Ještě než se rozběhne do praxe podávání kontrolního hlášení (podrobnosti viz v článku Kontrolní hlášení – nová povinnost pro plátce DPH), zaměříme se na sankce, které zákonodárce také vtělil do zákona o DPH. Ustanovení o sankcích jsou uvedena v § 101h, který se stane účinným dnem 1. 1. 2016. Jejich výčet je poměrně jednoduchý, přesto si ke každé připojíme pár problematických bodů, které nás v praxi jistě čekají.
 
Pokuta 1.000 Kč bude vyměřena tomu, kdo sice kontrolní hlášení podá, ale až po lhůtě a nebyl k tomu dosud správcem daně vyzván. Lhůta činí 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, pokud jde o právnické osoby (a to bez ohledu na to, že některé právnické osoby budou i nadále plátci DPH se čtvrtletním zdaňovacím obdobím). Fyzické osoby budou podávat kontrolní hlášení podle toho, jestli jsou měsíční nebo čtvrtletní plátci DPH. Samozřejmě platí, že pokud 25. den připadne na sobotu, neděli či svátek, je posledním dnem lhůty následující pracovní den.
 
Pokud jste si nyní zvykli na to, že přiznání k DPH podáváte po řádné lhůtě, ovšem v „beztrestné zóně“ (tedy do 5 pracovních dnů po řádné lhůtě), musím upozornit, že v případě kontrolního hlášení toto prodloužení bez sankcí platit nebude. Protože kontrolní hlášení je provázané s řádky v daňovém přiznání k DPH, nedovedu si představit takovou praxi, že nebudou oba dokumenty připraveny současně. Ale na druhou stranu nemusí být odeslány ve stejný okamžik.
 
Pro kontrolní hlášení dodržíme lhůtu do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce (nebo čtvrtletí u fyzických osob – čtvrtletních plátců), přiznání DPH můžeme odeslat bez sankcí v dalších 5 pracovních dnech (ovšem s tím, že nepodáváte v řádné lhůtě – to je někdy důležité pro posouzení „daňové morálky“ daňového subjektu a může hrát roli např. při posuzování žádosti o posečkání daně apod.).
 
Kontrolní hlášení (stejně jako všechna daňová přiznání k DPH od 1. 1. 2016) bude nutné podat výhradně elektronicky. Když bude zvolen způsob odeslání za použití datové zprávy bez uznávaného elektronického podpisu (přes aplikaci EPO), nebude zde platit lhůta 5 dnů pro dodatečné potvrzení, ale kontrolní hlášení bude muset být potvrzeno ve lhůtě pro podání kontrolního hlášení (tedy tzv. e-tiskopis opatřen podpisem daňového subjektu musí být podán nejpozději do 25 dnů, byť by lhůta pro potvrzení takového způsobu podání podle daňového řádu uplynula později).

Kontrolní hlášení v náhradní lhůtě po výzvě správce daně

Další úroveň pokuty ve výši 10.000 Kč bude muset uhradit ten, kdo podá kontrolní hlášení v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván. S jakým časovým odstupem po uplynutí řádné lhůty budou správci daně vyzývat k podání kontrolního hlášení, neumíme nyní říci, ale domnívám se, že po nějaké „stabilizační“ době po náběhu celého systému bude tato lhůta velmi krátká.
 
Nezbývá tedy než důsledně kontrolovat, zda zodpovědní pracovníci opravdu splnili svou povinnost a kontrolní hlášení bylo odesláno – když ne v řádné lhůtě, tak bezprostředně poté, protože jedině tak bude sankce v minimální výši.
 
Nutno podotknout, že náhradní lhůtu neurčuje správce daně sám, ale je definována v zákoně a činí pouze 5 dnů (nikoli pracovních). Toto oznámení se doručuje prostřednictvím datové schránky, pokud ji má daňový subjekt zřízenou, nebo na e-mailovou adresu, kterou daňový subjekt za tím účelem uvede.

Bez vyplnění elektronické adresy nebo ID datové schránky zřejmě nepůjde kontrolní hlášení vůbec podat, proto by zejména fyzické osoby bez zřízené datové schránky měly zvážit, jaký e-mail uvedou a jestli jej budou často měnit (podle mého názoru, jak je nyní napsaný text zákona, by správce daně mohl použít jakékoli historicky zadané e-mailové adresy v kontrolním hlášení daného subjektu, protože je daňový subjekt uvedl).
 
Lhůta 5 dnů se počítá od oznámení výzvy správce daně – pokud se doručuje na e-mailovou adresu, považuje se tato zpráva za doručenou okamžikem odeslání správcem daně (nikoli až doručením zprávy na e-mail).

Pokud tedy nebude daňový subjekt bez datové schránky kontrolovat uvedený e-mail po dobu 10 dnů, nejen že se nedozví o tom, že ho správce daně vyzval, ale nestihne ani náhradní lhůtu pro podání kontrolního hlášení. A vystavuje se pokutě mnohem vyšší, která činí již 50.000 Kč (ta je tedy stanovena pro skutečnost, že plátce nesplní náhradní lhůtu po výzvě správce daně, bez ohledu na to, jakým způsobem má tuto výzvu správce daně doručovat).
 
Až praxe ukáže, jak se bude prokazovat, že správce daně výzvu na e-mail odeslal, ale zpráva nebyla doručena.

Když daňový subjekt nereaguje na výzvu

Ve svém výčtu pokut jsem vynechala pokutu ve výši 30.000 Kč. Tato sankce se použije, pokud daňový subjekt nebude nikterak reagovat na výzvu správce daně, aby údaje v kontrolním hlášení změnil, doplnil či potvrdil (tedy již podal kontrolní hlášení, ať v řádné či náhradní lhůtě).
 
Na výzvu je plátce DPH povinen do 5 dnů od oznámení reagovat, a to prostřednictvím následného kontrolního hlášení, kde změní či doplní nesprávné nebo neúplné údaje. Pokud se plátce daně domnívá, že je původní hlášení správné, bude je muset ve stejné lhůtě potvrdit. U elektronického formuláře kontrolního hlášení na webu Daňového portálu bude možnost výběru tzv. rychlé odpovědi na výzvu, kdy zvolí možnost „Potvrzuji správnost naposledy podaného kontrolního hlášení (KH)“ – kromě identifikačních údajů plátce bude muset vyplnit i číslo jednací doručené výzvy.
 
Stejné sankci (tedy 30.000 Kč) by se nevyhnul ani ten, kdo nemá povinnost podat kontrolní hlášení (toto není třeba oznamovat, na rozdíl od DPH, kdy se nulové daňové přiznání podává vždy), ovšem správce daně jej k podání vyzve. Když tedy již taková výzva přijde, bude plátce reagovat opět pomocí výběru tzv. rychlé volby na výzvu, kdy zvolí možnost „Nemám povinnost podat kontrolní hlášení (KH)“.
 
Pro termín následného kontrolního hlášení platí, že lhůta pro jeho podání v případě, že bude třeba opravit původně podané hlášení po lhůtě bez výzvy správce daně, činí 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů. Opět jde tedy o mnohem kratší lhůtu, než při povinnosti podat dodatečné daňové přiznání k DPH od doby, kdy zjistím skutečnosti.
 
Všechny dosud uváděné pokuty jsou dané zákonem, není možné je jakkoli snížit.

Pokuty s limitem, který určí správce daně sám

Zákon uvádí ještě další dvě pokuty, kdy je na zvážení správce daně, jakou výši do daného limitu uloží. Podle zákona je přitom vázán tím, aby pokuta nebyla v hrubém nepoměru k významu porušené povinnosti a k závažnosti následku pro správu daní. Tím, že v zákoně není slovní spojení „může uložit“, ale jen „uloží“, je zřejmé, že se nulové sankce daňový subjekt těžko dočká. A o jaké pokuty tedy přesně jde?
 
Pokutu do 50.000 Kč správce daně uloží plátci, který na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje pomocí následného kontrolního hlášení.
 
A pokutu do 500.000 Kč může uložit správce daně tomu, kdo nesplněním povinností souvisejících s kontrolním hlášením závažně ztěžuje nebo maří správu daní (tuto pokutu je možno uložit spolu se všemi ostatními pokutami, které je povinen daňový subjekt uhradit).
 
Tímto článkem jsem chtěla dopředu upozornit na striktní ustanovení související s kontrolním hlášením, ze kterých poplynou poměrně významné sankce. Je tedy důležité nejen nastavit účetní systémy tak, aby bylo kontrolní hlášení správně vyplněno, ale také zabezpečit takový tok informací ve firmě, aby se ve velmi krátkých lhůtách daných zákonem kompetentní osoba dozvěděla, že nějaká výzva správce daně vůbec přišla. A dále zajistit, že na výzvu bude reagováno včas.
 
Pokud sice dodržíte lhůtu pro podání kontrolního hlášení, ale již nezareagujete na pozdější výzvy správce daně, pokutě se nevyhnete.
 

Aktualita z 2. 12. 2015: Poslanci chtějí předložit novelu zákona o DPH, která by v odůvodněných případech umožnila sankce prominout. Konkrétní podoba zmírnění pokut u kontrolního hlášení je zatím předmětem diskusí.

 Kontrolní hlášení v programu POHODA
V programu POHODA vznikla nová agenda Kontrolní hlášení. Podání kontrolního hlášení bude stejné jako u přiznání DPH. Budete ho moci podávat automaticky přímo z Pohody, přes datovou schránku nebo jen vytvoříte XML soubor pro ruční načtení.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.

Související články:
Kontrolní hlášení DPH od roku 2016
Kontrolní hlášení – nová povinnost pro plátce DPH
Jak vyplnit kontrolní hlášení