Vyměřovacím základem pro sociální pojištění je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně. Z neplaceného volna se tedy pojistné na sociální pojištění neodvádí.

Jiné a poměrně mnohem komplikovanější je to u zdravotního pojištění. Za období poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmů odvádí zaměstnavatel za svého zaměstnance pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Minimálním vyměřovacím základem za celý kalendářní měsíc je minimální mzda ve výši 8 000 Kč a z něj vypočtené pojistné činí 1 080 Kč.

Pokud nejde o celý kalendářní měsíc, snižuje se minimální vyměřovací základ na poměrnou část minima, připadající na kalendářní dny, kdy bylo neplacené volno poskytnuto, a tato částka se pak připočte k vyměřovacímu základu zaměstnance dosaženému za zbývající část měsíce. Za každý kalendářní den trvání neplaceného volna se připočte k úhrnu příjmů zaměstnance poměrná část minimální mzdy, která připadá na jeden den v daném měsíci.

Pokud tedy zaměstnanec čerpá týden neplaceného volna, což je při standardním rozvržení pracovní doby pět pracovních dnů, vypočte se částka pojistného za dobu neplaceného volna takto:

8.000 / 31 x 5 x 0,135 = 174

Za dobu neplaceného volna bude tedy pojistné činit 174,- Kč. Tato částka se připočte k pojistnému vypočtenému ze skutečně dosaženého příjmu. Pokud tedy zaměstnanec za měsíc, ve kterém čerpal neplacené volno, dosáhl příjmu např. 15.500,- Kč hrubého, bude pojistné činit součet pojistného vypočteného z dosaženého příjmu (13,5 % z 15.500 = 2.093,-) a z neplaceného volna (174,-), celkem tedy 2.267,- Kč.

Písemná smlouva

Veškeré platby probíhají prostřednictvím zaměstnavatele, zaměstnanec zdravotní pojišťovně sám nic neplatí. Je tedy na zaměstnavateli, aby výši pojistného správně vypočetl a odvedl. Úhradu zdravotního pojištění za dny neplaceného volna zaměstnance tedy provádí zaměstnavatel srážkou z jeho mzdy. Pozor ale – pojistné za zaměstnance (13,5 % z vyměřovacího základu) hradí z jedné třetiny zaměstnanec (to je to, co se mu strhává z platu) a ze dvou třetin zaměstnavatel.

V případě úhrady pojistného za období pracovního volna bez náhrady příjmů připouští zákon o veřejném zdravotním pojištění (v § 9) možnost uspořádání platby mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem na základě písemné smlouvy. Je v zájmu zaměstnavatele uzavřít se zaměstnancem dohodu, podle níž by zaměstnanec zaplatil zaměstnavateli zcela nebo zčásti částku odpovídající pojistnému, které za něj má zaměstnavatel povinnost hradit v době pracovního volna bez náhrady příjmu. Tedy tak, aby zaměstnavatel nemusel hradit svůj dvoutřetinový podíl na úhradě pojistného.

Pokud ale taková dohoda uzavřena není, pak hradí zaměstnanec jen třetinu pojistného z navyšované částky a zaměstnavatel hradí dvě třetiny pojistného.

Neomluvená nepřítomnost v práci

Stejný postup, tedy odvod pojistného v částce odpovídající minimální mzdě, platí i při neomluvené nepřítomnosti v práci. Zde je ale zaměstnanec ze zákona povinen zaplatit zaměstnavateli částku odpovídající pojistnému, které zaměstnavatel za něj za tuto dobu uhradil.

Jiná situace nastává, jestliže zaměstnanec není v zaměstnání povinen dodržet minimální vyměřovací základ. To se týká např. státních pojištěnců, OSVČ apod., kteří tedy ani nemusí platit pojistné za období neplaceného volna poskytnutého v zaměstnání.

Pokud by neplacené volno čerpal zaměstnanec, za kterého je plátcem pojistného zároveň i stát (např. poživatel důchodu, rodič na mateřské či rodičovské dovolené, osoba pečující o osobu závislou na péči ve II. až IV. stupni a další osoby; § 3 odst. 5 a 8 zák. č. 592/1992 Sb.), nebude se pojistné na zdravotní pojištění za dobu neplaceného volna odvádět. Vyměřovacím základem je u těchto osob skutečný příjem.

V této souvislosti dodržujeme tyto základní principy:

• při výpočtu výše pojistného z důvodu neplaceného volna nebo neomluvené absence se vychází z minimální mzdy, případně z její poměrné části (ve smyslu ustanovení § 3 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění),

• v případě neplaceného volna platí jednu třetinu z takto vypočtené výše pojistného zaměstnanec, úhrada zbylých dvou třetin může být předmětem dohody uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (pokud taková smlouva uzavřena není, platí tyto dvě třetiny pojistného v plné výši zaměstnavatel),

• pojistné v případě neomluvené absence hradí v plné výši zaměstnanec,

• za neplacené volno trvající kratší dobu než jeden celý kalendářní den se pojistné neodvádí, tyto části dnů se nesčítají.

Na základě platné právní úpravy neodvádějí zaměstnavatelé pojistné na zdravotní pojištění z titulu pracovního volna bez náhrady příjmu za tyto osoby – zaměstnance:

• Uvedené v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., kdy se jedná o osobu:

          a. s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení,

          b. která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,

          c. která celodenně, osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec, nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů,

          d. která současně vedle zaměstnání podniká a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,

          e. za kterou je plátcem pojistného stát, pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem je u těchto osob skutečný příjem.

• Uvedené v ustanovení § 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., kdy se jedná o zaměstnance, který se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát, nebo osobou uvedenou v bodě č. 1 písm. a) až c).

• Vykonávající veřejnou funkci nebo práci pro jiného zaměstnavatele a tyto osoby doloží, že subjekt, pro který jsou v této době činné, za ně odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

• Dlouhodobě se zdržující v cizině při splnění podmínek stanovených v § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

Příklad 1

V měsíci březnu 2012 byl zaměstnanci zúčtován hrubý příjem 20 000 Kč a současně mu byly poskytnuty celkem 3 dny neplaceného volna s tím, že na základě písemné smlouvy uhradí pojistné z tohoto neplaceného volna v plné výši zaměstnanec. Jiný zaměstnanec požádal v tomto měsíci třikrát o neplacené volno v rozsahu 4 hodin (půl dne). Jaký je správný postup při výpočtu výše pojistného v těchto případech?

Jestliže bylo zaměstnanci poskytnuto po část měsíce března pracovní volno bez náhrady příjmu (neplacené volno), připočítává se za každý celý kalendářní den období neplaceného volna k hrubému příjmu poměrná část minimální mzdy. Vyměřovacím základem pro výpočet pojistného je v daném případě součet dvou složek, a sice pojistné z dosaženého příjmu a z poměrné části minimální mzdy:

Vyměřovací základ = 20 000 + [(3 / 31 x 8 000)] = 20 000 + 774,19 = 20 774,19 Kč.

Pojistné = 20 774,19 x 0,135 = 2 805 Kč.

Pojistné se platí sazbou 13,5 % z vyměřovacího základu. Zaměstnanci bude sraženo pojistné ve výši 1/3 z vyměřovacího základu 20 000 Kč, tj. 900 Kč, a současně bude odvedeno v plné výši pojistné z titulu pracovního volna bez náhrady příjmu (105 Kč). Zaměstnanec tedy úhrnem zaplatí 1 005 Kč. Platba zaměstnavatele činí v tomto případě 1 800 Kč.

Za neplacené volno kratší než celý kalendářní den se pojistné neodvádí, zlomky dnů se nesčítají. To znamená, že za neplacené volno v rozsahu poloviny dne, poskytnuté i vícekrát v měsíci, se pojistné neplatí.

Příklad 2

Zaměstnanci pracujícímu na dohodu o pracovní činnosti je vykázáno neplacené volno v rozsahu 4 kalendářních dnů. Současně však zaměstnanec doložil tomuto zaměstnavateli, že pracuje ještě u jiného zaměstnavatele, kde je za něho odváděno pojistné nejméně z minimálního vyměřovacího základu.

Na tuto situaci se vztahuje výjimka uvedená v ustanovení § 3 odst. 5 písm. a) zákona č. 592/1992 Sb., podle které se pojistné v případě poskytnutí pracovního volna bez náhrady příjmu neplatí v situaci, kdy zaměstnanec vykonává práci pro jiného zaměstnavatele a doloží, že subjekt, pro který je v té době činný, za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

V tomto případě se tedy pojistné z neplaceného volna u zaměstnance pracujícího na dohodu o pracovní činnosti odvádět nebude, v podstatě bez ohledu na to, zda neplacené volno trvá po celý kalendářní měsíc, nebo po jeho část.
 
Poznámka: Podle tohoto zákonného ustanovení se postupuje i v případě, kdy je zaměstnanec uvolněn pro výkon veřejné funkce. V takovém případě nedochází k rozvázání pracovního poměru, ale zaměstnanci je vykazováno neplacené volno s tím, že:

• tato osoba je zaměstnavatelem uváděna na měsíčně předkládaném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele, a

• pokud bude zaměstnavatel disponovat potvrzením, že příslušným úřadem je zajištěn odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (což je de facto zajištěno), neplatí se z tohoto neplaceného volna pojistné.