Novela živnostenského zákona – přiblížení přijatých změn

Jaké hlavní změny novela živnostenského zákona (Novela ŽZ) přináší?

1. Jediná volná živnost

Novelou ŽZ se zavádí jediná volná živnost (namísto dosavadních 125 volných živností), u které není jako podmínka provozování živnosti stanovena odborná způsobilost. K jejímu získání tedy musí být splněny „pouze“ všeobecné podmínky provozování živnosti, jimiž je věk 18 let, způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost. Nově přitom již není nedbalostní trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, považován za překážku provozování živnosti.

Podnikatel při ohlášení živnosti volné uvede obory činnosti, které bude v rámci svého podnikání vykonávat. Podnikatel přitom ale může ohlásit jen takovou živnost volnou, jejíž předmět podnikání bude v souladu s názvem oboru činnosti uvedeným v příloze č. 4 živnostenského zákona.

Za živnost se nově nepovažuje pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor (a to ani v případě, že dochází v souvislostí s tím k poskytování jiných než základních služeb). Novelou ŽZ byla rovněž zrušena možnost provozovat živnost průmyslovým způsobem.

2. Podání u kteréhokoliv živnostenského úřadu či prostřednictvím Czech POINT

Novela ŽZ již nezná místní příslušnosti živnostenských úřadů a příslušná podání tak může podnikatel učinit u kteréhokoliv živnostenského úřadu. Podání je možné učinit rovněž prostřednictvím kteréhokoliv kontaktního místa veřejné správy tzv. Czech POINT, a to v souladu se zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy.

Podle ustanovení § 8a odst. 2 citovaného zákona jsou přitom kontaktními místy veřejné správy notáři, krajské úřady, matriční úřady, obecní úřady, zastupitelské úřady, držitel poštovní licence a Hospodářská komora České republiky. V případě, že stanoví živnostenský zákon pro podání určitou lhůtu, pak tato zůstává zachována, bude-li podání učiněno poslední den lhůty u kontaktního místa veřejné správy (Czech POINT).

Příklad:

V případě, že ohlášení neobsahuje podstatné náležitosti, vyzve živnostenský úřad podnikatele k odstranění závad a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu, nejméně však 15 dnů. Podnikatel učiní poslední den lhůty podání obsahující opravu u notáře. Lhůta je tím zachována.

3. Výpis z živnostenského rejstříku

Živnostenské listy a koncesní listiny, které doposud sloužily jako průkazy živnostenského oprávnění, budou nahrazeny výpisem ze živnostenského rejstříku. Dokud ale nedojde po účinnosti Novely ŽZ ke změně zápisu v živnostenském rejstříku, může se podnikatel i nadále prokazovat živnostenským listem, případně koncesní listinou.

Živnostenský úřad je povinen provést zápis do živnostenského rejstříku a výpis z něj vydat podnikateli do 5 dnů po ohlášení živnosti. V případě, že podnikatel žádá o koncesi, pak je živnostenský úřad povinen provést zápis do živnostenského rejstříku a vydat podnikateli výpis do 5 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Jde pouze o lhůtu pořádkovou.

Významným krokem je i digitalizace živnostenského rejstříku (www.rzp.cz), který je vedený v elektronické podobě a je v celém rozsahu veřejným seznamem, s výjimkou rodných čísel a údajů o uložených pokutách a jiných sankcích (takové údaje sděluje živnostenský úřad pouze podnikateli a v případech stanovených zvláštními předpisy).

4. Omezuje se oznamovací povinnost podnikatele

Podnikatel je nadále povinen oznamovat živnostenskému úřadu pouze takové změny, které si nejsou živnostenské úřady schopné opatřit z databází, které má veřejná správa k dispozici, např. z obchodního rejstříku.

Příklad:

Společnost s ručením omezeným změnila své sídlo. Ohledně této změny podala návrh na zápis do obchodního rejstříku a změna byla řádně zapsána. Společnost nově už nemá povinnost tuto změnu hlásit a dokládat živnostenskému úřadu, do živnostenského rejstříku se změna promítne automaticky.

5. U řemeslných živností se nevyžaduje povinná praxe

Novinkou, která by měla usnadnit podnikání, je odstranění požadavku na povinnou praxi pro provozování řemeslných živností. Pokud má tedy živnostník vzdělání v oboru (např. klempíř, pokrývač, malíř či kosmetička), může začít podnikat okamžitě, aniž by musel získávat další praxi, jak dosud musel činit. Stačí, aby doložil živnostenskému úřadu požadovaný doklad (např. výuční list).

V případě, že by měl živnostník vzdělání „pouze“ v oboru příbuzném, pak určitou praxi získat musí. Podrobnosti týkající se potřebných dokladů a případné praxe u řemeslných živností jsou uvedeny v § 21 a 22 živnostenského zákona.

UPOZORNĚNÍ:

Živnostenský úřad podle přechodných ustanovení Novely ŽZ vyzve podnikatele do 6 měsíců ode dne účinnosti Novely ŽZ k doložení dokladů o odborné způsobilosti, pokud se jedná o živnosti, kde se odborná způsobilost prokazuje. Ve výzvě pak živnostenský úřad stanoví podnikateli přiměřenou lhůtu k doložení dokladů. Pokud by podnikatel živnostenskému úřadu doklady ve stanovené lhůtě nepředložil, případně jimi neprokázal splnění podmínek pro provozování živnosti, živnostenský úřad živnostenské oprávnění pro uvedenou živnost zruší.

6. Změna sankčního systému

Novela ŽZ rozlišuje mezi přestupky, kdy pachatelem je fyzická osoba – nepodnikatel, a jinými správními delikty, kde je pachatelem fyzická osoba – podnikatel nebo právnická osoba. V případě přestupků není živnostenský úřad povinen za ně uložit sankci (pokutu), postačí i pouhé projednání věci. U správní deliktů živnostenský úřad sankci uložit musí.

Novela ŽZ nově vymezuje skutkové podstaty přestupků a jiných správních deliktů, včetně výše možných pokut.

Příklad:

Fyzická osoba provozuje činnost, která je živností volnou, aniž by k tomu měla živnostenské oprávnění. Nově lze této osobě uložit pokutu až do výše 500 000 Kč, přičemž podle předchozí právní úpravy bylo možné uložit pokutu nejvýše 50 000 Kč.

Novela ŽZ pozměnila definici neoprávněného podnikání. Oproti předcházející právní úpravě je neoprávněným podnikáním pouze činnost bez živnostenského oprávnění, nikoliv případ provozování živnosti v době pozastavení výkonu živnostenského oprávnění.

Právnická osoba se nově může vyvinit, pokud prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. V takovém případě by právnická osoba za správní delikt neodpovídala. Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

V určitých případech lze pokutu uložit v blokovém řízení. Za přestupky lze v blokovém řízení vždy uložit pokutu do výše 5 000Kč. Za vybrané správní delikty lze v blokovém řízení uložit pokutu do výše 5 000Kč v případě, že je porušení povinnosti spolehlivě zjištěno a právnická anebo podnikající fyzická osoba je ochotna pokutu zaplatit.

Sankce za správní delikt, kterého se právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba dopustí tím, že provozuje živnost bez živnostenského oprávnění, nelze v blokovém řízení řešit. Na blokové řízení se použije obdobně ustanovení o blokovém řízení podle zákona o přestupcích.