Dne 7. září 2016 schválila Poslanecká sněmovna ČR novelu tzv. zákona proti praní špinavých peněz neboli zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů.
 
Novela kromě toho, že rozšiřuje okruh povinných osob, na které se zákon vztahuje, a zavádí řadu nových povinností mimo jiné v souvislosti s kontrolou klienta, nově definuje, kdo se považuje za skutečného majitele právnické osoby.

Kdo je skutečným majitelem právnické osoby

Pro účely zákona se za skutečného majitele právnické osoby považuje fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, ve svěřenském fondu nebo v jiném právním uspořádání bez právní osobnosti.
 
Pokud jde o obchodní korporace, zákon zavádí vyvratitelnou domněnku, že skutečným majitelem je fyzická osoba:

• která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě disponuje více než 25 % hlasovacích práv této obchodní korporace nebo má podíl na základním kapitálu větší než 25 %,
• která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě ovládá osobu uvedenou v předchozím bodě,
• která má být příjemcem alespoň 25 % zisku této obchodní korporace, nebo
• která je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, není-li skutečný majitel nebo nelze-li jej určit podle předchozích třech bodů.

Zřízení evidence skutečných majitelů

Novelou současně dochází ke změně zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, kterou se zřizuje nová evidence údajů o skutečném majiteli právnické osoby zapsané do veřejného rejstříku a svěřenského fondu zapsaného do evidence svěřenských fondů. Tato evidence bude vedena pro každou zapsanou právnickou osobu a pro každý svěřenský fond ve zvláštní vložce a povedou ji rejstříkové soudy.
 
Do evidence skutečných majitelů budou zapisovány údaje o skutečném majiteli v následujícím rozsahu:

• jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu,
• datum narození a rodné číslo, bylo-li mu přiděleno,
• státní příslušnost, a
• údaj o:
  • podílu na hlasovacích právech, zakládá-li se postavení skutečného majitele na přímé účasti v právnické osobě,
  • podílu na rozdělovaných prostředcích, zakládá-li se postavení skutečného majitele na tom, že je jejich příjemcem, anebo
  • jiné skutečnosti, je-li postavení skutečného majitele založeno jinak.

Evidence nebude veřejná a údaje z ní se nebudou poskytovat spolu s opisem zápisu z veřejného rejstříku ani nebudou zveřejňovány a nebudou dostupné ani prostřednictvím internetu veřejnosti. Zákon nicméně stanoví, kdo, jaké údaje a v jakém rozsahu může výpis z evidence získat.
 
Rozsah oprávněných osob je přitom velmi široký. Kromě zapsané osoby může výpis údajů z evidence v rozsahu údajů o jméně, státu, bydlišti, roce a měsíci narození skutečného majitele a údajů podle § 118e písm. c) a d) uvedeného zákona obdržet ten, kdo prokáže zájem v souvislosti s předcházením vyjmenovaných trestných činů (podílnictví, podílnictví z nedbalosti, legalizace výnosů z trestné činnosti, legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti apod.).
 
Dále ministerstvo spravedlnosti umožní dálkový přístup k údajům o skutečném majiteli:

• soudu pro účely soudního řízení,
• orgánům činným v trestním řízení pro účely trestního řízení a státnímu zastupitelství také pro účely výkonu jiné než trestní působnosti,
• správci daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění pro účely výkonu jejich správy,
• zpravodajské službě pro účely plnění úkolů podle zákona, který upravuje činnost zpravodajských služeb,
• Finančnímu analytickému úřadu, České národní bance a dalším orgánům při výkonu činností podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,
• České národní bance při výkonu dohledu nad osobami působícími na finančním trhu a při výkonu činností podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu,
• Národnímu bezpečnostnímu úřadu, Ministerstvu vnitra nebo zpravodajské službě pro účely bezpečnostního řízení podle zákona, který upravuje ochranu utajovaných informací a bezpečnostní způsobilost,
• Nejvyššímu kontrolnímu úřadu pro účely výkonu jeho působnosti podle jiného právního předpisu,
• povinné osobě podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v souvislosti s prováděním identifikace a kontroly klienta,
• tomu, o němž tak stanoví jiný zákon.

Povinnosti právnických osob

V návaznosti na zřízení evidence skutečných majitelů ukládá zákon řadu povinností právnickým osobám. Právnické osoby jsou povinny vést a průběžně zaznamenávat aktuální údaje ke zjištění a ověření totožnosti svého skutečného majitele, včetně údajů o skutečnosti, která zakládá postavení skutečného majitele či jiného odůvodnění, proč je tato osoba považována za skutečného majitele.
 
Obdobnou povinnost ukládá zákon svěřenským správcům ohledně údajů ke zjištění a ověření totožnosti skutečného majitele svěřenského fondu nebo právního uspořádání bez právní osobnosti.
 
Tyto údaje musí být právnickou osobou uchovávány po celou dobu, po kterou bude předmětná osoba skutečným majitelem, a následně nejméně deset let od zániku takového vztahu.

Další změny v právní úpravě proti praní špinavých peněz

Povinnou osobou nově bude mimo jiné i podnikatel nebo právnická osoba, která není podnikatelem, a to vždy při obchodu v hotovosti v hodnotě 10 000 EUR nebo vyšší. Zákon tedy nejen snižuje peněžitý limit pro situace, kdy se podnikatel či právnická osoba nepodnikatel považují za povinnou osobu, ale rozšiřuje definici povinné osoby nejen na přijaté platby (jako tomu bylo dosud), ale na všechny hotovostní transakce.
 
Novela dále dopadá i na osoby poskytující služby spojené s virtuální měnou (např. Bitcoin), bez ohledu na to, zda má nebo nemá emitenta, a která není peněžním prostředkem podle zákona o platebním styku, ale je přijímána jako platba za zboží nebo služby i jinou osobou odlišnou od jejího emitenta. Povinnými osobami tedy budou např. provozovatelé online obchodních portálů, virtuální směnárny apod.
 
Povinné osoby budou povinny vždy zjišťovat, zda je klient nebo skutečný majitel klienta politicky exponovanou osobou („PEP“), a provést u těchto osob kontrolu. Zákon přitom rozšiřuje definici politicky exponované osoby, podle které je PEP jakákoliv fyzická osoba, která je nebo byla ve významné veřejné funkci nejen s celostátním, ale i regionálním významem.
 
Povinné osoby tak budou muset provést kontrolu u svých stávajících klientů a ověřit, zda tito klienti nejsou politicky exponovanou osobou. V případě, že by byl klient identifikován jako PEP, je nutné učinit přiměřená opatření ke zjištění původu jeho majetku.
 
Novela dále rozšiřuje možnosti tzv. „zprostředkované identifikace“. Dosud bylo možné provést zprostředkovávanou identifikaci (tj. identifikaci notářem nebo krajským či obecním úřadem s rozšířenou působností namísto povinné osoby) pouze tehdy, pokud provedení identifikace bránily závažné důvody.
 
Nově bude možné, aby na žádost klienta nebo povinné osoby provedl identifikaci bez potřeby závažných důvodů notář nebo kontaktní místo veřejné správy (Czech POINT). Současně novela umožňuje zjednodušenou identifikaci klienta za použití prostředků elektronické komunikace, bez fyzické přítomnosti klienta.