V mezidobí projednal novelu daňového řádu (dále jen „DŘ“) Senát dne 18. 3. 2020 na 17. schůzi. Senát novelu neschválil a s pozměňovacími návrhy ji vrátil zpět do Poslanecké sněmovny jako tisk 580/5. Pozměňovací návrhy Senátu se nedotkly hlavního tématu zmiňovaného v minulém článku, což byl projekt „Moje daně“, neboli daňová informační schránka druhé generace. Na pozměňovací návrhy Senátu, které se budou týkat dále uváděných změn, upozorním.

Jak jsem již zmiňoval v úvodním článku, snaha zatraktivnit elektronickou komunikaci daňových subjektů se správci daní přinesla řadu motivačních úprav. Jedná se mimo jiné o změny ve lhůtách pro podání daňových přiznání k daním z příjmů, o kterých píši níže.
 

Změna lhůt pro podání daňových přiznání k daním z příjmů

Zde si dovolím malou vysvětlující vsuvku. Lhůty pro podání daňových přiznání k ostatním daním jsou určeny v konkrétních hmotněprávních předpisech, tj. v konkrétních zákonech upravujících danou daň (např. daň silniční, daň z nemovitostí apod.). Daň z příjmů je výjimkou a lhůty pro podání daňových přiznání k této dani jsou stanoveny přeneseně zde v DŘ.

Lhůty pro podání daňového přiznání řeší § 136 DŘ. Obecná lhůta, která je tři měsíce po uplynutí zdaňovacího období, zůstává zachována nadále tak, jak jsme zvyklí (tj. zpravidla 1. dubna s případným zohledněním víkendů a svátků). Pak už jsou ale podstatné změny. Tato lhůta se prodlužuje na (cituji):

1. „čtyři měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do třech měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky, nebo
2. šest měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud:
   1. daňový subjekt má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo
   2. daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do třech měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce.“

Co tyto změny znamenají? Všímavý čtenář jistě zaznamenal, že v textu o prodloužení lhůty se nic neříká o podmínce plné moci udělené daňovému poradci nebo advokátovi. Z toho vyplývá, že již nebude nutné zasílat k prodloužení termínu podání daňového přiznání plnou moc.

Výhodou je, že odpadnou spory o správnosti a platnosti doručené plné moci. Nevýhodou bude horší spravovatelnost pro správce daně, která může mít dopad i na daňové subjekty. Dále možnost chyb ze strany poplatníků, než se nový systém zažije.

Již v minulém díle jsem zmínil, že pokud se poradce rozhodne k podání daňového přiznání využít daňovou informační schránku daňového subjektu, musí aktivně zvolit možnost, že podání činí jako zmocněnec. Pokud by tak neučinil, na podání by se hledělo jako na podání učiněné daňovým subjektem, a nebyla by tak splněna podmínka pro prodloužení lhůty a na přiznání by se hledělo jako pozdě podané se všemi sankčními důsledky.

K prodloužení lhůty tedy nedochází na základě plné moci, ale na základě určitého podání. Tím se lhůta prodlouží ex post, ale se zpětnými účinky.

Podání daňového přiznání do třech měsíců po uplynutí zdaňovacího období, tj. zpravidla do 1. dubna.

1. Daňový poplatník sám podá daňové přiznání. Může podat v listinné i elektronické podobě.
   1. V listinné podobě – podáno bylo včas a v neprodloužené lhůtě. To je důležité pro vrácení přeplatku. Lhůta pro vrácení přeplatku je 30 dní a počíná běžet 1. dubna.
   2. V elektronické podobě – podáno bylo včas a v neprodloužené lhůtě. Lhůta pro vrácení přeplatku je 30 dní a počíná běžet 1. dubna.
2. Přiznání za daňového poplatníka podá daňový poradce – i zde platí, že podáno bylo včas a v neprodloužené lhůtě. Lhůta pro vrácení přeplatku je 30 dní a počíná běžet 1. dubna.

Podání daňového přiznání v období od 2. dubna až 1. května

1. Daňový poplatník sám podá daňové přiznání. Může podat bez sankcí pouze v přiznání v elektronické podobě.
   1. V listinné podobě – podáno bylo pozdě. To znamená sankce v podobě pokuty za pozdní podání a úrok z prodlení za období od 2. dubna do data zaplacení dlužné daně.
   2. V elektronické podobě – podáno bylo včas a v prodloužené lhůtě pro podání přiznání do 1. května. Lhůta pro vrácení přeplatku je 30 dní a počíná běžet od 1. května.
2. Přiznání za daňového poplatníka podá daňový poradce – podáno bylo včas a v prodloužené lhůtě pro podání přiznání do 1. července. Lhůta pro vrácení přeplatku je 30 dní a počíná běžet od 1. července.

Podání daňového přiznání v období od 2. května až 1. července

1. Daňový poplatník sám nemůže bez sankcí podat daňové přiznání žádné.
2. Přiznání za daňového poplatníka podá daňový poradce – podáno bylo včas a v prodloužené lhůtě pro podání přiznání do 1. července. Lhůta pro vrácení přeplatku je 30 dní a počíná běžet od 1. července.

U změny lhůt pro podání daňových přiznání k daním z příjmů bych se rád krátce zastavil v souvislosti se současnými opatřeními. Ve Finančním zpravodaji č. 4/2020 bylo zveřejněno „Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a správního poplatku z důvodu mimořádné události“. Na základě uvedeného rozhodnutí je daňovým poplatníkům prominuta:

• pokuta za opožděné podání daňového přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období roku 2019 za podmínky, že přiznání bude podáno nejpozději do 1. července 2020,
• úrok z prodlení z platby daně z příjmů za zdaňovací období roku 2019 za podmínky, že úhrada dlužné daně bude provedena nejpozději do 1. července 2020.

Z uvedeného je patrné, že lze beztrestně podat přiznání a zaplatit daň za rok 2019 do 1. července 2020. Je to v podstatě lhůta, jakou by měl poplatník přiznání podávaného daňovým poradcem nebo kdyby měl povinnost auditu. Řada daňových subjektů toho využila, takže vlivem vyšší moci jsme se dostali tak trochu do podobného režimu, jaký navrhuje novela DŘ.

Ještě drobná poznámka. Kdo tohoto generálního pardonu využije, nebude sice nyní sankcionován, ale z právního hlediska je přiznání podáno a daň zaplacená pozdě. Otázkou je, zda někdy v budoucnu (například při žádostech o prominutí, splátky daně apod.) nebude tato skutečnost přičítána k tíži. Doufám, že tomu tak nebude.

Podání a vady podání

Když už se zabýváme daňovými přiznáními, uvedl bych v krátkosti několik změn, které se týkají podání a vad podání. Nově je definované elektronické podání, které lze učinit datovou zprávou. Rozšiřuje se možnost podání prostřednictvím daňové informační schránky a podání s využitím přístupu se zaručenou identitou (eObčanka).

Po novele se budou vady podání rozlišovat na:

1. Zásadní (materiální) vady, které nejsou schopny dalšího zpracování. V tomto případě správce daně vyzve daňový subjekt k nápravě. Pokud nedojde k nápravě, podání se stane neúčinné – jako kdyby vůbec nenastalo.
2. Formální – například podání přiznání ve formátu PDF, nikoliv ve formátu XML. Zde opět vyzve správce daně k nápravě. Pokud vady podání nebudou odstraněny, podání zůstane účinné, ale daňový subjekt dostane pokutu ve výši 1 000 Kč. Tuto pokutu však může správce daně zvýšit až na 50 000 Kč, pokud neodstranění vady podání závažně stěžuje správu daní.

Zde bude velmi důležité, jak budou správci daně vady podání hodnotit. Pokud vyhodnotí vadu jako fatální, musí o neúčinnosti podání daňový subjekt vyrozumět.

Zrušení toleranční doby pro podání daňového přiznání a úhrady daně

V současné úpravě DŘ je uplatněna tolerance pěti pracovních dnů pro netrestání pozdního podání daňového přiznání a platby daně. Novela tuto toleranci ruší. Nově se tedy budou pokuty za pozdní podání přiznání udělovat od následujícího dne po zákonném termínu pro podání přiznání. Taktéž úroky z prodlení při pozdní platbě se budou počítat od tohoto dne.

Vláda toto opatření zdůvodňuje v důvodové zprávě tím, že toleranční doba se zneužívá, a dále hlavně tím, že umožnila prodloužení podání přiznání k dani z příjmů o měsíc, pokud je podáno elektronicky (viz předchozí bod). Jenže toleranční doba se vztahovala i na některé další daně a platby. Navíc toto opatření státnímu rozpočtu nic nepřinese.

Tímto se dostáváme ke změnám, které rozhodně proklientsky nevyznívají. O těch ale zase až příště, v závěrečném dílu. Těšit se můžete na:

• prodloužení lhůty pro vrácení nadměrného odpočtu u DPH z 30 na 45 dní,
• změny v kontrolních postupech, které dávají větší práva a pravomoci správcům daně,
• nerovnost úročení,
• nerovnost lhůt.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností BS daně s.r.o.

Související články:
Novela daňového řádu – 1. díl
Přehled aktuálních legislativních změn