Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Věřitel a insolvenční řízení

Věřitel a insolvenční řízení

Jak má věřitel podat insolvenční návrh nebo přihlásit pohledávku do již probíhajícího insolvenčního řízení? A jak je to v tomto případě s odpisy a opravnými položkami k pohledávkám? To vše se dozvíte v tomto článku.

Současný vývoj ekonomické situace s sebou přináší stále častější nutnost zaobírat se řízením pohledávek. Jedním z krajních řešení ze strany věřitele je podání insolvenčního návrhu, případně přihlášení pohledávky do již probíhajícího insolvenčního řízení.
 
Také znění příslušných ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, s vazbou na zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách, jakož to i zákona č. 235/2004 Sb., o DPH (viz článek Možnost vrácení DPH u pohledávek v insolvenci), tlačí v současné době na daňové subjekty, aby aktivně přistupovali k vymáhání svých pohledávek.

Odpis a opravné položky k pohledávkám

Zákon o daních z příjmů v § 24 odst. 2 písm. y) stanovuje přesně podmínky, za kterých lze uplatnit hodnotu pohledávky – jednorázový odpis – do daňově účinných nákladů.
 
Odečíst si tedy potom můžeme:

  • jmenovitou hodnotu pohledávky, nebo
  • pořizovací cenu pohledávky nabyté postoupením.

     
Podmínky, které musí nastat z věřitelovy strany:

  • o pohledávce bylo při jejím vzniku účtováno ve výnosech a takto vzniklý příjem nebyl od daně osvobozen,
  • nastala jedna z následujících situací ve vztahu k zákonu o rezervách:

    • lze k pohledávce tvořit opravnou položku, nebo
    • od splatnosti uplynulo méně jak 6 měsíců, nebo
    • jmenovitá hodnota při vzniku pohledávky je vyšší než 200 tisíc korun a nebylo vůči ní zahájeno rozhodčí, soudní nebo správní řízení.

 
Ze strany dlužníka pak musí jít o jednu z následujících situací:

  • soud u dlužníka zrušil konkurs pro nedostatek majetku, poplatník – věřitel má současně přihlášenu pohledávku u insolvenčního soudu a tato pohledávka měla být vypořádána z majetkové podstaty (tj. v praxi insolvenční správce pohledávku nepopřel), nebo
  • dlužník je v úpadku nebo mu hrozí úpadek, pak lze uplatnit odpis na základě výsledků insolvenčního řízení.

 
Zákon tedy u věřitelů, jejichž dlužník je v úpadku, nebo u něj byl zamítnut konkurs, umožňuje daňově se příznivě vyrovnat i s těmi pohledávkami, u kterých není možnost tvorby daňově uznatelné opravné položky z důvodu krátké lhůty po jejich splatnosti, nebo u dražších pohledávek z důvodu jejich neuplatnění v některém z řízení.
 
Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení, tvořené dle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách, pro zjištění základu daně z příjmů, jsou blíže specifikované v § 8 tohoto zákona.
 
Ustanovení definuje následující podmínky pro jejich daňovou uznatelnost:

  • pohledávky musí být nepromlčené,
  • o pohledávkách bylo při jejich vzniku účtováno do výnosů a takto vzniklý příjem nebyl osvobozen nebo vyloučen ze základu daně z příjmů,
  • nejedná se o pohledávky z titulu cenných papírů, úvěrů, půjček, ručení, záloh, plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztrát společnosti, smluvních pokut, úroků z prodlení, penále, poplatků z prodlení a jiných sankcí,
  • pohledávky musí být nabyty úplatně,
  • nesmí se jednat o soubor pohledávek,
  • pohledávky musí být přihlášeny u insolvenčního soudu do konce lhůty stanovené soudem (v případě oddlužení do konce lhůty podle insolvenčního zákona),
  • v případě reorganizace stačí, když dlužník věřitelovu pohledávku správně uvedl v seznamu svých závazků dle příslušných ustanovení insolvenčního zákona.

 
Opravné položky se vytváří při splnění výše uvedených podmínek až do výše rozvahové hodnoty pohledávek, a to v období, za které se podává daňové přiznání, a v němž byly přihlášeny.
 
Dle v současné době schválených novel dojde od 1. 1. 2015 ke změnám ve výše uvedených ustanoveních. Dle důvodové zprávy k novele zákona o rezervách a zákona o daních z příjmů je snaha v zákonech zakotvit zjednodušení tvorby opravných položek, které spočívá ve změně ze současných šesti pásem výše opravných položek na dvě pásma (50% u pohledávek po splatnosti nad 18 měsíců a 100% u pohledávek po splatnosti nad 36 měsíců).
 
Zároveň je snahou snížit administrativní zatížení podnikatelů, a proto ze zákona vypadává podmínka soudního řízení a zůstává pouze u pohledávek nabytých postoupením.
 
Změny ze zákona o rezervách jsou pak promítnuty i do zákona o daních z příjmů § 24 odst. 2 písm. y), kde se logicky mění podmínky pro uplatnění odpisu u kratší doby po splatnosti z 6 měsíců na 18 a vypadává následující část věty, neboť již přímo ze zákona o rezervách se půjde vypořádat daňově s nesouzenými pohledávkami nad 200 tisíc korun.
 
Z výše uvedených skutečností tedy vyplývá, že zájmem věřitele je, aby u svých dlužníků sledoval, zda u nich nebylo zahájeno insolvenční řízení, a včas a řádně podával přihlášky pohledávek.

Přihláška pohledávky do insolvenčního řízení

Při přihlašování věřitelových pohledávek do insolvenčního řízení dlužníka budeme postupovat dle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Na webové stránce Insolvenčního rejstříku je možné stáhnout vzor přihlášky i s pokyny pro její vyplnění, včetně předvyplněných vzorů. Přihláška se vždy musí podat na formuláři.
 
Věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu a možnost podání je od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. Přihlašují se i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, včetně vymáhaných exekucí, i pohledávky nesplatné nebo vázané na podmínku.
 
Z hlediska další práce s pohledávkami je důležité, že přihláška má stejný účinek na běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva jako žaloba, nebo jiné uplatnění práva u soudu.
 
Přihlášky pohledávek a jejich přílohy se podávají dvojmo. Kromě obecných náležitostí podání musí přihláška obsahovat:

  • důvod vzniku, čímž se rozumí skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá (např. popsání obchodního vztahu, který vznikl na základě smlouvy, zdůvodnění fakturace – o co se jednalo);
  • výši přihlašované pohledávky (vždy vyčíslujeme v penězích, pohledávka v cizí měně se přepočítává podle kursu České národní banky v den zahájení insolvenčního řízení, stala-li se splatná dříve, pak podle kursu v den její splatnosti, nepeněžité a neurčité pohledávky se vyčíslují dle odhadu jejich hodnoty), součástí výše pohledávky je i příslušenství pohledávky do dne předcházejícího dni prohlášení úpadku (úroky z prodlení, smluvní úroky atd.);
  • jde-li o pohledávku zajištěnou, uvedení, že věřitel uplatňuje právo na uspokojení ze zajištění, označí druh zajištění a dobu jeho vzniku;
  • jde-li o pohledávku vykonatelnou, uvede se i skutečnost, o kterou se vykonatelnost opírá (např. platební rozkaz či jiný exekuční titul).

 
K přihlášce přikládáme jako přílohy veškeré listiny, kterých se přihláška dovolává. Většinou půjde minimálně o smlouvu s dlužníkem, dlužné faktury či jiné listiny dokazující existenci pohledávky.
 
Je potřeba ještě upozornit na ustanovení § 178 až § 182 insolvenčního zákona, která se zaobírají situací, kdy je následně při přezkoumání pohledávky insolvenčním správcem zjištěno, že skutečná výše přihlášené pohledávky činí méně než 50 % přihlášené částky.
 
K takovéto přihlášce se následně nepřihlíží a navíc je věřiteli uloženo částku, o kterou přihlášená pohledávka převýšila rozsah, zaplatit ve prospěch majetkové podstaty. Osoby, které pohledávku podepsaly, pak ručí za splnění této povinnosti (zmocněnci ne).
 
Vyvinit se lze z této sankce tím, že v průběhu řízení věřitel nevykonává práva spojená s touto pohledávkou (např. nehlasuje na schůzi věřitelů atd.).
 
Než tedy podáme přihlášku pohledávky, je dobré na toto ustanovení pamatovat.

Co se děje s přihláškou pohledávky v průběhu insolvenčního řízení

Veškerá insolvenční řízení lze sledovat na webových stránkách Insolvenčního rejstříku. Zde stačí vyplnit jméno našeho dlužníka a uvidíme všechna jeho insolvenční řízení.
 
Klikneme-li na odkaz „Detail“, otevře se nám okno s veškerými informacemi ohledně příslušného insolvenčního řízení. Poklepáním na záložku „Oddíl P – Přihlášky“ se nám zobrazí veškeré přihlášené pohledávky. A máme-li přihlášenu pohledávku, můžeme si zde zkontrolovat, že byla zaevidována. V oddílech A a B lze pak sledovat průběh insolvenčního řízení včetně veškerých rozhodnutí soudu.
 
Pokud má přihláška vady nebo je neúplná, bude věřitel insolvenčním správcem vyzván ve lhůtě k jejímu doplnění a uvede, jak je potřeba opravu provést.
 
Úkolem insolvenčního správce je přezkoumat podané přihlášky zejména podle přiložených dokladů a podle účetnictví dlužníka. Může je pak popřít co do pravosti, výše a pořadí. Proti popření pohledávky se věřitel může bránit žalobou na určení u insolvenčního soudu.
 
Je-li přihláška bezproblémová, a je uznána insolvenčním správcem, je sepsána do upraveného seznamu přihlášených pohledávek, a v závislosti na způsobu řešení úpadku je pak uspokojována.

Podání insolvenčního návrhu věřitelem

Celý proces insolvenčního řízení je poměrně složitý a lze tedy doporučit pomoc odborníků. A to zejména v případě, že by věřitel uvažoval sám o podání insolvenčního návrhu na dlužníka. Zmiňme zde alespoň základní zásady, kdy lze uvažovat o podání insolvenčního návrhu.
 
Jsme-li věřitelem s pohledávkou za dlužníkem, o kterém se domníváme, že je v úpadku, můžeme podat návrh na zahájení insolvenčního řízení.
 
Dlužník je v úpadku, jestliže má:

  • více věřitelů (v našem návrhu tedy nebude stačit, že dluží nám, bude potřeba zmínit a lépe zdokladovat existenci dalších věřitelů),
  • peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti,
  • a tyto závazky není schopen plnit (buď zastavil platby podstatné části svých závazků, nebo je neplní po dobu delší než 3 měsíce, nebo není možné uspokojení některé ze splatných pohledávek výkonem rozhodnutí nebo exekucí).

 
V návrhu budeme muset soudu doložit nejen vlastní pohledávku, ale také uvést argumenty a nejlépe doložit důkazy, pro které se domníváme, že náš dlužník je v úpadku.
 
Insolvenční soud pak nám, jako insolvenčnímu navrhovateli, může uložit zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50 000 Kč. Náhradu za takto složenou zálohu lze uplatnit v insolvenčním řízení jako pohledávku za majetkovou podstatou (zjednodušeně řečeno, budou-li v majetkové podstatě dlužníka k tomu prostředky, bude tato záloha věřiteli vrácena).
 
Na závěr bych chtěla podotknout, že v současné době vidím těžiště práce s pohledávkami, co se týká využitelnosti daňových odpisů a opravných položek při snížení základů daně za dlužníky v insolvenčním řízení, zejména v pravidelném ověřování statusu dlužníků a následně rychlé reakci na jejich započatá insolvenční řízení.
 
V této souvislosti je jistě velmi užitečné, že ekonomický systém POHODA umožňuje automatické zjištění stavu insolvenčních řízení u každého odběratele.

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Komentáře

  • lena
    01. 06. 2014, 13:06

    Dobrý den,jsme v insolvenci,máme,s přítelem v péči 5 dětí (jeho 3) on do insolvence není započítáván,platím 2500,-kč měsíčně z platu mi zbyde stejná suma + id,zajímalo by mě,zda-li se dají částky snížit a jak je možné,že při dluhu 85000 zaplatím 65000 insovlenčnímu ???? Děkuji za odpověĎ

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět

Rychlé zprávy

  • ViDA – DPH v digitální éře

    |

    Evropský parlament schválil balíček ViDA, který od 14. dubna 2025 přináší modernizaci DPH v digitální éře. Klíčové změny se týkají elektronické fakturace, platforem a přeshraničních transakcí. Od července 2030 bude u přeshraničních B2B plnění povinná elektronická faktura do 10 dnů, zruší se souhrnné hlášení. Od roku 2028 ponesou platformy odpovědnost za DPH u služeb jako ubytování a přeprava, pokud poskytovatel neprokáže své DIČ a že sám DPH odvádí.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty

Užitečné informace

4 tisíce sledujících