Našli jste si nové místo a čekáte, až podepíšete se zaměstnavatelem smlouvu? Nebo jste již delší dobu zaměstnáni, ale nyní nastala situace, kdy se vracíte podrobněji ke své pracovní smlouvě a zjišťujete, jaké máte práva a povinnosti? To jsou situace, které mohou nastat v profesním životě každého z nás. Proto se v následujícím článku zaměříme na to, jaké náležitosti by měla mít pracovní smlouva a jaká mohou nastat úskalí.
 
Náležitosti pracovní smlouvy jsou upraveny zejména v § 33 až § 39 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP“). V něm kromě jiného můžete najít další ustanovení týkající se práv a povinností vyplývajících z pracovního poměru. Byť se na první pohled může zdát pročítání paragrafů nudné nebo zdlouhavé, doporučujeme se alespoň se základními pojmy dopředu dobře seznámit.
 
Dále se na tuto záležitost vztahuje nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.), který slouží jako podpůrný zákon k vysvětlení základních institutů, pokud nebudete moci použít zákoník práce.

Náležitosti pracovní smlouvy

Pracovní smlouvou se zakládá pracovní poměr mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Musí být sepsána písemně a každá strana má obdržet její jedno vyhotovení. K náležitostem smlouvy patří např. identifikace účastníků, datum vyhotovení nebo podpisy smluvních stran.
 
Pracovní smlouva dále musí obsahovat:

• druh práce – vymezuje pracovní úkoly, které jste povinni vykonávat osobně, vykonávat jiné práce jste povinni jen výjimečně za podmínek stanovených zákoníkem práce,

• místo výkonu práce – zaměstnavatel vám nemůže přidělovat práci v jiném místě, než je ujednáno,

• den nástupu do práce – pracovní poměr vzniká dnem, který byl v pracovní smlouvě určen jako den nástupu do práce.

 
Kromě těchto podstatných náležitostí lze ve smlouvě upravit také další nepovinné podmínky, na kterých mají účastníci zájem.

Zkušební doba

Pokud je v pracovní smlouvě sjednaná zkušební doba (musí být písemně), nesmí přesahovat tři po sobě jdoucí měsíce od vzniku pracovního poměru. U vedoucího zaměstnance nesmí tato doba být delší jak šest po sobě jdoucích měsíců.
 
Zkušební doba se může prodloužit o dobu celodenních překážek v práci nebo o dobu celodenní dovolené. Mohou to být jak překážky na straně zaměstnance (např. nemoc, volno na svatbu, pohřeb atp.), tak i překážky na straně zaměstnavatele (např. prostoje).

Práva a povinnosti zaměstnance

Pokud pracovní smlouva neobsahuje informace o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen o nich zaměstnance písemně informovat nejpozději do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru.
 
Tyto informace musí podle § 37 ZP obsahovat:

• jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnance a název a sídlo zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno, popřípadě jména a příjmení a adresu zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou,

• bližší označení druhu a místa výkonu práce,

• údaj o délce dovolené, popřípadě uvedení způsobu určování dovolené,

• údaj o výpovědních dobách,

• údaj o týdenní pracovní době a jejím rozvržení,

• údaj o mzdě nebo platu a způsobu odměňování, splatnosti mzdy nebo platu, termínu výplaty mzdy nebo platu, místu a způsobu vyplácení mzdy nebo platu,

• údaj o kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, a označení smluvních stran těchto kolektivních smluv.

Délka pracovního poměru

Pracovní poměr může vzniknout na dobu určitou nebo na dobu neurčitou. Pokud nebyla sjednána výslovně doba trvání pracovního poměru, jedná se o pracovní poměr na dobu neurčitou.
 
Pracovní poměr na dobu určitou nesmí přesáhnout tři roky a tato doba může být opakována nejvýše dvakrát. Podrobnější informace a případné výjimky naleznete v § 39 ZP.

Mzda a plat

Tyto dva pojmy se často zaměňují. Podle zákoníku práce je mzda peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Mzda může být sjednána jak smluvně, tak stanovena zaměstnavatelem.
 
Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona, nebo veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení. Plat je výhradně určován zaměstnavatelem.
 
Výše platu či mzdy není povinnou součástí pracovní smlouvy. Mzda může být určena také vnitřním předpisem či mzdovým výměrem. Platí však, že mzda musí být sjednána před začátkem výkonu práce.

V § 113 ZP nalezneme také informaci, že: „Zaměstnavatel je povinen v den nástupu do práce vydat zaměstnanci písemný mzdový výměr, který obsahuje údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy, jestliže tyto údaje neobsahuje smlouva nebo vnitřní předpis. Dojde-li ke změně skutečností uvedených ve mzdovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.“

Konkurenční doložka

Konkurenční doložka je závazek, kdy se zaměstnanec zavazuje po skončení pracovního poměru zdržet výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by vůči němu měla soutěžní povahu. Toto omezení trvá nejdéle jeden rok.
 
Součástí konkurenční doložky je však také závazek zaměstnavatele, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku. Konkurenční doložka musí být sjednána písemně.

Zachování mlčenlivosti

V pracovní smlouvě může být také vymezen předmět obchodního tajemství zaměstnavatele a smluvně zakotvena povinnost zaměstnance k zachování mlčenlivosti.

Úskalí z praxe

• Druh práce a pracovní náplň

V praxi je důležité, zda se uvede pracovní náplň do smlouvy, či ne. Pokud ano, pak nemusí zaměstnanec dělat nic navíc. Pokud ne, zaměstnavatel může nařízené úkoly a činnosti libovolně měnit.
 
Nyní se podíváme na oba pojmy podrobněji.
 
Výše jsme si uvedli, že nedílnou součástí pracovní smlouvy je druh práce. Druh práce může být vymezen úzce (řidič autobusu městské hromadné dopravy), či šířeji (řidič motorového vozidla). Druh práce může být také vymezen jako soubor činností nebo může být sjednán alternativně (např. budete vykonávat práci řidiče a v době, kdy řídit nebudete, budete mít na starosti úklid a údržbu vozidla).
 
Druh práce však nemůže být vymezen tak široce, že by mohl zaměstnavatel zaměstnanci přidělovat jakoukoliv práci. V tom případě by šlo o neplatně uzavřenou pracovní smlouvu.
 
Čím konkrétněji je druh práce ve smlouvě určen, tím méně toho zaměstnavatel po zaměstnanci může chtít. Např. pokud je druhem práce řidič autobusu městské hromadné dopravy, nemůže po takovém zaměstnanci zaměstnavatel chtít, aby řídil i jiná motorová vozidla.
 
Pracovní náplň upřesňuje sjednaný druh práce. Slouží k bližšímu vymezení a konkretizaci pracovní činnosti, kterou je zaměstnanec povinen vykonávat v rámci sjednaného druhu práce. Jedná se o jednostranný pokyn zaměstnavatele a zaměstnavatel ji může jednostranně měnit a nepotřebuje k tomu souhlas zaměstnance. Pokud je však tato pracovní náplň součástí pracovní smlouvy, ke změně je potřeba souhlasu obou stran, tedy i zaměstnance.
 

• Místo výkonu práce

U místa výkonu práce je třeba si dávat pozor například u velkých firem s několika pobočkami. Jako místo výkonu může být např. napsáno Česká republika nebo pobočky zaměstnavatele a zaměstnanec by tak mohl být nemile překvapen, že musí do práce dojíždět stovky kilometrů. Dobré je trvat si na konkrétnějším určení, např. na uvedení názvu obce.
 

• Mzda

Stanovení výše mzdy nemusí být v pracovní smlouvě. V praxi může být mzda ujednána v pracovní či individuální smlouvě, kolektivní smlouvou, vnitřním předpisem či mzdovým výměrem. Mzda může být smluvně sjednána či stanovena zaměstnavatelem.
 
Pokud se jedná o jednostranné opatření zaměstnavatele, může zaměstnavatel změnit výši mzdy, aniž by potřeboval souhlas zaměstnance. Může to však udělat u zaměstnance v rámci konání dohodnutého druhu práce po delší časové období přesahující kalendářní měsíc a stanovenou měsíční mzdu může změnit pouze „do budoucna“, nikoli však zpětně po vykonání přidělované práce.
 
Pozor si také dávejte na sjednání mzdy s přihlédnutím k práci přesčas. Je-li současně sjednán rozsah práce přesčas, ke kterému bylo takto přihlédnuto, může být sjednaná mzda již s přihlédnutím k práci přesčas. Zaměstnanci pak za tuto práci přesčas nenáleží zákonný příplatek ke mzdě ani náhradní volno.
 
Přihlédnout k práci přesčas lze pouze, je-li mzda se zaměstnancem sjednána (např. v pracovní smlouvě). Pokud je mzda stanovena vnitřním předpisem či určena mzdovým výměrem, musí být za práci přesčas poskytnut příplatek či náhradní volno.

Související články:
Povinnosti zaměstnavatele při příchodu nového zaměstnance
Vzor pracovní smlouvy
Vzor mzdového výměru