Právnické osoby jsou od roku 2012 trestně odpovědné

Přestože byla Česká republika posledním členským státem Evropské unie, který trestní odpovědnost právnických osob zaváděl, prošla nová právní úprava legislativním procesem v loňském roce poměrně hladce.

Nejčastěji bude zahájeno trestní řízení nejspíše proti společnostem, jejichž účelem je podnikání. Zákon se vztahuje ale i na právnické osoby (PO) obecně. To znamená, že před soudem budou moci stanout třeba i nadace, občanské sdružení, bytové družstvo či církev. Výjimku v zákoně tvoří pouze Česká republika jako stát a územní samosprávné celky při výkonu veřejné moci, které nejsou trestně odpovědné. Majetková účast těchto dvou osob na jiných právnických osobách ovšem nevylučuje trestní odpovědnost takových PO podle zákona č. 418/2011 Sb.

Pachatelem trestného činu je podle tohoto zákona právnická osoba, které lze přičítat porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem. Za pachatele se považuje také osoba, která k provedení činu užila jiné právnické nebo fyzické osoby. Pokud byl trestný čin spáchaný společným jednáním více osob, z nichž alespoň jedna byla právnická osoba, odpovídá každá z nich, jako by trestný čin spáchala sama.

Trestní odpovědnost PO stojí na zásadě pravé trestní odpovědnosti PO, což je důvod, kdy právnickou osobu lze postihnout i v případě, že se nepodaří prokázat, která konkrétní fyzická osoba spáchala trestný čin. Trestní odpovědnost právnické osoby přechází na všechny její právní nástupce.

Trestný čin, který spáchala PO, je protiprávní čin spáchaný jejím jménem, v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti, pokud tak jednal:

• statutární orgán nebo člen statutárního orgánu

• jiná osoba, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat

• ten, kdo u právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost

• ten, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby, jestliže bylo jeho jednání alespoň jednou z podmínek vzniku následku zakládajícího trestní odpovědnost právnické osoby

• zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů

Druhy trestů a ochranných opatření

• zrušení právnické osoby

Soud může uložit tento trest právnické osobě se sídlem v České republice, pokud její činnost spočívala zcela nebo převážně v páchání trestného činu nebo trestných činů. Trest zrušení právnické osoby nelze uložit v případě, že to vylučuje jejich povaha (např. u územně samosprávných celků či u osob zřízených zákonem atp.).

• propadnutí majetku

Tento trest si může PO od soudu vysloužit, pokud odsuzuje právnickou osobu za zvlášť závažný zločin, kterým pro sebe nebo jiného získala nebo se snažila získat majetkový prospěch. Propadnutí majetku postihuje celý majetek PO nebo tu jeho část, kterou soud určí.

• peněžitý trest

Peněžitý trest může PO dostat za úmyslný trestný čin nebo trestný čin spáchaný z nedbalosti. Denní sazba činí nejméně 1 000 Kč a nejvíce 2 000 000 Kč. Při určení výše denní sazby zohlední soud majetkové poměry právnické osoby.

• propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty

• zákaz činnosti

Trest zákazu činnosti na 1 rok až 20 let si může PO „vykoledovat“ v případě, že byl trestný čin spáchán v souvislosti s touto činností.

• zákaz plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži

Soud může uložit trest zákazu plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži PO na 1 rok až 20 let, jestliže se právnická osoba dopustila trestného činu v souvislosti s uzavíráním smluv na plnění veřejných zakázek nebo s jejich plněním, s účastí v zadávacím řízení o veřejných zakázkách, koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži.

Trest zákazu plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži spočívá v tom, že se PO po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje v soudem stanoveném rozsahu uzavírat smlouvy na plnění veřejných zakázek, účastnit se zadávacího řízení o veřejných zakázkách, koncesního řízení nebo veřejné soutěže podle jiných právních předpisů.

• zákaz přijímání dotací a subvencí

1 rok až 20 let zákazu přijímání dotací a subvencí hrozí PO, jestliže se dopustila trestného činu v souvislosti s podáváním nebo vyřizováním žádosti o dotaci, subvenci, návratnou finanční výpomoc nebo příspěvek, s jejich poskytováním nebo využíváním, anebo s poskytováním nebo využíváním jakékoliv jiné veřejné podpory.

Trest zákazu přijímání dotací a subvencí spočívá v tom, že se právnické osobě po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje v soudem stanoveném rozsahu ucházet se o veškeré dotace, subvence, návratné finanční výpomoci, příspěvky nebo jakékoliv jiné veřejné podpory podle jiných právních předpisů, jakož i takové dotace, subvence, návratné finanční výpomoci, příspěvky nebo jakékoliv jiné veřejné podpory přijímat.

• uveřejnění rozsudku

Trestem může být také uveřejnění rozsudku, pokud je třeba veřejnost seznámit s odsuzujícím rozsudkem, zejména vzhledem k povaze a závažnosti trestného činu, anebo vyžaduje-li to zájem na ochraně bezpečnosti lidí nebo majetku, popřípadě společnosti. Přitom soud určí druh veřejného sdělovacího prostředku, ve kterém má být rozsudek na vlastní náklady uveřejněn, rozsah jeho uveřejnění a lhůtu určenou právnické osobě k uveřejnění rozsudku.

Za trestné činy spáchané právnickou osobou lze uložit jako ochranné opatření zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty. Právnické osobě může soud uložit tresty a ochranná opatření samostatně nebo vedle sebe. Nemůže jí však uložit peněžitý trest vedle propadnutí majetku a trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty vedle zabrání téže věci nebo jiné majetkové hodnoty.

Promlčení výkonu trestu

Trest uložený právnické osobě nelze vykonat po uplynutí promlčecí doby, jež je:

• 30 let v případě odsouzení k peněžitému trestu uloženému v nejméně 560 denních sazbách, nebo k trestu zákazu činnosti, zákazu plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži, zákazu přijímání dotací a subvencí, pokud jejich délka činí alespoň 15 let

• 20 let v případě, že se jedná o odsouzení k peněžitému trestu uloženému v nejméně 380 denních sazbách, nebo k trestu zákazu činnosti, zákazu plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži, zákazu přijímání dotací a subvencí, pokud jejich délka činí alespoň 10 let

• 10 let v případě, že se jedná o odsouzení k peněžitému trestu uloženému v nejméně 200 denních sazbách, nebo k trestu zákazu činnosti, zákazu plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži, zákazu přijímání dotací a subvencí, pokud jejich délka činí alespoň 5 let

• 5 let při odsouzení k jinému trestu

Z promlčení se vylučuje výkon trestu uložený pro trestný čin teroristického útoku, pokud byl spáchán za takových okolností, že zakládá válečný zločin nebo zločin proti lidskosti podle předpisů mezinárodního práva.

Účinná lítost

Trestní odpovědnost právnické osoby zaniká, jestliže dobrovolně upustila od dalšího protiprávního jednání a:

• odstranila nebezpečí, zamezila škodlivému následku nebo škodlivý následek napravila

• podala oznámení státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu o trestném činu v době, kdy mohlo být nebezpečí ještě odstraněno nebo mohla škodlivému následku trestného činu ještě zabránit

Trestní odpovědnost právnické osoby nezaniká, pokud spáchala trestný čin přijetí úplatku, podplacení nebo nepřímého úplatkářství.

Rejstřík trestů právnických osob

Údaje v Rejstříku trestů právnických osob jsou veřejně přístupné a uchovávají se sto let od pravomocného odsouzení právnické osoby. Vzhledem k tomu, že zákon začal platit teprve od 1. 1. 2012, nemůže být právnická osoba trestně stíhána za jednání spáchané před tímto datem. Proto evidence odsouzených právnických osob dosud fakticky neexistuje. Vznikne zaevidováním prvního trestního listu, kterým soud oznámí Rejstříku trestů pravomocné odsouzení právnické osoby.

Žádost o vydání výpisu z rejstříku trestů právnických osob mohou zájemci podat osobně v sídle Rejstříku trestů, výpis bude vydán na počkání. Nebo ji mohou zaslat poštou na adresu Rejstřík trestů, Soudní 1, Praha 4, 140 66. Žádost bude vyřízena přibližně do čtrnácti dnů a výpis bude zaslán žadateli poštou doporučenou zásilkou na jím uvedenou adresu. Žádost musí být opatřena nalepenou kolkovou známkou v hodnotě 100 korun. Pro vytvoření žádosti o výpis můžete využít tento formulář.

Údaje z evidence Rejstříku trestů o právnických osobách, které se uvádějí ve výpisu, jsou veřejně přístupné a z tohoto důvodu se při podání žádosti o výpis právnické osoby neověřuje totožnost osoby, která žádost podává.

Chcete mít zákony v aktuálním znění pohromadě a na jednom místě? Zkuste WINLEX – právní systém obsahující klíčové zákony a související právní předpisy České republiky především z oblastí daňového, obchodního, občanského a pracovního práva.