Elektronický platební rozkaz

Nové ustanovení totiž umožňuje podat návrh na vydání elektronického platebního rozkazu na elektronickém formuláři, který ale musí být podepsán ze strany žalobce zaručeným elektronickým podpisem. Formulář je možné nalézt na internetových stránkách www.justice.cz, v sekci e-podatelna. Pro jeho vyplnění je třeba mít k dispozici program 602XML Filler, který je možné si v této sekci rovněž zdarma stáhnout.

Podmínky pro vydání elektronického platebního rozkazu jsou následující:

• musí jít o zaplacení peněžité částky nepřevyšující 1 000 000 Kč – nelze se tedy domáhat něčeho jiného než zaplacení peněžité částky (a to do stanovené výše), např. vydání věci, vyklizení nemovitosti apod.,

• uplatněné právo musí vyplývat ze skutečností uvedených žalobcem – žalobce připojuje k návrhu v elektronické podobě potřebné důkazy, z nichž musí vyplývat jeho právo na zaplacení požadované částky,

• musí být znám pobyt žalovaného a žalovaný se musí zdržovat na území České republiky (elektronický platební rozkaz nelze doručovat do ciziny),

• žalobce musí vyplnit stanovený formulář a musí jej podepsat zaručeným elektronickým podpisem.

Úleva by měla pro žalobce spočívat nejen v komfortnějším vyplnění elektronického formuláře bez nutnosti papírování a „běhání“ s podáním na poštu či do podatelny soudu, ale i v tom, že soudní poplatek je u elektronického platebního rozkazu (oproti jinému návrhu na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění) poloviční. Pokud tedy budete požadovat zaplacení částky do výše 15 000 Kč (včetně), zaplatíte soudní poplatek ve výši 300 Kč, nad 15 000 Kč pak 2 % z žalované částky.

Vydání a doručení elektronického platebního rozkazu

V případě, že jsou splněny výše uvedené podmínky a je zaplacen soudní poplatek, soud vydá elektronický platební rozkaz. Ten musí být doručen žalovanému do vlastních rukou, neboť náhradní doručení je v daném případě vyloučeno. U elektronického platebního rozkazu tedy není možná tzv. fikce doručení, kdy se zásilka uloží na poště a žalovanému se její uložení oznámí a v případě, že si ji ve stanovené lhůtě nevyzvedne, má se za to, že byla doručena.

V případě, že by se soudu nepodařilo tímto způsobem elektronický platební rozkaz doručit byť jedinému žalovanému (v případě, že je žalovaných více), pak jej soud usnesením zruší v plném rozsahu a pokračuje dále ve standardním řízení.

Podání odporu

Žalovaný, kterému byl doručen elektronický platební rozkaz, se proti němu může bránit tak, že podá do patnácti dnů od doručení elektronického platebního rozkazu odpor. Pokud tak učiní (a stačí, aby tak učinil i jen jeden ze žalovaných, je-li jich více), pak se elektronický platební rozkaz ruší v plném rozsahu a soud nařídí jednání. Výjimkou je případ, kdy se žalovaný domáhá zrušení či opravy pouze u výroku o nákladech řízení – v takovém případě je opravným prostředkem nikoliv odpor, ale odvolání.

Odpor může být žalovaným podán z jakéhokoliv důvodu nebo i bez důvodu a je na žalovaném, zda-li jej odůvodní. OSŘ totiž stanoví, že pro nedostatek odůvodnění nemůže soud odpor odmítnout. V případě, že se žalovaný ve svém odporu k žalobnímu nároku nevyjádří, vyzve jej soud, aby takové vyjádření podal a stanoví mu k tomu lhůtu. V praxi bude soud takovou výzvu zasílat žalobci zpravidla již společně s elektronickým platebním rozkazem.

V určitých případech může mít podání odporu bez odůvodnění negativní dopady pro žalovaného. Je tomu tak v případě, že žalobce uzavřel se žalovaným rozhodčí smlouvu, ve které si sjednali příslušnost rozhodčího soudu k projednání sporu o nároku žalobce. Pokud žalobce v rozporu s tímto ujednáním uplatní svůj nárok u obecného soudu a soud vydá elektronický platební rozkaz, pak žalovaný buď může akceptovat to, že spor bude projednán před obecnými soudy nebo musí namítnout nedostatek pravomoci obecných soudů k rozhodnutí věci.

Vzhledem k tomu, že nedostatek pravomoci soudu musí být namítnut při prvním úkonu ve věci samé, musí tak žalovaný učinit již v odporu. Pokud tak neučiní, nemůže takovou námitku později již účinně vznést.

V souvislosti s novelou OSŘ je třeba upozornit v závěru ještě na jednu věc, která výslovně nesouvisí s elektronickým platebním rozkazem, nicméně se vztahuje na podání podávaná soudu elektronickou formou. Novela totiž mimo jiné doplnila do § 42 OSŘ nový odstavec 5, který stanoví, že podání, které bylo učiněno v elektronické podobě opatřené zaručeným elektronickým podpisem, nevyžaduje písemné doplnění do 3 dnů, jak se jinak vyžaduje v případech, kdy je podání učiněno telegraficky, telefaxem nebo v elektronické podobě bez zaručeného elektronického podpisu.

Ke stejnému závěru dospěl i Ústavní soud ve svém rozhodnutí ze dne 24. 4. 2006, č.j. IV. ÚS 319/05, nicméně nyní je to v OSŘ zakotveno již výslovně a nemůže o tom být sporu.

¹⁾ Novela občanského soudního řádu byla provedena zákonem č. 123/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.