Za švarcsystém mohou padat od letoška až milionové pokuty

Velký pozor by si měli dát lidé, kteří chodí dennodenně do práce jako každý jiný zaměstnanec ve firmě, řídí se pokyny šéfa a berou každý měsíc mzdu. Na tom by nebylo až tak nic divného. Má to jen jeden háček – nesmí být osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ). Mohli by se totiž od letoška dočkat nemalého finančního postihu.

Někteří lidé si zvykli na to, že chodí „normálně“ do práce, jen za sebe každý měsíc sami odvedou pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Typickým příkladem byly třeba pokladní v nákupním centru, které pracovaly jako podnikatelky na živnostenský list, i když jejich práce odpovídala pracovněprávnímu vztahu.

Novela zákona o zaměstnanosti, která nabyla platnosti 1. ledna 2012, ale zpřísňuje postih za nelegální zaměstnání. Práce fyzické osoby, která vykazuje znaky pracovního poměru, už nemůže být vykonávána formou podnikatelské činnosti. Zaměstnancům za to hrozí pokuta až 100 tisíc korun, zaměstnavateli za umožnění takové práce pokuta v rozmezí 250 tisíc až 10 milionů korun.

Jaké znaky má pracovně právní vztah – výkon závislé práce (§ 2 ZP):

• Práce je vykonávána pod přímým řízením odpovědné osoby (§ 11 ZP) ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti. Nadřízený je oprávněn ukládat úkoly, zaměstnanec je povinen tyto úkoly v rámci podmínek uvedených v pracovní smlouvě plnit.
• Práce je vykonávána osobně (ne tedy prostřednictvím další osoby), jménem zaměstnavatele a na jeho odpovědnost. Porušení povinností zaměstnance při výkonu práce, např. i způsobením škody třetím osobám, se řeší v pracovně právní rovině, nikoliv přímou náhradou škody.
• Práce je vykonávána na určeném pracovišti ve stanovené pracovní době, za mzdu nebo odměnu.
• Mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem je uzavřena řádná pracovní smlouva podle ust. § 34 ZP.

Jaké znaky má obchodně právní vztah – výkon podnikatelské činnosti:

• Práce pro podnikatele fyzickou nebo právnickou osobu (např. vyššího dodavatele) vykonává jiná podnikající osoba (např. OSVČ), sjednané práce (subdodavatel), oprávněný k výkonu této práce podle platných právních předpisů – živnostenský list a další doklady (např. dle přílohy č. 2 a 3 zákona 455/1991 Sb. Živnostenský zákon).
• OSVČ, subdodavatel, vykonává práci svým jménem a na svou odpovědnost. Za řádné provádění prací, případně za způsobenou škodu odpovídá sám, nemůže své povinnosti a odpovědnost přenášet na dodavatele. Týká se i záruky za provedené dílo.
• Mezi dodavatelem a subdodavatelem musí být uzavřena řádná smlouva o dílo podle ust. § 536-565 Obchodního zákoníku (ObZ).
• Tato smlouva musí obsahovat konkrétní úkol, věcně vymezený (provedení x m2, x m3 apod.) za cenu (nikoliv mzdu!) stanovenou podle nabídky nebo kalkulace, dohodou. Nelze doporučit jinou formu, např. odvození ceny práce podle úkolu v hodinách.
• Subdodavatel používá k provedení prací vlastní nářadí a pomůcky, vlastní osobní ochranné pomůcky. Není vyloučeno zajištění a odprodání potřebného materiálu vyšším dodavatelem, které může mít různé racionální důvody (množstevní sleva, výhodnější podmínky dodávky, doprava, ostraha).
• Subdodavatel provádí práce samostatně podle dohodnutého postupu, bez určování denních úkolů např. stavbyvedoucím.
• Za provedené práce je vystavena řádná faktura s povinnými náležitostmi. Faktura obsahuje úhradu za skutečně provedené práce v daném období, nikoliv průběžnou paušální (+/- stejnou) částku za jednotlivé měsíce.
• Na subdodavatele neplatí pracovní doba zaměstnanců (výjimkou může být přístup na pracoviště z hlediska dodržování předpisů BOZ), nenáleží mu odměna za prostoje, náhrady cestovného, nemocenská, dovolená a jiná plnění typická pro pracovní poměr.
• SOD nemůže obsahovat podmínky výhradní práce pro dodavatele. Subdodavatel by měl doložit, že stejné nebo obdobné práce provádí (prováděl) i pro jiné podnikatele.

Připravte se na kontroly

Takzvaný švarcsystém nebyl až do počátku letošního roku výslovně zakázán, ale ani povolen. Od nového roku se však definitivně považuje za nelegální. Oblíbenost švarcsystému spočívá především v úspoře nákladů. Firmy i „zaměstnanci“ ušetří na odvodech do státní pokladny. Takový systém ale nemá pouze klady. OSVČ, které pracují jako zaměstnanci, nejsou v takovém smluvním vztahu chráněny pracovněprávními předpisy, protože mají oficiálně statut podnikatele. Nemohou čerpat například ani náhradu mzdy v prvních třech týdnech pracovní neschopnosti, dovolenou či další firemní benefity.

Stát díky švarcsystému přichází ročně kvůli únikům na odvodech o miliardy korun. Na druhou stranu ale díky tomu má spousta lidí zaměstnání a stát jim tak nemusí vyplácet sociální dávky v případě, že jsou bez práce.

V loňském roce provedly kontrolní orgány v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) celkem 166 756 kontrol v oblasti zaměstnanosti. V posledním čtvrtletí roku 2011 proběhlo 38 198 kontrol a bylo uloženo 1 486 pokut v celkové výši 28 592 064 korun.

„Při kontrolách se potvrdila skutečnost, že na trhu práce stále existují zaměstnavatelé, kteří s pracovníky uzavírají pouze dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jsou to zejména dohody o provedení práce, přestože se jedná o práci, jejíž pravidelný výkon by měli zaměstnavatelé zajišťovat zaměstnanci v pracovním poměru,“ popsala mluvčí MPSV Viktorie Plívová.

Kontroly také ukázaly, že nelegální zaměstnávání se netýká pouze cizinců. Bez pracovní smlouvy nebo dohody pracují i Češi. V posledním kvartálu minulého roku bylo odhaleno 540 uchazečů, kteří byli zaměstnáni „načerno“.

Kontroly zaměřené na oblast nelegálního zaměstnávání budou pokračovat i v letošním roce. Proběhnut by mělo zhruba 15 tisíc kontrol v oblasti podnikání. Chystá se také 20 tisíc kontrol zaměstnavatelů, u nichž je podezření na možnost nelegální práce. Inspektoři se zaměří především na oblasti, ve kterých je nelegální práce „populární“. Jedná se například o oblast stavebnictví, maloobchodu či restauračních a ubytovacích služeb.