Zásadní změnou, ke které zde dochází je stanovení dne platby daní a pojistného.

Dle dosavadního znění § 61 zákona o správě daní a poplatků byl za den platby považován:

1. u bezhotovostních převodů prováděných bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem z účtu v České republice den, kdy bylo uskutečněno odepsání peněžních prostředků z účtu, při převodu z účtu vedeného v cizí měně nebo v zahraničí den, kdy byly peněžní prostředky připsány na účet správce daně, nebo
2. u plateb v hotovosti v české měně den, kdy banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo držitel poštovní licence hotovost převzala anebo ji přijal pracovník správce daně; pokud byla platba v hotovosti provedena v cizí měně, den, kdy byly peněžní prostředky připsány na účet správce daně.

Po novele tedy § 61 zní následovně:

Den platby je:

1. u platby na příslušný účet správce daně vedený u poskytovatele platebních služeb den, kdy dojde k připsání platby na účet poskytovatele platebních služeb správce daně, nebo
2. u platby v hotovosti prováděné u správce daně den, kdy hotovost přijal pracovník správce daně.

Stejným způsobem je definován den platby v případě pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení, kdy za den platby pojistného se považuje:

1. v případě bezhotovostní platby den, kdy dojde k připsání pojistného na účet poskytovatele platebních služeb zdravotní pojišťovny nebo příslušné okresní správy sociálního zabezpečení,
2. v případě vyplacení hotovosti zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny nebo zaměstnanci příslušné okresní správy sociálního zabezpečení den, kdy příslušný zaměstnanec hotovost přijal.

V důvodové zprávě se k této změně uvádí, že: „Z důvodu zamezení situace, kdy poskytovatel platebních služeb plátce správně připíše částku na účet poskytovatele platebních služeb příjemce a dále už za tranakci neopovídá, avšak poskytovatel platebních služeb příjemce pochybí a částku příjemci nepřipíše, je nezbytné přizpůsobit okamžik splnění dluhu odpovědnostním vztahům z platebního styku. V této situaci totiž plátce už po svém poskytovateli nic z tohoto titulu požadovat nemůže, protože však nemá splněno, věřitel po něm bude nadále požadovat splnění dluhu.“

Přeloženo do češtiny to znamená, že i když bude částka odepsána včas z účtu, ale poskytovatel platebních služeb (banka) pochybí a příslušnou částku na účet správce daně, zdravotní pojišťovny nebo okresní správy sociálního zabezpečení nepřipíše včas, za pozdní úhradu stále odpovídá poplatník, který by pak musel, pokud dá příkaz včas, domáhat se náhrady škody na poskytovateli platebních služeb.

Co to však pro poplatníka znamená?

V důsledku této změny se v podstatě zkracují termíny pro zpracování daňových přiznání, což je pro poplatníky nemilé především v případě daně z přidané hodnoty. Pokud poplatník hradí daň nebo zálohy bezhotovostním stykem, musí nyní počítat minimálně s dvoudenním předstihem pro podání příkazu k úhradě.

V případě úhrady prostřednictvím pošty může být tato doba připsání na účet příjemce činit až 10 dní. Z těchto důvodů je tedy třeba mít podklady pro stanovení výše daně zpracované v příslušném předstihu, aby bylo možné dát příkaz k úhradě včas.

Zákon vstupuje v platnost dnem 1. 11. 2009, tento však platí pouze v případě změny zákona o správě daní a poplatků, zatímco ustanovení čl. XVIII a XIX, které se týkají změny dne platby pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a sociální pojištění, nabývají účinnosti až dnem 1. 1. 2010.

V případě měsíčního plátce DPH je tedy třeba s novým dnem úhrady počítat již v při úhradě daně za měsíc říjen, neboť posledním den, kdy musí platba připsána na účet správce daně je 25. 11. 2009, po tomto datu by vzniklo již prodlení s platbou. Proto bude nutné podat příkaz k úhradě s určitým předstihem.