Zákon o volném pohybu služeb

Dne 28. prosince 2009 nabyl účinnosti nový zákon č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb. Citovaný zákon do českého právního řádu implementuje směrnici č. 2006/123/ES, o službách na vnitřním trhu ze dne 12. 12. 2006.

Volný pohyb služeb patří mezi základní svobody vnitřního trhu v rámci Evropské unie, nicméně dosud byl omezován ukládáním legislativních nebo administrativních požadavků diskriminačního charakteru vůči poskytovatelům služeb. To by měl změnit nový zákon, který by měl podnikatelům podnikání v rámci Evropské unie zase o něco ulehčit. Níže si popíšeme nejvýznamnější ustanovení nového zákona o volném pohybu služeb.

Přeshraniční poskytování služeb

Nový zákon především umožňuje tzv. přeshraniční poskytování služeb. Znamená to, že zahraniční podnikatelé (z členských států EU) budou moci na území České republiky příležitostně a dočasně poskytovat služby pouze na základě oprávnění vydaného orgánem svého domovského státu. Nebudou tedy muset obíhat úřady a vyřizovat si k tomu potřebná povolení. Tutéž příležitost by měli mít čeští podnikatelé, pokud budou chtít poskytovat (dočasně a příležitostně) své služby v členských státech EU.

Z tohoto režimu jsou vyjmuty služby obecného zájmu hospodářské povahy; jde o služby, které jsou poskytovány univerzálním a trvalým způsobem a jejimž poskytovatelům jsou zvláštním právním aktem přiznávána zvláštní práva a povinnosti. Za služby obecného zájmu hospodářské povahy se podle citovaného zákona považují zejména poštovní služby, dodávky elektrické energie nebo plynu, provozování letišť nebo přístavů, veřejná dopravu apod. (viz § 3 písm. e) zákona).

Jednotná kontaktní místa

Značným přínosem nového zákona je otevření tzv. jednotných kontaktních míst. Jednotnými kontaktními místy jsou obecní živnostenské úřady, jejichž seznam je stanoven ve vyhlášce Ministerstva průmyslu a obchodu č. 248/2009 Sb. V České republice je možné najít kontaktní místa ve všech krajích, a to na celkem 15 obecních živnostenských úřadech. Tato kontaktní místa mají sloužit českým i zahraničním poskytovatelům služeb k vyřízení veškerých nezbytných formalit souvisejících s podnikáním v oblasti příhraničních služeb.

Jednotná kontaktní místa mají dvě hlavní funkce – poskytnout klientům maximum informací, které potřebuje k tomu, aby mohl podnikat, a zprostředkovat mu následně kontakt s příslušným úřadem, který se povolováním konkrétních činností zabývá. Jsou součástí celoevropské sítě, díky čemuž mohou pomoci i v případě podnikání v jiném členském státě EU.

Pomocí kteréhokoliv jednotného kontaktního místa tedy mohou podnikatelé také odeslat žádost o vydání oprávnění k poskytování služeb přímo příslušnému správnímu orgánu. Jednotné kontaktní místo by mělo být v brzké době dostupné rovněž elektronicky, nicméně aby žadatel mohl službu využít, musí být držitelem elektronického podpisu.

Uznávání dokladů a pojištění

Nový zákon také zavádí systém uznávání dokumentů a uznávání splnění požadavků. Znamená to, že pokud je poskytovatel služby povinen pro udělení oprávnění k poskytování služby povinen splnit určité požadavky, postačuje prokázání jejich splnění v jiném členském státě.

Je-li poskytovatel služby povinen pro udělení oprávnění k poskytování služby předložit doklad o splnění povinnosti podle jiných právních předpisů, pokládá se tato povinnost za splněnou předložením dokladu z jiného členského státu, pokud tento doklad slouží ke stejnému účelu, nebo ze kterého je zřejmé, že byla tato povinnost splněna.

Obdobným způsobem je upraveno také uznávání povinného pojištění. Je-li poskytovatel služby povinen mít po dobu výkonu poskytování služby sjednáno pojištění, je tato povinnost splněna, pokud má v jiném členském státě sjednáno srovnatelné pojištění nebo záruku.

Vznik oprávnění uplynutím lhůty

Nový zákon rovněž upravuje institut vzniku oprávnění uplynutím lhůty. To znamená, že pokud ve stanovených případech správní orgán nerozhodne o žádosti ve lhůtě stanovené zákonem, má se za to, že oprávnění bylo uděleno.

Na závěr

Nová právní úprava obsažená v zákoně o volném pohybu služeb by měla přinést podnikatelům ulehčení vstupu do podnikání a umožnit jim poskytování tzv. přeshraničních služeb. Podnikatelům se tak nově naskytnou další možnosti pro rozvoj jejich podnikání, což lze nepochybně jen uvítat.