Úhrada vícenákladů provedených při provádění díla

Pokud smlouva takové ujednání neobsahuje a smluvní strany se v době provádění víceprací nedohodnou na ceně za takové vícepráce, bude na místě aplikovat ustanovení § 549 obchodního zákoníku. První odstavec tohoto ustanovení řeší rozšíření nebo omezení rozsahu díla, druhý odstavec pak situaci, kdy se dílo mění. Princip je v obou případech v zásadě stejný.

V případě, že se strany po uzavření smlouvy dohodnou na rozšíření či změně díla (případem omezení rozsahu díla se zabývat nebudeme, ale to, co bude uvedeno níže, platí i pro tento případ) a nesjednají-li si jeho důsledky na výši ceny, pak je objednatel povinen zaplatit cenu přiměřeně zvýšenou, u změny díla s přihlédnutím k rozdílu v rozsahu nutné činnosti a v účelných nákladech spojených se změněným prováděním díla.

Co to znamená? Citované ustanovení poskytuje ochranu oběma účastníkům smlouvy o dílo v případech, kdy jejich ujednání o změně smlouvy týkající se rozsahu díla je neúplné a sjednané důsledky změny smlouvy o dílo nebyly stranami promítnuty do oblasti cenové.

Obchodní zákoník tedy dává zhotoviteli právo na úhradu případných vícenákladů, za předpokladu, že se strany na změně či rozšíření díla dohodnou. Bohužel právě v dohodě smluvních stran je často „zakopaný pes“ a dělají se chyby, jejichž důsledkem je, že zhotoviteli nárok na úhradu vícenákladů nevznikne. Velmi často totiž smluvní strany uzavřou písemnou smlouvou o dílo, ve které si sjednají, že smlouvu lze měnit pouze písemnou dohodou smluvních stran.

Dohoda o změně rozsahu díla

Pokud je takové ujednání ve smlouvě obsaženo, pak podle § 272 odst. 2 ObchZ platí, že obsahuje-li písemně uzavřená smlouva ustanovení, že může být měněna nebo zrušena pouze dohodou stran v písemné formě, může být smlouva měněna nebo zrušena pouze písemně. Dohodu o změně rozsahu díla (o provedení víceprací nad rámec smlouvy) už ale smluvní strany zpravidla písemně neuzavřou a dohodnou se na takové změně pouze ústně.

V takovém případě objednateli nárok na úhradu víceprací nevzniká a nemůže se svým nárokem uspět u soudu, pokud mu zhotovitel vícenáklady neuhradí dobrovolně. O této otázce již mnohokrát rozhodoval Nejvyšší soud ČR a dal zapravdu zhotoviteli. Provedení víceprací nad rámec smlouvy Nejvyšší soud ČR ani nepovažuje za bezdůvodné obohacení.

Nejvyšší soud dospěl ve své rozhodovací praxi k závěru, že „pokud nebyly splněny smluvené podmínky pro úhradu víceprací (v posuzovaném případě nebyla dodržena písemná forma dodatku), jež nelze považovat za samostatné dílo, nelze tento nedostatek nahradit uplatněním nároku na vydání bezdůvodného obohacení (srov. rozsudky ze dne 27. června 2007, sp. zn. 32 Odo 1043/2005, a ze dne 7. dubna 2009, sp. zn. 23 Cdo 17/2008).

Provedení nesjednaných víceprací totiž není plněním bez právního důvodu a není ani plněním z neplatného právního úkonu. Dohoda o změně smlouvy o dílo, jejímž předmětem je rozšíření či kvalitativní změna díla, není samostatnou právní skutečností; změnu v právních vztazích vyvolává vždy jen ve spojení se smlouvou, kterou mění.

Je-li proto taková dohoda neplatná, pak plnění, které zhotovitel v jejích intencích provedl nad rámec díla sjednaný ve smlouvě o dílo, není plněním z neplatné smlouvy (z neplatné dohody o změně smlouvy o dílo), nýbrž jde o plnění na základě smlouvy o dílo v situaci, kdy nebyly splněny v této smlouvě sjednané podmínky pro takové plnění,
v posuzované věci nebyla dodržena písemná forma dohody o změně sjednaná ve smlouvě o dílo“.

Pro úplnost odkazuji např. na následující rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR:

• rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. září 2006, sp. zn. 32 Odo 735/2004
• rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. května 2003, sp. zn. 29 Odo 214/2003
• usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. července 2009, sp. zn. 23 Cdo 1146/2007

Příklad

Stavební společnost A uzavřela se společností B smlouvu o dílo, na základě které se zavázala pro společnost B zhotovit stavbu obchodního centra. Ve smlouvě byla sjednána cena za zhotovení kompletního díla ve výši 50 mil. Kč a byl jasně definován předmět díla. Ve smlouvě bylo v závěrečných ustanoveních obsaženo ujednání, podle kterého lze smlouvu o dílo měnit pouze písemnou dohodou smluvních stran a to formou číslovaných dodatků ke smlouvě.

Společnost B v průběhu zhotovování díla vznesla při kontrole stavby některé nové požadavky na rozšíření díla, které společnost A provedla a následně si vyfakturovala provedené vícepráce. Písemná dohoda uzavřena nebyla, smluvní strany se dohodly pouze ústně přímo na stavbě. Společnost B odmítla tyto vícepráce uhradit a tak ji společnost A zažalovala u příslušného soudu.

Dohoda o rozšíření díla, případně též o jeho kvalitativní změně, tu tedy nebyla, a zhotoviteli nárok na zvýšenou cenu díla odpovídající výsledku provedených prací nevznikl, přičemž mu nevznikl ani nárok z titulu bezdůvodného obohacení.

Závěr

Jak plyne z výše uvedeného, nedodržení písemné formy při změně smlouvy může mít pro zhotovitele velmi nepříjemné následky. Provedené vícepráce mu nikdy nemusí být ze strany objednatele zaplaceny, bez ohledu na to, že se na vícepracích ústně dohodli a zhotovitel je i řádně provedl.

Proto mohu jen doporučit, aby na výše uvedené strany pamatovaly, nejlépe již ve smlouvě o dílo, kde si sjednají podrobně způsob provádění víceprací a způsob jejich ocenění. Pokud tak neučiní, pak je nutné dbát na to, jakým způsobem může být smlouva měněna a pokud se vyžaduje písemná forma, pak dodržet písemnou formu i pro případy dohody o změně rozsahu smlouvy, tedy pro případy provádění víceprací.