovací základ nebude uplatňovat,

• minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění, které se počítá z minimálního vyměřovacího základu, jehož výše je rovna minimální mzdě (tzn. 8 500 Kč), bude i v roce 2014 činit 1 148 Kč,

• v oblasti nemocenského pojištění se od 1. ledna 2014 náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě poskytuje v době prvních 14 kalendářních dnů, a to pouze za pracovní dny a tzv. placené svátky. Při dočasné pracovní neschopnosti náleží náhrada od čtvrtého pracovního dne, nejdéle však od 25. neodpracované hodiny z rozvržených směn. V případě karantény od prvního pracovního dne,

• zároveň dochází ke změně redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu (viz článek Náhrada mzdy v roce 2014):
  • první redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 865 Kč,
  • druhá redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 1 298 Kč,
  • třetí redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 2 595 Kč.

Změny v oblasti srážek ze mzdy

V současné době umožňuje ustanovení § 327 zákoníku práce uzavřít dohodu o srážkách ze mzdy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem (může se jednat o dohody o náhradě škody způsobené zaměstnavateli, použití služebního telefonu, srážky stravného, použití vozidla k soukromým účelům).
 
Tyto dohody musí být uzavřeny písemně a tyto srážky ze mzdy nesmí činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí. V případě střetu s jinými dohodami nebo s exekučními srážkami se uspokojují jednotlivé vymáhané srážky podle svého pořadí. V praxi je běžné i uzavření dohody o srážkách ze mzdy podle § 551 občanského zákoníku (dohoda, kterou uzavře zaměstnanec s třetí osobou).
 
Od roku 2014 přinese zásadní změnu v této oblasti Nový občanský zákoník. Úpravu dohody o srážkách ze mzdy nově najdeme v ustanovení § 2045 a následujících. Zjistíme, že dluh lze zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy nebo platu, nebo z náhrady mzdy ve výši, která nepřesahuje jejich polovinu.
 
Navíc, nejde-li o srážky k uspokojení práva zaměstnavatele, je třeba k uzavření dohody předchozího souhlasu zaměstnavatele. To znamená, že dluh zaměstnance bude možné zajistit dohodou o srážkách ze mzdy, ale maximálně do poloviny jeho mzdy nebo náhrady mzdy nebo platu a zaměstnavatel musí s uzavřením takové dohody souhlasit. Náklady spojené s odesláním částky ponese plátce mzdy.
 
V případě více dohod u jednoho zaměstnance ponese náklady spojené s placením dalších srážek u druhé a další dohody dlužník (zaměstnanec). Věřiteli nabývá právo na výplatu srážek okamžikem, kdy byla plátci mzdy (zaměstnavateli) dohoda předložena, v případě, že ji akceptuje.
 
Na novou úpravu těchto dohod o srážkách ze mzdy reagovali zákonodárci i připravovanou novelou insolvenčního zákona. V tomto zákoně je v novele zcela jasně stanoveno, že od zahájení insolvenčního řízení nelze uplatnit dohodou věřitele a dlužníka založené právo na výplatu srážek ze mzdy, platu nebo jiných příjmů, se kterými se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou nebo platem. V opačném případě by šlo o poškození principu poměrného uspokojení věřitelů, na kterém je insolvenční řízení postaveno.
 
Přijetím Nového občanského zákoníku by mělo v oblasti srážek ze mzdy dojít k administrativní úlevě pro zaměstnavatele.

Elektronická komunikace

Další změny pro mzdové účetní, které se dotknou jejich práce od 1. ledna 2014, se týkají změn samotných tiskopisů, které musí být každý měsíc odevzdány na úřady (správy sociálního zabezpečení, jednotlivé zdravotní pojišťovny, finanční úřad).
 
Od roku 2014 měla být komunikace se správou sociálního zabezpečení pro zaměstnavatele možná pouze v elektronické podobě. Tato povinnost byla však o rok odložena a platit by měla až od roku 2015.
 
Velké zjednodušení této práce jistě přináší softwarové vybavení, které elektronickou komunikaci umožňuje přímo při zpracování mezd a platů. V případě využití softwaru pro zpracování mezd PAMICA nebo při zpracování mezd v účetním programu POHODA je tato komunikace umožněna přímým zasláním tiskopisů pro správu sociálního zabezpečení do systému VREP či zasláním tiskopisů datovou schránkou.
 
Zároveň tento software umožňuje zaslání tiskopisů na portál daňové správy EPO a je možné vytvořit soubory určené i k exportu do portálu jednotlivých zdravotních pojišťoven. Jediné, co je třeba pro tuto přímou komunikaci, je vlastnictví podpisového certifikátu od jedné z certifikačních autorit. Sama tento způsob používám již více jak dva roky a úspory času i financí za poštovné jsou nemalé.